Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Procházky s 18měsíčním, vzteká se - je to normální?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.2.13 11:16
Prochazky s 18mesicnim
Zdravim vsechny maminky batolat. Ja mam doma tvrdohlavce, tak se chci poradit ohledne chozeni ven. Nase prochazky jsou zatim o nervy. Vse je v pohode, dokud jdeme smerem, ktery mu vyhovuje. Ale jakmile nekam nesmi, jako treba na silnici, tak se zacne hystericky valet po zemi a az se uklidni, zkousi to znovu a znovu. Takze vetsinou nikam nedojdeme a konci to bud tim, ze ho kus nesu, nebo musime domu. Obcas se mi podari ho nalakat na neco, kvuli cemu ma duvod jit mym smerem (napr. pejsek), ale vetsinu casu se spis dohadujeme.
Je to normalni? Co pomaha? Mamka mi rika, ze jsem na nej moc mekka a at mu dam na zadek, ale i kdybych chtela, tak pres tu kombinezu to stejne efekt nema. Navic bych to radsi resila jinak.
Predem dekuji za rady a podporu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.2.13 11:19
No je to těžký, chodíte už bez kočárku? Malý je patnáct měsíců, ťape od deseti, už docela vím, jak na ní - chytnu jí za ruku a běžím a já u toho dělám blbosti - houkám jako mašinka nebo to nějak komentuju.. Malá se chytne a zapomene, že chtěla jít původně jinam.. No a když je nejhůř, dám hračku nebo sušenky a nekompromisně jí připnu do kočárku.. Nerada na ni křičím - to jen když to vypadá, že by si mohla ublížit.. Raději to obracím do legrace..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:20
Jo a na zadek vůbec.. zatím to nemá žádný efekt, myslí si, že je to sranda.. A abych jí praštila tak aby jí to fakt bolelo, na to já teda opravdu nemám..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:39
Ahojky, tak my začali chodit v 10ti měsících, ven bez kočáru tak v roce, očistec, přesně, holt sem ze začátku chodila jak chtěl on, jsme z vesnice, takže pohoda, no a teď je nám 19 měsíců a nechá se fpoho nalákat na zvířátka a tak, potůček, nebo jakpíše gabriela dělat blbosti, závodíme když běžíme apod., ale je to o nerv někdy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:42
Tak malymu je 18m a bez kocarku nedame ani ranu.Za ruku vubec nejde a sam by sel uplne nekam jinam. A nalakani nepomuze. Takze ja cekam na jaro a pak to budem trenovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:46
Tak tohle dcera dela jen, kdyz je unavena. Jinak celkem respektuje, ze se nekde musi za ruku atd. Ale my bydlime na vesnici a ona muze vicemene chodit, kam chce. Navic ja vim, kam ji to tahne, chodime vetsinou na stejny mista.
Kdyz se vztekne moc, tak ji popadnu a nesu domu, nic jinyho s ni nenadelam.
Mozna muze pomoct rutina, tady muzes slalomovat, jak chces, pres silnici za ruku. A kdyz je to porad na stejnych mistech, tak se nauci (aspon teda u nas). Treba pri vystupovani z auta uz vi, ze se nesmi ani hnout a pak jit za ruku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:47
Tak normální to určitě je, blbé období, dítko se snaží prosazovat svoje já. Já to teda neznám, moje 19m. dítě chodí spořádaně, často se sám chytne mé ruky, ví, že před silnicí musí čekat apod. Takové období jsme měli kolem 15m., když začal chodit, ale velice rychle pochopil co a jak. A pokud se začal vztekat, tak jsem ho nemilosrdně brala a měl po ptákách. Každopádně tohle bych řešila tak, že bych dítě čapla (pokud jezdíte s kočárem, tak posadila do kočáru) a bylo by. Když neposlouchá, nebude chodit, respektive si dělat, co chce. Na zadek bych nedávala, podle mě se to stejně mine účinkem, ty si možná ulevíš, ale na dítě tohle zabírat nebude a bude ječet ještě víc.
