Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Není špatné mít rád rodiče, ale proč se stále vracíš a zůstáváš s nevěrníkem? On ti je nevěrný a ty mu odpustíš, ale chceš druhé dítě? Opakované nevěry, těhotenství milenky a ty s ním chceš zůstat?
Popravdě mám problém tomuto vůbec uvěřit.
Pokud je to pravda, nedivím se, že jste okolí pro smích.
Není špatné mít rád rodiče, je špatné se vracet k člověku, který si tě absolutně neváží.
Prestan se k nemu vracet, diteti delate akorat gulas v hlave, o nem si sice myslim svý, ale ty uz se prosim te rozhodni a zacni znovu.
On by chtěl abych se vrátila, ale já už nechci jen proto že jsme to zkusili nespočetnekrát a pokaždé to skočilo po 14 dnes se sbalenyma kuframa a s tím že mi řekl že čekal že se mu postavím a řeknu mu ze my jsme jeho rodina a nikam nejdeme… Ale pro mě bylo jednodušší odejít.. A už nechci, aby se nekdo vsazel jestli spolu jsme nebo ne…proste trapnost ![]()
Ty nemáš problém s udržením vztahu, ale s výběrem partnera…
Mám strach co mi jednou řekne syn, budou mu 3, ale ptá se kam jdu a kde je táta… Hrozný to je
Dočetla jsem do půlky, na víc nemám energii. Jsi úplně ale úplně pito. á?? On ti zahýbá a ty s ním chceš další dítě a pak mu navrhneš svatbu? Jako na to není slov. Nebo je, ale ty tu nelze napsat
kdy už ženský pochopíte, že dítětem si chlapa neudržíte? A už vůbec ne nevěrnýho?
Ahoj, s takovým partnerem šťastná nikdy nebudeš. Jde vidět, že s tebou umí manipulovat. Hlavně si ho neber a na druhé dítě s ním zapomeň, jinak se v tom budeš plácat dlouho. Jak mu pak můžeš věřit jediné slovo? Seber sílu a až se s ním rozejdeš příště, tak se nevracej. ![]()
A kde se dá vsadit a jaký je kurz? ![]()
Troll? Protože jinak fakt nevím…
Ty jsi doma zahřívala postel frajerovi, čekala než dosouloží milenku a řešíš to, že ti on vyčítá rodiče? Je to psychopat a daří se mu celou dobu házet na tebe vinu a vymýšlet problémy kde nejsou, jen abys ty už nikdy nemluvila o jeho š. kání jinde. No podařilo se mu. Nebudu ti psát, jak blbá jsi - každý si tím musí projít, ale ty si to nesmíš dovolit, když máš dítě! K rodičům se zase pěkně vrať a pomalu se postav na vlastní nohy.
Jasné, že mu vadí tvoji rodiče, když o něm určitě nemluvíte pěkně. Ztrácí díky tomu jistotu. Kdybys byla úplně sama, tak by ti už možná dal po čuni a totálně tě izoloval.
Ahoj všem diskutujícím. uz dva roky se placam ve vztahove pekle s mým soucasnym/bývalým partnerem. Začalo to jeho nevěrou za kterou, jak jsem se dozvěděla, můžu já, protože jsem se po narození našeho syna zaměřila jen na něj a na partnera a náš společně strávený čas jsem zapomněla. Nevím jestli jsem jeho upozornění ignorovala, preslechla jsem ho nebo jsem to prostě nevnímala, ale nemůžu si vzpomenout že by mi něco kdy naznačoval, že máme problém. No a tak si pořídil milenku, já mu to odpustila, ikdyz to byla naše kamarádka a ztratili jsme takřka většinu našich kamarádů. Následoval návrat a když jsem po něm chtěla že bychom mohli mít druhé dítě tak nechtěl.. Že je to proti jeho přesvědčení. Nemohla jsem se s tím vyrovnat, zase jsem od něj odešla… Pak se opět vrátila, jenže se ukázalo že jeho milenka je s ním těhotná… To mě dorazilo… Ale i tak jsem se zaprela a zůstala a pokorně na něj čekala až se po večerech od ní vrátí ke mně… V tu dobu jsem mu nabídla že se vezmeme a budeme mít druhé dítě, řekl mi že neví co vlastně už chce. Nedala jsem to… A odešla jsem od něj. Následoval zase návrat protože milenka šla na potrat, já se smířila s tím že mít další děti nebudu. Ale zjistili jsme že nemáme nic co nás spojuje kromě našeho syna, partner mi do teď Vycita že mám raději své rodiče než jeho a že se synovi moc věnují, že naši společni přátelé o mě říkají že přemýšlím jinak než normální člověk. Prý se mám podívat na svého bývalého manžela, který dokáže žít šťastným manželským životem a mít hodně společného se svou novou manželkou ikdyz je to megera, a já toho nejsem schopna a že našemu synovy jsem zku… Život a v mých 33letech utíkám k mamince… No je toho hodně. Už se s nim nedokážu bavit o našich problémech ani se mi je už nechce řešit… Připadám si jako vyvrhel, který má rad své rodiče a když nemám co dělat tak jedu k nim a že u nich chci bydlet… Je opravdu špatne mít rád své rodiče a sourozence a dokázat s nimi vycházet, a dokonce s nimi bydlet? Kam jinam jít než k rodičům když je problém, když hledáte útočiště? Rodiče mi řekli že ať si to s partnerem vyřeším jak myslím, že nás oba vždy rádi uvidí ať je to jak je to. Asi jsem hloupa, neměla jsem naše problémy řešit uteky k rodičům, ikdyz mi on sám kolikrát pomohl sbalit a odnést věci do auta. Měla jsem se postavit a říct že nikam nejdu. a neměla jsem po partnerovi chtit dítě když nám to nefungovalo. Třeba by to ted fungovalo. Všichni kolem nás z mám mají srandu že spolu chvilu jsme a pak zase ne… Uz je mi z toho uzko.