Osamělá ve vztahu

Anonymní
30.9.22 18:47

Osamělá ve vztahu

Ahoj, chtěla bych se tu trochu vypovídat a znát taky názor někoho jiného. Bude to asi dlouhý příběh, ale já už jsem vážně nešťastná a zoufalá. S přítelem jsme spolu skoro 7 let. Pracuje u táty ve firmě, kde děla od rána do večera za směšný peníze, nemá placenou dovolenou, vlastně on ani žádnou dovolenou nemá, přesčasy placeny taky v žádným případě, nikdy žádná neschopenka, mebo volno. V létě měl jenom týden dovolenou a na Vánoce si vezme týden, ale to táta bude mít taky plnou hubu keců. Máme spolu teď už skoro 5lete dítě a druhé na cestě. Jde mi o to, ze jsem na všechno sama, on nemůže nikdy přijet, když potrebuju, i když je to vážně nutné. Také už se lecim na panickou poruchu, kdy jsem se bála být sama. Po porodu to bylo hodně těžké, bylo mi tak zle, ze jsem ho s brekem prosila, ať je se mnou doma a on se sebral a odjel do práce a dorazil z práce až večer. Chodila za mnou jeho mama mi pomáhat. Zkoušela jsem to domluvou, ať je s námi a pomůže mi- neprošlo. Vždycky jenom sliby, ze už to bude lepší. To bylo: až se narodí malý, budu už doma, až pujdes do práce, budu už doma dříve. Nikdy nic. Už se to vážně nedá vydržet, tak jsem to zkoušela i po zlem, ze proste odejdu. Predevcirem jsem mu řekla, ze na 2 děti sama být nechci a ze jestli se něco nezmění, tak odcházím. On mi na to nic nerekl, tak jsem mu řekla, ať mi doveze z práce kufr. Já čekala, ze me bude přemlouvat, ať neodchazim, slibovat, ze bude jezdit brzy domu a místo toho mi ten kufr dovezl, nemluvíme spolu, nepíšeme si přes den. Jsem v 16tt a dneska ráno jsem začala hodně krvacet, tak jsem se ptala, jestli muže odjet z práce, ze potrebuju do nemocnice a ze nebudu moct vyzvednout malého ze školky. Nemohl. Tak jsem jela do nemocnice sama, malého vyzvedla tchyně. Mám trochu odloucenou placentu a pod ni hematom, chtěli si me tam nechat, tak jsem mu psala, ze tam zůstávám, jestli mi doveze odpoledne aspoň věci. To prý ze Jo. Nakonec jsme se v nemocnici domluvili, ze muzu být doma, ale kdyby se něco zhoršilo, tak mám okamžitě přijet. Malý byl teda u tchyně, tak jsem volala pritelovi s brekem, co se děje a jestli by mohl přijet dřív, ze nesmím teď nic dělat a ze potrebuju aby šel s pejskem ven. No co myslíte, přijel domu az teď. Kdybych byla v nemocnici, tak mi ani ty věci nestihne dovézt. Prý musel na zahradě ještě uklízet hovna po 2. Psovi. Jako vážně hovna jsou přednější??? Kdyby jemu se něco stalo, tak z práce okamžitě odjizdim za nim. Ale u nej jsem nikdy takovou podporu neměla a strašně me to mrzí. Vidíme se jenom o víkendu, ale za to muže jeho táta, on se mu boji cokoliv říct, aby mohl domu a me už to vážně sere. Práci jinou prý nechce, ale za ty prachy bych tam nebyla ani jako uklízečka. Jinak je hodný, o malyho se postará kdyz je doma, o víkendu spolu travime čas vyletama a tak, ale proste je to málo :,(

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
30.9.22 19:05

Tak to fakt nechápu proč s takovým chlapem zůstávat a ještě si pořídit druhé dítě když je úplně nepoužitelný

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.9.22 19:13

@Šílená Bafunka protože ho miluju :( ziju už s nim dlouho, neumím si představit mít vztah s někým jiným :(

