Psychika v zaměstnání

2
19.10.20 15:34

Psychika v zaměstnání

Dobrý den a ahoj, prosím, potřebovala bych radu a zkušenost ostatních. Posledních pár let na tom nejsem psychicky dobře, nevím přesně kdy ani jak to vzniklo, ale vím, že s pomocí nového přítele se mi začalo dařit lépe. Skončila jsem v práci, kde jsem se starala 6 let o mentálně postižené, práce mě bavila, ale už jsem si přišla z toho unavená, pořád ti samí klienti, už víte, co kdo ráno řekne, co kdo udělá apod. Ačkoliv jsem si během těch 6 let co jsem pracovala dodělala VŠ, nikdy jsem neměla odvahu jít do jiné práce. Ale jak jsem psala, poslední rok s novým přítelem jsem si přišla silnější, statecnejsi, schopnější a našla jsem i odvahu práci změnit. Do nové práce jsem se moc těšila, že se naučím nové věci, nebudu dělat o víkendech a taky si finance prilepsim. Jenže od toho co jsem nastoupila, je to pro mě peklo. Nebudu se rozepisovat o tom co všechno mi tady „vadí a nevyhovuje“ (ale kdo se semnou v práci baví tak mi říká ať uteču dokud jsem ve zkušební době atp.), jde mi o to, že moje psychika se zase vrátila třeba o dva roky zpátky, možná je mi ještě hůř, než kdy bylo. Každý den brečím, jen si vzpomenu na práci, v neděli mám panický záchvat kdy mi buší srdce, špatně se mi dýchá a pořád jen brečím a brečím, že tam ráno musím. Nedokážu říct příteli jak se cítím, protože jen začnu formulovat jak to popsat, opět brečím. Když mi někdo něco vytkne, i v dobrým, brečím znova, protože si přijdu jak v práci. Pořád cítím tlak na hrudi, hlava už mi přijde že mi praskne jestli budu ještě chvíli nervózní a v nejistotě.. Samozřejmě je nejjednodušší odejít, ale mám strach, že tyhle strachy jsou moje hlava, že pokud seženu jinou práci, nic se nezmění. neadekvátně reaguji v hodně situacích, například normální pár když se nepohodne, tak se pohádá. Já se - jak jinak- rozbrecim a to mám celou dobu, ne od změny zaměstnání. Máte někdo prosím zkušenost s takovými záchvaty strachu/lítosti něho jak to popsat? Je na místě navštívit lékaře? Nikdy jsem odbornou pomoc nevyhledala, protože jsem se svěřila jen 1 s tím, že mám spánkové paralyzy a rodičem mi bylo sděleno, že když to řeknu doktorce, zavřou mě do blázince. Tomu já samozřejmě dávno nevěřím, ale měla jsem strach jak to vezme okolí. Teď už mě okolí nezajímá, chci zpátky můj relativně normální život a ne být pořád ve stresu a brečet kvůli každý maličkosti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
19.10.20 15:52

Prosim anonym z duvodu známých

Mela jsem uplne stejny problem, cokoliv jsem se pak snazila vysvetlit proc to tak citim nebo co se deje jsem se rozbrecela.
Kazde nedele jsem cítila uzkost protože zase bude pondeli.
Bylo to hrozne obdobi a jen se to zhorsovalo.
Nakonec jsem navstivila odbornou pomoc, nasadili se AD, a dalsi prasky(uzkost,..)
Mozna bude spoustu lidi odsuzovat ze do sebe chcete cpat chemii ale ty prasky opravdu uleví, a pomuzou.
A jinak jsou dobre terapie, ty by vam taky treba mohli pomoct.
A to ze budete brecet pri vysvetlovani i treba u doktora tak se nic nedeje.
Takze byt Vami navštívím psychiatra, případně i terapeuta. Neni to zadna ostuda.
Drzte se!

