Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Tamtama píše:
@andelka83 tenhle rozhovor už u nás taky proběhl. Zatím je přesvědčený o tom, že zakladkou konci, protože se bude živit tím, že na YouTube bude mít kanál s videi, jak hraje hry. A na to přece školu nepotřebuje.
To jsou naivní představy teda.
Ten přestup na každou náročnější střední školu většinou znamená zhoršení známek. Usuzuji podle toho, když dcera přestupovala a jak jsme se bavili s rodiči, tak ty zkušenosti byly podobné. Ale bývá to přechodné, řekla bych, že jak se děti postupně adaptují na jiné prostředí, náročnější výuku, vyšší požadavky, tak se to zase srovná. Z výsledků v primě, pokud to teda není vyloženě skok o dva nebo více stupňů, bych si nedělala hlavu. A ono mít na gymplu třeba dvojky a trojky, to je jako na základce jedničky a dvojky. To známkování je tam přísnější.
@Buba mara píše:
Ten přestup na každou náročnější střední školu většinou znamená zhoršení známek. Usuzuji podle toho, když dcera přestupovala a jak jsme se bavili s rodiči, tak ty zkušenosti byly podobné. Ale bývá to přechodné, řekla bych, že jak se děti postupně adaptují na jiné prostředí, náročnější výuku, vyšší požadavky, tak se to zase srovná. Z výsledků v primě, pokud to teda není vyloženě skok o dva nebo více stupňů, bych si nedělala hlavu. A ono mít na gymplu třeba dvojky a trojky, to je jako na základce jedničky a dvojky. To známkování je tam přísnější.
Já si nemyslím, že přísnější. Spíš děti nejspu zvyklé se na ZŠ učit a teď najednou zjistí, že musí.
@rejžička píše:
Já si nemyslím, že přísnější. Spíš děti nejspu zvyklé se na ZŠ učit a teď najednou zjistí, že musí.
Samozřejmě, že je přísnější. Když máš 30 jedničkářů a musíš mezi nimi udělat rozdíly, známkuješ jinak, než když tam máš směs dětí od jedničkářů až po čtyřkaře.
@Josefuna píše:
No tak potom známky nemají žádnou vypovídací hodnotu. Kdybys u nás dostala jen jednou známku 3, můžeš na 1 na vysvědčení zapomenout. A pokud 4 nebo 5, tak si můžeš nechat zdát o 2 na vysvědčení.
Vypovídající hodnotu má průměr známek, když dostanu za pololetí 20 jedniček a jednu pětku, tak průměr vychází na 1 na vysvvedceni.
@Josefuna píše:
No tak potom známky nemají žádnou vypovídací hodnotu. Kdybys u nás dostala jen jednou známku 3, můžeš na 1 na vysvědčení zapomenout. A pokud 4 nebo 5, tak si můžeš nechat zdát o 2 na vysvědčení.
za mě jsou známky přežitek
Má to být zrcadlo toho, jak žák učivo zvládá, ale když teda dostane ze začátku nového učiva špatné známky, ale následně ho pochopí a zvládá a dostává jedničky, tak jakou má mít výslednou známku?
Můj muž základkou sotva prolezl a dneska má doktorát, dělá práci, kterou dělá jen několik lidí v ČR a neznám moc chytřejších lidí. Dcera je to samé, akorát má štěstí, že už má moderní přístup a učitele opravdu reálně zajímá, jestli učivo umí a ne jen jak se jí (ne)povedl test. Dokonce na „tohle“ má i papír. Takové děti se označují jako rozumově nadané děti se specifickými poruchami učení. Manžel tomu taky odpovídá, ačkoli v jeho dětství se poruchy neřešily, prostě děti byly tupci a zlobivci.
Takže chci říct, že jen koukat na známky, ty průměrovat nebo se pořád ohlížet zpět, že někdy žák/student něco neuměl, i když teď se mu daří, je prostě špatně. A reálně to vypovídá jen o chybách, které někdy nasekali.
@tartaletka píše:
za mě jsou známky přežitekMá to být zrcadlo toho, jak žák učivo zvládá, ale když teda dostane ze začátku nového učiva špatné známky, ale následně ho pochopí a zvládá a dostává jedničky, tak jakou má mít výslednou známku?
