Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Gladys píše:
Psa s takovou charakteristikou bych k dětem nebrala.
Mám z útulku psa už přes 6let, stejně tak můj muž. Já si vybrala pejska veselého, přátelského, neagrsivního, jediný problém byl, že byl útěkář a bylo mu 1,5r, nikdy ho nikdo necvičil, neslyšel ani na jméno.
Jeden čas mu moje maminka přezdívala Bič božíCo všechno jsem s ním zažila nebudu radši popisovat, ale zvykali jsme si na sebe dlouho, navyváděl se hodně lotrovin. Teď jako 8let starého ho konečně jde vzít na procházku bez vodítka…
Pes mého muže byl týraný, bitý, můj muž ho měl cca 3m, když jsme se poznali, bral si ho jako odrostlé štěně. Člověk zvednul ruku, že se podrbe na hlavě a pes ležel placatej na zemi, klepal se jak osika a kníkal. Bylo hrozně snadné ho vycvičit, ale člověk na něj nesměl ani zvýšit hlas.Oba jsme tehdy byli svobodní, bezdětní, takže na svoje pejsky jsme měli čas, byli jsme oba hodně doma. Osobně bych si psa s „historií“ k malým dětem nevzala. Navíc ke kočce, ty nesou příchod psa hodně blbě, naopak to jde, k psovi pořídit kotě, ale ke kočce, co se tam cítí doma pořídit psa, to může od kočky spustit celkem lavinu odporu, žárlení…
Já osobně bych do toho nešlaPokud by dítě chtělo zvířátko, pořídila bych třeba morče.
Aaaa sakra, takže když mám doma kočičí těhuli a jedno dvě koťata si k ní ještě hodlám nechat, tak pes už u nás nemá šanci?
Hmm uvidíme.
K zakladatelce: Znám jeden případ, kdy bezdětná svobodná kámoška si vzala středního psa z útulku do bytu. Nebyl vychovaný, neposlouchal a nebyl vůbec zvyklý na venčení. Ten se s prominutím vy… v bytě, kde ho napadlo. Ovšem jinak byl hodný, vůbec ne agresivní. Po půl roce to kámoška vzdala a šla ho vrátit, prostě to psychicky nedala. Po nějaké době si pořídila štěně labradora s PP, který si sama vychovala. Později měla i děti a pes naprosto v pohodě, poslušnej, venčit se umí, dětem ani mouše by neublížil…takže to není tím, že by byla jako chovatelka úplná neschopačka. Na psa z útulku to chce asi hodně chovatelských zkušeností
![]()
Hm, to ti asi nikdo neporadí, každej pes má jinou povahu.Ale, já měla dva pejsky z útulku a byli oba moc hodní, jen ten druhej v mládí rád zdrhal, chodil, prostě navštívit naše známé i sám. Jsme malé město, takže byl vždy nabonzován a polapen. Časem zjistil, že všude dobře doma nejlíp.
A už neutíkal. K dětem byli oba hodní. V dobrém útulku, by ti měli říct, hodí se k dětem, nehodí, trhá věci, není naučenej čistotě a podobně. Alespon já si je brala pokaždé jinde a informace o jejich povaze byly přesné do puntíku.
My máme špatné zkušenosti…A nedoporučuji psí útulek v Troji.Dali našeho adoptovaného pejska úplně cizímu člověku jen proto, že se nám v noci zaměstnanec nedovolal na mobil ![]()
Máme psa z útulku (křížence zřejmě špice a kdovíčeho, má 8kg a je shodou okolností hodně podobný knírači), naprosto nejúžasnější pes, jakého znám a jakého jsme kdy měli, je chytrý, poslušný.. ale byl předchozím majitelem týraný a byl hodně plachý, když jsme si ho brali. postupně jsme ho otrkali a už je z něj celkem vyrovnaný pes (brali jsme si ho asi jako ročního, máme ho už 8 let), ale na strach z dětí, který měl od počátku, jsme krátcí. teď máme devítiměsíční holčičku a pes se jí dlouho stranil, až v poslední době - tak dva měsíce - se o ní začal zajímat a občas se i pokusí o náznak hry, musíme jí ale hlídat, aby mu samou láskou nějak neublížila, protože ač je jinak naprosto nekonfliktní, tak ze strachu by se mohl bránit..
ještě před ním - dokud jsem byla u rodičů - jsme měli středního knírače. už je po smrti a ségra si pořídila dalšího středního knírače, takže tuto rasu znám.
