Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
chtěla bych slyšet Váš názor na mou situaci. V zimě jsem dostudovala bakaláře v Česku a odjela pracovat do Anglie. Podala jsem si přihlášky na magistra na několik zahraničních vysokých škol, prostě jsem ve studiu měla v plánu pokračovat v zahraničí. Nakonec jsem byla přijatá do Itálie a měla v plánu tam na konci léta i odjet. Nad školou v anglii jsem ani moc nepřemýšlela. Stalo se to, že jsem zde během svého pobytu potkala svého nynějšího přítele. Jakmile se začínal blížit termín mého odjezdu, začala jsem čím dál tím víc přemýšlet nad pokračováním studia v Londýně a podala i několik přihlášek. Problém nastal ve chvíli, kdy jsem rodičům oznámila, že bych chtěla zůstat v anglii. O tom, že zde mám přítele věděli, a ani nic moc neřešili, to bylo ale jenom proto, že doufali že na konci léta odjedu a bude pokoj. Nemají ho rádi, protože je muslim. Když jsem přijela domů, nastoupili na mě s tím, že mě zpátky do UK nepustí a, že bych se s ním měla rozejít. Stejně tak se jim dál už ani nelíbilo, že bych odjela na původní školu do Itálie, jelikož by mě tam neměli pod dohledem, a bojí se že by tam za mnou jezdil. V podstatě mě donutili přihlásit se na školu v čr a zůstat tady. A já teď vůbec nevím co dělat, takhle jsem si svou budoucnost nepředstavovala. Poraďte, vzepřít se? Poslechnout?
Poslechnout! A precti si knížku Bez dcerky neodejdu… Muslim je fajn možná v UK, ale ten svou víru a kořeny nezapře…
@babymarriot píše:
Ahoj,
chtěla bych slyšet Váš názor na mou situaci. V zimě jsem dostudovala bakaláře v Česku a odjela pracovat do Anglie. Podala jsem si přihlášky na magistra na několik zahraničních vysokých škol, prostě jsem ve studiu měla v plánu pokračovat v zahraničí. Nakonec jsem byla přijatá do Itálie a měla v plánu tam na konci léta i odjet. Nad školou v anglii jsem ani moc nepřemýšlela. Stalo se to, že jsem zde během svého pobytu potkala svého nynějšího přítele. Jakmile se začínal blížit termín mého odjezdu, začala jsem čím dál tím víc přemýšlet nad pokračováním studia v Londýně a podala i několik přihlášek. Problém nastal ve chvíli, kdy jsem rodičům oznámila, že bych chtěla zůstat v anglii. O tom, že zde mám přítele věděli, a ani nic moc neřešili, to bylo ale jenom proto, že doufali že na konci léta odjedu a bude pokoj. Nemají ho rádi, protože je muslim. Když jsem přijela domů, nastoupili na mě s tím, že mě zpátky do UK nepustí a, že bych se s ním měla rozejít. Stejně tak se jim dál už ani nelíbilo, že bych odjela na původní školu do Itálie, jelikož by mě tam neměli pod dohledem, a bojí se že by tam za mnou jezdil. V podstatě mě donutili přihlásit se na školu v čr a zůstat tady. A já teď vůbec nevím co dělat, takhle jsem si svou budoucnost nepředstavovala. Poraďte, vzepřít se? Poslechnout?
Je to na tobě. Jsi dospělá, a jen ty rozhoduješ o svém životě. Já jsem byl taky zamilovaný do ruské přítelkyně, a ani jsem to nikomu z rodiny neříkal, protože oni rusy nesnáší. Je to tvůj život, a na tvém místě bych se neřídil tím, co říká rodina, ale tím kam tě vede tvoje srdce. Ale fakt je ten, že kultura jiného národa může dělat potíže, které v zamilování nejsou vidět.
Příspěvek upraven 05.10.17 v 20:06
@babymarriot píše:Vůbec se nedivím reakci tvých rodičů.
Ahoj,
chtěla bych slyšet Váš názor na mou situaci. V zimě jsem dostudovala bakaláře v Česku a odjela pracovat do Anglie. Podala jsem si přihlášky na magistra na několik zahraničních vysokých škol, prostě jsem ve studiu měla v plánu pokračovat v zahraničí. Nakonec jsem byla přijatá do Itálie a měla v plánu tam na konci léta i odjet. Nad školou v anglii jsem ani moc nepřemýšlela. Stalo se to, že jsem zde během svého pobytu potkala svého nynějšího přítele. Jakmile se začínal blížit termín mého odjezdu, začala jsem čím dál tím víc přemýšlet nad pokračováním studia v Londýně a podala i několik přihlášek. Problém nastal ve chvíli, kdy jsem rodičům oznámila, že bych chtěla zůstat v anglii. O tom, že zde mám přítele věděli, a ani nic moc neřešili, to bylo ale jenom proto, že doufali že na konci léta odjedu a bude pokoj. Nemají ho rádi, protože je muslim. Když jsem přijela domů, nastoupili na mě s tím, že mě zpátky do UK nepustí a, že bych se s ním měla rozejít. Stejně tak se jim dál už ani nelíbilo, že bych odjela na původní školu do Itálie, jelikož by mě tam neměli pod dohledem, a bojí se že by tam za mnou jezdil. V podstatě mě donutili přihlásit se na školu v čr a zůstat tady. A já teď vůbec nevím co dělat, takhle jsem si svou budoucnost nepředstavovala. Poraďte, vzepřít se? Poslechnout?
