Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ten můj nepozná mezi lidma ani mě po 15 letech manželství a vždy musím na něj hulákat…
Moje pradávné lásky ještě pořád hledají odvahu mě oslovit
No je mi 45+ tak by si měly holky pospíšit dokud mi tělo funguje
![]()
@Jancka_K píše: Více
Miláčku, já tě poznám, jen se k tobě stydím hlásit.
Jestli bych ji po 20 letech poznal, to fakt nevím. To by muselo nastat. Ale upřímně, asi bych to ani nechtěl zkoušet. Mohlo by mi to zkazit příjemné vzpomínky.
Scházíme se, jak parta z chaty, tak ze základky, ale i z průmky.
Jasně, že jsou roky vidět, s tím se nedá moc dělat. Ale spojuje nás minulost. ![]()
@Jancka_K píše: Více
No a přesně tohle je důvod, proč se k tobě raději nehlásim, páč vždy jančíš
Některé ano, některé asi ne.
Někteří lidí se mění hodně a nejde jen o nějaké to kilo navíc.
Jako by se i dívali jinýma očima.
@M_Vladim píše: Více
Jo, tak s tím musím souhlasit, protože na ty krásné vzpomínky z dětství nebo mládí, člověk opravdu nikdy nezapomene. ![]()
A proto máme asi tu touhu být pokud možno raději v tom osobním kontaktu, kterému nemůžou konkurovat ani ty nejdokonalejší soc. sítě. ![]()
@Anonymní píše: Více
Nejenom bych jí poznal, ale se mi o ní donedávna pravidelně zdálo, tak 1× za 1/2 roku, a vždy po vzbuzení jsem měl hnusný pocit promarněné šance a že se můj život mohl vyvíjet úplně jinak a mnohem lépe! A to již od té doby uplynulo skoro 40 let!
![]()
Ahoj, chci se zeptat zejména mužů - měli/máte nějakou pradávnou lásku z mladých let a dokázali byste ji po třeba 20ti letech poznat? Samozřejmě extrémní váhový přírůstek neberu v potaz (v tomto případě dotyčného asi nepoznáte) ještě poznámka, šlo by spíš o dlouhodobou platonickou lásku (bez intimností)