Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud byl takový už dřív, tak si leda zvykni.. pro mě? Vadilo by mi to, ale jak kdy.. někdy doma taky mlčíme, někdy si pokecáme..
@JayLee píše:
Ano vadilo by mi to sakra hodnemy si povídáme denne vždy když dame deti spat abychom na to měli klid na to vse co chceme probrat a z velke casti v posteli po sexu tojako nejvic když se nyname po nem a povídáme
ale jinak přes den kdykoliv není problém cokoliv probrat co je třeba a dle me je to hooodne dulezita věc ve vztahu
kor když jsem byla tehotna tak jsme toho napovidali o mimcu, brisko hladil, jmena jsme vybirali bavili se po kom asi bude vzhledove atd
bud si na to zvykni a nebo no na to nasmeruj ale dle me to casem bude problém pokud se nezmeni nebo ty neslevis ze svých pozadavku
zvyknout jsem si nedokazala. jsme spolu 4,5 roku..nevim, v cem mam slevit jeste, my spolu opravdu proste skoro nemluvime tak jsem myslela ze si udelat vecer pro sebe aspon dvakrat za mesic b nebyl problem. ale to jsou jen proste slibya pak nikdy nic. a kdyz nahodou se nam to jednou povedlo a ja byla stastna, ze si hezky povidame, tak mi na to rekl nakonci nasrane, ze jsem mu vymlela diru do hlavy a mela sem mu dat aspon dve pauzy v prubehu..to se me fakt dotklo. opustila bys kvuli tomu pritele?? s malym ditetem a tehotna? ![]()
Máme to také tak.
A už jsem si tak zvykla, že když si náhodou(ale fakt náhodou) chce najednou o něčem povídat, tak mě to strašně otravuje a co nejdříve ten hovor s ním ukončuju.
![]()
My si doma taky povídáme.
POkud byl takový pořád, tak jsi na něm asi viděla i jiné kvality, tak si jich važ i nadále. ![]()
Tohle období přejde, v těhotenství jsi citlivá, bude miminko, víc starostí, potom se vrátíš do práce a nepřijde ti to tak hrozný třeba.
Vadilo by mi to moc, ale tak každý nějaký.
Mam doma uplně to samé. Taky mi to někdy trochu vadí, ale říkam si, že prostě chlapi nejsou tak ukecaní jak ženský, nemají potřebu furt o něčem tlachat jak my. Vůbec by mě nenapadlo kvůli tomu od něj odcházet. Možná že jsou někteří chlapi víc ukecaný, ale mají zas pak jiný vady, to si nevybereš ![]()
My co můžeme děláme spolu. My si s manželem povídáme pořád a o všem, já se mu svěřuji i s tím co říkají ženský spíš jen kamarádkám. Manžel vyslechne a když může tak poradí. I on mi vše říká.
Nedivím se ti že je ti smutno. Taky by mi bylo.
@martina.se píše:
Pokud byl takový už dřív, tak si leda zvykni.. pro mě? Vadilo by mi to, ale jak kdy.. někdy doma taky mlčíme, někdy si pokecáme..
jasne, ze ne vzdy. ale kdyz to proste neni nikdy..
uplne driv takovej nebyl, povidali jsme si treba do tri do rana ze zacatku, jako mluvila jsem vic ja, ale proste byla to hezka komunikace. pak prislo dite, hodne prace, unava atd a proste od ty doby nic..jinak jako tata je skvelej, vsechno obstara kdyz je potreba, pomuze doma, ale proste ja bych snad vsechnu tu pomoc vymenila za par vet od nej.. ![]()
No, říká se, že chlap má potřebu dejme tomu za den ze sebe vyprait tisíc slov a žena padesát tisíc. Chlap si tu svu várku vydá v práci a když přijde domů, tak… mu to prostě ani nedje a povídal by leda s lampičkou namířenou an obličej. A žena, která celý den nemluvila protože je doma sama, tak se stává přetlakovaným papiňákem, a mluvila by o čemkoli, jen aby mluvila. Navíc mluvení je pro ženu způsob, jak se zbavit stresu - chlap si musí věc nejdřív promyslet, a pak teprve mluví, a to jen v případě, že věc si sám nevyřešil. Ikdyž teda jak kdo, to není univerzální popis.