  • Citovat
  • Upravit
53518
30.9.22 19:13
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se tu trochu vypovídat a znát taky názor někoho jiného. Bude to asi dlouhý příběh, ale já už jsem vážně nešťastná a zoufalá. S přítelem jsme spolu skoro 7 let. Pracuje u táty ve firmě, kde děla od rána do večera za směšný peníze, nemá placenou dovolenou, vlastně on ani žádnou dovolenou nemá, přesčasy placeny taky v žádným případě, nikdy žádná neschopenka, mebo volno. V létě měl jenom týden dovolenou a na Vánoce si vezme týden, ale to táta bude mít taky plnou hubu keců. Máme spolu teď už skoro 5lete dítě a druhé na cestě. Jde mi o to, ze jsem na všechno sama, on nemůže nikdy přijet, když potrebuju, i když je to vážně nutné. Také už se lecim na panickou poruchu, kdy jsem se bála být sama. Po porodu to bylo hodně těžké, bylo mi tak zle, ze jsem ho s brekem prosila, ať je se mnou doma a on se sebral a odjel do práce a dorazil z práce až večer. Chodila za mnou jeho mama mi pomáhat. Zkoušela jsem to domluvou, ať je s námi a pomůže mi- neprošlo. Vždycky jenom sliby, ze už to bude lepší. To bylo: až se narodí malý, budu už doma, až pujdes do práce, budu už doma dříve. Nikdy nic. Už se to vážně nedá vydržet, tak jsem to zkoušela i po zlem, ze proste odejdu. Predevcirem jsem mu řekla, ze na 2 děti sama být nechci a ze jestli se něco nezmění, tak odcházím. On mi na to nic nerekl, tak jsem mu řekla, ať mi doveze z práce kufr. Já čekala, ze me bude přemlouvat, ať neodchazim, slibovat, ze bude jezdit brzy domu a místo toho mi ten kufr dovezl, nemluvíme spolu, nepíšeme si přes den. Jsem v 16tt a dneska ráno jsem začala hodně krvacet, tak jsem se ptala, jestli muže odjet z práce, ze potrebuju do nemocnice a ze nebudu moct vyzvednout malého ze školky. Nemohl. Tak jsem jela do nemocnice sama, malého vyzvedla tchyně. Mám trochu odloucenou placentu a pod ni hematom, chtěli si me tam nechat, tak jsem mu psala, ze tam zůstávám, jestli mi doveze odpoledne aspoň věci. To prý ze Jo. Nakonec jsme se v nemocnici domluvili, ze muzu být doma, ale kdyby se něco zhoršilo, tak mám okamžitě přijet. Malý byl teda u tchyně, tak jsem volala pritelovi s brekem, co se děje a jestli by mohl přijet dřív, ze nesmím teď nic dělat a ze potrebuju aby šel s pejskem ven. No co myslíte, přijel domu az teď. Kdybych byla v nemocnici, tak mi ani ty věci nestihne dovézt. Prý musel na zahradě ještě uklízet hovna po 2. Psovi. Jako vážně hovna jsou přednější??? Kdyby jemu se něco stalo, tak z práce okamžitě odjizdim za nim. Ale u nej jsem nikdy takovou podporu neměla a strašně me to mrzí. Vidíme se jenom o víkendu, ale za to muže jeho táta, on se mu boji cokoliv říct, aby mohl domu a me už to vážně sere. Práci jinou prý nechce, ale za ty prachy bych tam nebyla ani jako uklízečka. Jinak je hodný, o malyho se postará kdyz je doma, o víkendu spolu travime čas vyletama a tak, ale proste je to málo :,(

Proč je na cestě 2. dítě?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Prostě Vodnář
30.9.22 19:14

Vždyť vy se řídíte podle něj, to žádnou změnu nepřinese. Chtěli si vás nechat v nemocnici, měla jste tam zůstat! Přivezl vám kufr, měla jste ihned odejít! Dokud něco takového neprovedete, tak nemá důvod ani k zamyšlení. I když v tomto případě jste mu asi stejně ukradená, když kdejaké hoovno je víc. Ale je to váš život, buď jej prožijete, nebo promarníte. Až tak prosté to je.

  • Citovat
  • Upravit
22569
30.9.22 19:14
@Anonymní píše:
@Šílená Bafunka protože ho miluju :( ziju už s nim dlouho, neumím si představit mít vztah s někým jiným :(

A ptáš se tedy na co a proč? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Prostě Vodnář
30.9.22 19:15

… protože slíbil, že po druhém dítěti to bude zcela určitě jiné?

