Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, chtěla bych znát Váš názor na to, jak to chodí u nás doma. Naši kluci (2,5 roku) se až donedávna budili kolem půl sedmé ráno. Připadalo mi to brzo, ale poslední měsíc už spí jen do pěti a pak už ani ťuk, takže s láskou vzpomínám
O co mi ale jde. Hned, jak kluci vstanou, vstávám taky, protože na ně musím dávat pozor. Oni okamžitě běží za tatínkem do ložnice (momentálně spíme každý zvlášť
partner v ložnici, já u kluků) a tam začnou se svým obvyklým cirkusem. Takže já hlídám, aby nedělali moc velký kravál (kvůli sousedům), aby nelezli, kam nemají, aby netřískali skříněmi, nerozbili počítač. Kluci jsou trochu živější, ale zvládat se to dá
Nestěžuju si na ně, protože na tohle jsem zvyklá, mnohem víc mě štve partner, který celou tu dobu leží na posteli, ani se nehne, nebo spí, nebo na kluky vrčí, ať nedělají tohle a támhleto. A mě to fakt vytáčí
Já vyskočím hned, ale on si ještě potřebuje dospat to, co v noci nestihl. A to já v noci vstávám tak třikrát a on ani jednou a spí v kuse! Asi je to prkotina, ale leze mi to na nervy. Vstane teprve až tehdy, když nahlas řeknu - tak a jdeme papat. To je teda zase fakt, že se zvedne (někdy dost neochotně
) a jde dělat prckům snídani. POkaždé mu říkám, že by mi úplně stačilo, kdyby jsme si to jednou za 14 dní otočili. Aby on vyskočil hned, jak kluci začnou řádit, a abych si já ještě mohla půlhodinky poležet. Vždycky mi na to řekne, jo jasně, ale zatím se to za celé 2,5 roku stalo jenom jednou
. Pak dodělá snídani, plácne s sebou ke zprávám v televizi a sedí u nich tak dlouho, dokud neustelu, neobleču kluky, neuklidím, co je třeba a tak
. A to samé i večer. Sedí u televize a já koupu kluky, převlíkám je, dělám večeři a připravuju byt na spaní.
Jinak ale nechci být nespravedlivá, protože partner na nás vydělává, skoro každý den, když to pracovně vyjde, přijde odpoledne domů a jde s námi na procházku, občas sám od sebe myje nádobí a někdy taky vaří. Mám ho ráda, kluci ho zbožňují a myslím, že jinak je to opravdu báječný táta, ale tohle mi leze na nervy.
Tak chci jen vědět, jak to vidíte Vy, protože já už možná ztrácím soudnost a potřebovala bych nějaký nezaujatý pohled zvenčí. Třeba by Vás to taky štvalo, a nebo jsem prostě jen praštěná a hloupě nespokojená a pálí mě dobré bydlo
. Děkuju za všechny postřehy.
PS. Chtěla jsem původně psát anonymně, ale pak jsem si říkala, že je to vlastně jedno. Jestli mám dostat kartáč, tak klidně adresně
.
Já mám asi divnej pohled, ale pokud on ráno vstává do práce, tak chápu že nevstává v 5 ke klukům, osobně bych je nevodila ani k němu do ložnice, právě aby se vyspal…beru to tak že ty si můžeš zdřímnou třeba po obědě, když jsou spát kluci, kdežto on v práci asi těžko. No a víkend by mohl být trochu o kompromisu ![]()
Pokud ti to vadí s partnerem bych to probrala ![]()
U nás doma to teda funguje ještě daleko hůř
chlap k malé nevstává nikdy nějaké dělání snídaně či rodinné procházky o tom si můžu nechat leda zdát
a úklid? mytí nádobí?
… hele myslím, že jsi na tom fakt ještě dobře ![]()
Pořádně se vyspat je nutnost. Zavedl bych pravidelnost, v sobotu vstáváš ty a budíš mě, až když je po snídani a děti oblečený a v neděli zase naopak. Jak je něco napravidelně a jeom občas, tak se z toho je vždy snažší vykroutit.
Možná by pomohlo i spaní v jedné místnosti, nevím…
Normálka ![]()
Když čas od času nevyskočím a vydržím se nehnout, chlap vyleze místo mě, ale teda žádný nadšení
Sem tam ještě musím utrousit poznámku, že jsem mrtvá, že dneska jsou děti jeho ![]()
Podle mě domlouvat se, že se budete co 14dní střádat, je blbost, to k tomu nikdy nedojde. Musíš aktuálně zavelet - soudím dle svého chlapa. A uvidíš, jestli na tebe hodí bobek nebo zvedne zadek ![]()
No chápu, že musíš být vyčerpaná a že Tě vstávání v 5 štve a je vysilující
jenže bych na to šla asi jinak
předpokládám, že manžel jde pak do práce, takže já bych ho třeba ve všední dny v pohodě nechala vyspat a dohodla se na jednom dni za víkend, kdy on vstane dřív ![]()
Jirik (16 m) vstava kazdy den v 5,15, tazkze dost podobna situace. Ja to zavedla tak, ze vetsinou pro nej jdu rano do pokojiku ja a prinasim ho k nam do postele, kde zacne lozit po tatovi a zarucene ho vzbudi. Budik by mu stejne zvonil v 5,30,takze je to celkem jedno. Pak jsem smalym a manzel se jde osprchovat a tak.
O vikendu se stridame ve vstavani, v sobotu vyspavam ja a a v nedeli manzel. Pro me je to vyhodnejsi, pac ja dokazu chrnet do 8,30, zatimco on jen tak do 7,00. ![]()
Kdyz jeste Jirik vstaval i v noci, alespon 1× vzdy krmil manzel flaskou. Ja jsem v tomhle dost prisna a chci spravedlonost a stridat se. Je fakt, ze jsem to musela trochu protlacit a manzel byl ze zacatku nastvany, ale nepodlehla jsem a vyplatilo se mi to.
A kdo je u vás proti společnému spaní? já bych asi zkusila společné spaní, kluci už jsou velcí a je třeba, aby si i oni zvykli být sami, ne?
a třeba kluci dojdou k vám a ještě zalomí - u nás to tak občas je
Já ležím vedle něj
, třískat skříněma se může, dělat kravál taky, počítač nemáme, notebooky máme schované. Nebo ukotvíme u pohádky.
Ale jinak vstával převážně manžel. Dobrovolně. Z práce chodíval tak půl hodiny před ukládáním kluka, tak aby si ho užil alespoň ráno. Noci jsem měla na povel já.
Myslím, že Tě pálí dobré bydlo.
Doufám, že se neurazíš - nemyslím to ve zlém, já to sama na sobě taky občas pociťuju, že se mi to stává. Hledám problémy, kde nejsou - respektive, možná tam problém je, ale je nepodstatný vzhledem k tomu všemu ostatnímu, co funguje.
Tvůj partner funguje skvěle. Zabezpečí Vás všechny, stará se o Vás, dělá snídaně, pomáhá podle možností, chodí s Vámi na procházky, hraje si s kluky. Co Vám nefunguje, je organizace ranního vstávání a večerního ukládání. Podívej, podle mne jediná věc, kterou musíte udělat, je stanovit přesný rozpis - např. Ty chodíš do práce, takže přes týden vstávám každé ráno já, ale v sobotu vstaneš Ty, v neděli zase já. Večer jsi unavený, podíváš se na zprávy, já zatím kluky vykoupu - ale Ty si je pak vezmeš, pohraješ si s nimi, přečteš jim pohádku a uložíš je. A pak opravdu důsledně dodržovat, nesmějí existovat výjimky (samozřejmě kromě nemoci nebo nějaké opravdu nečekané události).
Z mého subjektivního pohledu jsi nespravedlivá - spíš tě hrozně štve, že kluci vstávají na pátou a to je fakt na palici, ale partner za to nemůže a opravdu dělá s klukama dost..Holt tě nejvíc pálí to ranní vstávání, nic víc - a tam se partner nechce s tebou dělit..
Zaznělo tu, že víkendy by mohl vzít - to beru jako dobrý nápad - co zkusit alespon toto.. ![]()
Napiš si na papír co partner kromě práce vše pro děti dělá a možná ti vyjde, že je ochotný dost.. ![]()
U nas zavedeno tak, ze partner vstava s malym jednou za 14 dni v sobotu, ja vyspavam..Spokojenost na obou stranach. Ale aby se to stalo pravidlem a nemohl se z toho vykroutit, napsala jsem to do kalendare, takze ted je to tam cerne na bilem, a on vzdy vi, ze uz zase bude vikend, kdy vstava on..Kdyz byl malej mensi, vstaval s nim kazdou nedeli, ted ma narocnejsi praci, proto vstava jednou za 14 dni..Vse je to jen o domluve a stanoveni pevnych pravidel..Ne zacnes s nimi vstavat o vikendu, ale jestli neva, zacnem to delat takhle, muzem zkusit poprve tuhle sobotu a aby v tom byl poradek, zapsala jsem to do kalendare.. ![]()
Já myslím, že to máš ještě dobré, že vstane a jde jim udělat tu snídani. MM vstává nejdřív v deset
Na procházky s náma nechodí, je rád, když jdeme sami a má klid, nevaří, prakticky neuklízí… Argument, že si můžu zdřímnout po obědě je pasé, starší mi přes den nespí. Na druhou stranu spím ráno třeba i do 8, malý si hraje a nechá mě.
Chápu ale, že tě to štve, mě to štve taky, ale náprava asi není možná. Můžu si za to celkem sama, protože jsem málo drsná. U nás je to tak, že vždycky máme vážný rozhovor, uzavřeme dohodu typu „ty vstáváš v neděli“ (nebo budeš chodit s dětma ven, budeš každý večer mýt nádobí), funguje to týden a pak ho začnou bolet záda (věřím fakt, že doopravdy, má s tím problémy
). No a tím se to rozpadne a celá dohoda jde do kopru
Takto to vydrží dalšího čtvrt roku, než mi rupnou nervy a uzavřeme novou dohodu
![]()
Děkuju za reakce. Já si právě taky myslím, že to u nás žádná hrůza není, ale popravdě, když jsem vyčerpaná, tak mě napadají všelijaké nepěkné myšlenky a jsem i dost nepříjemná
.
Nespíme spolu v jedné místnosti a posteli
, protože jsem trochu praštěná a mám pocit, že beze mě za zády by kluci asi neměli dobrou noc
. A hlavně teda jsem dost pohodlná, protože vím, že minimálně jedenkrát za noc bude řádit každý z nich a mně se nechce chodit k nim přes půlku bytu, takhle to mám jednodušší
. A partnerovi to myslím taky docela vyhovuje. Už jsem se do ložnice chtěla přestěhovat víckrát, ale vždycky jsem nějak vyměkla
. Vnitřně ale mám ten pocit, že by to tak bylo nejlepší.
JInak kluci běhají ráno za tatínkem sami, to by se tam jenom musel zamknout, aby ho nepřepadli
. A partner pracuje jako obchoďák, takže si pracovní dobu může trošku přizpůsobit.
U těch dohod je hlavně důležité nebýt blbá, jak jsem já
My se třeba domluvíme, on se k vstávání nemá (resp. má po ránu mnohem pomalejší start) a já místo toho, abych po něm hodila botou a vykopala ho z postele, tak radši vstanu ![]()