Hele, četla jsem radu. Chceš-li se vypovídat, zavolej mámě, ségře, kamarádce, piš tady… ale neobviňuj svého muže z toho, že tě zanedbává, když s tebou nešišli nemišli o tvém břísu a nenarozeném miminku. Navíc, ty jsi ještě ve stavu, kdy se to zdá dvakrát třikrát horší, než si uvědomuješ, jak jsi přecitlivělá. Vsadím se totiž, že když přijdeš s reálným důležitým problémem, tak to odkývá, promyslí - a vyřeší, zakoupí, udělá… ne?
A byl takový vždycky? Protože já 100% vím, že s někým takovým bych žít nechtěla. S manželem ještě teda děti nemáme a povídáme si opravdu hodně - někdo by asi řekl, že i o blbostech
ráno si zavoláme z práce, píšeme si SMS, např. co měl kdo obědu.
Rádi chodíme na procházky, celou dobu si povídáme o všem možném
pro mě je tohle opravdu důležité - zajímáme se o sebe, o svoje názory…
Tak já mám doma také chlapa, který toho napovídá o mnoho méně než já. Někdy si dělá legraci, že si spolu pěkně pomlčíme. Ale jen ze srandy, protože ví že bych to nedokázala. Jsem na mateřské a tak jsem také ráda, když dorazí domů. Rituál - sprcha, toaleta…a pak už se nám věnuje. Malou miluje, takže si s ní hraje moc rád. Probereme při tom co v práci, co nového, prostě klasika. A večer si popovídáme taky. Ale je fakt, že někdy si vezme elektronickou knížku a čte si. Ale pokud si chci povídat, tak né. Třeba když žehlím, peču či vařím. Možná po 15 letech to bude jiné.
Asi bych to řešila. Zkusila si v klidu promluvit, že Vám to chybí a hrozně trápí.
@Emilie píše:
No, říká se, že chlap má potřebu dejme tomu za den ze sebe vyprait tisíc slov a žena padesát tisíc. Chlap si tu svu várku vydá v práci a když přijde domů, tak… mu to prostě ani nedje a povídal by leda s lampičkou namířenou an obličej. A žena, která celý den nemluvila protože je doma sama, tak se stává přetlakovaným papiňákem, a mluvila by o čemkoli, jen aby mluvila. Navíc mluvení je pro ženu způsob, jak se zbavit stresu - chlap si musí věc nejdřív promyslet, a pak teprve mluví, a to jen v případě, že věc si sám nevyřešil. Ikdyž teda jak kdo, to není univerzální popis.Hele, četla jsem radu. Chceš-li se vypovídat, zavolej mámě, ségře, kamarádce, piš tady… ale neobviňuj svého muže z toho, že tě zanedbává, když s tebou nešišli nemišli o tvém břísu a nenarozeném miminku. Navíc, ty jsi ještě ve stavu, kdy se to zdá dvakrát třikrát horší, než si uvědomuješ, jak jsi přecitlivělá. Vsadím se totiž, že když přijdeš s reálným důležitým problémem, tak to odkývá, promyslí - a vyřeší, zakoupí, udělá… ne?
No ja taky jsem docela unavena, takze nepotrebuju hodin mluvit a mluvit a on ani o vikendu pro me ty slova nema. Dokonce jsme byli ted s malym na dovoleny tyden v italii, s nasima a pritel zustal doma. Kazdej den po praci byl sam, takze si mohl udelat co chtel, a kdyz jsme se vratili po tydnu a dala jsem malyho odpo spat tak vite co udelal? Sel spat taky. A spal cely tri hodiny co malej unavenej po ty ceste. To mi teda dost zklamalo, a vim, ze tim, ze jsem tehu je to horsi, ale tim spis nechapu, ze kdyz to vi, ze tu chvili proste se nemuze apon trochu premoct..My jsme spolu za posledni dva roky stravili treba dva vecery ze jsme si povidali. A jeden, jak jsem psala vyse, tak jeden z toho mi za to jeste skoro vynadal
a nejsem nevypovidana, psala jsem mam kamaradky mamu blizko, ale proste pro me je to intimi zalezitost jako pro nej treba sex. ale on ho ma a ja ne, ze jo. Prijde mi to nefer, ze radsi kazdej den kouka na film, nez aby za mnou aspon jednou za tejden nebo mesic prisel a zeptal se jak se treba mam kdyz uz mi udelal to dite..
