Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravim,
Zazivame ted s myma synama ( rok a 4 roky) nemile obdobi, kdy se otec rozhodl ze drogy a zabava jsou prednejsi. Samozrejme neni to uplne jednoduche, ale ja to nejak zvladam. Co me ale velmi desi je to, jaky dopad to bude mit na kluky… nez se stalo tohle, byl pro starsiho syna skvelym tatou. Pro mladsiho ne, nemaji prakticky zadny vztah, od zacatku ( byt byli oba planovani) se k nemu nemel. Starsi tatu oplakal dost, obvzlast kdyz tento pul rok probihal tak, ze si jednou za cas vzpomel ze ma deti, a prisel na dve hodiny, kdy to tu probrecel a zas na mesic treba zmizel. A zas to zaclo od znova. Dikybohu ted vubec nekomunikuje a ja jsem rada ze starsimu klukovi nebude motat hlavu. Ten vi ze ted tata bydli u tety, ze je hodne v oraci. Uz se na nej ani nepta… dokonce naposled kdyz mel prijit, byl vlastne rad ze nakonec dorazila babicka, byl z ni nadseny vic nez z toho ze mel prijit tata.
No ale k jadru veci… vsechny tyto veci maji dopad na pozdejsi zivot mych deti a ja bych rada alepson trosku zamezila problemum, ktere by mohli zkrz jejich trauma nastat. Sama vidim jaky dopady to muze mit ( manzelovi umrel v dospivani tata, a celkove to mel divoke) … pro me je to scifi… jsem z relativne pospoluplne rodiny, ikdz rozvedene, ale vsichni spolu vychazeji a podileli se na vychove. A prijdu si uplne jak ve zlym snu ze se tohle realne deje.
Mate nekdo s podobnou situaci zkusenosti? Jak jste to se svymi detmi resili? Asi nejlepsi bude zeptat se doktorky na nejakeho detskeho psychologa? Vubec popravde nevim jak postupovat. A uz vubec si neumim predstavit resit s detma co se delo az budou starsi.
Starsi syn asi stejne pochytil co se deje… bohuzel nastali situace u kterych byl pritomny a preci jen, uz slysi, rozumi a mluvi… asi si nedal souvyslosti vsechny dohromady… ale …
Ahoj, mrzí mě, co zažíváte. Naštěstí neznám přímo z vlastní zkušenosti, ale za sebe bych asi staršího i k dětskému psychologovi objednala. Je to povídání a hra. Odborník třeba uvidí, že syn je na tom lépe, než si myslíš, a ty se trošku uklidníš. Určitě ti tu napíšou mámy, co zažily rozpad vztahu s malými dětmi, určitě dost z nich na nějaké dětské psychology nesázelo a děti jsou dnes dospělé a v pohodě, ale nikdo není stejný, žádná rodina a rozchod není stejný. Pokud máš o syna obavu, udělej to. Neublíží to ničemu. Jen bych dobře vybírala třeba na základě referencí atd…
Kluků je mi líto. Mám syna 3+ a když si představím, jak mu odejde táta, je mi ouzko… Drž se ![]()
Tak naštěstí odešel celkem brzy. Čím dřív, tím líp. A s těmi drogami začal kdy? Jen tráva nebo něco tvrdšího?
@Magical-eyes píše:
Tak naštěstí odešel celkem brzy. Čím dřív, tím líp. A s těmi drogami začal kdy? Jen tráva nebo něco tvrdšího?
Obávám se, že to bude něco tvrdšího… Asi tam bude i nějaká madam nová, možná nějaká parta kolem drog. Ale řekla, bych, že tady to tráva nebude
samozřejmě moje domněnka. Jak píšeš, dobře, že odešel celkem brzy. Kdyby v tom ti kluci vyrůstali, dost pravděpodobně by se z nich taky stali drogově závislí. Tyhle rodinné vzorce se špatně lámou.
@Magical-eyes píše:
Tak naštěstí odešel celkem brzy. Čím dřív, tím líp. A s těmi drogami začal kdy? Jen tráva nebo něco tvrdšího?
