Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Tady Ti nikdo nedá odpověď přímo na Tvoji situaci. V podstatě jde buď pracovat nebo nepracovat, ale to je jasné. No bohužel peníze jsou potřeba a ono taky skočit z takového tempa na PN, když jsi fyzicky v pořádku, tak pokud jsi jako já, tak si za týden sníš nohu nudou.
Já u obou dětí pracovala až do porodu, pak po nástupu na MD tedy už ne celý úvazek, ale i tak. Také termíny a přesčasy, na druhou stranu jsem se v práci domluvila na homeoffice několikrát za týden, čili mně odpadlo to dojíždění. Ale nevím, zda je to u Tebe možné. U prvního dítěte navíc člověk má možnost spoustu věcí v domácnosti odsunout a udělat o víkendu nebo odpočatý a více při síle za pár dní, což u dalších dětí nejde, protože to starší dítko prostě neodsuneš.
Z Tvého popisu mně přijde, že s vedením moc domluva nebude, co? Není možnost jít za někým nad Tvojí šéfovou?
Taky jsem byla v práci jako těhotná docela dost (nemusela jsem teda dělat o víkendech) a to se u nás ani přesčasy neplatí (protože se ani nenařizují
). v Z domu jsem odcházela v 7 a vracela se nejdřív ve čtvrt na sedm (při normální pracovní době), co jsem potřebovala zařídit nebo udělat, dělala jsem o víkendu nebo to dělal chlap, který nedojíždí. Ale já teda své těhotenství nijak neprožívala, neměla jsem potřebu mluvit o bříšku, chodit po kurzech (jo, byla jsem na jedné přednášce a na tu jdem si vzala dovolenou, předporodní kurz byl už v době mateřské), neměla jsem potřebu se na mimi připravovat, hnízdit a lítat pro výbavičku.
Teď jezdím v 6:20 a vracím se tak na 18:15 a taky žijem, i s batoletem.
Můj dojem je ten, že se ti nechce do práce, chceš zůstat doma a dělat to, co chceš ty. Já byla celé těhotenství v práci - shon, termíny, spousta práce u PC, lítání, ježdění autem, některou práci jsem dodělávala po večerech. Btw. na mimino se připravovat nemusíš. Většinou to, co si ženská načte a připraví, tak se odehrává úplně jinak. A věř tomu, že většina prvomatek jsou hysterické ve všem - kojení, oblékání, cvičení, příkrmy… aby to dělaly správně a ty, co rodily 3 roky a více před nima jsou podle nich totálně mimo, protože teď se to dělá jinak. Až budeš mít druhé, budeš už vědět, co a jak
Fakt netřeba chodit na! těhu" cvičení a načítat knížky
I bez toho zvládneš úplně v pohodě těhotenství. A sezení nijak neomezuje, pohodlné oblečení a je to
Dneska se s těhotenstvím moc nadělá, pokud nejsou problémy, tak je to OK
@araw Knížky (asi dvě) jsem přečetla cestou z práce v autobusu, byl to příjemný relax.
Tak ja mela stesti a ohledy na me v praci brali, prescasy jem nedelala vubec. Taky jsem byla v kancelari u pc, ale nestavalo se mi ze bych chodila z prace odpocata
mam asi stesti ze u nas ve firme se docela dodrzuje zakonik prace a maji lidsky pristup. Chodila jsem i dost po doktorech, predtim jsem o dve miminka prisla, tak jsem chodila na kontroly casteji.
Jnak jsem se taky moc nepripravovala ale chapu te- denne jsem chodila na prochazky, varila, docela jsem se schazela s kamaradkama… Asi bych to v praci rekla ze potrebujes zvolnit
Tak za mě předporodní kurzy (ale ne ty v porodnici - o těch jsem slyšela hrůzné storky) jsou výbornou prevencí před špatnými zážitky z porodu. Je to logické - o čem něco víme, toho se míň bojíme a méně panikaříme.
Jinak měla jsem také dost stresové povolání, ale vydržela jsem do konce včetně těch věcí navíc. To jsem si netroufla nechat na někoho přehodit, bylo to jak říkáš ty. Dostaly by to na hrb chudinky kolegyně. Naštěstí šéfová byla rozumná a něco málo nakonec přeci jen rozdělila mezi ostatní. A zpětně mohu říct, že mi to za to nestálo. Dítě nosíme jen těch 9 měsíců a vyčítám si, že jsem mu dala zakusit kvůli nějakým pseudoproblémům tolik stresu. Druhý už není tak rozmazlován po narození,
ale v těhotenství jsem si ho hýčkala mnohem víc, vše pečlivě dodržovala.
