Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak jestli si myslíš, že si chlap řekne „jé, jsou upatlané dveře, musím je umýt“, tak to fakt ne.
Čest výjimkám. Věci jako špinavá linka nebo prach na poličce je pod jejich rozlišovací úroveň. Podle mě to prostě nevidí/neřeší.
Máme dům 5+kk a tři děti. Úklid a vaření dělám já, děti s něčím pomůžou. Manžel poklidí, udělá myčku, když mu řeknu vyluxuje a vytře nebo co mu řeknu, někdy uvaří. Ale to spíš před zimu. Od jara maká venku na baráku a je toho hodně, takže po něm nechci ještě práci doma. ![]()
Chlapi toho spoustu nevidí. Prostě ho úkoluj, bude to jednodušší.
Ja mam teda uz vetsi deti, ale tak nejak vse úkoluju, ani přítel, ani deti neudelaji nikdo nic jen tam sami od sebe
většinu věci teda stejně delam sama, protoze i kdyz nekoho poslu treba vysávat, tak to neudělá podle mých představ ![]()
Kdo je první u myčky, ten ji vyndá. Jeden vysaje, druhý hned stírá, když je plný koš, jeden z nás to vyndá, není potřeba psát manuál na každý krok. Uklízíme podle nálady, kdo vidí, že něco někde vadí, prostě to udělá. Že to není podle mých představ neřeším, kdyby mělo být, tak si to právě udělám sama a nestěžuju si ![]()
Možná je klíč právě v tom, že takhle funguje domácnost OD ZAČÁTKU, a proto se teď nemusi na manžela jako na psa ![]()
Děláte si to ženy samy, evidentně s tímto nastavením jste do toho společného dlouhodobého soužití šly ![]()
Příspěvek upraven 18.03.26 v 14:53
Přesně, prach, pavučiny, kartáček mimo kelímek, pohozené ponožky u pelechu, všechny židle jako němý sluha. To oni nevnímají jako bordel.
Ale na druhou stranu jsem měla sousedku a ten její ji denně kontroloval, zda utřela prach a jednou udělal regulérní scénu kvůli pavučině za záchodem. Netěšila se na víkendy, páč to se v sobotu i v neděli „gruntovalo“.
Tak nevím, co je lepší, já se ráda smířila s němými sluhy…
@Kriss Tina píše: Více
Přesně. Nebo řeknou „Joo, za chvíli to udělám..“ a z chvíle je brzy „nikdy“. Dopadá to tak, že buďto prudím a rozčiluju se, nebo jdu a udělám to sama. Vím, cesta do záhuby, ale rodina je dynamický prvek, který se pořád vyvíjí a posouvá a já pořád trpím nadějí, že jim to jednou docvakne a sami uvidí, co je potřeba ![]()
Jinak mě fascinuje, co všechno je pod rozlišovací schopnost mého manžela, a pak mi jeho kolega říká, jak má manžel v práci všechno v perfektním řádu a pořádku, potrpí si na detail.. (je elektrotechnik, IT a radiový specialista). Všude kabely, zdroje, elektrosoučástky, rozebrané počítače. Tak jsem se smířila s tím, že svůj smysl pro organizaci si vybije v práci a doma kolem sebe udržuje provozní „pořádek“, což je podle mého názoru bordel jako v tanku. No chodím, sbírám, rovnám, otírám. A hlavně to nevzdávám..
Před lety se mi dělaly pupínky z věty: „mělo tě to napadnout“ (-proč jsi mi nepomohl? -nevěděl jsem, proč jsi mě nepožádal/a?). Jedno z práv asertivity říká: „máme právo nebýt jasnovidci“. Tedy chce-li někdo po nás něco, měl by nás o to požádat a určitě mu nespadne korunka z hlavy, když zařadí i slovíčko: „prosím“.
