Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
ráda bych se podělila o svůj problém. Mám manžela o 10 let staršího. Jsme spolu 8 let z toho 3 necelé roky v manželství. Naše dcerka byla neplánovaná a on mě od jakžyva tvrdil, že děti nikdy mít nechce. Když jsem přišla domu s tim, že jsem těhotná byl rád a já vlastně taky, protože jsem čekala spíše opačnou reakci. Po porodu to bylo všechno super ale během prvních týdnu společného žití jsem zjistila, že manžel nemá chuť se o dcerku starat a že vše nechává na mě. do roku dcery jsme se hádali a pouze z mé strany, protože jsem chtěla vydět nějakou snahu a on stále posedával a koukal do toho blbého mobilu a hrál si hry. strašně mě to vytáčí a to dělá do dnes jenže nyní jsem už na pokraji sil. od půl roku dcery chodim pracovat na dpp, ano uvaří, pokladí když je potřeba o dceru se postará ale aby si ji vzal jen tak o víkendu sám ven nebo nedejbůh po něm chci jít na společnou procházku nebo výlet, tak se mu nechce, musí si odpočinout a nebo jede za sportem se svou koleginí. nyní už se pouze hádám a on už se semnou nechce ani bavit a něco probírat. Dovršilo to k tomu, že jsem mu řekla, že se zbalim a odejdu, že už nemám sílu na to vedle něj žít a jeho reakce? Děkej si co chceš. Když ale pak došlo na to kolik je ochoten mi dát na dceru, začal se bránit, že já ať se odstěhuju ale dceru ať tam nechám, že nechápe kde jsem vzala právo rozhodovat o tom, kde naše dcera bude žít.
máte někdo podobný problém? Jaké vlastně mám právo na to mu odvést dceru?
@lucka20 píše:
Ahoj,
ráda bych se podělila o svůj problém. Mám manžela o 10 let staršího. Jsme spolu 8 let z toho 3 necelé roky v manželství. Naše dcerka byla neplánovaná a on mě od jakžyva tvrdil, že děti nikdy mít nechce. Když jsem přišla domu s tim, že jsem těhotná byl rád a já vlastně taky, protože jsem čekala spíše opačnou reakci. Po porodu to bylo všechno super ale během prvních týdnu společného žití jsem zjistila, že manžel nemá chuť se o dcerku starat a že vše nechává na mě. do roku dcery jsme se hádali a pouze z mé strany, protože jsem chtěla vydět nějakou snahu a on stále posedával a koukal do toho blbého mobilu a hrál si hry. strašně mě to vytáčí a to dělá do dnes jenže nyní jsem už na pokraji sil. od půl roku dcery chodim pracovat na dpp, ano uvaří, pokladí když je potřeba o dceru se postará ale aby si ji vzal jen tak o víkendu sám ven nebo nedejbůh po něm chci jít na společnou procházku nebo výlet, tak se mu nechce, musí si odpočinout a nebo jede za sportem se svou koleginí. nyní už se pouze hádám a on už se semnou nechce ani bavit a něco probírat. Dovršilo to k tomu, že jsem mu řekla, že se zbalim a odejdu, že už nemám sílu na to vedle něj žít a jeho reakce? Děkej si co chceš. Když ale pak došlo na to kolik je ochoten mi dát na dceru, začal se bránit, že já ať se odstěhuju ale dceru ať tam nechám, že nechápe kde jsem vzala právo rozhodovat o tom, kde naše dcera bude žít.
máte někdo podobný problém? Jaké vlastně mám právo na to mu odvést dceru?
Nemam podobnej problem. A tvoje pravo jen se sbalit a jit pryc, je hodne mizivy.
Asi jsem to špatně napsala. já mu řekla, že mu dávám možnost 1× za 14 dní na víkend mít dceru no ale to on nechce. že prý jsem nejchytřejší a at dělám jak uznám za vhodné ale o tom kde bude naše dcera žít a s kým, tak to nebudu rozhodovat prostě já protože na to nemám právo!!! Tak to řekl manžel
@lucka20 tak když víš od začátku že dítě nikdy nechtěl a nechce, jaktože ho máte? Tam je myslím ten zakopaný pes ![]()
Vždyť jsi věděla, že manžel děti nechce. Takže nechápu, čemu se divíš, že se o ní nechce starat. ![]()
Me to spis pripada, ze ji manzel chce mit ve sve peci nebo to blbe chapu?? ![]()
Pravo rozhodnout samostatne nemas ani ty, ani manzel. Bud se spolu musite dohodnout, nebo rozhodne soud. A jestli dite predtim chtel nebo ne, to je podruzna zalezitost - predpokladam, ze je svepravny a ze jsi ho neznasilnila. Takze dite ma zcela dobrovolne a vedome.
Příspěvek upraven 10.04.14 v 10:44
Jste dospeli lide, zkuste se domluvit…Promluvit si, jak to je ted, zkusit vztah zachranit…Prece jen jde o Vasi malou. Proc hned radikalni kroky.
