Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pocit selhání, nervy pracují
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.1.25 21:22
Nevím, mně přijde, že řešíš prkotiny, všichni sourozenci, co znám, se pošťuchují a dělají si naschvály - ale když přijde na lámání chleba, tak stojí při sobě,
a když měli jít večer spát, na co jsi potřebovala vysavač? ty vysáváš večer?
problém bude jinde a děti jsou zástupný problém - jsi nemocná? máš toho v práci moc? o tatínkovi nemluvíš, takže asi není?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.25 21:26
Buď v klidu, je to úplně normální fáze. 
Dej si za cíl přežít to a moc na ně neřvat. Vím, o čem mluvím, mám dva syny 2 roky od sebe a býval to očistec. Neustále provokování, soutěžení, dohadování, hrozný. 
Ale vyrostli z toho a jsou to nejúžasnější synové pod sluncem 
. Teď je jim 14 a 16.. A nechci být prorok špatných zpráv, ale kolem 10 let věku to bylo nejhorší a byli oba na pár facek. Ale přežila jsem a ty to taky dáš. 
Držím palce, bude líp. Časem 
- Citovat
- Upravit
25.1.25 21:44
Mně to nepřijde taková tragédie, asi každému rodiči někdy bouchnou nervy, když děcka v kuse prudí, nic šíleného jsi mu neřekla (věř, že jsou rodiče, co by mu řekli, že ho takto nemají rádi a hůř), nezbila jsi ho, nedala jsi mu facku. Ono jim neuškodí uvědomit si, že i rodiče jsou lidi s nějakou kapacitou a svými pocity.
A máš pravdu, k lidem, které máme rádi, se chováme hezky, taky neuškodí připomenout. Omluvila bych se za výbuch, tj formu, ale obsah ať mu klidně šrotuje 
Není batole, v 9 letech klidně může nad tímto uvažovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
25.1.25 21:55
Chápu Tě. Taky když toho mám moc, jsem unavená, stres v práci, atd… rychleji startuji. Dobrý je si za mě uvědomit ten důvod a co to s tebou dělá. Dá se něco udělat jinak? Zabrzdit tu emoci?
Dále bych zkusila bych hledat příčinu těch problémů u dětí. Proč syn vysírá dceru, proč “ prudí se “ vzájemně? Dala bych si menší cíle a den rozdělila na části, jako motivaci ke zvládnutí.
Ještě mě napadá, co každému z dětí zkusit zajistit soukromí. Aby každý měl to svoje a ty budeš mít chvíli klid a prostor na odpočinek i.
Co jim o víkendu zajistit aktivitu - nějaký kroužek, možnost jet na víkendovou, atd…
Sednout si a probrat to i s dětmi.
Za mě komunikace a jasné hranice ( ne tedy řvaní a nebo bití ) je základ.
Příspěvek upraven 25.01.25 v 21:58
- Citovat
- Upravit
25.1.25 21:56
Kup jim počítač. Ideálně dva, pro každého jeden. Třeba hodina dvě denně max. Nemusí u toho sedět, ale máš obrovskou páku a můžeš vyhrožovat, že pc zakážeš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
25.1.25 22:01
Mě ještě napadá. Děti 9 a 7 by snad už mohly chodit s kamarády sami ven ne? U nás kluci na hřišti odpoledne hráli fotbal ( tak první třída určitě, byla to věková směska ) a holky tam motaly nějaké náramky nebo co to bylo a parta puberťáků se tam nevím …
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
25.1.25 22:06
Abych uklidila. Kluci jsou o 18 měsíců a někdy to byl taky očistec 
Některá období byla náročná. A ani stejné pohlaví to nezachrání.
Ale oni chodili hodně ven. Tenhle věk byl super, protože by běhali venku s partou kamarádů a nebo tedy měli závody / zapas - víkend - Za hezkého počasí jsem je doma prakticky neviděla.
