Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi záleží, jak dlouho spolu jste a jak často u vás dítě bývá. Myslím, že jsi začala dobře, že ses hned nechopila výchovy. Ty máš být jenom hodná teta. V případě, že by měl partner dítě ve výhradní péči a ty bys mu měla dělat mámu, pak je to něco jiného
Nejsi rodič, jsi jen taková teta. Takže nemáš povinnost starat se chlapovi o dítě, to je jeho práce, děláš to dobře. Oblékání a hygienu už by navíc mělo šestileté dítě zvládat plně samo. Snad jen dočistit zuby potřebuje.
Oblékání? Naše tříletá se zvládne obléct komplet sama.
On je rodič tak ať se stará.
Máš to nastavené úplně správně rozhodně nic neměň.
Ono by se to spoustě chlapů dost líbilo, aby za ně nextky přebraly otravné povinnosti okolo dětí. Rozhodně neustupuj není to dobré pro děti ani pro Tebe. Nikdo to neocení, rychle se to stane samozřejmostí a ještě Tě může začít je.bat exka proč děláš tohle a neděláš tamto, co si to vůbec dovoluješ, když…dosaď si cokoliv ap.
Jen ať taťka pěkně kmitá.
Tohle je potreba probrat s partnerem. Vase pocity a vase ocekavani (vas obou) v kontaktu a peci o to dite, vyjasnit si to spolu. Tohle vnimam jako nejdulezitejsi ve vztahu, kde jsou nevlastni deti - komunikace a urcite nastaveni od pocatku “vaznejsiho” vztahu.
Nezapojuju se víc než jako teta. Případně nárazově. Ale myslím, že o dítě se má starat vlastní rodič a ostatně za ním to dítě k vám primárně chodí. Já vařím, nakoupím, atd… vymyslím třeba nějaký výlet pro všechny, ale taky klidně odjedu, úkoly neřeším, zábavu neřeším a tak dál. Od toho je tam taťka. Oni mají někteří tendence dělat z nové přítelkyně matku, resp zadarmo chůvu (u nás naštěstí ne, ale viděla jsem takový přístup) a ten táta si musí uvědomit, že tu maminku má to dítě doma a u vás doma prostě je on ten rodič. A nemůže svoji roli a svoje kompetence přehazovat na defakto cizího člověka.
Uprimne ti v tomhle nikdo neporadi, mam partnera take s 6-ti letou dcerou, ted nas ceka taky rodinna dovolena a ja jsem pripravena fungovat uplne stejne, jako kdyz jsme jezdili s manzelem. Jede i moje dcera a pocitam s tim, ze se budu starat o obe deti, to same partner. Holkam necham na vyber jak s kym budou chtit travit cas, moje dcera uz je velka, ale hlavne pujde o malou. Ja malou beru jako moji, nevrham se do vychovy, respektuji rodice, ale klidne se o ni postaram komplet.
Tak oni tu péči chlapi rádi přehodí na nextku
pak záleží na ní, na jeji motivaci, lásce, chuti/ nechuti…mně to nikdy nevadilo, ale taky jsem na to i doplatila, takže bych byla opatrná a řádně si to s chlapem vykomunikovala..
nejsi a nikdy nebudeš máma toho dítěte, rodiče jsou oni dva.. ty můžeš být za hodnou tetu, nebo za přísnější tetu, záleží na x faktorech, jak vše spolu máte..
ale nutit bych se do toho nenechala.
Můžeš velmi dobře pozorovat, jaký je tvůj partner otec a co od něj můžeš očekávat. Stejně tak tvůj partner může pozorovat, jak by ses chovala jako matka vašeho dítěte.
Na tvém místě bych si v sobě stanovila jasná pravidla. 1) rozdělení péče - kdo vaří, uklízí, pere, jak se kdo stará 2) v citových otázkách, jako kdo dítě utěšuje, kdo dítěti něco zakazuje nebo povoluje, se musíš držet zpátky, pokud máš na věc jiný názor, nejsi její rodič.
Je to těžké, ale rozhodně bych si dávala pozor, abych nebyla jen k poskytování servisu. Také bych vnímala, jestli mé (ale oprávněné) požadavky, například na slušné chování ke mně, nejsou ze strany otce přehlíženy, tedy že nenechá dítě, aby se k tobě chovalo neuctivě (například kdyby holčička řekla, že jsi potvora, aby to neomlouval tím, že je ještě malá atd.)
Jelikož ji máte tak málo, moc toho nevysleduješ. Nemůže po tobě chtít, abys jim dělala služku, na druhou stranu může vnímat, jak se umíš postarat. Takže si to zkus vybalancovat tak, aby ti v tom bylo dobře a abys nedělala něco, co ti není příjemné jen proto, že to od tebe on očekává.
Jsem nevlastni matka 10 let.
Nevychovavam, neřeším skolu, nesleduji, jestli ma mladý muž dost oblečení, čistí si zuby..
Ale kupuju mu dárky a za těch 10 let jsem mu napekla a navarila tuny jidla.
Vydávám jednoduché pokyny (odnes si ten talíř, utri si stul), ale komplexní péče je na manželovi.
Nejsem matka, jsem teta (ale jestli mi řekne této, budu se branit), kterou respektuje a doufám, ze ma rád.
Funguje to.
@Svetluska55 píše: Více
mám to s juniorem 100% úplně stejně, funguje to super oboustranně ![]()
Ja teda neviem, ja sa k partnerkinym detom staviam podobne ako keby boli moje, ked treba poskladat pradlo tak poskladam, varime spolu (hlavne preto ze nema rada ked som sam v jej kuchyni a v mojej to sama zase nezvlada ona
), ucime sa, s detmi sa hrame, ale niesom ziadny hodny stricek, ked treba tak zvysim hlas.
Zo zaciatku ked sme si este na seba zvykali tak som obcas musel nejake dieta ‚skorigovat‘ - nastastie mi to druhe vzdy rado pomohlo ![]()
Ziadne dieta uz netreba obliekat, ale obcas ich rozhodnutie komentujem (oboznamim ich s nasledkami), pripadne poslem sa prezliect ked je to uz moc.
Dohlad na hygienou neviem ako si predstavit? Ked vidim ze nieco nieje v poriadku tak vysvetlim, opravim, ale inak dohlad nepotrebuju, cistenie zubov obcas flakaju tak ked ma nastvu maju dohlad a naslednu kontrolu vycistenia zubov, ale vacsinou v pohode.
Ahoj všichni,
mám partnera, který má šestileté dítě. Máme spolu moc hezký vztah – dítě mě má rádo a trávíme spolu příjemný čas. Vnímám se spíš jako „hodná teta“ – hraju si, naslouchám, nikdy neřvu, ale zároveň se nezapojuju do každodenních věcí, jako je třeba oblékání nebo dohled nad hygienou. Partner má dceru jen každý druhý víkend, ale teď jsme byli na dovolené a bylo to dost intenzivní.
Občas mám ale pocit, že by si partner přál, abych byla v těchto praktických věcech víc aktivní, a nejsem si jistá, jak k tomu přistoupit.
Máte někdo zkušenost s tím, jak nastavit roli ve vztahu s dítětem partnera? Jak to máte vy?
Příspěvek upraven 29.06.25 v 11:04