Drzim palce ![]()
@lucka20 Spousta chlapů neví, jak si s miminem hrát, takový ten lepší vztah získají, až když se s prckem dá rozumně mluvit. Nemyslím si, že tvůj muž nemá dcerku rád, ale občasnou pomoc asi považuje za dostatečnou, byl si vědom toho, že ho děti až tak neberou, už dřív, ostatně proto děti ani nechtěl. Mám dojem, že jde spíš o vaše manželství a trávení volného času. On je typ, který udělá doma co je potřeba, ale pak chce svůj klid. Ty bys ráda podnikala i něco společně. Bude to chtít uvědomit si, jestli se máte navzájem rádi, jste ochotní jednou za čas udělat něco i pro toho druhého (a to i když se vám nechce). Máš promyšleno, kam bys šla? Máš dojem, že tvůj muž nemá co dát dcerce jako její táta a tobě jako tvůj manžel? A znáš takové to pravidlo, že chlapa je potřeba chválit za každou projevenou aktivitu? Takže i za ten úklid, uvařenou večeři atd. Pokud od tebe slyší jen hádání, tak se nediv, že by mu tvoje nepřítomnost občas i ulevila.
@Claire7 píše:
Jste dospeli lide, zkuste se domluvit…Promluvit si, jak to je ted, zkusit vztah zachranit…Prece jen jde o Vasi malou. Proc hned radikalni kroky.
Drzim palce
@lucka20 : Ale já se ho několikrát ptala zda si uvědomuje, co nás čeká když příde dítě na svět a i jsem mu první tři měsíce dala na rozmyšlenou, on byl spokojený a chválil se kde se dalo jak je dobrý. a má i v příbuzenstvu rodinu s dětmi tak ví co je potřeba dát děcku.
No abych pravdu řekla, teď už mi ani nejde o dceru jako o mě. když slyším klíčky v zámku, začnu se klepat jak dlouho zase bude potichu a jak dlouho to bude trvat a jestli vůbec budeme něco řešit. minulý měsíc na mě nepromluvit 5 dní a pak jen díky tomu, že jsem začala já. o dceru se začal pravidelně starat asi před 2 měsíci ale na mě zapomíná a je mu příjemněji s koleginí z práce s kterou si našel sport a posezení po něm a to je další věc která mě docela bolí. Na začátku našeho vztahu mi byl nevěrný a já mu odpostila ale jak se ukazuje tak se fakt nezapomíná. a to že utíká za jinou žábou aby doma nic neřešil a pouze mi oznámil třeba v úterý večer že jede ve středu s koleginí za sportem mě docela mrzí. Upřímně, pomohla jsem mu dost s dluhama a hodně jsem mu odpustila a když jsem si potřebovala popovídat a pořešit nějaké problémy, tak mi řekl at si je vyřešim že na to nemá náladu.
tak kde je problém??? Už se sama v sobě strácím a nevím kde a v kom je problém
@lucka20 nemám podobný problém. Ale Ty rozhodně nemáš právo to dítě jentak odtáhnout - to odnese hlavně ten špunt. Jste dospělí, máte se dle toho chovat, ne jak děcka na písku. Dítě není věc, abys ho sbalila a vypadla. Mmchdm, takhle to přesně dopadá, když chlap nechce dítě a je do něj donucenej
Domluvte se, v klidu-né výhrůžky a pod..
Asi chápu, o co ti jde. Aby s vámi trávil víc společného času a zase jste si byli blíž. Manžela jsi vykreslila dost negativně, ale pokud je schopný pomoct ti s domácností, nebo uvařit, tak evidentně se chce zapojit do chodu rodiny. Ne každý chlap je ale nadšený rodinný typ. Můj táta s námi nebyl v životě nikde, s mamkou volný čas netrávil a přesto nás měl rád a manželství jim i přes těžké časy vydrželo 20 let.
Když to vezmu od sebe, tak můj manžel doma nepomůže s ničím, syna pohlídal za 7 měsíců 3×, nepomáhá s ním. Procházku si představuje jako oběhnutí parku a domu. Já částečně pracuji z domova. Taky už jsem byla na vážkách, zda to takhle může fungovat. Nakonec nám pomohlo si promluvit, jak to vlastně vidí on. A ku podivu se ukázalo, že z toho stavu taky není nadšený, a konečně jsme se někam posunuli (ne že by začal pomáhat, ale už se na to umím podívat jeho očima).
On ale donucenej nebyl takže tak. a já už mu několikrát řekla a dala na víběr a to že ty se ho zastáváš je hezký. nehážu vinu pouze na něj jen se snažim získat informace protože jsem v koncích. a upřímně, můžeš mi říct, co by si dělala na mim místě když by si řešila tento probléma celý dva měsíce by jsi poslouchala že si s tebou ale nechce povídat, at si to vyřešíš že ho to nezajímá a zatim si jezdil za koleginí??? Tak mi tedy porad. já zájem stále měla ale on mě odkopl pokaždé a když mě to přestane bavit, tak mě nenechá odstěhovat s naší dcerou aby byla v klidu jak ona tak i já? protože za poslední dva měsíce ja dcera nevrlá, bez nálady a v noci k ní vstávám asi tak průměrně 8×. tak to tam mám zůstat a přihlížet na to jak on přijde z práce domu, hodí nohy na stůl a hraje hry na telefonu? samozdřejmě mlčky a nejlépe nic po něm nechtěla?