Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Není vám to už trochu divný? Vždycky se tady čas od času vyrojí anonymní diskuze na jedno šílené téma. To je nějaký průzkum?
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
přítel mě psychicky týrá. Dlouho jsem si to nechtěla připustit ale je to tak.
Jsem dost těžce psychicky nemocná (schizofrenie a farmakorezistentní deprese, anorexie) a on toho zneužívá.
Přede mnou měl také tak nemocnou přítelkyni ( měla hraniční poruchu osobnosti, anorexii a obsesivně kompulzivní poruchu), ta ho ale poslala do háje. Také ji týral.
Přítel není moc hezký, je ošklivý. Má nadváhu, tečou mu špeky, beďary všude po těle, hnusný křivý nos a odmítá se holit v podpaží takže zrovna nevoní…
Jsem s ním protože mě v podstatě uhnal, všude za mnou lezl, psal, volal, vyptával se mojí rodiny, spřátelil se s mými kamarády, hodiny stál před domem a čekal až třeba půjdu s odpadky. Bylo mi ho hrozně líto tak jsem řekla že spolu teda budeme. Od té už mě tolik nepronásledoval a mně se ulevilo. Byl to dost hnusný pocit když jsem se i bála si v drogerii koupit vložky protože on stál přímo za mnou a koukal se co dělám.
No, sex s ním je něco odporného, ale pretrpim to aby mě neotravoval.
Protože jsem neměla peníze tak jsem se nastěhovala k němu, jako byt pěkný, je tu dost místa. Ale pořád za mnou leze a čumí na mě. Je to dost únavný. Ale třeba zase ven se mnou už nechodí, raději sedí u PC a sleduje seriál. Jsem na něm finančně závislá, takže s ním teď musím mít sex na povel. Ale už jsem si zvykla, nějak to zahraju a alespoň to nebolí.
V poslední době mě začal zase o něco více týrat. Třeba řekne, že se nemá uspokojovat protože bude sex, tak poslechnu aby nebylo dusno a on za mnou pak přijde večer když už jsem unavená že nic už nebude protože si ho honil. Takže jdu spát neuspokojená a zmatená, ale to mi tolik nevadí, prostě si to dělám když chci. Ale vadí mi, že mi třeba slíbí, že mi něco koupí, ale pak se třeba špatně zatvářím a on řekne že už mi to nekoupí, takže jsem smutná a on z toho má radost. Musím mu dělat služku, prý abych mu splácela to že u něj bydlím. Má tabulku kde si zapisuje moje domácí práce, pak nadává že jsem toho udělala málo. Nebo třeba když jdu na WC a jsem tam přes deset minut tak přijde, otevře mi dveře a ptá se jestli jsem v pořádku. Když řeknu ať mě nechá vykonat potřebu tak pryč nejde, stojí tam a kouká na mě. Nutí mě abych se s ním mazlila když nechci, stejně se na mě vždycky zavěsí i když odmítnu a matla po mě. Je mi to nepříjemné, ale on pokračuje i když říkám že nechci. Různě se mě pokouší rozplakat aby mě mohl pak „utěšovat“ a sahat na mě. Nenávidím ho. Kdybych před ním utekla tak si mě najde. Nemám od něj klid. Normálně už uvažuju, že mu dám něco do pití a uteču někam kde mě nenajde. Nebo že se zabiju. Občas si říkám, že bych zabila jeho, ale to je už moc hnusný. Nevím jak dál. Prosím poraďte!!!
A máš vyřízený inv. důchod na tu diagnozu?
Pak jít načas třeba k rodině a pokusit se sehnat si bydlení, jestli by třeba nešlo nějaké chráněné bydlení?
@hanka.br. píše:
Není vám to už trochu divný? Vždycky se tady čas od času vyrojí anonymní diskuze na jedno šílené téma. To je nějaký průzkum?
Není to průzkum, klidně vám napíšu do zpráv.
@hanka.br. je, já už ani nereagují, páč tomu nevěřím, že by další sázka?