po zkušenostech s křížencem z útulku a středním kníračem bych do středního knírače z útulku navíc s takovou charakteristikou nešla, bála bych se
problém u pejsků s nejasnou minulostí je i v tom, že problematické chování se může objevit nečekaně v nějaké stresové situaci - dítě ho může vyděsit něčím, co mu připomene něco špatného z minulosti a neštěstí je na světě ![]()
jinak aby nebyla mýlka o tom, že jsem proti psům z útulku, naopak: tohle píšu přes to, že jinak každému psa z útulku taky doporučuju. něco jiného je ale pes jako společník pro dospělé nebo starší děti a něco jiného je malé dítě, kdy nevíš, koho hlídat dřív ![]()
Děkuju všem za reakce, myslela jsem si, že to nebude až tak jednoduché s malými dětmi. Zajedeme se za pejsekem podívat a uvidíme, ale je fakt, že bych nerada, aby mi skončilo pokousané dítě, když by se pejsek něčeho lekl a také bych ho už nechtěla vracet, protože ani pro něj to není fér. Takže si to budeme muset pořádně promyslet. Díky
@kracmeratko ono nejde jen o pokousání, ono jde i o to, že pes by mohl být z malých dětí ve stresu, to se nemusí projevit jen agresivitou, ale i může ničit, čůrat… Když ho zavřeš někam, aby měl klid, je to pro něj trest (odloučení, vyhoštění se používá jako trest mezi zvířaty). Může to dopadnout super a taky ne. Možná by nebylo špatné si vzít spíš nějaké štěně a doufat, že si na něj kočka zvykne líp než na dospělého psa. (minimálně když mu kočka párkrát nafackuje, tak štěně to bude brát jako fakt a zařídí se podle toho)
Gladys, myslíš, že když jsme psa odstěhovali, z ložnice do pokojíku, kvůli postýlce, i když tam byl sám jen třeba o víkendech, jinak z holkama, měl pocit, že jsme ho vyhostili? A užíral se? ![]()
@Gladys Ty jsi asi opravdu zkušená chovatelka, viď, tvé argumenty mají takovou logiku, že hy mě asi ani nenapadly. Ještě pořád váháme, pejsek je opravdu moc plachý a zvláště naší mladé se dost bál,,, no, štěně, ale to až také s odstupen let, nebyl by teď čas na jeho cvičení a výchovu, to si uvědomuji velmi dobře, proto jsme chtěli již pejska odrostlejšího
@kracmeratko: Jestli se na pejska půjdeš podívat, tak děti rozhodně s sebou, ať vidíš, jak na sebe reagují. A možná bych se zkusila v útulku domluvit nejdřív na pár venčení, většina útulků přímo nabízí možnost si pejska půjčit jen na procházku. Třeba napodruhé ho můžeš po procházce zkusit vzít na chvíli k sobě domů. To by ti snad mohlo dát dost vodítek k rozhodnutí. A nezapomeň, že funkční soužití psa a malých dětí není jen o tom, vychovat psa, ale taky naučit děti, co si k němu smí a nesmí dovolit a jak s ním zacházet, aby ho zbytečně nestresovaly nebo mu neubližovaly.
Jinak já osobně bych asi s takhle malým dítětem pejska z útulku nebrala. Ono to sice vypadá, odrostlý pes, nebude to takové torpédo jako štěně, bude čistotný, třeba i trochu vycvičený, ALE štěně budeš znát odmalinka a bude z velké části takové, jaké si ho vychováš. U psa z útulku nikdy nevíš, jakou má minulost a řešit problémy a napravovat chyby, které kdysi udělal někdo jiný, bývá složitější než vychovat štěně od píky. I když ti v útulku dají všechny dostupné informace, vždycky se časem může objevit něco, co se tam nemělo šanci projevit.
Máme fenku z útulku, byla týraná, měla rozseklou hlavu, říkali nám, že je submisivní atd.., vzali jsme si ji… děti jsme v té době neměli (přišli jsme o chlapečka)… do roka a do dne se nám narodila holčička, ze submisivního týraného psa se stala dominantní fena
(naše chyba, protože jsme ji za ten rok dokázali neuvěřitelně rozmazlit a vynahradit jí to „týrání“ z minula)…
na holčičku žárlila, ale stačilo změnit přístup a „holky“ jsou v pohodě, fenka ji pojala za svoje „štěně“, takže ji provází po bytě, přetahuje se s ní o hračky, krade dudlíky atd,,, zavrčí na ni, když se jí něco nelíbí, ale nekousne…
myslím si, že je jedno, jestli je pejsek z útulku nebo ne, důležitý je přístup, jakým psa doma přivítáte a důslednost chování…
my jsme se snažili psa co nejvíce chválit a rozdělit hračky spravedlivě, když malá dostala nového dudlíka například, tak se koupil dudlík i psovi, aby nežárlil atd… zní to divně, ale fakt to funguje…
jediné, v čem byl rozdíl, že pes měl pelíšek v obýváku a malá v ložnici v postýlce a psovi se tím dalo najevo, že on bydlí tam a malá s náma (že malá má zkrátka navrch a tak to prostě je)…
hlavně pes z útulku je vděčný za novou rodinu a pokud nová rodina neudělá chybu ve výchově (napřahování rukou, prudké pohyby, dítě bez dozoru se psem, křik atd.) tak to může být pohodové..