  • Citovat
  • Nahlásit
14121
19.10.20 15:52

Paniky uzkosti a stresu, nevyspani, bušení srdce. To jsem měla v minulé práci, ale nebrecela jsem. Zabalila jsem to tam a slq jinam, ještě ve zkusebce jsem z dalsi práce odešla, protože jsem si řekla, že znovu tu samou chybu dělat nebudu. A nebudu nikde kam mam strach jit. Další práce, dala jsem si měsíc čas abych si ujasnila co chci, je to pravé. Těšila jsem se každý den do práce, kazdy den byl jiný. Ted jsem na rd a uz se těším, až se budu vracet zpět.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.10.20 16:09
@Anonymní píše:
Prosim anonym z duvodu známýchMela jsem uplne stejny problem, cokoliv jsem se pak snazila vysvetlit proc to tak citim nebo co se deje jsem se rozbrecela.
Kazde nedele jsem cítila uzkost protože zase bude pondeli.
Bylo to hrozne obdobi a jen se to zhorsovalo.
Nakonec jsem navstivila odbornou pomoc, nasadili se AD, a dalsi prasky(uzkost,..)
Mozna bude spoustu lidi odsuzovat ze do sebe chcete cpat chemii ale ty prasky opravdu uleví, a pomuzou.
A jinak jsou dobre terapie, ty by vam taky treba mohli pomoct.
A to ze budete brecet pri vysvetlovani i treba u doktora tak se nic nedeje.
Takze byt Vami navštívím psychiatra, případně i terapeuta. Neni to zadna ostuda.
Drzte se!

Můžu se zeptat, za jak dlouho ti AD zabraly? Já je teď beru přes měsíc, psychika se zlepšila, ale jsem po nich šíleně unavená, celý den je ležím. Chtěl bych už do práce, ale nejde to díky té únavě. Děkuji za odpoved. Jana

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.10.20 16:34
@Anonymní píše:
Můžu se zeptat, za jak dlouho ti AD zabraly? Já je teď beru přes měsíc, psychika se zlepšila, ale jsem po nich šíleně unavená, celý den je ležím. Chtěl bych už do práce, ale nejde to díky té únavě. Děkuji za odpoved. Jana

Asi půl rok nez jsem zacala nejak normalne fungovat a „vratit se“ do normlaniho zivota. Jinak jsem se citila lip mozna po dvouch měsících.
A je to z unavy? Jinak se citite dobře schopna se vratit pracovat?
Urcite bych se na to zeptala doktora.
Ja unavu citila po praskach na spaní.
Jedny mi fungovali chvili, pak prestali účinkovat. Nasadili jsme jine, ty zabraly vybborne ale po par mesicich mi. Účinkovali tak, ze jsem byla opravdu k. o. :?

  • Citovat
  • Nahlásit
973
19.10.20 16:41

@DextraK Odejdi z práce, nedá se dělat tam, kde pláčeš a nic Tě netěší. To je cesta do pekel a bude se vše jen zhoršovat. Najdeš si jinou, ale musíš být zdravá a silná. Řekl bych, že jsi všechnu psychickou odolnost nechala ve svém prvním zaměstnání, pracovat s mentálně postiženými je určitě hodně náročné a vyčerpávající. Tak teď je řada na Tobě, abys dobila svůj vnitřní akumulátor a pak můžeš jít dál. Potřebuješ psychiatra a léky-antidepresiva. Pokud jsou dobře zvoleny, pomohou a svět je hned vlídnější. Neboj se toho, u dobrého psychiatra se nebudeš cítit jako pacient, nebraň se emocím, jsou na to zvyklí a uleví se Ti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14572
19.10.20 20:02

Pokud ti práce takhle zhoršila psychiku a stále jsi ve zkušební době, tak skutečně odejdi a nastup na nemocenskou - kvůli hodně rozjeté psychice.

Zajdi na psychiatrii (nikdo tě do blázince zavírat nebude, nejsi v situaci, kdy je potřeba hospitalizace), nech si napsat vhodné léky, počkej až zaberou a zároveň začni hledat psychoterapii.

Až se trošku srovnáš, začneš holt hledat jinou práci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.10.20 20:03
@Anonymní píše:
Asi půl rok nez jsem zacala nejak normalne fungovat a „vratit se“ do normlaniho zivota. Jinak jsem se citila lip mozna po dvouch měsících.
A je to z unavy? Jinak se citite dobře schopna se vratit pracovat?
Urcite bych se na to zeptala doktora.
Ja unavu citila po praskach na spaní.
Jedny mi fungovali chvili, pak prestali účinkovat. Nasadili jsme jine, ty zabraly vybborne ale po par mesicich mi. Účinkovali tak, ze jsem byla opravdu k. o. :?

Děkuji za odpoved, ano, psychicky už se cítím mnohem lépe. Akorát v noci nemohu spát, spim jen cca 4 hodiny, kromě té únavy mam ještě trochu slabší ruce a nohy. Mam panickou poruchu. Ty jsi teda byla půl roku na neschopence? Mě to hodně trápí, že marodim už měsíc. Doktorce jsme o únavě říkala, navýšila mi dávku atd, je to pár dní, tak uvidim, jestli zaberou. Jana

  • Citovat
  • Nahlásit
2
20.10.20 08:10

Moc děkuji za odpovědi a dodání odvahy udělat krok ven z téhle situace :srdce: objednám se k dr. Doufám, že to doma pochopí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama