Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni, potřebuju poradit. S přítelem jsme spolu necelé 3 roky, na začátku vztahu nám to hrozně skřípalo, z jeho strany byl totální nezájem, já byla zamilovaná, tak jsem se snažila náš vztah držet po hromadě. Po pár měsících se věci změnily a on se začal snažit. Bylo nám krásně, byli jsme šťastní, znovu zamilovaní, v posteli nám to začalo neuvěřitelně klapat, byl úplnej opak mýho ex, chtěl se mazlit, věnoval se mi a tak jsem mu okamžitě propadla. Vždycky mi vadily některý věci, věci u kterých jsem si už dávno říkala, že je do budoucna prostě nedám. On všechno moc rozmazává a řeší, já jsem naopak flegmatik a většina věcí pro mě není tak důležitá jako pro něj. No každopádně abychom se dostali k věci..momentálně teď máme pauzu, se kterou jsem přišla já. Už delší dobu jsem v sobě totiž nosila myšlenku, že s ním vlastně asi nechci bejt “do konce života”, čím dýl jsem to v sobě nosila, tím víc věcí mě začalo štvát, pak už mě vlastně naštvalo třeba i to, že uvařil brambory.
Hrozně mi vadí, že v mojí rodině není “oblíbený”, naši ho tolerují, mají ho normálně rádi, ale vidí, že to žádnej zázrak není, když jsme u nás štve mě na něm úplně všechno, protože není dokonalej a já chci, aby byl. Jeho rodiče mě rádi mají, řekla bych, že hodně, já je taky, lepší “tchýni s tchánem” jsem si snad ani nemohla přát.
Nevím, proč je pro mě zrovna tohle tak důležité, možná pro to, že jsem si narozdíl od mé sestry domů nikdy nikoho “dokonalýho” nepřivedla, vždycky jsem měla na chlapy spíš smůlu
On ani neví, jestli chce děti a já už bych přitom do pár let nějaký chtěla, není ani nijak extra pro rodinu, i na tu svojí docela kašle. Do toho všeho mi napsal jinej chlap, se kterým už se nějakou dobu známe. Rozumíme si, jde vidět, že by se pro ostatní a rodinu rozkrájel, což se mi líbí. Ale já mám v hlavě hroznej guláš, nevím jestli bojovat za letitej vztah nebo časem zkusit něco novýho. Nechci když to tak řeknu promarnit další roky s chlapem, se kterým jsem se chtěla rozejít nebo to úplně zářivě neviděla už tenkrát, na druhou stranu si říkám, co když za nějakej čas zjistím, že to byla chyba, že sice měl svoje mouchy ale..někdy mě napadne, že jsem se s ním měla rozejít asi už na začátku, když to neklapalo hned zkraje, ale to bych pak zase nezažila věci který jsem zažila a jsem za ně ráda. On se rozejít nechce, prý naše problémy nejsou zas tak veliký. Chce se i začít snažit vycházet víc s mojí rodinou, ale já vlastně ani nevím, jestli to chci, protože ho stejně nikdy tak jak já bych chtěla, mít rádi nebudou. Achjo..samozřejmě je mi líto, že nám to neklape, bolí mě myšlenky na to, že už spolu třeba nikdy nebudeme, že už s nim nikdy nezažiju ten skvělej sex, že se spolu už nebudeme smát, ale jinak se mnou ta pauza moc nezamávala.
Děkuji za vaše rady a zkušenosti.
To, co ti našeptává, že to stojí zaprd a lepší to nebude, je intuice a obvykle se vyplatí ji poslouchat.
V hlave mas gulas a chces po nekom, aby ti v tom udelal poradek. Holka, musis si to vyresit sama se sebou a se svym soucasnym partnerem. Pises, ze jsem flegmatik, ale podle mne toho prispevku moc ne…