Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tady podle me nejde o to, co by ostatnim vadilo nebo nevadilo, ale o to, ze to vadi konkretne zakladatelko Tobe. Je to o tom, ze ve vasem pripade bude vzdy jeden spokojeny a jeden nespokojeny, to neni kompromis - kompromis je, kdyz jsou oba trochu spokojeni. Takze asi opravdu prednest, ze by Te moc potesilo, kdyby zachoval jen jeden ze dvou tydnu
, coz jsi ale nejspis zkousela.
Ja v principu jsem proti „stihackam“, co nenechaji chlapa dychat, ale tohle je situace, kde mi zakladatelka neprijde jako stihacka, doted porad ustupovala - protoze jeji muz na ty dve dovolene s kamarady jezdi a jeji potreba byt vice s rodinou zustava nenaplnena. Vykladat ji, ze ona muze prece taky nekam, vnimam temer jako pasivni agresivitu. To bychom mohli, kdyby jeji muz jezdil a ji by to odpiral se slovy, ze nebude hlidat deti.
Tahle situace mi prijde slozitejsi, ale jak z ni ven nevim
.
Fakt je, že mě po půl roce vztahu „pustil“ na rok studijně pryč, v době dávno před WhatsAppem a jinýma vymoženostma. Od té doby tak nějak víme, že pár dní je nic a podstatne je to, jak intenzivně travine ten čas, kdy jsme spolu. Jo, můžeme si předávat děti mezi dverma a komunikaci omezit na to, kdo koupí chleba nebo odvede dítě na kroužek. A taky můžeme většinu večeru spolu sedět, povídat si, plánovat, smát se. A pak se v tom klidně ztratí, že jsou i dny, kdy se věnujeme svým koníčkům, které s námi ten druhý nesdílí.
Mé přijdou 3 rodinné dovolené docela dost. Musí to taky stát dost peněz, ne? Jestli je to 3× týden… Jeden v zimě a dva v létě je podle mě normální. Spíš mi přijde jestli jede ještě na 2 sám tak už mu nezbyde kdyby se něco stalo nebo prodloužené víkendy.
A jestli spolu navíc travite víkendy, bere si někdy volno na prodloužený, třeba výlety ( tím se dá nahrazovat dovolená). Přijde mi to ok. Pokud travite dost času jako rodina během roku je to ok. Pokud jen o dovolené tak je to divný.
Vždyť celý život přeci nejsou dovolené? Spíš se žije to co je každodenní…
@BohunkaP píše: Více
asi tak…ten muj rád jezdí na kole a chodí na dlouhé výšlapy po horách, ale to jsou fakt mega tůry. Děti ani já to nemusíme, tak si jede, užije si to, večer se naloží s chlapama do výřivky atd. a vrací se nám odpočatý a nadšený. Jen společně tak jsme šichni vyschízovaní, neb jedno dítko nemá rádo výšky a druhý delší procházky a ani jeden z nás by si to neužil…
„Vykomunikovat rozdílný pohled na svět?“
Tak po přečtení této věty mě napadlo, jak mohou dva lidé s rozdílným pohledem na svět vstoupit do manželství a založit rodinu.
Naštěstí se téma zužuje jen na dovolené. Vykomunikovat podle mě znamená říct svůj názor, argumenty, neznamená to dojít ke vzájemné shodě. Holt jste se neshodli a hotovo, konec komunikace o názoru na společné dovolené. Pokud toto téma otevíráš znovu a znovu, nedivím se, že to vede akorát k hádce. ![]()
Podle mě, tři dovolené s rodinou jsou dost. A pak dvě s kamarády, takže rodinu upřednostňuje. Nevidím na tom nic špatného. Zanedbává něco? Kdybych se měl postavit na tvou stranu, tak snad akorát, není jediný týden, kdy by sis ty sama mohla někam vyrazit a děti přenechat jemu.
Ale možná o toto nestojíš. Asi jsi vysloveně rodinný typ, ale vybrala sis za muže někoho, kdo to má trošku jinak.
Každopádně jeho chování nevykazuje nic, co by mohlo vést k rozpadu vztahu. Spíš se obávám toho, že jestli budeš takto pokračovat, tak to k rozpadu vztahu povede, ale kvůli tobě.
