Přetížení v práci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Citovat
- Upravit
mám tu práci opravdu ráda, ale na to, abych jí dělala dobře, včas a měla z toho dobrý pocit… prostě není čas
V tom případě vidím odchod z firmy, anebo si dupneš, že chceš více peněz. Děláš tam i přesčasy pravidelně? Máš je uhrazené?
Protože pokud ne, ač bych měla svou práci ráda sebevíc, poohlížela bych se jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Venovala bych hodinu volneho casu nekdy o vikednu a sepsala takovy bezny pracovni tyden, mnozstvi ukolu, frekvence jednotlivych cinnosti, jejich casova narocnost atd. a s tim bych si sla „stezovat“.
ono ten zaprah a nutnost prescasu je asi bezny, ale mel by byt necim kompenzovany. bud financne nebo tydnem dovolene navic atd. hlavne by to proste pro tebe melo mit smysl, stat za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak to docela znám, holka pro všechno, tendry, blé… Až na to, že já tu práci neměla ráda. Být tebou, hledala bych jinde s tím, že to použiješ jen jako výhružku, že jinde ti nabídnou víc, až půjdeš za nadřízeným s tím, že toho máš prostě hodně.
Pokud to nevyjde, nestyď se odmítat práci, na kterou nemáš už kapacity. To by byla velká chyba. Když si někdo bude štěžovat, měj připravený seznam svých povinností pro šéfa. A chyby dělá každý… Když nejsou vyloženě zásadní, tak klid.
Máš děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak nevím, jestli máš děti, ale tenhle „stav“ zcela změnil můj postoj k zaměstnavateli. Mám štěstí, že mám te´d šéfa zlatíčko. Chci říct, tenhle stav, který by notabene vážně omezoval, neřku-li ohrožoval právě čas a moji sílu pro děti… nebrala bych. Mimoto, to byl důvod, proč jsem se po RD nevrátila zpět. Byl to stejný kolotoč. Což je relativně sranda, když tam člověk teoreticky může být od nevidím do nevidím. Ne když jsou do čtyř ve školce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ali-Ali píše:
Venovala bych hodinu volneho casu nekdy o vikednu a sepsala takovy bezny pracovni tyden, mnozstvi ukolu, frekvence jednotlivych cinnosti, jejich casova narocnost atd. a s tim bych si sla „stezovat“.
ono ten zaprah a nutnost prescasu je asi bezny, ale mel by byt necim kompenzovany. bud financne nebo tydnem dovolene navic atd. hlavne by to proste pro tebe melo mit smysl, stat za to.
Prej o víkendu 
Jak jako - normálně v pracovní době 
vona už takhle maká přes čas zadarmo a ještě si bude tahat práci domů. Pojala bych to jako time management 
A zakladatelko, pěkně sis ty možnosti vyjmenovala a pěkně sis je taky zamítla. To jsem fakt zvědavá, co budeš dělat. Sama sebe si nevážíš, proč myslíš, že by si tvý práce měli vážit kolegové nebo vedení? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelka:
Děti nemám. Chtěla bych, ale není na to teď ten správný čas. Vím, že až dítě bude, tohle prostě nebude, protože bude někdo, kdo bude mít vyšší prioritu, než práce. Ale to teď neřeším, dítě teď mít nemůžeme.
Přesčasy běžné. Kompenzace / proplacení není - kdo dělá přesčas, má špatný time management. Na druhou stranu… když třeba musím k zubaři, vyrvou mi osmičku a já přijdu poprosit o dovolenou, dostanu den doma „gratis“ a nic moc se neřeší. Skočit si na úřad / k doktorovi - není sebemenší problém.
Pracují to v podstatě jen „srdcaři“, kteří cca po 3 letech odchází z důvodu vyčerpání / všeobecné "nas*anosti a kvůli pocitu, že je nechtějí zaplatit.
kolegové poděkují, dobře vědí, kdo jim kryje zadek a vím, že mám jejich podporu, ale prostě když se nedostane pokaždé na každého, občas je někdo naštvaný - tak jsem to myslela. Ale jinak máš pravdu, jsem naučená se podceňovat..Díky!
- Citovat
- Upravit
Anonymní jak sama píšete. S lékařem, úřady není problém. Sama si musíte vyhodnotit zda sice přesčasy neplacené, ale zároveň žádná striktní „doba nezbytně nutná atd..“. Zda vcelku přátelské prostředí se vzájemnou pomocí a respektem nebo mnohdy jasně vymezenou práci s čekáním kolegů na vaší chybu. Osobně upřednostňuji „oboustranný nadhled“. Nemáte děti a tudíž celkem časovou nezávislost. Využijte toho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Sojkka píše:
@Gina108 Čím si zakl. sebe neváží?
No necení si své práce natolik, aby si ji nechala zaplatit. Mám pocit, že dělá spoustu přesčasů a nemá to zaplacené. Necení si svého volného času a klidně ho jen tak za nic daruje firmě. Je v práci flexibilní - zůstane déle v případě nějakého tenderu - to je fajn pro zaměstnavatele, ale co ona z toho má? To náhradní volno asi moc adekvátně nečerpá - nebo ano? A i ta flexibilita musí být náležitě oceněna - člověk má nějaký volnočasový program, který se nedá jen tak rušit. To nemluvím jen o rodině, ale klidně může mít nějaké kurzy apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Gina108 Jasně, finance jsou zásadní motor, ale jsou tím jediným? Bude zakl. ochotná i přes příp. zvýšení mzdy pokračovat v takovém prac. tempu nebo naopak by ocenila klidnější práci.
