Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Co považujete u partnera za oprávněnou žárlivost a co už ne? Pustil by vás manžel/přítel ven s kamarádem? Nebo vám povoluje pouze kamarádky? A kdybyste šla nedejboze do hospody se dvěma kamarády? Pustil by vás? (Kdybyste mu řekla pravdu kam jdete a znal by je). Začal váš manžel nenávidět nějakého vašeho kamaráda jen, protože jste spolu dřív něco měli?
Zakazuje vám nějakého kamaráda bez vážně příčiny (musel by to být váš nápadník, někdo kdo chce zničit vás vztah).Žárlím když mám důvod, kdyby nějaká o partnera začala bojovat atd. Ale kamarádky jsem nezakazovala a partnerovu minulost neřeším, nemůže to vrátit a tehdy jsme spolu přece nebyli. To by ho musela chtít jedině nějaká bývalá zpět aby mi vadila.
Současný partner má však jiný názor. Jsem s ním rok a půl. Jinak je ve vztahu hodný, zodpovědný atd. Jenže ta jeho žárlivost
nehodlá to prý měnit. Pokaždé když jdu ven s nějakým kamarádem tak žárlí. Ikdyz to nepřizná, prý že nežárlí, a že zadaná žena se nesmí scházet s chlapy. Zakázal mi kamaráda, protože jsme spolu chodili před 10 lety, dalšího mi zakázal, protože se mi kdysi líbil (ale nic nebylo).
O Velikonocích jsme popili u mých rodičů a u nich byl na mě hodný atd. Rodiče ho mají rádi. Jenže doma mě chtěl k nim vyhodit. Protože jeden kamarád (zná ho, žádný bývalý ani nápadník) mi volal. A já se opovážila doma telefonovat s kamarádem. Chápu, že měl vypito, ale měl blbe řeči, co to zkouším jestli nechci dostat do držky a ať vypadnu k rodičům.
Popravde moji kamarádi ho nemusí, že mi bere svpbodu.
Nevím co dělat, jak mu to vysvětlit, že žárlit nemusí, nepodvadim ho. Jenže já kvůli vztahu nezahodim všechny přátele. Ano, mám i kamarádky, ale i karamarady. Nemám jich zas tak moc, takže většinu zná. A podle něj asi člověk ve vztahu má odstřihnout všechny
Je mu o 20 let víc, mě 30. Není žádný boháč, prostě když jsme se dali dohromady, znali jsme se už od vidění. A já blba hned šla do vztahu, kdybych věděla, že tak bude šíleně žárlit, zůstala bych sama.
Jinak děti nemám, manželé nejsme. Ale bojím se, že s ním bych nebyla nikdy šťastná ikdyz on děti i svatbu by chtěl.
Nedokážu od něj odejít. Vim, že dělám chybu, ale je mi ho líto až na tu žárlivost je jinak fajn
Tak manžel není můj pán a vládce, tak mi nemá co povolovat a dovolovat mi s kým a kam můžu jít. Mám vlastní mozek. Poslechni ho a jdi, život se žárlivcem nestojí za nic.
Okamžitě zdrhej. Jednou by mi partner řekl co to zkouším a jestli nechci dostat do držky a byl by to náš poslední rozhovor. Jinak mě nikam nepouští, není můj rodič, aby mě někam pouštěl, pokud někam jdu, oznámím mu to.
A než se naděješ budou vadit i kamarádky a později dokonce rodina. Hlavně si s ním nepořizuj dítě!!! Změna možná nastane, ale rozhodně ne k lepšímu!!!
Takže do oběhu s nim!!! Závěrem on je hodný, ALE… je pokaždé pr*ser! ![]()
Jak bylo řečeno, můj partner není můj král, aby mi mohl dovolovat s kým se můžu stýkat.
Ale zase na druhou stranu, to je kamarád tam, kamarád sem, kamarád tuhle, dva kamarádi do hospody, s tímhle sem píchala, s tímhle ne, jen se mi líbil…
Ono jestli holka nemáš trochu překamarádováno, a pak se není co divit, že to partnerovi nemusí být pochuti.