my si s fenou užili své, zničila na začátku půlku bytu, byla jako střela, když jsme s ní šli ven, štěkala na každého, cizím dětem skákala na ruce atd… - tudíž vím tak trochu, o čem mluvím… Po těchto zkušennostech jsme na ni šli „od lesa“ trochu psychologicky a do tří týdnů!!! byl klid.. za celé dva roky, co ji máme, dostala plácnutí na zadek asi třikrát (takže ani není nutné psa trestat)…
závěrem bych zakladatelce doporučila pejska z útulku pouze v tom případě, že je připravená i na problémy, které je ochotna a schopna překonat ke spokojenosti celé rodiny… aby pak pejska nemuseli vracet zpět do útulku, protože pro takového psa je deprivace o to větší, když se z adopce vrací zpět…
držím palce ![]()
Ahoj. Mám známé, které útulek vedou, byla jsem tam i venčit, vyčesávat a upravovat pejsky. Nevím, jak útulek, ze kterého si chceš pejska vzít, ale tady hrozně dbají na to, komu pejska svěří. Pokud by se nehodil pejsek k dětem, prostě ho nedají nikomu s dětma apod. Takže by bylo nejlepší se pobavit s pracovníky útulku, pejska znají nejlépe a určitě poradí. ![]()
Nicméně jedna známá si kdysi vzala dva pejsky z útulku, byli fajn, neútočili, byli hodní, poslušní, jakmile vzala koště do ruky na dvorku, že bude zametat, jeden z pejsků se mohl zbláznit, vrčel a cenil na ní zuby.
Já bych si k malým dětem staršího pejska z útulku nepořídila právě proto, že nikdo neví, čím si prošel a může mít nějaký „spouštěč“, ale také nemusí.. Zbytečné riskovat ![]()
Dobrý den, když se tu řeší hafici z útulku, chtěla bych se zeptat jak to vlastně chodí když si chci pořídit pejska z útulku??
Moc děkuji za vaše odpovědi.
Obnovuji,@kracmeratko jak to tenkrát dopadlo, vzali jste si toho pejska? Je to už hodně stará diskuze, měla jsem fenku z útulku kříženku Nolinku odhadovali 2 roky, srazilo jí auto, dali jí do kupy a byl to nejvděčnější, poslušný pejsek moc super kámoška i k malému novorozenci, které se nám pak narodilo, nyní sme si vzali opět kříženk Claru u trochu se podobá lišce
odchycená na Ukrajině ještě s mnoha dalšíma pejskama charakteristika trošku jinačí, možná ani neví, jak se kolikrát pejsek chová v bytě, když je v útulku, sice si jedna pracovnice fenku vzala na přespání domů, ale to bylo jiné, když pracovnici pejsek znal, také byla trochu bojácná, bála se do auta, bála se schodů, výtahu..výtah sme do druhého dne zvládli, pátý den zkouší schody, jen byl problém, že i po venčení nám kadila doma a to jí bylo jedno kde, prý to v útulku nedělala ani v předchozí pěstounské rodině, no dnes prvně nekadila tak snad si už zvyká, už v minulé rodině a i zde spíš preferuje mužské členy rodiny, ale spíš větší staršího syna 17 a otce dětí, ale je mazlivá možná až hodně, hravá, ráda jí a miluje být venku, někteří pejsci jí nechávají chladnou na jiné doráží a štěká uvidíme, jak si na nás zvykne, hlavně, aby nekadila v bytě, možná mohli do charakteristiky napsat, že je zvyklejšíbýt venku, že si na byt musí zvyknout, tohle kdyby tam bylo asi bychom si jí nevybrali, ale už je u nás, tak se budem snažit jí udělat hezký život jsou jí odhadem 4 roky v červenci jí dovezli z té Ukrajiny