Můj muž základkou sotva prolezl a dneska má doktorát, dělá práci, kterou dělá jen několik lidí v ČR a neznám moc chytřejších lidí. Dcera je to samé, akorát má štěstí, že už má moderní přístup a učitele opravdu reálně zajímá, jestli učivo umí a ne jen jak se jí (ne)povedl test. Dokonce na „tohle“ má i papír. Takové děti se označují jako rozumově nadané děti se specifickými poruchami učení. Manžel tomu taky odpovídá, ačkoli v jeho dětství se poruchy neřešily, prostě děti byly tupci a zlobivci.
Takže chci říct, že jen koukat na známky, ty průměrovat nebo se pořád ohlížet zpět, že někdy žák/student něco neuměl, i když teď se mu daří, je prostě špatně. A reálně to vypovídá jen o chybách, které někdy nasekali.
souhlasím.
jenže je reálné, aby se od známkování upustilo úplně?
rodiče to chtějí, soutěživé děti taky. ![]()
@Niemeyer píše:
souhlasím.jenže je reálné, aby se od známkování upustilo úplně?
rodiče to chtějí, soutěživé děti taky.
Otázka je, jestli zrušení známkování nepovede k tomu, že se děti nebudou připravovat už vůbec.
Hlavně nebude hodně dětí a rodičů vědět, jak na tom jsou.
Na určitém typu škol to může fungovat, ale globálně to nebude podle mě nejlepší řešení.
@Niemeyer píše:
souhlasím.jenže je reálné, aby se od známkování upustilo úplně?
rodiče to chtějí, soutěživé děti taky.
Tak jistou vypovídající hodnotu to má a mainstreemove dítě to jaxi motivuje. Osobně ke známkám přistupuji s jistým nadhledem. Třeba taková trojka z matiky ze čtvrtletky u sek*undána neznamenala neznalost učiva matematiky, ale jistou tupost jiného typu. To když někdo udělá z kružnice opsané kružnici vepsanou, tak může ovládat učivo jak chce… holt zadání nedoputovalo do mozku ve správném tvaru ![]()
Hodně záleží na učiteli, jestli dokáže nadané dítě odhalit… třeba můj spolužák z viceleteho gymplu byl první rok na propadnutí, protože jakýkoliv vzorec byl nad jeho síly - vše odvozoval, vše objevoval. Čili písemka popsána hieroglyfy, výsledek vyjádřen pro nás v nesrozumitelné „kaši“ výrazů, rovnic… matikářka jeho práce občas konzultovala na univerzitě, aby jí pomohli rozklíčovat chlapcovy myšlenkové pochody - třeba maticové počty používal intuitivně, aniž by o nich kdykoliv slyšel. Chlapec měl IQ 170… vystudoval práva a informatiku (naráz) a na matfyzu litovali, že tam nechtěl…
U obou - z jedniček dvojky, z dvojek trojky. Někdy čtyřka. Postupně zhoršení - nejhorší asi kvarta a kvinta a pak zlepšování. Kluk maturoval s vyznamenáním, u holky uvidím. Studovali si tak, jak chtěli; když chtěli zapect, zapekli. Povzbuzovala jsem je, ale když měli objektivní důvod nejit, neřešila jsem to. Lepsi než aby jako ja chodili za školu. Naučili si sami řídit čas, domlouvat se na náhradních termínech, efektivně se naucit i jen tak to risknout.
@Anonymní píše:
Hezké nedělní odpoledne.
Jak zvládly vaše děti přestup na druhý stupeň/víceleté gymnázium?
Klesly jim známky? Musí se více učit? Nebo jste ani nezaznamenali, že nastala nějaká změna?
Vím, že každé dítě je jiné a každý to má jinak. Zajímají mě jen zkušenosti.
Omlouvam se za anonym, chci tu pak napsat, co u nás…
Ano, přibyly dvojky. Bez učení. Na samé jedničky už to chtělo nějakou přípravu před písemkou. Přečíst, zopakovat. Vysloveně nad tím sedět a učit se, to zase ne.
@tartaletka To je presne syn - dvoji vyjimecnost, tezka SPU + mimoradne nadani, ve vsech testech nad 99. percentilem. Premysli, pracuje a uci se uplne jinak, nez „normalni deti“. V PPP v 8 letech sice exceloval v matematickych testech pro stredoskolaky, ale ve skole pak pri jednoduchem vypoctu prohodi cislice, diktat dobre nenapise a skolu nema moc rad, prvni stupen byl hodne spatny (i na dobre ZS). Mimoradne nadani vypada proste jinak, nez hezke diktaty a zvladnuta nasobilka na prvnim stupni.