Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
jsem s přítelem půl roku a z předchozího vztahu má 3 letého syna. Na začátku jsem měla trochu obavy, že s malým nebudu vyházet, ale nakonec máme celkem dobrý vztah. Začlo mě poslední dobou docela trápit, že je musím přizpůsobovat jeho ex. Samozřejmě je matka jeho dítěte, tomu rozumím, ale třeba se domluvíme, kdy si dítě vezme, a pak přítelovi napíše, že to nestíhá, takže může až za 3 hodiny. ( ale to je bohužel pokaždé).. už sem xkrát musela zrušit něco domluveného. Mám pak pocit, že já jsem druhořadá a že jak to ona prostě chce, tak to bude. I když domluvy byly uplně jine.. takhle je to se vším. Když jsem se nabídla přítelovi, že jeho i malého odvezu k jeho ex, protože měl auto v servisu a měl syna odevzdávat, řekl mi ať radši počkám někde za rohem. Já věřím, že mě miluje a snaží se mi dát maximum, ale tímhle pak mám pocit, jak kdybych byla jen třetí kolo u vozu.
Opravdu nechci s jeho ex nějak soupeřit a dělá mi to starosti do budoucna. Máte někdo podobné zkušenosti? Nebo jak jste danou situaci vyřešili?
Děkuji
Pokud sama nemáš děti, tak je lepší si najít bezdětného a tohle nemusíš řešit.
Přesně tak, to je úděl nextek, které si najdou chlapa s dítětem. Dokud sama nejsi máma, těžko to pochopíš a budeš schopná se s tím smířit, že budeš vždy na druhé koleji. A to fakt nemyslím ve zlém, ale je to prostě realita. To, že tě nechce ukazovat exce je předpokládám proto, že jí nechce zbytečně dráždit. Pokud chceš „bezstarostný“ vztah, jde budeš na prvním místě ty, tak si najdi bezdětnýho. Na druhé straně to ukazuje i dobrý charakter tvého partnera, že má děti na prvním místě.
Bude jen hůř, vykašli se na něj a najdi si chlapa bez závazků.
Trochu bych to rozebrala.
Třeba to, že se ex domlouvá s tvým chlapem na pozdějším vyzvednutí, je jejich boj. Proč ty kvůli tomu musíš něco rušit?
My syna střídáme vždy v pátek, nemáme ani přesnou hodinu. Je to bajvoko ve čtyři, ale když je změna, voláme si a měníme za pochodu. Jednou vyjde vstříc on, jindy já. Když to nejde, tak se předá syn případně v sobotu ráno, když to jooo moc koliduje. Nebo se dítě vyzvedne tam, kde se zrovna nachází (nestíhají odjet od babičky, tak si ho vyzvednu tam, když nutně potřebuju odjet na víkend).
Je to o domluvě. A pokud se do toho noví partneři zbytečně nemotají, je to jednodušší pro všechny. Jestli je to jo divočina, tak ať si předávají syna přes školku třeba. Jeden ráno odvede do školky, druhý si ho vyzvedne, není třeba čekat, kdy kde kdo bude nebo nebude mít zpoždění.
A čas uteče jako voda a za chvíli se dítko může předávat víceméně samo, dojde, dojede mhd.
Každopádně to ušetří i tvoje nervy, když se jim do toho nebudeš plést ![]()
O té druhořadosti - mno, svého partnera miluju nade vše, ale přecijen, když půjde o syna, budu se vždycky snažit to rovnat podle něj. Čím dříve to pochopíš, tím víc v pohodě budeš - ono totiž s malými dětmi se to vždycky řídí podle dětí a je to tak v pořádku. Jen když to není tvoje vlastní, tak se to hůř chápe. A je jedno, jestli jde o výlety, o večerku, o skladbu potravin nebo o čas, kdy se dítko předává.
Jak děti rostou, jsou samostatnější a musíš se podle nich řídit méně a méně.
Jestli ti vadí tohle a už takto brzo, ještě si to vztahuješ na sebe a bereš to tak, jako, že jsi třetí kolo u vozu, tak se na to vyprdni, pro dobro své i ostatních.
@Lucie448 píše: … ale třeba se domluvíme, kdy si dítě vezme, a pak přítelovi napíše, že to nestíhá, takže může až za 3 hodiny. (ale to je bohužel pokaždé)… už sem xkrát musela zrušit něco domluveného … já jsem druhořadá … pak mám pocit, jak kdybych byla jen třetí kolo u vozu.
Jaký si to uděláš, takový to máš.