Mě můj muž poletovat od jedný kámošky ke druhý, tak taky nebudu nadšená. Asi bych mu to nezakázala, nejsem jeho matka, nicméně nevím, jestli bych takového doma chtěla…klidně by to mohl být i případný důvod k rozvodu.
Já osobně si taky myslím, že když máš doma partnera, neměla bys to s „kámošema“ moc přehánět.
Kdybys měla jednoho dobrého kamaráda, se kterým čas od času zajdeš na pár skleniček, tak by asi tak nevyšiloval. Nebo jo?
Máte pravdu. Zažili jsme i hezké chvíle, ale on asi chce abysme byli ve volnem čase pořád spolu jen my dva. Nevěrná jsem mu nebyla ani to neplanuji, ale přípity se přiznal, že zadaná žena nemá co chodit mezi chlapy. Jenže já se setkáme jen s kamarády, které znám dlouho a nic na mě nezkouší a nechodím za nima každý den. Teď jsem s nima byla po dvou měsících a vyčítal mi to. A když jsem s nima byla, napsala jsem mu s kým jsem venku. Ano, oznámit by se to mělo a to delam
Hele takhle, každej to máme nastavený jinak. A buď stím oba souhlasíte, nebo jděte od sebe. Já bych chlapa s kamaradkami nepustila, naštěstí žádný stejně nemá. A naopak i on mě. I by mi to bylo vůči němu blbé.
Nežárlí absolutně, nebo to dobře skrývá. Já taky. Máme hodně otevřený vztah. Takže já si chodím normálně se svými kamarády, kolegy, kamkoliv se mi zachce. Ani mu to neříkám. Ale nežijeme spolu. A on ať si taky chodí kde chce. Vrací se za mnou, to je důležitý.
No a co on? Chodí taky ven a telefonuje si s nějakými kamarádkami či bývalými souložnicemi, nebo ne? Protože jestli ne, pak se v tomhle nikdy neshodnete a asi to nemá cenu se o tom dohadovat. A jestli ano, a vám totéž zakazuje, tak je to patologické, a to bych utíkala tím tuplem.
Jinak to vidím podobně jako @Mar__tanka 1983.
Většina lidí žárlí jeden víc jeden míň. Ja osobně nemám potřebu courat s nějakými kámošema po hospodách. Kdyz si jdu sednout tak s kámoškou muž jde s kamarádem na 2nebo 3hodky a pak dom. Znama má extrémního zarlivce že nesmí skoro nic
ani se synem na bazén!
Neříkám, že je špatný. Jen to má nastavené jinak, mate pravdu. Zakl.
Manželovi bych tyhle kamaradšofty s ženskýma, nedejbože bývalýma netolerovala. Naštěstí jsme v tom zajedno.
S chlapy chodím „ven“ běžně, mám to v práci. Muž žárlí.. tak nějak srandovně a jednou za půl roku, dělám si z něj pak srandu. Když přijdu z večeře z jednání, tak jestli zvládnu ještě jeden sex.. moje odpověď je, že už to bylo dvakrát, ale že se přemůžu.
