Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Vůbec nejsi zrůda. Ono to rychle uteče a bude to za tebou. Nakonec je pravděpodobné, že budeš na těhotenství ráda vzpomínat - nebo taky ne, o nic nejde. Hodně štěstí.
Jojo. Ten šok s prvním těhotenstvím byl solidní. Taky jsem si to vůbec neužívala. Přejde to a pokud nebudeš mít žádné poporodní potíže, tak i celkem rychle. Víceméně to u mě odeznělo s porodem.
Ale, samozřejmě místo toho přišly bolavé a rozkousané bradavky a bolestivý celý spodek kvůli šití. Prostě lahoda. Celé se to srovná tak po půl roce.
S druhým dítětem těhotenství opět lahoda, ale poporodní adaptace naprosto bez potíží.
Držím palce!
Která z uvedených věcí není spojena s těhotenstvím? Měla jsi vysoký tlak i před? Asi ne … No pak přijde šestinedělí - hormony, nalitá prsa a laktace ( ty první dny taky fajn ). Ale ano, těhotenské problémy vymizí.
Jinak ne každý si to užívá. ![]()
Jsem ve 4. měsíci, ani jsem vlastně nezvracela, jsem trochu unavená, žádný další problém nemám. Mimino fakt nemiluju a těhotenství si fakt neužívám. Co bych si jako měla užívat na těhotenství? ![]()
@Anonymní píše: Více
Druhé těhotenství byl pro mě podobný očistec - nevolnosti stejné jak popisuješ i skrz xonveu až do konce.
Já měla bolesti stydké kosti, že jsem některé dny nemohla ani spát, slabší inkontinence snad od 4. měsíce, hemoroidy a do toho asi 3× nemocná včetně zánětu středouší.
Celkově ale zdravé těhotenství.
No první těhotenství bylo o dost víc v pohodě (nevolnosti jen ca do půlky a nic dalšího mi nebylo).
Asi to bude i věkem (nevím kolik ti je, já první rodila ve 32 a druhý v 37).
Jo a taky to druhý dítě mělo téměř 4 kila, takže si ze mně prcek asi vzal hodně :lol
Po porodu jsem se ale relativně rychle srovnala a žádné z těch obtíží už nemám. Přejde to, nemusíš si těhotenství užívat.
Ne každá se cítí jako těhotná bohyně ![]()
Tyjo to je uleva cist, ze nejsem necitliva zla bestie. Je mi jasny, ze ani po porodu to nebude ruzovy. Ale v mym okoli se zrovna nenosi mit negativni postoj k priznakum tehotenstvi. Vsichni furt stebetaji o tom, jak je to nejkrasnejsi obdobi zivota a jak si to mam uzivat.
Takze je moc fajn slyset i ty odlisny nazory, ze zase takovy nebe to neni.
Jinak k dotazum, tlak jsem vysoky pred tehotenstvim nemela, byla jsem uplne zdrava a nejsem vubec zvykla marodit, nebo ze by mi bylo spatne. Mozna i proto takovy sok.
Je to samozrejme prvni tehotenstvi a je mi 25.
Takze samy horsi vyhlidky ![]()
Pro mě bylo očistec každý těhotenství. To třetí byl obrovský zázrak a stejně se mi při představě příštích osmi měsíců udělalo silně nevolno. Klidně bych těhotenství vynechala a šla rovnou rodit.
To ze je těhotenství nejhezčí období ženy musel říct chlap 😜
Proč jako zlá bestie?
![]()
Těhotenství prostě nemusí být „nejkrásnější období v životě“
. Jasně, někdo to tak vnímá, je mu krásně, cítí se skvěle a paráda.
Ale hodně žen naopak má příšerné stavy, zdravotní komplikace apod. a nedělá to z nich horší budoucí matku.
Za mě byla těhotenství peklo. Šílené nevolnosti, zvracení nonstop a všude, brutální exém po celém těle, různé komplikace. Děti miluju nadevše, ale těhotenství stačilo třikrát a dost.
Já ti rozumím.
Končím 33tt s dvojčaty a už to začíná být trochu moc dlouhé… nemám to tedy tak drsné jak ty, ale že bych si to nějak dvakrát užívala, to se vyloženě říct nedá. Co mě vyloženě mrzí jsou ty pohledy lidí, když si postesknu, že těhotenství není jen zalité sluncem a že všechno není jen chumláčkové. Jako bych snad byla špatný a nevděčný člověk nebo co. Přitom věřím, že podobné myšlenky má občas skoro každá těhule (čest výjimkám
), jen se to bojí ventilovat, aby je ostatní nesoudili. Drž se!
![]()
@Veronika9870 To bude asi i záležet na každém, jak to vnímá. Poslední dítě mělo skoro 5 kg, můj věk 40 + a žádné mega problémy nebyly. Dokonce bych i řekla, že jsem si to užívala a i hodinu do 34 tt dojížděla do zaměstnání.
@Oxymoronka Donosit dvojčátka - čest každému. Dle mého to vůbec nelze srovnávat s jednočetným těhotenstvím. ![]()
@Snopy123 píše: Více
Ale srovnávat to klidně můžeš, já třeba nemám až tak drastické projevy jak popisuje zakladatelka, ale zase mám v břichu víc těsno a asi budu o něco málo unavenější (asi, nevím, tohle je z mé strany čistá dojmologie, jsem prvorodička
). Takže suma sumárum to může mít ona prožitkově i mnohem horší. Ale postěžovat si občas potřebujeme všechny nezávisle na tom jak „hrozný“ to ve finále je. ![]()
Stydim se to rict takhle na rovinu, ale doufam, ze tu mezi vama bude nektera, ktera to ma/mela stejne.
Nechci rict, ze je otravne cele tehotenstvi. Jsem v osmem mesici, miminko miluju a moc se na nej tesim. Samozrejme vim, ze tohle vsechno musim vydrzet abychom byli vsichni tri konecne spolu. Ale..
Nekdy je to fakt tezky. Zvracela jsem cely prvni trimestr, pak jsme nasadili s dokrorkou xonveu a na te zvracim jen obcas a nevolnost vice nez z pulky vymizela. Ale dobry to neni.
Boli me zada i presto, ze cvicim i satkuju.
Uz pres tyden mam silne brneni prave ruky, takze pravdepodobne „tehotenske karpaly“
Pohyby miminka jsou mi spise neprijemne, nez abych se rozplyvala nad tim, jak je to krasny zazitek. A to znovu podotykam, ze miminko miluji a tesim se na nej. Ale to ze se mi hybe cele bricho, nemuzu usnout a budi me to mi zadny pocit propojeni nedava.
Obcas se mnou triskaji hormony a jsem bud smutna nebo vztekla.
Beru nekolik leku, profoze mam riziko preeklampsie, vysoky tlak a tvrdlo mi bricho. Takze trikrat denne prasky, vitaminy, magnosolv, furt neco.
O neustalem curani a pripocuravani se ani nemluvim, to je absolutne denni chleba.
Zmena chuti, vyraznejsi cich a precitlivelost treba na kocici zachudek nebo zvratky je uz jen tresnicka na dortu.
Neustala unava, vetsi poceni, skoro furt zizen a tim skoro furt curani (ogtt hranicni, ale v pohode)
Po tomhle vsem prece nejsem zruda, kdyz si tehotenstvi uplne neuzivam, ze ne? Nebo jo?
Prejde to vsechno porodem?
Vnimala jste to nektera stejne?