Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdyby se o mě po operaci odmítl postarat, poslala bych ho do oběhu.
@andrasteia No asi bych se na něj vykašlala, určitě moc dobře ví že jsi na jeho pomoc spoléhala a nikdo jiný ti momentálně pomoci nemůže a den před tím se na tebe vykašle? Ani omylem bych se mu neomlouvala.
S takovým blbeckem bych nebyla, radši bych tejden curala do kýble u postele a jedla nějaký sušenky, co bych si předem připravila.
Drz se.
Vykašlala bych se na něj. Přijde mi, že dělá naschvály, aby se z toho vykroutil.
Bud rada, ze jsi to poznala uz ted, ze nejsi vdana a ze nemate deti. Je to debil.
@andrasteia to je teda bl.bec
, vykašli se na něj, když na něj není spoleh. Spolubydlící by se o tebe po operaci nepostrali? ![]()
No tak tohle mi udělat, tak ho ženu svinským krokem. Tohle není člověk do života, když se na něj nemůžeš spolehnout v těžkých chvílích, tohle může udělat opravdu s prominutím jen vůl.
![]()
Věc k řešení teď není, jestli se s ním rozejít… Já bych si taky odpověděla, že je to had, ať s ním nejsem… ale teď se z toho prostě skládám.
Před chvílí mi volala jeho máma, že slyšela, že jsme se pohádali, tak jsem se jí rozbrečela do telefonu (nejdřív jsem to nechtěla řešit, ale pak to šlo prostě samo a hystericky sjem se rozbrečela). A řekla mi, že je to pitomec a že se o mě postará sama; že po operaci páteře nemůžu být sama. A já nevím jestli je to ok, když se s ním možná rozejdu, já vůbec nevím, co dělat… Bojím se, až mi zavolá on, třeba bude ještě naštvaný, že do toho míchám jeho rodinu.
Jinak jsme se pohádali kvůli tomu, že dneska má jeho kamarád oslavu třicátin (dozvědela jsem to dnes), tak tam chce jít… připomněla jsem mu, že ráno bude řídit a že bych radši byla dnes s ním doma. Vůbec jsem nečekala, že takhle zareaguje…
@zoidberg píše:
Předpokládám, že již v tuto chvíli to není tvůj přítel…
Měla jsem na mysli totéž.
Je to pěkný sobec a evidentně vyvolal konflikt jen proto, aby se o tebe nemusel starat. Rychle od něj pryč. Potkáš určitě lepšího, kterému na tobě bude záležet.
Super, že tě kolega odveze. Spolubydlící by ti prvních pár dnů nepomohli?
@andrasteia píše:
Věc k řešení teď není, jestli se s ním rozejít… Já bych si taky odpověděla, že je to had, ať s ním nejsem… ale teď se z toho prostě skládám.
Před chvílí mi volala jeho máma, že slyšela, že jsme se pohádali, tak jsem se jí rozbrečela do telefonu (nejdřív jsem to nechtěla řešit, ale pak to šlo prostě samo a hystericky sjem se rozbrečela). A řekla mi, že je to pitomec a že se o mě postará sama; že po operaci páteře nemůžu být sama. A já nevím jestli je to ok, když se s ním možná rozejdu, já vůbec nevím, co dělat… Bojím se, až mi zavolá on, třeba bude ještě naštvaný, že do toho míchám jeho rodinu.
Jinak jsme se pohádali kvůli tomu, že dneska má jeho kamarád oslavu třicátin (dozvědela jsem to dnes), tak tam chce jít… připomněla jsem mu, že ráno bude řídit a že bych radši byla dnes s ním doma. Vůbec jsem nečekala, že takhle zareaguje…
Pokud si během dneška nezajistíš jinou pečovatelskou pomoc, tak si nech pomoct od jeho mámy. Absolutně si nemůže dovolit odmítnout její pomoc, zvlášť když víš, že budeš pár dnů nesoběstačná. S ní bych kontakt udržovala, jestli si dobře rozumíte a jeho bych poslala rovně.
Ja jsem pro vyuzit nabidky jeho maminky, kdyz se sama nabidla. No a jak uz tady holky psaly- poslala bych ho do behu ( to je super vyraz
)… Ono kdyz pak jsou krizovy situace, tak clovek teprve poradne pozna, koho ma vedle sebe. A pokud ma problem se o tebe chvilku postarat, tak to neni dobry partak pro zivot! ![]()
Tenhle člověk ti do života nepomůže v ničem. Bud ráda, že se vybarvil hned
Ahoj holky,
. (Pro rýpali: jeho žena mě zběžně zná, když jsou pryč, tak jim zalévám kytky a podbné věci… ale tak blízcí, aby se o mě starali, si nejsme a chtít po někom né úplně blízkém, aby se o mě staral, to to by mě hamba fackovala…)
jsem ve strašným stresu a nejsem schopná jasně přemýšlet, prosím vás teda o radu, jak rešit toto:
Zítra mám jít na operaci, byla jsem domluvená s přítelem, že se o mě postará (odvoz, pár ndí budu u něj atd.), ale dneska jsme se pohádali a on mi řekl, že na mě zítra nemá čas, ať se zařídím bez něj. A já teď nevím, co mám dělat, kamarádky všechny pryč, rodina taky na dovolené a v práci si nejsme tak blízcí, abych někoho poprosila, aby se o mě staral třeba týden (jde o ortopedickou záležitost, takže nebudu chvíli úplně pohyblivá). Volala jsem kolegovi a dohodli jsme se, že mě po operaci odveze, čehož si strašně vážím. On to bere jako normální věc, že lidi si mají pomáhat, což můj přítel není schopný pochopit a hned mi vmetl do obličeje, že ať jsem radši s mým zachráncem… Podotýkám, že kolega je starší, má manželku, která s tím, že mi pomůže, nemá problém a jsem si jistá, že žádné postranní úmysly nemá
U nás to teď vypadá tak, že nevím, co dělat, jakýkoliv můj pokus usmířit se nevyšel a i když jsem konflikt nevyvolala já, jsem v pozici, že bych se pro klid měla omluvit… Připadám si hrozně zahnaná do kouta a zranitelná…Do toho mi pořád volá máma a ptá se co a jak zítra, kdy co mám a podobně a to mě meště víc stresuje, protože jí prostě nemůžu říct, že se o mě nepostará, protože ze zahraničí proste nic nevyřeší a bude se to jenom víc hrotit.
Jinak s přítelem jsme spolu rok, nebydlíme spolu (protože nemám dost peněz na společné bydlení, bydlím se spolubydlícími) a tohle je náš první velký problém. Nikdy dřív jsme se nehádali. Dokážu připustit, že teď nejsem úplně v pohodě a trošičku vyšiluju, protože se prostě bojím, ale zlá na něj nejsem, dokonce jsem navařila do zásoby na příští týden…
Nejvíc mě mrzí to, že on má prý hodně práce a nemá čas se o mě starat, ale když jemu něco je, tak z toho udělá velkou věc, i kdyby to byl ukopnutý nehet.
omlouvám se, že píšu tak, zmateně… úplně se klepu