@JayLee píše:
ty jo to je otázkajako ja bych vedle nej byla moc nestastna a ubíjelo by me to a asi bych to casem hledala jinde nevim zda bych se s tim smířila ze ja posrad ustupuju a on se nemeni na tohle bych si asi nezvykla
ona mozna by pomohlo od nej na cas odejit aby jste vedeli oba dva zda chcete to same a bud byste se dali dohromady nebo sli od sebe
fakt komunikace ja zaklad vseho a co az bude mimco? To se zblázníš uplne když je takhle nekomunikativni
@Dendaaa píše:
Tak já mám doma také chlapa, který toho napovídá o mnoho méně než já. Někdy si dělá legraci, že si spolu pěkně pomlčíme. Ale jen ze srandy, protože ví že bych to nedokázala. Jsem na mateřské a tak jsem také ráda, když dorazí domů. Rituál - sprcha, toaleta…a pak už se nám věnuje. Malou miluje, takže si s ní hraje moc rád. Probereme při tom co v práci, co nového, prostě klasika. A večer si popovídáme taky. Ale je fakt, že někdy si vezme elektronickou knížku a čte si. Ale pokud si chci povídat, tak né. Třeba když žehlím, peču či vařím. Možná po 15 letech to bude jiné.
Asi bych to řešila. Zkusila si v klidu promluvit, že Vám to chybí a hrozně trápí.
Mluvila jsem s nim o tom miliardkrat snad..ale proste i kdyz jako mame hezkej den treba jsme na vylete s malym a tak, tak proste si se mnou nepovida. Prijdu si uplne zbytecna fakt, ze kdybych byla kterakoliv jina, tak si toho ani nevsimne..
ja treba loni kdyz jsem pekla na vanoce cukrovi tak jsem ho kazdej vecer poprosila, jestli by nechtel za mnou treba na chvili prijit si povidat, ze mi nemusi jako pomahat s pecenim, ale jen abych tam nebyla uplne sama. Neprisel ani jednou
a to jsem delala asi 15druhu cukrovi. Jen pro priklad. U zehleni se mnou si povidal jednou v zivote. Jinak vzdycky zehlim sama jak kul v plote. Nemame ted ani tv, ale na tu stejne moc nekoukam. A kdyby tam byla tak by se mi stejne nevenoval a cumel by tupe do obrazovky.. ![]()
@Anonymní píše:
No ja taky jsem docela unavena, takze nepotrebuju hodin mluvit a mluvit a on ani o vikendu pro me ty slova nema. Dokonce jsme byli ted s malym na dovoleny tyden v italii, s nasima a pritel zustal doma. Kazdej den po praci byl sam, takze si mohl udelat co chtel, a kdyz jsme se vratili po tydnu a dala jsem malyho odpo spat tak vite co udelal? Sel spat taky. A spal cely tri hodiny co malej unavenej po ty ceste. To mi teda dost zklamalo, a vim, ze tim, ze jsem tehu je to horsi, ale tim spis nechapu, ze kdyz to vi, ze tu chvili proste se nemuze apon trochu premoct..My jsme spolu za posledni dva roky stravili treba dva vecery ze jsme si povidali. A jeden, jak jsem psala vyse, tak jeden z toho mi za to jeste skoro vynadala nejsem nevypovidana, psala jsem mam kamaradky mamu blizko, ale proste pro me je to intimi zalezitost jako pro nej treba sex. ale on ho ma a ja ne, ze jo. Prijde mi to nefer, ze radsi kazdej den kouka na film, nez aby za mnou aspon jednou za tejden nebo mesic prisel a zeptal se jak se treba mam kdyz uz mi udelal to dite..
Ono je to těžký. Některý chlapi jsou fakt nemluvy. S chlapa v hospodě jsou největší hevzdy, králové večera.. ale doma prostě ticho po pěšině.
Snad formulovat naprosto přesně s pádnýma argumenatama, proč má dělat to, co se po něm chce. Jak jsem tu někde četla, chlapi na to často enmají v hlavě „krabičku“ a nebo strašně malou, neumí to používat, rpostě neumí mluvit, nedokážou podoudit a notabene ocenit a docenit, jaké body si tím u své ženy vyslouží. Nechápou to, nerozumí tomu. Proč by měli dělat něco, co jim osobně nic neříká. Proč by se djeme tomu měli oblíkat do růžové, kterou nemají rádi, jen proto, že to chce jeich žena? Proboha, nesplní stejný účel, tedy opblečení, i jakákoli jiná barva? proč zrovna růžová??? Takže je třeba jim to yvsvětlit, proč to dělat mají. Což se ale obávám, může být někdy prostě nadlidský úkol.