@hanka.br. píše:
Není vám to už trochu divný? Vždycky se tady čas od času vyrojí anonymní diskuze na jedno šílené téma. To je nějaký průzkum?
No, já jiné dny vůbec nemám čas sledovat všechny diskuse, to ani náhodou, ale ted při kávě jsem už přemýšlela, že těch týraných žen je na jeden den tady už nějak moc…
A co chceš slyšet jiného, než že máš odejít? Pokud je v tvém bytě, tak ho vyhodit?
Z lítosti jsi šla bydlet se slizským chlapem, co je ti odporný? Nemůžeš jít k rodině? Kdes bydlela předtím? Pokud uvažuješ, že se zbavíš jeho nebo sebe, vzhledem ke tvé diagnóze to prober se svým psychiatrem a nech se hospitalizovat. Utřiď si myšlenky, stabilizuje se ti zdravotní stav a hlavně se od něj odstěhuj. Nerozumím tomu ani za mák, proč s ním jsi
@free333 píše:
A máš vyřízený inv. důchod na tu diagnozu?Pak jít načas třeba k rodině a pokusit se sehnat si bydlení, jestli by třeba nešlo nějaké chráněné bydlení?
ID nedostanu, jsem invalidní ve druhém stupni a ID z mládí je jen třetí stupeň. Přítel to dobře ví a zneužívá toho. Chráněné bydlení jsem zkoušela, ale mají plno. Jednou jsem se tam dostala, ale přišel on a začal tam na ně že se o mě postará takže mě vyšoupli…
@free333 Že bych si založil téma „Týraný muž!“, aby to bylo genderově vyvážené? ![]()
https://www.youtube.com/watch?… ![]()
Příspěvek upraven 22.02.20 v 14:33
@Anonymní píše:
Není to průzkum, klidně vám napíšu do zpráv.
Nenamáhej se.
@Kfětoslava píše:
Z lítosti jsi šla bydlet se slizským chlapem, co je ti odporný? Nemůžeš jít k rodině? Kdes bydlela předtím? Pokud uvažuješ, že se zbavíš jeho nebo sebe, vzhledem ke tvé diagnóze to prober se svým psychiatrem a nech se hospitalizovat. Utřiď si myšlenky, stabilizuje se ti zdravotní stav a hlavně se od něj odstěhuj. Nerozumím tomu ani za mák, proč s ním jsi
Protože on za mnou lezl a brečel, pak šel za mými rodiči ( ti se mě chtěli zbavit už jako dečka) ať teda bydlím s ním protože má volný kvartýr. A oni mě k němu hned vylifrovali. Na hospitalizaci jsem byla a on tam lezl každý den, napřed otravoval mě, pak spolupacienty co jsem se s nimi bavila. Jsem s ním protože bych jinak byla na ulici…
Sníženou inteligenci máš taky v diagnóze?
Začít s někým bydlet a spát, aby už dal pokoj - to slyším asi prvně ![]()
@Anonymní píše:
ID nedostanu, jsem invalidní ve druhém stupni a ID z mládí je jen třetí stupeň. Přítel to dobře ví a zneužívá toho. Chráněné bydlení jsem zkoušela, ale mají plno. Jednou jsem se tam dostala, ale přišel on a začal tam na ně že se o mě postará takže mě vyšoupli…
Tak to je škoda, stejně se budeš muset do toho chráněného bydlení vrátit, když nemáš kam jít…
A myslím, že @Kfětoslava má výborný nápad, když řekneš psychiatrovi, že máš chut zabít sebe anebo přítele, případně oba, tak Tě hospitalizují a pak Ti soc. prac. pomohou vyřešit situaci s bydlením…
@free333 píše:
Tak to je škoda, stejně se budeš muset do toho chráněného bydlení vrátit, když nemáš kam jít…A myslím, že @Kfětoslava má výborný nápad, když řekneš psychiatrovi, že máš chut zabít sebe anebo přítele, případně oba, tak Tě hospitalizují a pak Ti soc. prac. pomohou vyřešit situaci s bydlením…
Ne - sociální pracovníci v nemocnici opravdu bydlení nevyřeší.