- Citovat
- Upravit
25.1.25 22:55
@kocourGarfield píše: Víceže, to mě také napadlo, proč děti nechodí spolu ven, když jsou dvě - být pořád doma je pruda pro děti tohoto věku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.25 00:10
Nějak moc si to bereš, chovají se úměrně věku. Možná by pomohlo je oddělit, jeden do pokoje, druhý do obýváku, jeden k babičce nebo na kroužek a druhý doma a pak vystřídat, tak něco. V rámci odpočinku bych oddělila i sebe někam pryč nebo alespoň do vany s pěnou mladej jde do puberty, asi si ještě užijete
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.25 00:22
@Liška32 píše: Víceže - hroutit se, brečet kvůli tomu, že se děti pošťuchují - v tom bude něco jiného, co zakladatelku trápí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.25 00:35
@stinga píše: Více
Možná jen nic podobného nezažila, když byla dítě. Jsem poznala dvě takové ženy, jedna jedináček a druhá měla krásný vztah se ségrou. A obě myslely, že je to pomalu u nich na sociálku a plakaly, že se dítě hádá, vymezuje nebo mrčí. Vůbec nebraly, že to jsou prostě děti a že to je normální a hroutily se. U jedné ještě přidávala babička, protože to dětské odmlouvání a handrkování taky nezažila.
Moje batole dneska práskalo 4 letou do hlavy lahvičkou, protože ta si na něj schválně přišla lehnout a to měla ode mě zakázané se po ségře válet. Takže pak ještě dostala nadáno, že si za to může sama. Děti jsou nemocné doma, tak se nudí a vy*íraj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.25 00:39
@Liška32 no i to je možné, já vidím problém v absenci muže, o tatínkovi nic nepíše, možná odešel, možná docela nedávno, a paní to nedává
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.25 00:56
@stinga píše: Více
Možná máš pravdu. Ale i to může být povaha, citlivka a k tomu žádné zkušenosti s dětmi… po nich chce chování dospělých a to ještě slušných a milých lidí. Ale děti jsou většinou pěkní naschvalníci a zkouší, co vydržíme a taky co si budeme povídat, některý tatínek v tehle situacích zrovna klidu nepřidává 
že je to možná bez něj i lepší, protože by je třeba ještě všechny seřval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý den,
sedím, brečím, jsem strašně otrávená. Máme dvě děti syn 9 a dcera 7. Když byli menší, bývali zlatí
, ale co dcera začala chodit do školy jsou neustále v sobě. Mladej ji pořád jen provokuje, ona jen řve nebo chodí bonzovat a tak je to dokola celý den. Normálně si hrát neumí nebo jen chvíli, telefon ( abych měla pokoj ) jim dávat nechci max. hodinu denně. Odpoledne chodíme ven i dnes za deště, protože to bych s nimi nevydržela vůbec. Když chodí do školy, mají kroužky, je to lepší. Víkendy jsou strašný. Zítra třeba jdeme bruslit, byli jsme na bowlingu, ale to taky nejde pořád, protože i já si chci o víkendu odpočinout nebo něco udělat. Chtěla bych, aby se taky v klidu zabavili sami, ale to se mi už asi nesplní. Pořád jen slibují… Dnes večer se to vyhrotilo. Zase jejich dohady, neposlouchání, protahování, aby nešli spát. Potom jsem po malým chtěla podat vysavač a on začal provokovat i mě, třikrát jel schválně cestou, o které věděl, že neprojede. Potom mi ho dával tak, že když jsem natáhla ruku, schválně ho podal tak, abych nedosáhla a spadl. Jelikož to bylo už večer a já jsem byla protivná začala jsem na něj ječet, proč mě provokuje, proč to dělá i mě, že už na to nemám náladu, a že pokud mě má rád, proč mi to dělá. Já vím, že se to zdá jako prkotina, ale já jsem prostě už bouchla a teď je mi to líto. Ptala jsem se ho, proč mi ten vysavač nemohl normálně podat, když jsem ho hezky poprosila. Říkal, že neví 
. Já už opravdu selhávám, už na ně nemám tu trpělivost a hrozně mě mrzí, že už nemáme tak hezký vztah, jak předtím. Jak mu nám vysvětlit, že nás kvůli své nudě nemůže neustále provokovat? Nebo jak zklidnit sebe, abych to líp zvládala?
Prosím, nebuďte tvrdé, mně je kvůli ty hádce úplně fyzicky zle.