Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč to dovolím ?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.12.23 19:34
@admin Vy dneska spite? Predpokladam, ze to je ten samy nove zaregistrovany uzivatel, ktery se cili, ze ho nahodna znamost neojela…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.12.23 19:40
Hele, chlape, pockej, az ti zase nahodej Amiky a muzes vesele honit dal. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.12.23 19:43
Tak tohle je k smíchu, může prosím nějak @admin dokázat že tu jsem delší dobu?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.12.23 20:03
@Anonymní píše:
@Fee-bee
Jak jinak Vam to mám dokázat?
Až na to, že tohle nedokazuje nic. Stačí si otevřít libovolného uživatele a udělat tento screen. Blbce běž dělat z jiných.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.12.23 20:17
@Cenarius až na to že tam mám upravit profil, to asi všude nenajdete že?
- Citovat
- Upravit
19.12.23 20:21
Nízká sebeúcta. Přestat upřednostňovat ostatní a začít mít víc ráda samu sebe. Naučit se říkat ne. V nejhorším se ten druhý urazí nebo vztekne. S nikým (ani s rodinou) nemusíte udržovat kontakt, pokud nechcete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.23 21:19
Tak jsi tedy, zakladatelko, zažila něco moc ošklivého a prostě nechceš, aby se něco ošklivého dělo jiným, to se dá zcela pochopit… 
Nicméně takhle je to špatně, člověk by se sebou neměl nechat zacházet tímto způsobem, na druhou stranu neměl by být sobec… je docela těžké najít mezi tím tu správnou rovnováhu. Za mě, není jediný důvod bát se navštívit psychologa, proč? Zkus to.
Ano, měla by ses naučit znát svou hodnotu, mít svou hrdost, mít svoje životní krédo a priority, umět se rozhodovat, kdy říci ano a ne. Přítele, pokud se takto chová, pošli do háje. Na uživatele, kteří tě tu zpochybňují, nemusíš reagovat, je to mimo téma a ty nejsi povinna se obhajovat. Tím bych asi začal. Že někomu nevyhovíš zdaleka neznamená, že mu ublížíš nebo tak něco, většinou je to těm lidem úplně jedno. Zajdi k psychologovi, neboj se. Změna mentálního nastavení není ze dne na den, potrvá to, ale postupně se z toho dostaneš, uvidíš! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.23 21:23
Tohle se klidně mohlo stát, nebo se to bohužel často děje. Nevím, proč do autorky šijete, lidi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Aleriga
19.12.23 21:31
Zajímavé, že tady si nikdy nikdo neudělal dluhy sám, vždycky si " někdo vzal půjčku na něj "
- Citovat
- Upravit
19.12.23 21:59
Berusko, v tvem zivote je toho hodne spatne, zvaz pomoc psychologa, nic horsiho nez ze ti nesedne (takze ztrata casu) se vazne nestane…
uz jen tvoje smysleni ze kdyz si nenechas ublizit tak ublizis ty… je hodne zkreslene… ne, vazne je naprosto normalni kohokoliv s cimkoliv odmitnout a nic se nestane…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.23 22:18
@Fee-bee píše:
@admin Vy dneska spite? Predpokladam, ze to je ten samy nove zaregistrovany uzivatel, ktery se cili, ze ho nahodna znamost neojela…
To si nemyslím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.23 23:29
@Fee-bee píše:
@admin Vy dneska spite? Predpokladam, ze to je ten samy nove zaregistrovany uzivatel, ktery se cili, ze ho nahodna znamost neojela…
Dobrý den,
nespíme 
Zakladatelka diskuze troll nebude, profil u nás má docela dlouho a historie diskuzních příspěvků odpovídá
S pozdravem
Viki
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý večer přeji, začnu s tím že mi je 20 let. Momentálně mám tři měsíce přítele.
Aby jste lépe pochopili mou situaci - ve 12 letech jsem byla pohlavně zneužita. - když se to mělo řešit na policii, tak jsem se z toho složila.
Většina přítomných u toho znásilnění, byli lidé který jsem měla nesmírně ráda.
Co si pamatuji tak když jsem byla ještě mladší tak mne osahával starší bracha, když jsem spala. Několikrát jsem se u toho vzbudila a když jsem cítila jeho ruku tak jsem se pohnula aby přestal. Nedokázala jsem zaječet, protože jsem se bála že by ho táta seřezal. Nechtěla jsem mu ublížit, brácha byl vždycky trochu obéznějsi a nikdy neměl přítelkyni. Co chci říct, je to že se sním teď bavím, několikrát se mi za to omlouval a já cítím že je mu to vážně líto. Bylo mu možná 14 v tu dobu.
Ti lidi co u toho znásilnění byly, tak někteří z nich jsou v mem životě do teďka.. Nejvíc jedna holčina, která má pro mne hluboký význam. Pomáhala mi když tu nikdo pro mne nebyl.
Moji rodiče si na mě vzali půjčku kterou neplatí a tak ji musím platit já..
S přítelem jsme zkusili sex, ale zjistila jsem že se mi vlastně nelíbí. Občas mám chvilky kdy mám chuť, ale jen když jsem sama. Kdykoliv na mne sáhne, nic necítím. Ví to a chová se hnusně a i tak to po mne chce.
Co mě tedy zajímá? Proč každému dovolím aby semnou zacházel jako s kusem hadru? Proč raději nechám ublížit sobě než abych ublížila já?
Jen ta myšlenka že by byl někdo smutný, kvůli mě je příšerná.
Bojím se zajít k psychologovy, nebo psychiatrovi..
Co s tím? Co semnou je