Jestli, tak je potřeba začít spolupracovat s nějakou organizací co má normální ambulantní poradenství a ideálně i terénní pracovníky.
Primárně ale prostě musí chtít odejí a sama se o to začít starat.
Hospitalizace má smysl při zhoršení příznaků a teda z lůžkového oddělení se stěhováná zařizuje dost mizerně.
Příspěvek upraven 22.02.20 v 14:38
Ahoj holky,
přítel mě psychicky týrá. Dlouho jsem si to nechtěla připustit ale je to tak.
Jsem dost těžce psychicky nemocná (schizofrenie a farmakorezistentní deprese, anorexie) a on toho zneužívá.
Přede mnou měl také tak nemocnou přítelkyni ( měla hraniční poruchu osobnosti, anorexii a obsesivně kompulzivní poruchu), ta ho ale poslala do háje. Také ji týral.
Přítel není moc hezký, je ošklivý. Má nadváhu, tečou mu špeky, beďary všude po těle, hnusný křivý nos a odmítá se holit v podpaží takže zrovna nevoní…
Jsem s ním protože mě v podstatě uhnal, všude za mnou lezl, psal, volal, vyptával se mojí rodiny, spřátelil se s mými kamarády, hodiny stál před domem a čekal až třeba půjdu s odpadky. Bylo mi ho hrozně líto tak jsem řekla že spolu teda budeme. Od té už mě tolik nepronásledoval a mně se ulevilo. Byl to dost hnusný pocit když jsem se i bála si v drogerii koupit vložky protože on stál přímo za mnou a koukal se co dělám.
No, sex s ním je něco odporného, ale pretrpim to aby mě neotravoval.
Protože jsem neměla peníze tak jsem se nastěhovala k němu, jako byt pěkný, je tu dost místa. Ale pořád za mnou leze a čumí na mě. Je to dost únavný. Ale třeba zase ven se mnou už nechodí, raději sedí u PC a sleduje seriál. Jsem na něm finančně závislá, takže s ním teď musím mít sex na povel. Ale už jsem si zvykla, nějak to zahraju a alespoň to nebolí.
V poslední době mě začal zase o něco více týrat. Třeba řekne, že se nemá uspokojovat protože bude sex, tak poslechnu aby nebylo dusno a on za mnou pak přijde večer když už jsem unavená že nic už nebude protože si ho honil. Takže jdu spát neuspokojená a zmatená, ale to mi tolik nevadí, prostě si to dělám když chci. Ale vadí mi, že mi třeba slíbí, že mi něco koupí, ale pak se třeba špatně zatvářím a on řekne že už mi to nekoupí, takže jsem smutná a on z toho má radost. Musím mu dělat služku, prý abych mu splácela to že u něj bydlím. Má tabulku kde si zapisuje moje domácí práce, pak nadává že jsem toho udělala málo. Nebo třeba když jdu na WC a jsem tam přes deset minut tak přijde, otevře mi dveře a ptá se jestli jsem v pořádku. Když řeknu ať mě nechá vykonat potřebu tak pryč nejde, stojí tam a kouká na mě. Nutí mě abych se s ním mazlila když nechci, stejně se na mě vždycky zavěsí i když odmítnu a matla po mě. Je mi to nepříjemné, ale on pokračuje i když říkám že nechci. Různě se mě pokouší rozplakat aby mě mohl pak „utěšovat“ a sahat na mě. Nenávidím ho. Kdybych před ním utekla tak si mě najde. Nemám od něj klid. Normálně už uvažuju, že mu dám něco do pití a uteču někam kde mě nenajde. Nebo že se zabiju. Občas si říkám, že bych zabila jeho, ale to je už moc hnusný. Nevím jak dál. Prosím poraďte!!!