Příspěvek upraven 19.11.15 v 14:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:09
Mám to samé, neboj Ale s tím že 10Xspadne na zem, vybrodí každou louží nebo mokrou hlínu - chodíme hlavně v oblečení u kterého mi to nevadí. Na začátku procházky ji nechám jít jejím tempem a směrem ať se vyřádí, ale pokud už potom nechce jít tam kam potřebuji já, tak jde do kočárku - říkám ji buď půjdeš tímto směrem nebo jdeš do kočárku. A většinou neposlechne a veze se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:27
Dcera chodí vždy jiným směrem než chci já. Takže dopo všechno oběhnu s kočárkem a odpo jí vypustím na bezpečném místě a nechám jí jít, kam chce ona. Kdybych jí měla nutit směr a cestu, kterou chci já, tak mě klepne, takhle je to v poho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:34
Mně obě děti chodily od 10ti měsíců.. Syna jsem skoro do dvou let musela vozit na golfkách, jinak bychom se nehnuli z místa.. Aneb 3 kroky vpřed, 2 vlevo, 4 zpátky, pak objevil kamínek, shnilé jablko, broučka… a dál jsme už nedošli… Sem tam jsme vzali odrážedlo nebo tříkolku, ale bavilo ho to chvilku… Jít požadovaným směrem je schopen/ochoten zhruba od dvou let…
Dcerce je necelých 15 měsíců a pokud ji nebolí nožičky, jde téměř vždy požadovaným směrem, žádné zbytečné zastávky, úkroky stranou… Pokud teda nenarazí na kaluž 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:41
@micelinka píše:
Dcera chodí vždy jiným směrem než chci já. Takže dopo všechno oběhnu s kočárkem a odpo jí vypustím na bezpečném místě a nechám jí jít, kam chce ona. Kdybych jí měla nutit směr a cestu, kterou chci já, tak mě klepne, takhle je to v poho.
Mám též 18m dítě, syna tedy, a toto zrovna aktivně řeším. 
My bydlíme v Praze, ač na okraji, pořád nějaký auta.
A dělám to stejně, dopo se jede na nákupy atd. v kočáře, a odpoledne jedu opici vypustit do parku. 
Jezdí i na endurru, to je jediná chvíle, kdy se snaží se mnou po chodníku.
Přes zadek vůbec nemá smysl. A když se vztekne a lehá si k zemi, okamžitě jde do kočáru. Tuhle tak propínal nohy, že mi ho celej pošlapal. 
Ale nevzdávám to, budu ho brát na okraj města, a tam se bude učit chodit se mnou. Jako za ruku on totiž vůůůůůůůůbec neumí. Nebo myslíte, že to má smysl učit? Nepřijde na to sám až bude trošičku větší? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:41
Malej chodí od 15 měsíců, s taťkou už byl několikrát venku bez kočáru. Vede ho za ruku a prý v poho. Tak jsem to tenhle týden zkusila taky - šli jsme kousek za ruku, pak to šněroval po chodníku, šátral na domy, popelnice a auta jsem mu zatrhla a pak jsme se nesli. Na zpáteční cestě zase chvilku šel za ruku, pak se rozplácnul na chodník, ale neplakal. Nakonec si při čekání na zelenou začal klekat na zem a nepomohly ani auta a autobusy kolem nás. Suma sumárum jsem ho třičtvrtě cesty nesla (už se pronese)a po návratu šel komplet do pračky Jinak to byla moc hezká procházka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:48
Neni mozny chvili vyhledavat prochazky, kde muze chodit sam a musel by se naucit si te hlidat sam? Na prdel mu nedavej, je malej, teprv se uci hodnoty a co mu da, kdyz se nauci dostavat rany od nejblizsiho cloveka?
Jediny co poradim, tak vysvetlovat. vysvetlovat, vysvetlovat. Dobre funguje uznani:„ano, chces jit tam a tam, ano chces, ale nejde to, nejde, nejde, musime jit tam a tam“ a ev. popadnout. Doporucuji knizku nejstastnejsi batole v okoli a uplne idealne Respektovat a byt respektovan.
Ale to je jen muj nazor, sama si musis vybrat. Preju pevne nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:54
A proč na procházky chodítě, když je to s takovým stresem?
Ven chodíme, dělají si co uznají za vhodné, rejou se v zemi, sbíraj kamení, klacíky, kterýma do něčeho dloubaj, skákaj v loužích… Procházky mým směrem by taky neprošly. Do kočáru brát nechci, protože chci, aby se vylítala a vyblbla.
Když někam jdeme cíleně ( nákup, pošta,, MHD, kroužek), tak prostě ví, že buď půjde za ruku, mým směrem. Když odmítá, vrznu jí do šátku. Jinou volbu nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 12:55
@Clarkia ta moje za ruku nechce, ona chce totiž všechno sama. Ruku mi dala jedině tehdy, když to klouzalo. Jo a ještě ruku dává cizím lidem - jakože s nima chce odejít. Já jí nic neučila, ona si na to přišla sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
