Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ladonis píše:
Mně je 26,příteli je 28. Teď to byla krize, hodně změn. Nějak už nevěřím na šťastnou rodinku. V posteli to klape i když tam není zdaleka tolik vášně jak na začátku, teď se to snažíme zlepšit.
Vyreste si krizi, pokud ji prezije vztah, tak uvazujte o „porizeni“ ditete (taky nemam rada to slovo
). Pac dite muze byt pro vztah hodne velky zahul a pak bys toho mohla litovat.
Jinak my ted trochu krizi mame, tak nevim, jestli jsem ta prava na odpoved, ale uz jsme jednu docela velkou prekonali a pro me vzdy byla kriticka otazka „Chtela bych byt bez nej?“ a zatim byla odpoved vzdy ne, bez ohledu na to, jak moc me obcas stval…ruzove bryle zamilovanosti opadnou (temer) u kazdeho vztahu, pokud je budes hledat, tak se taky muzes do konce zivota poflakovat od jednoho chlapa k druhemu…
(Jinak my se treba brali po temer 6 letech „jen tak“ a na vztahu to myslim nebylo poznat, o svatbe to dle.meho nazoru fakt neni, spis o tom, jestli mate nejake spolecne plany, cile, jestli to nekam smeruje)
@ugluk mam to uplne stejne.
Mozna se v tom odrezi postoj zakladatelky, ze to pro ni neni to prave.
@ladonis jestli to necitis, tak si dej jeste par let na cas. Nema cenu se vrhat do neceho, co chce vic okoli a pak nebyt stastna. Jste mladi, treba dva roky ukazi pravy stav.
At tak nebo tak, dite je zavazek na cely zivot a je dobre, ze se nevrhas do neceho jen proto, ze se „to ceka“ a ze by to „tak melo byt“.
Nedávno jsem ukončila školu a momentálně nemám ani myšlenky. Přítel mě chtěl žádat o ruku už v létě, ale já byla protivná skrz školu, práci a tak a prstýnek vytasí teda jen když se fakt hodně rozhádáme jakože mě má rád. Jsem z toho všeho furt nervózní. Nevím, ale přítel mi přijde jako puberťák a nevím jestli má představu co všechno to obnáší když je mateřská podle něho veget. Ještě před rokem bych byla nadšená, teď bych nejraději vzala nohy na ramena i když logika velí být ráda za to co mám.
@ladonis : temer zadny chlap netusi, co t obnasi…a v zasade ani moc zenskych, nez si to nevyzkousi
To je neprenositelna zkusenost. Ale hele, zapojovat logiku neni spatna vec, nicmene zustat s nekym POUZE z rozumu je asi taky hodne zradne (I kdyz nekomu to muze fungovat a svym zpusobem muze byt vztah z rozumu uspesnejsi, nez ze silene zamilovanosti), ale ideal je asi kombinace obou…nevim, jestli mas potrebu rozseknout to hned, ono ty krize nekdy prijdou a jdou prekonat, pokud maji obe strany zajem, coz u tebe nevim, to si musis fakt natvrdo odpovedet ty. Ale dite to nerozhodne, z toho duvodu si ho „neporizuj.“
Jak dlouho spolu bydlite? A on uz te teda pozadal? Nebo jak vytasi prsten, kdyz jste rozhadany?
Bydlíme spolu 2 měsíce. Žádat chtěl, ale neudělal to, protože jsem byla protivná, naštval se, pohádali jsme se a on mi ukázal prsten jakože mě chtěl žádat o ruku. Pak jsme se rozhádali ještě jednou a pak u usmiřování měl krabičku s prstýnkem že to myslí vážně.
@ladonis píše:
Bydlíme spolu 2 měsíce. Žádat chtěl, ale neudělal to, protože jsem byla protivná, naštval se, pohádali jsme se a on mi ukázal prsten jakože mě chtěl žádat o ruku. Pak jsme se rozhádali ještě jednou a pak u usmiřování měl krabičku s prstýnkem že to myslí vážně.
A krize je od kdy? S tim prstenem mi to teda prijde vazne nestastny. A teda rekla jsi ano, nebo to nebyla zadost?
