Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
ahoj,
je mi líto,že si tím také musíš projít.Ja jsem po revizi 5 dni táke 7tt,taky jsem nemela žádné problémy,ani jsem nekrvácela,ale prostě plod ve mě nerosl.Neboj se,probíhá to tak,jak již je popsáno v horním příspěvku.
Ale to víš,já se taky bála i když každý říkal neboj se,to je normální.A po revizi se říká,ž to je jako když pohnojíš půdu,takže určitě otěhotníme.Tak to zvládní,držím pěsti.
gabi.design píše:
Já byla na umělém ukončení také v 9tt., plod se přestal vyvíjet v 6tt. Ráno jsem na sedmou nastoupila do nemocnice, vzali mi krev, změřili tlak, dostala jsem postel, kde za mnou poslali doktora a anesteziologa, aby mi řekli co a jak, vyplnila jsem souhlas se zákrokem, dostala jsem podle hmotnosti tabletku na zklidnění, potom mi zabandážovali nohy a asi v devět hodin jsem si se sestřičkou došla na sál. Tam mě ještě vnitřně vyšetřili, napíchli mi kapačku, za chvíli přiložili masku na obličej a hotovo. Prý to celé trvalo asi 20 minut, vzbudili mě, odvezli mě na JIPku, kde jsem ležela hodinu na monitoru a potom mě odvezli zpátky na oddělení. Odpoledne jsem šla domů - s doprovodem. Trochu jsem krvácela a pobolívalo mě břicho, nebylo to nic hrozného, jako při MS.
Díky moc, mám fakt strach, jak to bude probíhat. A proč dávají tu tabletku na uklidnění ještě? Kamarádka mi to tak také popisovala, ale ta byla na interupci klasické, ale on v tom asi rozdíl není žádný… Jen říkala, že šla tedy po 6 hodinách od nástupu domů. O Jipce nemluvila.
Anonymní píše:Evelline píše:To asi bude i v mém případě, když jsem do 8. týdne že?Anonymní píše:miniinterupce 10 - 15 minut
Holky a jak dlouho tak ten zákrok teda trvá?
Takže po zákroku mě hned vzbudí a poté budu na pokoji ještě několik hodin? Nejradši bych šla hned pryč, strašně mě na tom stresuje ta představa být v té nemocnici
jj.. hned jak provedou zakrok tak te povezou na monitory a vzbudi te.. pak ti reknou aby jsi se prospala a fakt se prospi.. me to strasne pomohlo od bolesti briska… bude te bolest a budes lehce krvacet,ale to se behem par dni da do kupy a dodrzet sestinedeli
odpoledne po vizite kdyz nebudou komplikace te pusti s doprovodem domu
![]()
veverunka11 píše:
Nesmíš se bát, s mysli na něco hezkého a až se probudíš z narkozy,tak až budeš v pořádku,že si dojdeš s kámoškou nakoupit nebo prostě na něco pozitivního,co tě uklidní a hlavně se snaž zapomenou na mimíska,vím,že je to velmi těžké.Já před 14 roky jsem se měla sama rozhodnout,jestli dám dítě pryč nebo ne.Neudělala jsem to a teď jsem moc šťastná,vím,že je to něco jiného,ale nesmíš se vzdávat.
P.S. na interupci jsem měla jít z důvodu mé nemoci.![]()
Díky moc, jsou to nervy. Teď mám strach co se mnou bude, abych byla hlavně v pořádku. Pak přijde teprve to, že mi dojde, že jsem o mimi přišla.
gabi.design píše:Anonymní píše:Oni tě vzbudí, aby věděli, že ses z narkózy probrala a jsi při vědomí, ale normálně tě nechají dál spát, to se nemusíš bát. Sestřička tě pak bude jen chodit kontrolovat a měřit parkrát tlak. Je to opravdu malý zákrok, není se čeho bát.Evelline píše:To asi bude i v mém případě, když jsem do 8. týdne že?Anonymní píše:miniinterupce 10 - 15 minut
Holky a jak dlouho tak ten zákrok teda trvá?