Tvrdsiho, a kdyz to prasklo tvrdil mi ze rok a pul… postupne vyplouva napovrch ze celou dobu lze a s prestavkama vlastne frci celou dobu…
A ano je tam i slecna … bohuzel mi lhal vlastne prakticky ve vsem, takze tezko rict jestli jen jedna… ![]()
No, nebudu lhat, kdyz si to ted prehraju zpetne, byli tam velke signaly… ale ja je odmitala asi videt nebo nevim… az na ten zaver, kdyz byl s nama byl milionovej… ( az na posledni rok… to uz stalo za prd )
Krom jeho extremniho lhani, a pretvarky nikdy nebyl agresivni, a proste v zivote jsem nepotkala nekoho … nevim jak to rict. Dokazal navodit pocit ze ses pro nej vsim. A ve skutecnosti mi jen vesel celou dobu buliky na nos.:O
@Mutlice píše:
Obávám se, že to bude něco tvrdšího… Asi tam bude i nějaká madam nová, možná nějaká parta kolem drog. Ale řekla, bych, že tady to tráva nebudesamozřejmě moje domněnka. Jak píšeš, dobře, že odešel celkem brzy. Kdyby v tom ti kluci vyrůstali, dost pravděpodobně by se z nich taky stali drogově závislí. Tyhle rodinné vzorce se špatně lámou.
Ja jsem t toho prave uplne na prasky… od ty doby co jsem otehotnela, je pro me tohle tema hodne citlive. Ja v rodine nemam nikoho nejak zavisleho, ale proste vim ze se to s tema detma pak thne… sama jsem bohuzel potkala par lidi, kteri byli z rodiny, ktera mela velmi spatne vzorce, a dopadli strasne… hlavne jsem mu moje obavy vzdy vypravela, prijde mi uplne silene ze ikdyz vi co vsechno tem klukum muze zpusobit, tak proste sobecky tohle udela. O druheho syna jsme se snazili 7 mesicu. Takze to nebylo jako proste nahodne otehotneni, ani jeden. Nechapu …. Vubec nerozumim jak nekdo muze bejt takhle nezodpovednej
@Anonym1059 píše:
Tvrdsiho, a kdyz to prasklo tvrdil mi ze rok a pul… postupne vyplouva napovrch ze celou dobu lze a s prestavkama vlastne frci celou dobu…
A ano je tam i slecna … bohuzel mi lhal vlastne prakticky ve vsem, takze tezko rict jestli jen jedna…
No, nebudu lhat, kdyz si to ted prehraju zpetne, byli tam velke signaly… ale ja je odmitala asi videtnebo nevim… az na ten zaver, kdyz byl s nama byl milionovej… ( az na posledni rok… to uz stalo za prd )
Krom jeho extremniho lhani, a pretvarky nikdy nebyl agresivni, a proste v zivote jsem nepotkala nekoho … nevim jak to rict. Dokazal navodit pocit ze ses pro nej vsim. A ve skutecnosti mi jen vesel celou dobu buliky na nos.:O
Za to, že jste to přiznala.
@Anonym1059 píše:
Ja jsem t toho prave uplne na prasky… od ty doby co jsem otehotnela, je pro me tohle tema hodne citlive. Ja v rodine nemam nikoho nejak zavisleho, ale proste vim ze se to s tema detma pak thne… sama jsem bohuzel potkala par lidi, kteri byli z rodiny, ktera mela velmi spatne vzorce, a dopadli strasne… hlavne jsem mu moje obavy vzdy vypravela, prijde mi uplne silene ze ikdyz vi co vsechno tem klukum muze zpusobit, tak proste sobecky tohle udela. O druheho syna jsme se snazili 7 mesicu. Takze to nebylo jako proste nahodne otehotneni, ani jeden. Nechapu …. Vubec nerozumim jak nekdo muze bejt takhle nezodpovednej
Tím, že se to budeš snažit nějak pochopit, proč je tak nezodpovědnej atd., tím se zbytečně trápíš. To prostě nemá racionální základ. Drogy jsou takové. To, že u vás nebydlí a je odstřižený, je opravdu dobré řešení. Děti jsou malé, je velká šance, že si to tolik neponesou, jako kdyby v tom žily třeba do puberty. Přistupuj k věci 100% sobecky jen pro sebe a děti! Jeho prostě nech osudu. Protože drogy jsou sobecké a závislí lidé jsou sobečtí. Nedumej nad ním, nemá to žádné rozuzlení. Drogy jsou prostě silnější než rodičovství často. Stejně jako alkohol. Je mi to líto. Ale děláš teď to nejlepší pro své syny! ![]()
@Anonym1059 píše:
Ja jsem t toho prave uplne na prasky… od ty doby co jsem otehotnela, je pro me tohle tema hodne citlive. Ja v rodine nemam nikoho nejak zavisleho, ale proste vim ze se to s tema detma pak thne… sama jsem bohuzel potkala par lidi, kteri byli z rodiny, ktera mela velmi spatne vzorce, a dopadli strasne… hlavne jsem mu moje obavy vzdy vypravela, prijde mi uplne silene ze ikdyz vi co vsechno tem klukum muze zpusobit, tak proste sobecky tohle udela. O druheho syna jsme se snazili 7 mesicu. Takze to nebylo jako proste nahodne otehotneni, ani jeden. Nechapu …. Vubec nerozumim jak nekdo muze bejt takhle nezodpovednej
akorát nedokážu pochopit, jaká „slečna“ dokáže jít do zadaného s dětmi feťáka?