Příspěvek upraven 27.03.19 v 23:46
Taky bych to neriskla. Kor v dnesni dobe. I kdyz jde vlna nenavisti k muslimum mimo mne, to co se dneska ve svete a kor v UK deje by me minimalne odradilo od zivota s muslimem. Sama jsem vloni hodne premyslela ze do Anglie odjedu za praci, ale prehodnotila jsem to.
Ja bych se rozhodla srdcem. Zakazy by na me neplatily, jsi dospela. To ti rodice budou diktovat cely zivot, co smis? Samozrejme, ze maji pravo na svuj nazor, ale tam to asi tak konci.
@Anonymní píše:
Poslechnout! A precti si knížku Bez dcerky neodejdu… Muslim je fajn možná v UK, ale ten svou víru a kořeny nezapře…
A procpak anonymne? ![]()
Udělej co chceš. Rodiče za tebe nemůžou rozhodovat věčně. Jde o tvoji budoucnost.
Já bych se rozhodla pro školu v Itálii.
Zeptám se jen, kdo ti teď financuje život? Kdo ti platí bydlení, školné? Za mě jsem spíš na straně rodičů, ale chápu i tebe..
Zakladatelko, zvaž jinou mentalitu přítele. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Počti si, jak dopadly jiné ženy, které se svým vyvoleným odešly do muslimských zemí. Těch, co překypují štěstím, fakt moc nebude, i když výjimky potvrzují pravidlo.
Chování mužů jiné mentality je jiné v cizí zemi a jiné, když jsou pak u sebe doma.
Je to tvůj život, takže si s ním můžeš nakládat, jak je Ti libo. Uvědom si ale, že jestli odejdeš do jeho země, je možné, že sem už se nikdy nevrátíš. ![]()
Kdyby se mé dcery rozhodly mít za přítele muslima, dělala bych možné i nemožné, aby je to přešlo.
Rodiče chápu, budeš pro ně dítě i v padesáti, teď jen jestli ty chapes proč rodiče chtějí abys studovala tady. Asi byste si to měli vyjasnit a vyříkat jak to která strana vidí. Pokud tvoje studium financují rodiče, nezbývá než se podvolit pokud chceš dál studovat.
@babymarriot píše:
Ahoj,
chtěla bych slyšet Váš názor na mou situaci. V zimě jsem dostudovala bakaláře v Česku a odjela pracovat do Anglie. Podala jsem si přihlášky na magistra na několik zahraničních vysokých škol, prostě jsem ve studiu měla v plánu pokračovat v zahraničí. Nakonec jsem byla přijatá do Itálie a měla v plánu tam na konci léta i odjet. Nad školou v anglii jsem ani moc nepřemýšlela. Stalo se to, že jsem zde během svého pobytu potkala svého nynějšího přítele. Jakmile se začínal blížit termín mého odjezdu, začala jsem čím dál tím víc přemýšlet nad pokračováním studia v Londýně a podala i několik přihlášek. Problém nastal ve chvíli, kdy jsem rodičům oznámila, že bych chtěla zůstat v anglii. O tom, že zde mám přítele věděli, a ani nic moc neřešili, to bylo ale jenom proto, že doufali že na konci léta odjedu a bude pokoj. Nemají ho rádi, protože je muslim. Když jsem přijela domů, nastoupili na mě s tím, že mě zpátky do UK nepustí a, že bych se s ním měla rozejít. Stejně tak se jim dál už ani nelíbilo, že bych odjela na původní školu do Itálie, jelikož by mě tam neměli pod dohledem, a bojí se že by tam za mnou jezdil. V podstatě mě donutili přihlásit se na školu v čr a zůstat tady. A já teď vůbec nevím co dělat, takhle jsem si svou budoucnost nepředstavovala. Poraďte, vzepřít se? Poslechnout?
jako rodič v dnešní době? myslela bych, že se mi dcera zbláznila, když se žene do takového vztahu zblblá za pár měsíců tak, že vzdá vysněnou školu v Itálii jak pohrkaná kvůli chlapovi.. vůbec nerozumím, že se muslima v dnešní době - cizince, vychovaného kdo ví kde kdo ví jak nebojíš a měníš kvůli lásce plány se vzděláním… já vašim v tomto dost rozumím.. možná kdyby viděli že neblbneš, že se držíš toho co sis naplánovala a že tě přítel podporuje tak by také reagovali jinak…
@Netopirek píše:
Udělej co chceš. Rodiče za tebe nemůžou rozhodovat věčně. Jde o tvoji budoucnost.
Já bych se rozhodla pro školu v Itálii.
no jo jde o její budoucnost a ona už kvůli chlapovi mění plány se školou protože je jak zblblá.. rodičům se nedivím a ano, pokud tu školu budou spolufinancovat a zakladatelku na studiích živí tak jo mohou stále rozhodovat o jejím životě.. ona totiž dospělost není jen o věku ale i o sociální soběstačnosti..
Jako rodič to naprosto chápu. Taky bych ti dala takové podmínky. Pokud se ti to nelíbí, tak holt začni pracovat a na škole v uk se živ sama.
@jdukolem píše:
no jo jde o její budoucnost a ona už kvůli chlapovi mění plány se školou protože je jak zblblá.. rodičům se nedivím a ano, pokud tu školu budou spolufinancovat a zakladatelku na studiích živí tak jo mohou stále rozhodovat o jejím životě.. ona totiž dospělost není jen o věku ale i o sociální soběstačnosti..
Ale nemůžou ji nutit. Můžou jí stoupnout finance, pokud jí živí. Ale zakázat odjet ne.
Ona se musí rozhodnout sama co je pro ní důležité. Jinak než rozhodováním sama za sebe nedospěje