Takže po zákroku mě hned vzbudí a poté budu na pokoji ještě několik hodin? Nejradši bych šla hned pryč, strašně mě na tom stresuje ta představa být v té nemocnici
A je z té anestezie ospalost? Děsí mě představa, že tam budu muset několik hodin jen čekat, až mě pustí, raději bych hned s manželem domů ![]()
Holky a prosím vás, co s sebou? Jen noční košily, nebo nic? A kam si dám věci osobní? Zase tam nechci jít bez telefonu, abych pak mohla napsat sms.
gabi.design píše:Anonymní píše:No já jsem ospalá byla maximálně. Fakt jsem to prospala celé až do toho odpoledne, kdy mě propustili. Čekat určitě nebudeš, já si myslím, že to taky prospíš. Po narkóze se většinou fakt spí, takže ti to uteče.gabi.design píše:A je z té anestezie ospalost? Děsí mě představa, že tam budu muset několik hodin jen čekat, až mě pustí, raději bych hned s manželem domůAnonymní píše:Oni tě vzbudí, aby věděli, že ses z narkózy probrala a jsi při vědomí, ale normálně tě nechají dál spát, to se nemusíš bát. Sestřička tě pak bude jen chodit kontrolovat a měřit parkrát tlak. Je to opravdu malý zákrok, není se čeho bát.Evelline píše:To asi bude i v mém případě, když jsem do 8. týdne že?Anonymní píše:miniinterupce 10 - 15 minut
Holky a jak dlouho tak ten zákrok teda trvá?
Takže po zákroku mě hned vzbudí a poté budu na pokoji ještě několik hodin? Nejradši bych šla hned pryč, strašně mě na tom stresuje ta představa být v té nemocnici
Díky moc, tak snad jo ![]()
Ahoj, moc mě mrzí co se ti stalo a co tě čeká. Já mám za sebou spontánní potrat loni v únoru v 9tt - ale „neodešlo“ vše, takže jsem musela kvůli silnému krvácení na dočištění dělohy - takže je to prakticky to samé, také celková narkóza na 10-15 minut - zákrok dělali v půl dvanácté v noci a druhý den mě po sedmé ráno bez další prohlídky či čehokoliv dalšího propustili domů. Pila jsem pak Kontryhel, je prý dobrý na hojení. Dalšího otěhotnění jsem se také trošku obávala, ale začali jsme to zkoušet za 3 měsíce a zadařilo se za další 3 - teď jsem ve 37tt a vše je OK. Tak se drž, vím že je ti teď hrozně, ale brzy bude líp. Držím ti palce ![]()
Ahoj, moc mě mrzí co se ti stalo a co tě čeká. Já mám za sebou spontánní potrat loni v únoru v 9tt - ale „neodešlo“ vše, takže jsem musela kvůli silnému krvácení na dočištění dělohy - takže je to prakticky to samé, také celková narkóza na 10-15 minut - zákrok dělali v půl dvanácté v noci a druhý den mě po sedmé ráno bez další prohlídky či čehokoliv dalšího propustili domů. Pila jsem pak Kontryhel, je prý dobrý na hojení. Dalšího otěhotnění jsem se také trošku obávala, ale začali jsme to zkoušet za 3 měsíce a zadařilo se za další 3 - teď jsem ve 37tt a vše je OK. Tak se drž, vím že je ti teď hrozně, ale brzy bude líp. Držím ti palce ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nesmíš se bát, s mysli na něco hezkého a až se probudíš z narkozy,tak až budeš v pořádku,že si dojdeš s kámoškou nakoupit nebo prostě na něco pozitivního,co tě uklidní a hlavně se snaž zapomenou na mimíska,vím,že je to velmi těžké.Já před 14 roky jsem se měla sama rozhodnout,jestli dám dítě pryč nebo ne.Neudělala jsem to a teď jsem moc šťastná,vím,že je to něco jiného,ale nesmíš se vzdávat.

P.S. na interupci jsem měla jít z důvodu mé nemoci.