Nejsem jeho majetek, já mu nic nezakazuji ani neschvaluji, on tak nemá taková privilegia u mně. Jestli je někdo nespokojen, ať ze vztahu frčí, ale nedělá žárlivé scény. Dokonce si dovolím jet s kamarádkou na pár dní na wellness ![]()
Jako me taky prijde ze tech kamaradu je hodne. Asi by se mi to taky uplne nelibilo a to zarlivka nejsem. Vis co, je mu je 50, ty si mlada, boji se aby si neutekla s nejakym mladsim a kdyz pak slysi ze jdes ven s kamaradem tak se to uplne nabizi
@TO_IT píše:
S chlapy chodím „ven“ běžně, mám to v práci. Muž žárlí.. tak nějak srandovně a jednou za půl roku, dělám si z něj pak srandu. Když přijdu z večeře z jednání, tak jestli zvládnu ještě jeden sex.. moje odpověď je, že už to bylo dvakrát, ale že se přemůžu.Nejsem jeho majetek, já mu nic nezakazuji ani neschvaluji, on tak nemá taková privilegia u mně. Jestli je někdo nespokojen, ať ze vztahu frčí, ale nedělá žárlivé scény. Dokonce si dovolím jet s kamarádkou na pár dní na wellness
No ale pracovní večeře a schůzka s chlapem, třeba dokonce bývalým přítelem, někde v hospodě, která být nemusí, jsou snad dvě rozdílné věci, ne? Byl by muž v pohodě, kdyby nešlo o jednání? A kdybyste jela na wellness s kamarádem? Nebo vy, kdyby on jel s nějakou kamarádkou? Nebo si s kámoškami běžně vyrážel po večerech ven, nebo jim volal? Protože o to tu jde, o ta různá pohlaví a trávení volného času. Všechno má své hranice.
Příspěvek upraven 20.04.22 v 17:51
Co považujete u partnera za oprávněnou žárlivost a co už ne? Pustil by vás manžel/přítel ven s kamarádem? Nebo vám povoluje pouze kamarádky? A kdybyste šla nedejboze do hospody se dvěma kamarády? Pustil by vás? (Kdybyste mu řekla pravdu kam jdete a znal by je). Začal váš manžel nenávidět nějakého vašeho kamaráda jen, protože jste spolu dřív něco měli?
Zakazuje vám nějakého kamaráda bez vážně příčiny (musel by to být váš nápadník, někdo kdo chce zničit vás vztah).
Žárlím když mám důvod, kdyby nějaká o partnera začala bojovat atd. Ale kamarádky jsem nezakazovala a partnerovu minulost neřeším, nemůže to vrátit a tehdy jsme spolu přece nebyli. To by ho musela chtít jedině nějaká bývalá zpět aby mi vadila.
Současný partner má však jiný názor. Jsem s ním rok a půl. Jinak je ve vztahu hodný, zodpovědný atd. Jenže ta jeho žárlivost
nehodlá to prý měnit. Pokaždé když jdu ven s nějakým kamarádem tak žárlí. Ikdyz to nepřizná, prý že nežárlí, a že zadaná žena se nesmí scházet s chlapy. Zakázal mi kamaráda, protože jsme spolu chodili před 10 lety, dalšího mi zakázal, protože se mi kdysi líbil (ale nic nebylo).
O Velikonocích jsme popili u mých rodičů a u nich byl na mě hodný atd. Rodiče ho mají rádi. Jenže doma mě chtěl k nim vyhodit. Protože jeden kamarád (zná ho, žádný bývalý ani nápadník) mi volal. A já se opovážila doma telefonovat s kamarádem. Chápu, že měl vypito, ale měl blbe řeči, co to zkouším jestli nechci dostat do držky a ať vypadnu k rodičům.
Popravde moji kamarádi ho nemusí, že mi bere svpbodu.
Nevím co dělat, jak mu to vysvětlit, že žárlit nemusí, nepodvadim ho. Jenže já kvůli vztahu nezahodim všechny přátele. Ano, mám i kamarádky, ale i karamarady. Nemám jich zas tak moc, takže většinu zná. A podle něj asi člověk ve vztahu má odstřihnout všechny
Je mu o 20 let víc, mě 30. Není žádný boháč, prostě když jsme se dali dohromady, znali jsme se už od vidění. A já blba hned šla do vztahu, kdybych věděla, že tak bude šíleně žárlit, zůstala bych sama.
Jinak děti nemám, manželé nejsme. Ale bojím se, že s ním bych nebyla nikdy šťastná ikdyz on děti i svatbu by chtěl.
Nedokážu od něj odejít. Vim, že dělám chybu, ale je mi ho líto až na tu žárlivost je jinak fajn