Do role „třetího kola u vozu“ ses vmanévrovala sama. Máš přece svůj program! Nebudeš ho měnit jen kvůli tomu, že jeho ex je nespolehlivá osoba. Takhle to řekni partnerovi pokaždé, když zase bude chtít abys to byla Ty, kdo se přizpůsobí. Ať si to vyřeší se svou exkou sám. Je to jejich dítě.
To, že miluješ partnera, neznamená ještě, že budeš dělat služku jeho exce. To by si měl chlap rychle uvědomit.
Tak jednoduché to je.
Příspěvek upraven 02.02.23 v 15:07
@Mar__tanka1983 jasně, tomu rozumím, ani po něm nechci, abych byla přednější než jeho dítě, ale spíš mi vadí, že například jsme měli jet na víkend k rodičům ( moje maminka bydlí za prahou) a navařila pro nás všechno. V pátek jsme měli odjíždět, jeho ex to věděla a napsala pul hodiny před předáním, že jí do toho něco vlezlo, tak že v sobotu po obědě. Ona žije ještě s maminkou v bytě a maminka prý taky čas neměla. Tohle ale je vážně pokaždé. Taky třeba kolikrát navařím, kolikrát jsem si zrušila i práci, protože přítel šel do práce a ona hodinu předtím, než šel přítel do práce, řekla, že ještě nemůže, ať si dítě necháme. Vadí mi, že tohle dělá hodinu před tím a já jsem na tom pak bita. Je dospělá a jde o její dítě, ale přizpusobuji se jen já.
@Lucie448 To je to, o čem mluvím. Tak pokud ho ona nemůže přivést, jeďte si pro něj vy. Pokud jde o víkend, tak že si tedy dítko vyzvednete až v neděli po návratu, protože v sobotu odpoledne prostě nejste doma.
Máte stanovené časy soudem? Je povinna se jich držet.
Ale tohle jsou věci, které si musí vyřešit oni dva. Pokud on v tomhle „nedupne“, ty to nevyřešíš.
A jak říkám, pokud dělá tyhle potíže pravidelně, ať si předávají dítko přes školku. Pak se vám nestane, že by se v pátek někde zdrželo, jednoduše si ho vyzvednete ve školce a bez nervů. Je pak nejméně třecích ploch.
Můžete klidně takto podat i návrh na úpravu styku na soud.
Příspěvek upraven 02.02.23 v 15:08
Řešení je jednoduché když ti to vadí už teď. Najdi si chlapa bez závazků. Bude tě to štvát čím dál víc.
@Lucie448 píše:
@Mar__tanka1983 Je dospělá a jde o její dítě, ale přizpusobuji se jen já.
A mimochodem, chápeš to špatně (a to je ten problém). Ty se nepřizpůsobuješ jí. Ty se přizpůsobuješ svému partnerovi, který není schopen si zajistit předávání s jeho exkou. Proč si rušíš práci ty? Ať si ji zruší on (nebo ať s ex on nastaví pravidla tak, aby se toto nemohlo stát).
@Lucie448 píše: … například jsme měli jet na víkend k rodičům a navařila pro nás všechno. V pátek jsme měli odjíždět, jeho ex to věděla a napsala pul hodiny před předáním, že jí do toho něco vlezlo, tak že v sobotu po obědě.
Partnerova reakce vůči ex měla být jedna z těchto:
Nebo jsi měla odjet sama v pátek, jak bylo plánováno. Proč se před ním plazíš? Nechápu. Pokud dává přednost své exce před Tebou, pak nerozumím proč s ním ještě jsi.
A ještě něco: Některé místní rádkyně Ti dávají kartáč, že prý je třeba přizpůsobit se dětem, a vyčítají že Ty jako bezdětná tohle nechápeš. Tyto manipulátorky se snaží, abys se začala cítit provinile za chyby někoho jiného!
Ono přece vůbec nejde o nějaké „přizpůsobení dítěti“. Jde o neustálé ustupování jedné dospělé a naprosto neodpovědné osobě, která se chová jako dítě. Ona si neumí plánovat čas, zneužívá lidi okolo sebe, a stále neumí přijmout odpovědnost za své činy a svá rozhodnutí.