Kdyz jsme s manzelem zacali spolu bydlet, mela jsem taky krizi, asi pul roku. Najednou jsem si nebyla jista. Pak to preslo, a vsechno zas dobry.
Verun83: Aha, tak díky. Krize je od léta, ještě než jsme se sestěhovali. O ruku mě nepožádal.
Ja nevim ale mě to prijde ze opadlo to prvotní zamilovaní a hlavně přišla i zodpovědnost. Krize zacla než jste se sestěhovali? V době plánování? Spis jsi se ty polekala skutečného života v páru který zahrnuje i svatbu a děti… Přítel s tebou bydli, chce tě pozadt o ruku, ma práci diky které tě zajisti… Chce s tebou dítě… Poslední dobou je spis trend ze se chlapy do dítěte musí spis ukecavat…
Mozna by pomohlo kdyby si někam třeba na týden vypadla ( s kámoškou) užij si dovolenou a sama uvidíš jestli ti přítel bude chybět… Hlavně dokud si to v sobě nevyresis tak žádné dítě!!! ![]()
Prekvapenana2: Asi máš pravdu. To s tím odloučením zní dobře. Faktem je že jsme už byli týden od sebe a bylo mi smutno, takový najednou nic. Myslela jsem že je to o komunikaci a že se to zlepší. Čas to bude chtít každopádně.
@ladonis píše:
Bydlíme spolu 2 měsíce. Žádat chtěl, ale neudělal to, protože jsem byla protivná, naštval se, pohádali jsme se a on mi ukázal prsten jakože mě chtěl žádat o ruku. Pak jsme se rozhádali ještě jednou a pak u usmiřování měl krabičku s prstýnkem že to myslí vážně.
Psala jsi, že Ti spadly růžové brýle po sestěhování. To je dost podstatné zjištění.
Podle mě s ním nic víc než partnerství bez dětí mít nechceš. Jsi chvíli po škole, měla by sis užívat toho, že se neumíš nic učit a že nemusíš být doma kvůli dítěti. Že máš být ráda, že někoho máš, to je kec. K čemu Ti to bude, když nejsi zjevně moc odvázaná z toho, jak to máš.
Je pravda že okolí tomu taky moc nepřispělo. Naši do mě navalili že je nevyspělej a ať si dítě s ním rozmyslím a jeho rodiče zase jak se budem muset uskromňovat, že jsem si přišla jak bychom už měli mít jen na chleba. Ach jo ![]()
Já to prostě věděla že je to on. S nikým jiným jsem dítě nikdy nechtěla. Ale určitě bych do toho nesla s pochybnostmi, dítě je pro vztah obrovská šupa a pokud jsou problémy před ním, tak po dítěti jsou 100× horší.
@ladonis ahoj, měla jsem skoro stejnou situaci jak ty, před pár lety, bylo mi 27 jemu 29 a začali jsme spolu bydlet, úplně stejně opadli růžové brýle a začali jsme poznávat konečně jeden druhého (taky mi připadal jak pubertak)..bydleli jsme spolu 3 roky a pak jsme šli od sebe (naštěstí)..taky jsme plánovali dítě a svatbu, ale nějak jsme zjistili, že nejen že se hádame, ale hlavně jsme neměli postupem času nic společného (koníčky, práci) ani ten sex nás už nebavil. Jsem za to ráda, že jsme se rozešli bez závazků, byla jsem na prahu třicítky a teprve jsem našla toho pravého (zamilovali jsme se do sebe) po 4 letech naštěstí nic nevyšmělo tak byla svatba a mimi, opravdu jsem za to moc ráda, že jsem tenkrát neudělala chybu a nešla do toho s bejvalym. Tak zkus tomu dát hlavně čas, protože 2 měsíce bydlení opravdu nic nejsou, porozhlédni se kolem sebe, zaměř se na práci, cestuj, jsi v nejlepšim věku, po škole, rozhodně se do ničeho nenech natlačit, dej tomu minimálně další dva roky volnej průběh.
Hm, zatím dobrý, ale přítel chce dítě už dlouho, a mluvil něco o biologii a jak by to potom mohlo jít blbě. A až se rozhodne mě požádat o ruku tak už se asi nevymluvím. ![]()