Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Milly23 píše:
Ahoj, dobrý podvečer. Chci Vás, především asi zralé ženy poprosit o Váš názor. Je mi 47 let a stále si nepřipadám, že bych měla všechno za sebou. Vrstevnice jsou babičky a náležitě si tu funkci vychutnávají a já stále čekám že mě potká ještě něco mimořádného. Jsem asi celoživotní puberťák co čeká na toho prince na bílém koni. Mám dvě děti, to ano. Jsem za ně ráda, miluju je. Ale čím víc stárnu, tak si uvědomuju, že bych chtěla zažít, aby někdo miloval mě. Parkrát jsem to slyšela, ale nikdy necítila. Bohužel. Vždycky jsem si připada spíš využívaná. Nikdy nikdo neřekl já ti pomůžu, spolu to všechno zvládneme, bude to dobrý. Tak nějak jsem prožila jedno manželství a dva vztahy. To milování, ten cit mi prostě chybí a nevím kde je chyba. Poraďte, jestli někdo zažil něco podobného. Je to těžké popsat, ale kdo zažil mne snad aspoň trochu chápe.
Tady jsi spravne
Ja v tvem veku zazila nejvetsi zivotni lasku
takze nic nevzdavej.. v tomhle na veku nezalezi
@Milly23
to sem akorát píšeš včas. V Karibiku je spoušť jako prase. Tak můžeme doufat, že některej z tamějších princů si pojede na podzim užívat zdejších welness zámečků a na zimu si do Špindlu přijede zalyžovat. Aspoň do ty doby než jim postaví opálení nový mola a opraví jachty. Tak se usměj, do jara můžeš prožívat svou velkou lásku a cválat životem královny ![]()
Já Vám všem děkuji za podporu. Vím, že možnost, že to přijde existuje. Jen mám pocit, že to podělávám já. Že neumím, nechci, bojím se tu lásku cítit, nechat si někoho vpustit k srdci. A nebo jsem to tedy ještě nezažila, abych mohla cítit, že je to ono. Asi jsem ledová královna.