Spis nez uklid (na ktery si muzete v pripade potreby zaplatit uklizecku) bych dbala na to aby se hned od porodnice podilel na peci o mimino a na to at mate oba podobny objem volneho casu. Krome kojeni se muze zapojit do vsech ostatnich prijemnych i mene prijemnych cinnosti
Můj muž se stará o myčku a smetí, občas skládá prádlo a pere
co máme děti velký úklid dělá uklízečka, protože mě to hrozně trvá
běžný denní úklid dělám já přes den, on když je doma uklízí po jídle atd. Ale chodí pozdě večer v týdnu. Nevaří, jen v nouzi, ale nemá problém si vzít něco sám kdyz neni uvařeno.
Ale on je ten typ, co ma rád srovnaný věci a od druhého dítěte začal i prát prádlo sám od sebe, přitom já samozřejmě taky peru. Jen jemu ten plný koš vadí dřív
@Luboš P treba „prosim, nenech me vsechno doma organizovat, zadavat ukoly, pripominat a kontrolovat, ze to je“? ![]()
U nás se o domácnost starám z drtivé většiny já, ale je to daný i tím, že mám víc volného času a jiný denní rytmus než manžel. Manžel pomáhá s tím, co na něj zrovna převelím. Ale nevadí mi to, mimo jiné proto, že manžel není žádný bordelář, takže rozhodně neuklízím bordel po něm (nikde se po něm nic neválí, oblečení dává do koše či do skříně, boty do botníku, odpadky do koše, hrnky do dřezu, ustele, utře po sobě něco vylitého, atp.), ale prostě jen takový ten provozní nepořádek (údržba kuchyně, vytřít, umýt koupelnu, utřít prach, vyprat, atp.), což ve dvou není zas taková námaha.
Jako rozdělený to nemáme, každý dělá co zrovna vidí, že je třeba. Docela oceňuji, že manžel sám od sebe dělá takový ty humusácký práce typu vydrhnutí plechu se zapečenými zbytky jídla, čištění odpadu, vynášení košů. Já zas dělám věci, které on nevidí - přerovnám šuplík, umyju linku atd. Nějak si vzájemně vypomáháme.
Základ je komunikace. Jsou práce, které nejsou moc pro ženy (protože jsou fyzicky namáhavé), ale o zbytek se snad dokážete podělit.. Prostě rozdělte si to tak, aby ani jeden neměl pocit, že dělá doma více než druhý. Pokud budeš s prckem doma, tak i při tom se dá něco z domácích prací zvládnou a zbytek se dodělá společně s manželem. Prostě je to o komunikaci.
Ahoj,
zajímá mě, jak to máte doma s chodem domácnosti 🙂 Bydlíme s manželem ve velkém domě (5kk), takže práce je tu dost. Dřív jsem při práci zvládala jen běžné věci a větší úklid nechávala na víkend – většinou jsem ho stejně dělala já. Manžel „vařil“ spíš hotovky. Když jsem pak chodila domů dřív, převzala jsem vaření i většinu domácnosti úplně.
Teď jsem v 37. týdnu a začínám přemýšlet, jak to bude po porodu. Jsem zvyklá fungovat naplno (práce, brigáda, škola), takže když jsem zůstala doma, přišlo mi automatické dělat všechno. Jenže teď si uvědomuju, že jsem si manžela asi dost „rozmazlila“.
On není líný – když mu něco řeknu, udělá to. Ale přesně jen to, co zadám, nic navíc. Např. vyndá myčku, ale už si nevšimne špinavé linky. Když chci uklidit koupelnu, musím přesně vyjmenovat kroky. Chybí mi taková ta vlastní iniciativa.
Začínám z toho být nervózní, jak to zvládneme s miminkem. Nevím, jestli to zbytečně hrotím (hormony 😅), nebo jestli jsem na něj naopak moc mírná.
Jak to máte vy doma? Fungují vaši partneři samostatně, nebo je taky potřeba všechno zadávat?
Pro doplnění: v první práci jsem byla od 8-17 od po-pá, v druhé to bylo různé, každopádně obvykle cca 8-15 po-pa (brigádu jsem měla jen tak, ne kvůli financím, tu jsem měla občas odpo po práci a občas o víkendu, i noční)… manžel pracuje celou dobu tak, že z domu vyjíždí 6:25 a vrací se okolo 16:00-16:30
Budu se těšit na to, jak to mate vy