Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Úplně normální průběh puberty. Nejdůležitější je nebrat si nic osobně. Ony to tak nemyslí, potřebují se nějak osamostatnit, vymezit se. Dávej jí najevo, že jí máš pořád ráda i přes její pubertální výlevy a buď jí oporou ve jejím těžkém období. Ona tě má ráda a i když se vztah na nějakou odobu opticky pokazí, po pubertě se zase zlepší. Jen to musíš přežít a nezatracovat jí.
Aby mohla mít opravdu obarvené růžové vlasy znamenalo by to že by nejdřív ty vlasy musela totálně odbarvit (tím se prostě zničí) ne tedy hned ale hrozně se oslabí a pak by na ně mohla dát růžovou barvu.. ta růžová barva se během měsíce vymyje a po měsíce bude mít naprosto vyblitý vlasy… ty spraje křídy jsou nejlepší řešení..
nedokáže to pochopit?
@ludmilaadamkova tipuji, že ne. Mám o něco starší dítě a oni tak nějak žijí teď a tady. Se čtyřletým dítkem je domluva lepší než s tím pubertálním.
@ludmilaadamkova nedokaze. Popravde me taky bylo fuk, ze sem si v 8 tride zacala s kamaradkou barvit vlasy a ze mi nekdo rekl, ze budu mit znicene vlasy? To mi bylo fuk, proste jsem to chtela
@MM282 píše:
@ludmilaadamkova nedokaze. Popravde me taky bylo fuk, ze sem si v 8 tride zacala s kamaradkou barvit vlasy a ze mi nekdo rekl, ze budu mit znicene vlasy? To mi bylo fuk, proste jsem to chtela
No jo, ale v osmičce ti bylo třeba 14, tohle je desetileté dítě. Nějak se mi nechce věřit, že s dětmi cloumá puberta už v tomhle věku. Asi budu nemile překvapená.. To chce dobře zaměstnat.
Dceri je 10 let, uz delsi dobu sleduji jeji chovani. Ta moje holcicka, co si vse nechala v klidu vysvetlit proc zrovna tady to nejde jsou pryc. Prisla s tim, ze by chtela ruzovou barvu do vlasu. Rikam, ze na to je jeste brzy, na barvu. Ma barevny sprej. Klasicky se urazila jak to posledni dobou je. Neustoupila jsem. Vecer jsem ji psala na dobrou noc, mela jsem nocni. Odpoved zadna. Tak me to mrzelo a hned na cloveka padaji takove ty myslenky, ze me jako rodice nema rada, ze jsem to pokazila. Protoze takovych scen mame do mesice nekolik. Nekdy jsou dny kdy je uplne v pohode. Chapu, ze to s ni mlati. Kdyz si spomenu na svoji pubertu tak to bylo silene. Jenze to teprve zacina a ja se tak netesim a zaroven bojim, ze nas vztah se zkazi. Snazim se drzet hranice a posloucham co by ode me jako dospeleho potrebovala, jenze to proste nekdy ujede. Asi sem se chtela jen vypsat ze na me spadla takova litost jak to s dcerou mam.