Ale volit musíš sama. ![]()
Jdi na MD 8 tydnu pred terminem a uvidis, ze stihnes nacist mraky knizek a vseho, zajit na nejaky kurz, vse nakoupit a pripravit… ke konci to bude mozna narocny, ale aspon se udrzis aspon trochu v pohybu
a propo, myslim, ze mimisek v aktualnim stadiu zivota oceni spis nakou nasetrenou korunu do budoucna, nez cteni knizky a Tve tehu cviceni… ![]()
Taky jsem měla takvýmto způsobem náročnou práci. Cca v šestém měsíci jsem si sedla se šéfem a normálně lidsky a přátelsky mu vysvětlila, že víc než 8 hodin denně už pracovat nemohu. Nebylo třeba hovořit o nějakých zákonech zakazujících přesčasy těhotných, normálně to vzal a zařídil se dle toho. Občas je to jen o tom říct si o to, co chceš - jasně to formulovat a nečekat, že to někomu dojde (byť se ti to může zdát jasné). ![]()
@ynax píše:
Můj dojem je ten, že se ti nechce do práce, chceš zůstat doma a dělat to, co chceš ty. Já byla celé těhotenství v práci - shon, termíny, spousta práce u PC, lítání, ježdění autem, některou práci jsem dodělávala po večerech. Btw. na mimino se připravovat nemusíš. Většinou to, co si ženská načte a připraví, tak se odehrává úplně jinak. A věř tomu, že většina prvomatek jsou hysterické ve všem - kojení, oblékání, cvičení, příkrmy… aby to dělaly správně a ty, co rodily 3 roky a více před nima jsou podle nich totálně mimo, protože teď se to dělá jinak. Až budeš mít druhé, budeš už vědět, co a jak
Kdyby se jí nechtělo do práce vůbec, nechá si napsat neschopenku. Mně jí teda nutili lékaři v posledním trimestru takřka neustále a výslovně mi řekli, že ji klidně napíšou i hned od začátku i bez konkrétní indikace (že je dnes v zaměstnáních hodně stresu). Já o ní teda nestála, ale to je jiná věc. Myslím, že zakladatelka jen nechce pracovat přesčas, ne že by chtěla sedět doma a dělat si co ji baví - vidím v tom rozdíl…
Hele, já jsem pracovala prakticky až do porodu - nakupovat do porodnice jsem šla až když jsem dostala kontrakce a na nic jsem se připravovat nepotřebovala
. Říkala jsem si, že srnky v lese taky nechodí cvičit a nekoukají na videa. ALE - mně práce bavila, byla jsem tam v klidu, byli tam na mě hodní a přesčasy jsem nedělala. Nějaké vaření a úklidy jsem doma absolutně neřešila. Pokud máš pocit, že tě práce stresuje, tak si vážně promluv se šéfovou, že potřebuješ zvolnit. Někteří lidi si neuvědomují, že jsi v delikátní situaci, protože sami mateřství buď nezažili, nebo to celé brali trošku jinak a víc v pohodě.
Jo a jestli ti vadí sezení, sežeň si klekačku. Mně v posledním trimestru taky břicho dost tlačilo, tak jsem se v práci hodně protahovala a schůzky dělala v rámci procházek.
Hele zakladatelko, je dobře, že nestíháš číst
Onehdá měla Maminka na FB anketu, co považovaly za nejdůležitější radu do prvního těhotenství - a skoro všechny psaly, ať nečte, nehrotí, spíš dá na svůj pocit než na knihy ![]()
A totéž že nejsi doma, jen by ses pozorovala atd.
Být Tebou, řeknu prostě šéfce, že nebudeš dělat přesčasy, že jsi těhotná a že to nezvládáš, a koneckonců že zákoník práce atd., a uvidíš, jak se k tomu postaví. Nic horšího, než že budeš muset na PN, stejně nehrozí - a jiné řešení to nemá (možnosti jsou dřít dál - říct si o úlevu - zůstat doma).
Ja jsem pokojska a dva mesice pred otehotnenim jsem dostala „navic“ 2× tydne uklizeni hotelovych restauraci (uklid trval od 5 vetsinou tak do 10 hodin). Cistila jsem zachody, odnasela tezke kose a krabice od piv, zvedala tezke zidle ve 4 salech, semtam jsem chodila pomahat do kuchyne k mycce, kde jsem zvedala 20 taliru najednou…nikoho nezajimalo ze jsem tehotna, dokonce moje kolegyne, ktera mlela porad neco o kamaradstvi, mi odmitla pomoct v kuchyni, protoze jeji pritel ma v sobe asi nejaky virus a ona to ma mozna v sobe taky…lidem je tehotenstvi fuk, proto jsem se obrnila a prestala se tim, ze jsem tehotna, ohanet, zavrela jsem hubu a makala.
Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat jak to máte s prací v těhotenství, dělám sice v kanceláři u PC, ale poměrně psychicky náročnou práci - tj. dodržet termíny, udělat urgent případy apod.. dosud to znamenalo to, že tam člověk někdy sedí 10 - 12 hod denně, nebo celý víkend doma pracuje, jen aby udělal svojí práci… V práci vědí, že jsem těhu (22 tt), ale šéfka dle mého názoru absolutně netuší, že by se neměli dělat v těhu přesčasy apod… takže dělám svojí práci, domů chodím úplně hotová, mačkám tam břísko, akorát padnu do postele, nestíhám vařit, prát, těhu cvičení, plánovala jsem procházky, denně 2 hoďky dojíždím busem apod… na neschopenku se mi nechce dokud jsem reativně fit.. a penízky se budou hodit… když bych požádala šéfku, aby mi ubrali urgent případy, vím, že je za mě bude muset dělat někdo z kolegů, což se mi také svým způsobem příčí, když vím kolik toho každý má. Šéfka navíc přichází s prací navíc, kterou už jsem dvakrát odmítla (přes noc fakt pracovat nebudu)… bříško mám na to v kolikátém jsem tt docela malinké - přijde mi, že to že jsem těhu nijak neberou (moje šéfka je navíc kus líný lemry)… nevím, zda zatnout zuby a vydržet to hektické tempo… štve mě že je to na úkor mímíska (cvičení, relax) anebo prostě vyrukovat na šéfku, že takhle teda ne, že to v plném tempu nedám…? na druhou stranu…chci se po rodičáku do práce vrátit a nechci aby mě měli za někoho kdo nic nevydrží.. jak jste tuhle situaci řešili, prosím o vaše zkušenosti… už mám práce po krk
nestíhám se jakkoli na mimi připravovat.. tím myslím co si třeba načíst, chodit na nějaké kurzy o kojení apod… natož něco nakupovat a pořizovat to vůbec..
třebas si to představuju moc růžově a máte to =uplně stejně, budu ráda když budete psát vaše zkušenosti 