tu bych teda docela chtěla vidět, nebo raději ne
Moje děti cca do 5 let to děti věřily tomu, co jsem kdy řekla (že hodně pracuje atd)
Potom cca od 6let byla situace uplně jiná. Už jsou vnímavější, všímají si a kladou více otázek. Taky od tohoto věku (a rozvodu) jsem jim přestala lhát. Strašně mi vadilo lhát vlastním dětem, kvůli člověku, který za to nestojí. Ujasnila jsem si priority a lhát fakt nechci. Takže nelžu a děti vědí jak se věci mají. Ale každé dítě je jiné.
Otec dětí odešel když byly dětem 4r. a strašně mě děsilo, jakým příkladem bude pro děti.
Díky mě a jeho egu (kdy chce žít svůj život) se dětem do života moc neplete. Někdo by řekl, že dětem beru tátu
chtěl děti vídat jen když má on čas, kdy se mu chce. Rozhodně jsem nesouhlasila, protože být rodič a vychovávat je práce a pokud chce, měl by je vídat pravidelně, nikoli jen tak „když jde okolo“. Proto máme učený styk, takže možnost být táta platí. Jen se mu většinou nechce.
Děti dobře vědí, kdo se o ně stará a věnuje se jim. Mě s tím pomohl nový partner, který otcovskou roli plní a děti vůbec neřeší, kdo je pokrevní a kdo ne.
@stinga píše:
akorát nedokážu pochopit, jaká „slečna“ dokáže jít do zadaného s dětmi feťáka?tu bych teda docela chtěla vidět, nebo raději ne
Rekla bych, ze ta slecna na tom bude jako on, z jeho komunity. Tam zadne rozumne argumenty nehledej ![]()
@stinga píše:
akorát nedokážu pochopit, jaká „slečna“ dokáže jít do zadaného s dětmi feťáka?tu bych teda docela chtěla vidět, nebo raději ne
No nejspíš fetuje s ním.
@Anonym1059 píše:
Ja jsem t toho prave uplne na prasky… od ty doby co jsem otehotnela, je pro me tohle tema hodne citlive. Ja v rodine nemam nikoho nejak zavisleho, ale proste vim ze se to s tema detma pak thne… sama jsem bohuzel potkala par lidi, kteri byli z rodiny, ktera mela velmi spatne vzorce, a dopadli strasne… hlavne jsem mu moje obavy vzdy vypravela, prijde mi uplne silene ze ikdyz vi co vsechno tem klukum muze zpusobit, tak proste sobecky tohle udela. O druheho syna jsme se snazili 7 mesicu. Takze to nebylo jako proste nahodne otehotneni, ani jeden. Nechapu …. Vubec nerozumim jak nekdo muze bejt takhle nezodpovednej
Feťáka a problémy nedělaj jen vzorce doma, ale hlavně party, kterých se chytne. Je to klišé, ale je to fakt.
Mohl se chytit v pubertě nebo i v pozdějším věku. Je spousta zaměstnání, kde jsou drogy běžná součást (fabriky, kurýři…)
Mám zkušenost s partnerem, který před problémy sklouzl zpět ke kamarádům a drogám a nechal mě s dětma, bez peněz a s problémy, které nadělal. Díkybohu jsem svou zarputilou povahou na něj naběhla, že jestli se nevzpamatuje, udělám vše, abych ho dohnala do kriminálu nebo k sebevraždě
pochopil hned a šel hned na léčení a pomalu a jistě se s moji pomocí dostal zpět na správnou cestu.
Musel se odříznout od své povedené rodiny, kamarádů, změnit vše od práce až absolutní abstinenci (jo, i pivo mi vadí
nesmí už nic, i když to nebyl problém )
Viděla a vidím jeho snahu žít lépe, sám by to nedal a i když mě dostal do šílených problémů, byla jsem jediná, kdo mu potom pomohl. Náš vztah je tím o dost jiný a lepší, ale nebylo to zadarmo, vymlouval se, sliboval, ale nakonec šel. Hlavně chtěl! tady platí, pouze jednu šanci!