Vytížení zaměstnance 8 hod není dnes nic nad rámec. Jasně přesčasy, ale nevíme co má zakl ve smlouvě, jaká je tam jiná kompenzace. Ano, proč si nepřipravit argumenty pro zvýšení mzdy, ale rozhodně bych nezdůrazňovala přesčasy, výhružky typu tam mi dají víc,.. Efekt by mohl být zcela opačný. Zaměřila bych se na zdůraznění svého přínosu firmě, konkrétní příklad co se vám podařilo, jak rychle dokážete reagovat na nečekané úkoly, příp. úspora nákladů firmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj zakladatelko, mám to v práci nějak podobně. Jsem obsazená do několika „pozic“ zároveň, všichni na mě před rokem naházeli to, co se jim to nechtělo dělat, s tím, že je to brnkačka a že mě vše naučí. Já jsem jako holka, která chtěla získat zkušenosti, do všeho šla (nevěděla do čeho ani) a teď se z toho můžu po…, protože mně nenaučili nic, a na tu práci, kterou na mě přehodili, celou dobu kašlali, takže podle toho to taky vypadá. Nejen že teď za všechno nesu zodpovědnost, ale už vůbec nestíhám ani svou hlavní pracovní náplň, prostě na nic. Situace ve firmě se navíc trochu obrátila, mnohem víc na nás šlapou a jsou vidět teď problémy, které přede mnou nasekal někdo jiný (a já je ještě nestačila vyřešit). Postupně začínám s time managementem, ale vím, že tohle nemá dlouhýho trvání, snažíme se teď o mimčo s tím, že doufám, že to vyjde brzy, protože tam nikomu za ty prachy nebudu dělat vola:roll: Též jsem zvyklá se podceňovat, takže dělám práci, kterou by normálně dělali manažeři, ale protože mám problém s jazykem, tak nechávám slízávat smetanu někoho jiného, protože svou práci nedokážu prezentovat. Kdyby mimčo nešlo, určitě časem odejdu, protože tohle nemá smysl, zbláznila bych se z toho… takže pokud ve firmě není nikdo, kdo by ti pomohl a na koho by jsi mohla něco přehodit (například ten provoz kanceláře), tak buď ať zvednou prachy a nebo odchod Předpokládám, že jste malá firma? On většinou má každý kolega spoooustu práce - ale realita je v některých případech někde jinde 
- Citovat
- Upravit
Hele zakladatelko a to, že je někdo občas naštvanej, je problém?
Doporučuju začít pracovat pěkně 8 - dobře, 9 - hodin denně a pak jít domů. Pak se nejspíš věci začnou pohybovat. Není tvůj problém, že „se šetří“. Ono tohle „šetření“ spíš znamená, že peníze vydělané tvou prací shrábne někdo jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, obnovuji téma - anonymně, hafo osobních info.
Jsem ve firmě dva roky, ofiko dělám Sales support, v reálu od holky pro všecko (provoz kanceláře - komunikace s úklidovkou, nákupy zásob typu toaleťák, čaj, voda, kancl potřeby, čištění koberců, atd), po podporu obchodního odd a projektového manažera (příprava cenových nabídek, prezentace, jednání s klienty, po objednávky a komunikaci s továrnami a dodavateli v zahraničí i v ČR, koordinace návozů zboží, montáží, fakturace dovnitř i ven, reklamace, dokupy.). Mám tu práci ráda, ale bohužel se nedá dělat normálně - žádné naplánuji si úkoly, jednání, pracuju a jdu domů nějak tak normálně. Min jednou týdně totiž přijde velký tendr ke zpracování / něco, kvůli čemu musím vše zahodit a dělat na tom konkrétním úkolu… a já pak prostě a jednoduše NESTÍHÁM.
Nemám na koho delegovat, mívala jsem rok kolegyni, co se vrátila z MD, jenže znovu otěhotněla a šla plnit mateřské povinnosti. Náhrada za ní nebude, neb se šetří. Kolegyně s obdobnou pozicí, má své práce dost, schytává část poptávek za mě. Čas od času se omluvím a řeknu, že opravdu nemám kapacitu, nicméně mi to na popularitě u obchoďáků, jimž mám být hlavní oporou, prostě nepřidává.
A já se ptám zkušených personalistek, výkonných asistentek, zkrátka těch, co to nějakým způsobem znají: Jak z toho ven? Když půjdu brečet na vedení - nebudu vypadat jako neschopná? Když si řeknu o peníze, abych měla alespoň pocit, že se mi to vypětí a stresy nějak kompenzuje, nedostanu pravděpodobně nic, protože se vždy najde něco, co nedělám dobře a tedy důvod, proč mi ty peníze nedat - zkušenost. Nechce se mi odcházet, mám tu práci opravdu ráda, ale na to, abych jí dělala dobře, včas a měla z toho dobrý pocit… prostě není čas
Díky za všechny příspěvky