Příspěvek upraven 02.02.23 v 16:00
@Lucie448 píše:
Ahoj,
jsem s přítelem půl roku a z předchozího vztahu má 3 letého syna. Na začátku jsem měla trochu obavy, že s malým nebudu vyházet, ale nakonec máme celkem dobrý vztah. Začlo mě poslední dobou docela trápit, že je musím přizpůsobovat jeho ex. Samozřejmě je matka jeho dítěte, tomu rozumím, ale třeba se domluvíme, kdy si dítě vezme, a pak přítelovi napíše, že to nestíhá, takže může až za 3 hodiny. ( ale to je bohužel pokaždé).. už sem xkrát musela zrušit něco domluveného. Mám pak pocit, že já jsem druhořadá a že jak to ona prostě chce, tak to bude. I když domluvy byly uplně jine.. takhle je to se vším. Když jsem se nabídla přítelovi, že jeho i malého odvezu k jeho ex, protože měl auto v servisu a měl syna odevzdávat, řekl mi ať radši počkám někde za rohem. Já věřím, že mě miluje a snaží se mi dát maximum, ale tímhle pak mám pocit, jak kdybych byla jen třetí kolo u vozu.
Opravdu nechci s jeho ex nějak soupeřit a dělá mi to starosti do budoucna. Máte někdo podobné zkušenosti? Nebo jak jste danou situaci vyřešili?
Děkuji
Vyřešila jsem to tak, že sama děti mám a vím, že život s dětmi takový prostě je. Že vznikají prostě situace, kde mají děti přednost a mé plány jdou do pozadí a odkládají se. Ale jsou to moje děti, kvuli kterým to dělám ráda a kteér miluji. Přítel má děti, i kvuli nim musíme měnit plány, ale už na to mám nadhled, protože sama vím, že s dětmi to tak prostě funguje.
Jako bezdětná bych to tak nechtěla. Chtěla jsem být tím středobodem vesmíru pro partnera já. chtěla jsem si dělat věci podle svého, ne podle ex, ne podle dětí. Podle sebe. Takže jsem si musela najít partnera, kde to tak není - tedy bezdětného.
Problém nejsou děti, problém není ex. Problém není ani ten chlap - přece by jsi nechtěla chlapa, který bude na děti prdět a přizpůsobovat vše nějaké další ženské. Problém nejsi ani ty, je naprosto pochopitelné, že jako bezdětná se nechtěš přizpůsobovat dětem, nechceš se přizpůsobovat exmanželkám a expřítelkyním.
Problém je prostě že se k sobě jen nehodíte. Problém je výběr partnera. Partner není špatný, jen neodpovídá tvým očekáváním.
Obecně soužití bezdětná - dětný je extrémně složitý. Aby to fungovalo, vyžaduje to obrovskou dávku nadhledu, sebevědomí, sebezapření ( které se však nesmí vnímat jako nějaké sebebětování, které se pak projeví později v formě nenávisti vůči těm, kdo to dělá).
@Mar__tanka1983 píše:
Trochu bych to rozebrala.
Třeba to, že se ex domlouvá s tvým chlapem na pozdějším vyzvednutí, je jejich boj. Proč ty kvůli tomu musíš něco rušit?
My syna střídáme vždy v pátek, nemáme ani přesnou hodinu. Je to bajvoko ve čtyři, ale když je změna, voláme si a měníme za pochodu. Jednou vyjde vstříc on, jindy já. Když to nejde, tak se předá syn případně v sobotu ráno, když to jooo moc koliduje. Nebo se dítě vyzvedne tam, kde se zrovna nachází (nestíhají odjet od babičky, tak si ho vyzvednu tam, když nutně potřebuju odjet na víkend).
Je to o domluvě. A pokud se do toho noví partneři zbytečně nemotají, je to jednodušší pro všechny. Jestli je to jo divočina, tak ať si předávají syna přes školku třeba. Jeden ráno odvede do školky, druhý si ho vyzvedne, není třeba čekat, kdy kde kdo bude nebo nebude mít zpoždění.
A čas uteče jako voda a za chvíli se dítko může předávat víceméně samo, dojde, dojede mhd.Každopádně to ušetří i tvoje nervy, když se jim do toho nebudeš plést
O té druhořadosti - mno, svého partnera miluju nade vše, ale přecijen, když půjde o syna, budu se vždycky snažit to rovnat podle něj. Čím dříve to pochopíš, tím víc v pohodě budeš - ono totiž s malými dětmi se to vždycky řídí podle dětí a je to tak v pořádku. Jen když to není tvoje vlastní, tak se to hůř chápe. A je jedno, jestli jde o výlety, o večerku, o skladbu potravin nebo o čas, kdy se dítko předává.
Jak děti rostou, jsou samostatnější a musíš se podle nich řídit méně a méně.
AMEN
Házíš vinu na exku, ale ve skutečnosti je tohle vina tvého partnera. Musí si dupnout a stát si za tím, aby ona začala trochu zodpovědně fungovat. Dokud on jí bude vše tolerovat, nic se nezmění.