Četla jsem hooodně knížek, leckde tyhlety komůrky mužského mozku jsou dobře ppsány, jak to u nich funguje a proč nechápou něco, co je naopak pro ženu zcela přirozené.
Ahoj. Mam dotaz, jak moc si s vami povida vas chlap a vadilo by vam, kdyby s vami skoro nemluvil? Ja mam doma chlapa, kterej moc nemluvi. Ja bych naopak si povidala porad, ze jo, je to pro me moc dulezity. On prijde odpoledne z prace, prohodime par vet jako takovy ty fakticky, co je potreba nakoupit, co treba budeme delat o vikendu, jestli prisel nejakej dopis do schranky a proste takovy ty fakta. Pak si pritel hrajes malym, u toho na nej moc mluvit nemuzu protoze se nedokaze soustredit na vic veci najednou a akorat ho to rozciluje. Pak jde malej spat a vecer pritel sedne do pracovny k pocitaci a bud pracuje nebo hraje nejaky hry nebo kouka na film apod. Se mnou prohodi jen par vet, jako kdyz potrebuju s necim pomoct - jsem v sedmym mesici tehotenstvi - tak treba neco sundat nebo povesit tezky pradlo atd. No a pak jen prijde se domluvit v kolik pujdem spat. Spat chodime spolu, ale lehne zhasne a v minute spi. Rano odchazi do prace bud driv nez vstanem s malym a nebo ho prevlikne udela kafe apod a ja jeste lezim chvili. Takhle je to kazdej den. Nikdy za mnou neprijde sam od sebe mi rict, ze treba co se mu stalo po ceste z prace nebo v praci, nebo ze mu treba nekdo volal nebo proste jen tak neco. Kdyz mu neco jen tak zacnu rikat ja tak to jen odkejve a dal si o tom nepovida, ze bud Nevi a nebo ho to nezajima takze k tomu nema co rict. Je mi z toho hrozne smutno a citim se hrozne opustene
zvlast ted v tom tehotenstvi
uvedomuju si, ze za chvili az se narodi mimi tak uz na to zas dlouho nebude cas na nejaky vecerni posedavani a tak. Sedim kazdej vecer vedle v pokoji sama a prijdu si tam jak na hanbe
Kdyz mu to rikam, tak se akorat nastve ze si povidame furt (jako mluvime, to jo, ale proste fakt jen co se musi ten den vyresit proste, nic navic) a at ho neotravuju s nejakejma nesmyslama, ze nebude zvatlat zbuhdarma ze neni zenska. Mate to doma taky nebo si s vami vas muz povida i jen tak? Uz nevim, jestli proste to je nebo neni normalni, ale je mi z toho hrozne smutno. Tesila jsem se, ze si budem treba povidat o miminku, jaky bude a jaky to bude az nas bude zase vic a proste o budoucnosti jen tak spolu lezet a treba snit necem nebo tak, nebo proste jen tak si vypravet cokoliv. Tohle pritel proste NIKDY neudela, dokonce kdyz jsem chtela vybirat jmena pro dite tak mi rekl, ze pockame az co to bude, abysme zbytecne nevymejsleli pro obe pohlavi
a opravdu proste se o tom se mnou nikdy nechtel bavit. Jmeno pro holcicku jsme meli vymysleny od minule tak to zustalo, ze proste uz je zbytecny vymejslet novy a pro kluka ani nemame. Jak byste se zachovali? Prijdu si jen jako uklizecka, sektretarka a obcas milenka, ale tot vse..Zustali byste s nim nebo ne? Pro me je komunikace moc dulezita, ale on to nechape a nedokaze se premoct ani jeden den z mesice proste..Nedokaze se se mnou moc bavit ani o problemech, v klidu, proto se docela hadame i casto. Kdyz mu hezky reknu co se mi nelibi tak se silene urazi, ale kdyz se neco nelibi jemu tak to proste ani nikdy nerekne az pak pri hadce. Ale dulezitejsi je ted pro me ta intimita. Blizi se mi porod a ani proste se me nezepta nikdy na nic a kdyz mu to reknu tak jen Hm hm to bude v pohode. A tim to hasne..Jen jeste kamosky mam, s tema se vykecat muzu, ale ty mi intimitu ve vztahu nenahradi, ani kdybych s nima mluvila 24h denne..