Pozor na to. ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak tohle je moje noční můra, aby mi někdo počítal dny, kdy s ním nejsem, a po docílení více než 10% dnů v roce už by to byla tragédie.
Já tuhle potřebu věšet se na někoho nikdy neměla. Manžela i děti miluju, ale když jede manžel na služebku a děti k prarodičům, tak si to upřímně užívám. Hodně často se i různě střídáme, já jedu na výlet s jedním dítětem a manžel a druhým na chalupu, pak to zase prohodíme. Děti si taky od sebe čas od času chtějí odpočinout a mít mámu/tátu jen pro sebe. Jestli on je ochotný hlídat a posílá tě taky, a ty nechceš, možná tím radost dětem neděláš. My se sourozenci vzpomínáme, když byla mamka v nemocnici (nic vážného) a my byli s taťkou doma. Prostě každá sestava má jinou dynamiku, a je fajn mít to pestré. Já si užívám večery jen se synem i jen s dcerou, obě děti chtějí být občas i jen s tátou, a někdy jedeme i bez dětí. Je to obohacující všechno, nejen společná rodinná dovolená.
@Anonymní píše: Více
Problém je, že ty a manžel to vidíte prostě rozdílně. Je fuk jak to mají ostatní. Tohle si musíš vyešit s ním ![]()
@Venetia píše: Více
Ja jsem to na popud tyhle zpravy zacala pocitat i s tema vikendama, dovcama a sluzebkama a nekde kolem 70 jsem radsi prestala
![]()
Ale je pravda, ze me to proste nevadi, naopak si uzivam cas, kdy jsme spolu a nelpim na tom pocitat kolik dni je pryc
@Venetia
Mimo téma ale:
Co to je za strašný teambuildingy?
Nikdy bych dobrovolně nejela na teambuiding 10 dní když mám rodinu ani kdybych neměla pokud by můj život nebyl jen práce:roll:
Mě stačí že mě nutí teď dva víkendy. V bývalé práci jeden za rok stačilo…firmy lidi okrádají o volný čas a ještě to nazývají „benefitem“
Prosím tě, jezdíte spolu na tři dovolené. Nech toho chlapa taky dýchat. Proč by nemohl jet na čtvrteou nebo pátou bez tebe?
Sice nevím, kdy pracujete, ale ok. ![]()
@LunaP píše: Více
Tak treba muj manzel celej ten team vede.
Celofiremni kultura po celym svete jsou jednou na jare a jednou na podzim takovy offline meetingy.
Obvykle jedou nekam do resortu kde maj prednasky, akce atd.
Jsou pozicey kde proste reknes ja to delat nebudu. To si muzes dovolit jako radova kancelarska krysa.
Jak ho máš donutit chtít žít jinak nevím, můžu jen poskytnout pohled z venku jako ostatní.
3 dovolené za rok jsou krása, my si to třeba dovolit nemůžeme. Zároveň je manžel každý rok 2-3 týdny sám někde „s baťůžkem“ na místa, kam stejně rodinu brát zatím nejde. Dělá to tak co dokončil gympl, s tím jsem si ho brala.
Vždy trávíme super čas tím, že mu společně plánujeme cestu a věci kolem a já jsem pak šťastná když mi vypráví co zažil, ukazuje fotky a je díky tomu lepším člověkem ![]()
Já jezdím sama na víkendy, někdy do lázní..
Byť by na jednu stranu nebylo zlé ty prostředky a čas použít na společnou akci, tak mám pocit, že by ten život byl takový plošší.
Jestli on to cítí taky tak, tak těžko se naladí na tvoji vlnu ![]()
Zakladatelko, ta věta „kam by to asi tak vedlo?“ mi přijde jak věta od matky vůči dítěti. Ty mu přece nemůžeš chtít řídit život a ještě to posvěcovat svým viděním světa, že takto jedině budete šťastní.
Asi bych se spíš podívala na svoje strachy. Čeho se bojíš? A fakt myslíš, že zákazem jeho dovolené se to vyřeší?