Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
omlouvám se, ale jsem asi před zhroucením a nevím komu se mám svěřit. Strašně mě mrzí dnešní den a nerozumím tomu.
Včera po moji odpolední jsme šli s přítelem a jeho kamarády posedět. Večer probíhal úplně v klidu a myslím, že jsme se dobře bavili. Kluci mezi sebou řešili nějakou akci ( stěhování) a já jsem příteli ( slyšel to jenom on) řekla, něco v rom smyslu, ať se víc zapojí. Naštval se. Já se omluvila. A byl klid. Přišla půlnoc a popřál mi k narozeninám ( dneska je mi 24). Zase soukromě, aby to nikdo neslyšel. Hrála tam celkově dost nahlas muzika, tak to opravdu bylo jen mezi námi. Celou cestu domů jsme se normálně bavili a smali se. Podotýkám, že jsme pili jen nealko.
Přišli jsme na byt a on byl jako vyměněny. Na stole ve váze byly tři růže a nic mi k nim neřekl, jako třeba, že je mám k narozeninám. Podal mi vinylovou desku ( skupiny, kterou už neposlouchám, s nalepenou cenou, v igelitu) a řekl na. Osprchoval se a šel spát. Já jsme seděla obýváku do 3 do rána, jak opařena a nechápala.
Ráno jsme jeli každý ke svým rodičům s tím, že odpoledne u nás je oslava. Nepřišel…jen mi napsal v kolik chci vyzvednou. Celou cestu se nebavil. Přijeli jsme na byt a na mě to dolehlo. Zavřela jsme se do ložnice a jak jsem nad tím začala přemýšlet, tak samozřejmě začala i brečet. A on si vesele hrál na počítači a bavil se s nějakou svou kamarádkou, se kterou taky občas hraje.
Zeptala jsme se ho jestli si ze mě dělá srandu a on vůbec nechápal, že mám jako nějaký problém. Tak je se oblékla a šla ven. Projít se po městě a vybrečet se.
Vůbec tomu nerozumím. Skvělý narozeninový den. Hlavně vůbec nevím, jak se s ním mám bavit, když přijdu zpátky.
Omlouvám se, spíš jsem se potřebovala jen vypsat.
![]()
Přijde mne divné, že by se urazil jen kvůli tomu, co jsi mu řekla. Zvlášť, když jste byli střízliví. Vykašlala bych se na něj a už si víc nekazila narozeniny. Ty jsi nic hrozného neudělala.
Zeptej se ho co mu prelitlo přes nos. Ted s asi ne úplně tímto výrazem.
Jsi dospělá žena a on dospělý muž. Začněte se podle toho chovat. Upřímně, chlapi na tyhle romantický číčoviny moc nejsou, musíš mu říct co přesně chceš, ne jít brečet do města. Myslím, že on úplně stejně teď nechápe tebe jako ty jeho. A zcela vážně, oni to nedělají schválně, jen jim to třeba úplně nedojde.
Myslím, že trochu vymýšlíš ohromné problémy tam, kde nejsou. Možná místo sezení jako opařená do tří do rána a zavírání se v ložnici se zkus přítele normálně zeptat.
Zeptala jsme se. Ano, je naštvaný kvůli tomu, co jsme řekla a ihned se omluvila.
@AnastazieB píše:
Myslím, že trochu vymýšlíš ohromné problémy tam, kde nejsou. Možná místo sezení jako opařená do tří do rána a zavírání se v ložnici se zkus přítele normálně zeptat.
no kdybych byla na jejím místě, tak bych také neměla moc chuť se na cokoli ptát chlapa, který mi k narozeninám vrazí do rukou vinylovou desku s cenovkou se slovy „na“ - to je opravdu ohromná gratulace k narozeninám ![]()
@tydunka tak v tom případě je to jednoduché - počkej až vychladne a příště mu nevnucuj nějaké svoje představy o tom, jak se má chovat. Nejsi jeho matka.
Záleží, jakým stylem jsi mu to řekla a jestli u toho někdo byl.
Pokud jsi mu to řekla před kamarádem, tak jsi z jej udělala s prominutím neschopneho blbce.
Je ti 24 a chováš se jak manželka po 25 letech.
@stinga píše:
no kdybych byla na jejím místě, tak bych také neměla moc chuť se na cokoli ptát chlapa, který mi k narozeninám vrazí do rukou vinylovou desku s cenovkou se slovy „na“ - to je opravdu ohromná gratulace k narozeninám
Myslím ze vinylová deska je pěkný dárek, a také, že jeho „gratukaci“ ovlivnily její předchozí recčky o zapojení se
@tydunka píše:
Zeptala jsme se. Ano, je naštvaný kvůli tomu, co jsme řekla a ihned se omluvila.
Tak mu rekni (vecne a bez breceni), ze te mrzi, zes to rekla, ale vratit uz to nejde, ze ti v tom dusnu neni dobre a jak dlouho chce byt nastvany, aby ses podle toho mohla zaridit (treba tu dobu stravit u rodicu).