@Russet píše:
Proč je na cestě 2. dítě?
  • Citovat
  • Upravit
37433
30.9.22 19:17
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se tu trochu vypovídat a znát taky názor někoho jiného. Bude to asi dlouhý příběh, ale já už jsem vážně nešťastná a zoufalá. S přítelem jsme spolu skoro 7 let. Pracuje u táty ve firmě, kde děla od rána do večera za směšný peníze, nemá placenou dovolenou, vlastně on ani žádnou dovolenou nemá, přesčasy placeny taky v žádným případě, nikdy žádná neschopenka, mebo volno. V létě měl jenom týden dovolenou a na Vánoce si vezme týden, ale to táta bude mít taky plnou hubu keců. Máme spolu teď už skoro 5lete dítě a druhé na cestě. Jde mi o to, ze jsem na všechno sama, on nemůže nikdy přijet, když potrebuju, i když je to vážně nutné. Také už se lecim na panickou poruchu, kdy jsem se bála být sama. Po porodu to bylo hodně těžké, bylo mi tak zle, ze jsem ho s brekem prosila, ať je se mnou doma a on se sebral a odjel do práce a dorazil z práce až večer. Chodila za mnou jeho mama mi pomáhat. Zkoušela jsem to domluvou, ať je s námi a pomůže mi- neprošlo. Vždycky jenom sliby, ze už to bude lepší. To bylo: až se narodí malý, budu už doma, až pujdes do práce, budu už doma dříve. Nikdy nic. Už se to vážně nedá vydržet, tak jsem to zkoušela i po zlem, ze proste odejdu. Predevcirem jsem mu řekla, ze na 2 děti sama být nechci a ze jestli se něco nezmění, tak odcházím. On mi na to nic nerekl, tak jsem mu řekla, ať mi doveze z práce kufr. Já čekala, ze me bude přemlouvat, ať neodchazim, slibovat, ze bude jezdit brzy domu a místo toho mi ten kufr dovezl, nemluvíme spolu, nepíšeme si přes den. Jsem v 16tt a dneska ráno jsem začala hodně krvacet, tak jsem se ptala, jestli muže odjet z práce, ze potrebuju do nemocnice a ze nebudu moct vyzvednout malého ze školky. Nemohl. Tak jsem jela do nemocnice sama, malého vyzvedla tchyně. Mám trochu odloucenou placentu a pod ni hematom, chtěli si me tam nechat, tak jsem mu psala, ze tam zůstávám, jestli mi doveze odpoledne aspoň věci. To prý ze Jo. Nakonec jsme se v nemocnici domluvili, ze muzu být doma, ale kdyby se něco zhoršilo, tak mám okamžitě přijet. Malý byl teda u tchyně, tak jsem volala pritelovi s brekem, co se děje a jestli by mohl přijet dřív, ze nesmím teď nic dělat a ze potrebuju aby šel s pejskem ven. No co myslíte, přijel domu az teď. Kdybych byla v nemocnici, tak mi ani ty věci nestihne dovézt. Prý musel na zahradě ještě uklízet hovna po 2. Psovi. Jako vážně hovna jsou přednější??? Kdyby jemu se něco stalo, tak z práce okamžitě odjizdim za nim. Ale u nej jsem nikdy takovou podporu neměla a strašně me to mrzí. Vidíme se jenom o víkendu, ale za to muže jeho táta, on se mu boji cokoliv říct, aby mohl domu a me už to vážně sere. Práci jinou prý nechce, ale za ty prachy bych tam nebyla ani jako uklízečka. Jinak je hodný, o malyho se postará kdyz je doma, o víkendu spolu travime čas vyletama a tak, ale proste je to málo :,(

A proč s ním čekáš další dítě když téměř nefunguje už u prvního?
Očividně ho nezmenis. Být tebou tak vydržím co budeš na rodicaku, šetřit kde se dá ať se pak případně můžeš zařídit sama.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.9.22 19:18

Když já ale nechci odejít, já chci jenom aby jezdil z práce v normální čas. Nevím, co pro to udělat, psala jsem i jeho mámě, jestli by s tím neslo už něco udělat, ale ta mě nechápe, protože má doma to samé, ale ji to nevadí. Mně Jo :(

  • Citovat
  • Upravit
37433
30.9.22 19:20
@Anonymní píše:
@Šílená Bafunka protože ho miluju :( ziju už s nim dlouho, neumím si představit mít vztah s někým jiným :(

No fajn. To je důvod proč jsi s ním. Jsi na něm zavisla a bojíš se samoty. To není láska.
Ale proč to druhý dítě?
Ty už jsi sem psala že? Něco mi to říká.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.9.22 19:22

@JancaS84 cítím k němu pořád to samé jako na začátku. Je to můj první vážný vztah, takže láska to asi bude. A chtěli jsme 2. miminko, no a taky slíbil, ze se to změní. Tak jsem do toho šla

  • Citovat
  • Upravit
ontarova.stara
30.9.22 19:25

Dam ti jedinou radu, protoze ostatni jsou zbytecne. Vykasli se na demonstrativni vyhruzky odchodem a kufry, protoze pokud to delas opakovane a nikdy z toho nic neni, jsi mu jen pro smich. Zavislacka, kterou nebere vazne.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
30.9.22 19:26

@ontarova.stara udělala jsem to teď poprvé

  • Citovat
  • Upravit
53518
30.9.22 19:29
@Anonymní píše:
Když já ale nechci odejít, já chci jenom aby jezdil z práce v normální čas. Nevím, co pro to udělat, psala jsem i jeho mámě, jestli by s tím neslo už něco udělat, ale ta mě nechápe, protože má doma to samé, ale ji to nevadí. Mně Jo :(

Tak ho neposílej pro kufr.

Po porodu si zařiď spolehlivou antikoncepci.

Jestli nemá žádnou dovolenou a málo peněz, tak mu najdi jinou lépe placenou. Možná je tak neschopný, že mu nezbývá nic jiného než hákovat u tvého táty. Jinak si neumím vysvětlit, že ho to neštve a nehledá lepší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.9.22 19:31

@Russet to je vidina, ze jednou tu firmu zdědí. :roll: Jinou práci prý nechce, ona ho baví, ale ten čas by mi za to nestál

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová