Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
S postylkou sem to neslyšela, tu sem měla u vsech 3 děti složenou minimálně měsíc před porodem a všechny žijou
slyšela sem pověru o kočárku a tu sem teda dodržela akorát u jednoho dítěte a to ještě nechtěně, protože kočárek dorazil až po porodu ![]()
Jsou to prostě pověry…nesmysly
ne každý má možnost ty krámy někde skladovat než se mimino narodí…ne každý má možnost aby v době kdy je v porodnici mu naběhla rodina domu a vše navozila a vybalil, poskladala…a ne každý to chce…já bych teda rozhodně nechtěla…nehledě na to jak to pak udělat s dalšími dětmi? To se jako ma stěhovat pak všechno pryč a pak zase zpět? nebo vyhazovat a kupovat nové? ![]()
Ne, tohle jsem opravdu neřešila. U všech tří dětí jsem měla pokaždé nachystanou postýlku, kočárek, oblečení, plenky, kosmetiku, vaničku… Po porodu bych na to opravdu neměla myšlenky a ani čas.
Postýlku jsem měla asi měsíc před porodem a vlastně tak nějak všechno nachystáno. Skoro celé těhotenství jsem nic neřešila s zvládla to pak za pár dní. Dnes je všeho dost, byl čas. Kočárek jsem měla u babičky která bydlí kousek od nás. Manžel ho přivezl když jsem byla v porodnici. Já vlastně jela k porodu autem už i s vajíčkem aby to pak bylo jednodušší až pojedu domů. To jsem hrozná 😁
Budu hnusná, ale fakt čekáš dítě a řešíš tohle? Jsi dospělá, že jo? 🤦♀️
Ta pověra vychází z dob, kdy byla vysoká potratovost a úmrtnost kojenců, tak aby rodiče nebyli zbytecně zklamaní a do toho neměli zainvestováno v tý době do dost drahých věcí.
Porodila jsem mrtvého syna i přes to, že jsem doma postýlku postavenou neměla.
Ale třeba na hřbitov malé děti neberu. Prababička mi pořád říkala, že tam děti nesmí a nějak si to pamatuji dotěd
@Simona2043 píše: VíceŽivot přeje připraveným…
Takže: „I černá kočka může nosit štěstí.” ![]()
My jsme měli doma vše krom kočáru a komplet příslušenství k němu. Včetně vajíčka.
Kočár a vše k němu manžel vyzvednul v prodejně, když jsem byla v porodnici.
Bylo to tak domluvené. Oni jsou na to zvyklí.
@pavlinka77 píše: Více
To dodržuju taky. Údajně jsou tak citlivé, že by něco sebou domů přitáhli. Nějakou entitu.
Já, jako dítě by na hřbitově téměř každý týden minimálně jednou. Doma jsem se bála. Sice jsem nikdy úplně ducha neviděla ale někdy mi nebylo moc příjemně. Ať někdy v dospělosti jsem slyšeli tuhle to. No a začalo mi to u sebe dávat smysl. Nejsem hrobař, nechodím na hřbitov, tak nemám důvod dceru někam tahat.
@Simona2043 píše: Více
Zbytečně se stresuješ a necháváš stresovat. Když budeš mít časem druhé dítě, tak v těhotenství dáš všechno po prvním z domu?
Můj názor je takový, že na všechno existuje nějaká pověra. A když zrovna ne v naší kulturně, tak v jiné se najde na 100%. To by člověk nemohl absolutně nic a nikdy kdyby se měl každou pověrou, kterou mu někdo řekne řídit. Já občas úplně kroutím hlavou, co všechno si ty lidi nevymyslí za kraviny. Normálně si to udělej tak jak to cítíš. A jak je to pro tebe komfortní. A na nějaké pověry se vykašli.
Příspěvek upraven 23.08.26 v 12:27
Postýlku jsem měla složenou než jsem jela do porodnice. Rovnou jsem si tam i připravila matraci, vybrané prostěradlo atd. U prvního jsme měla kočárek u rodičů a manžel ho převez, až jsem byla v porodnici, netuším, kdy jsem si ho vyprala. U druhého jsem měla vše připravené doma předem. Stejně tak oblečky, ty jsem si vyprala, vyžehlila a čekaly na nás návrat z porodnice.
Kamarádka je Romka. Říkala, že doma nesmí mít žádné věci pro dítě. Že se to pak přiveze hromadně než se vrátí z porodnice.
Jediné co já doma neměla byl kočár. Už jsme na něj neměli místo. Byl složený u prababičky. Jediné z něj bylo vajíčko ale to zase přivezl přítel až když pro nás jel. Postupně jsme si jezdili pro korby.
Pokojíček a složené vyprané věci ve skříni, plus vybavenou postýlku jsem měla už asi dva měsíce před porodem. Stejně tak zabalenou tašku. Už jsem chtěla mít klid.
.
Neumím si představit yze bych všechno připravovala po příjezdu z porodnice. To máš úplně jiný starosti a taky chceš mít klid. Z největší pravděpodobností bude první domácí práce vyprat věci z nemocnice