Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchod kvůli bydlení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.9.19 08:41
Hele dočetla jsem to do pulkyy, ale vážně si myslíš že si tak skvěle rozumíte a je to ten správný člověk pro život, kdy nedokáže řešit první společný problém? To že nekomunikuje a obrací vše proti tobě moc dobrá vyhlídka do budoucnosti není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 08:48
Je to děsně dlouhý. Nejsi špatná ty ani on. Prostě se jen nedohodnete. To ukonči a najdi si někoho, s kým se shodneš. Bydlení je podstatná součást života a ne každý je ochotný dělat kompromisy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 08:48
On tě tlačí někam, kam ty nechceš 
Najít nějaký rzumný kompromis taky nechce, chce aby to bylo podle něj a kyž ne, tak je konec? Opravdu si myslíš, že si skvěle roumíte? A jak by to bylo, kdyby ses tam nastěhovala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 08:49
Nedávno tu byl stejný dotaz, jen dotyčný muž bydlel s maminkou.
Myslím, že až na pár drobných odlišností je to jako přes kopírák.
Zajímá mě jedna věc. Kdybys bydlela teď sama, třeba v nájmu, bez expřítele, byl by s tím tvůj současný přítel v pohodě? Nebo by pořád tlačil, aby ses přestěhovala. Jinými slovy, jde mu o to, abys za každou cenu bydlela s ním, nebo jen nechce, abys bydlela se svým ex?
Příspěvek upraven 18.09.19 v 12:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 08:51
Proč znova ta samá diskuze, tady je jen navic to, že ti dává prachy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 08:53
Otázka bydlení je jedna ze zásadních, kde se musíte buď shodnout nebo udělat kompromis. Taky bych se nechtěla stěhovat do takhle malých prostor, kde budou, pokud jsem to správně pochopila, koexistovat (protože to život není, vidím to u tchyně jsou ve 2+1 tři, ona, nemocný manžel a její starý otec a je to peklo), tři dospělí lidé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 08:53
No tak když ho tak miluješ, proč nejdete spolu někam do nájmu, společně byste to utáhli ne? A ten byt jako co, to si tam s exmanželem budete roky spokojeně bydlet, než se to nějak vyřeší, a Vaše známosti si tam budou podávat dveře? A ty Tvoje hry typu: „končím“ a čekáš co on na to, to je jako co? A to, že ti dává opět peníze, to znamená co, proč si je od něj bereš?
Na mě je to moc komplikovaný, tohle by mě nebavilo. Vůbec nevíš co chceš a komunikace je s tebou zjevně hodně složitá.
Příspěvek upraven 18.09.19 v 08:55
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pan Jan
18.9.19 08:54
Prosím tě nejsi náhodou autorka toho tématu „Milenec se zamiloval a chce víc“? Hrozně se to podobá, akorát včera tam bylo že jste s přítelem v domě a teď v bytě a ten starší milenec (o 25 let?) Se včera staral o maminku a teď zase o tatínka. Možná to není tvoje a jestli ne tak sorry ale je to docela dost podobné i podobně napsáno.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.9.19 08:58
Ahoj doporučuji si stát za svým ono to není jednoduchý žít s se starým člověkem Kort když nebudete mít svoje soukromý já jsem tenkrát šla s tím že to bude na určitou dobu než se ušetří na hypo na byt… jenže nakonec přítel začal podnikat a potřebuje garáž na věci do práce sice dům je dvougeneracni jenže dědek furt otravuje člověk mu něco v pohodě řekne on se začne klepat ze takhle ne takhle to nejde… No a za pár měsíců přijde že proč se to tak neudělá ze to bude lepší…ani radsi nemluvím o tom jak je vlezlý otravny vnoučata ho nezajímají jen pokazdy hned vyleze a něco chce a když mu řeknu že nemám čas tak hned jak chce vidět vnoučata… když mu řeknu ať si je vezme tak hned jak je starej a neuhlídá je…jenže o tom to není on jde radši a ozere se a děti ho nezajímají 
teď se šetří na barák příští rok už bychom se měli stěhovat Takže prosím nebuď blbá jako já nevím jaký je jeho otec každopádně ti nebude dělat dobrotu procti pár diskuzi a uvidíš sama jak se lidi akorát trápí držím palce ať ti to dopadne co nejlip 
- Citovat
- Upravit
18.9.19 08:58
Když jsi měla nasazené růžové brýle, všechno bylo zalité sluncem a měla jsi pocit, že si skvěle rozumíte. Teď však řešíte důležitou žívotní věc ohledně bydlení a růžové brýle padají. Podívej se na to, co se teď mezi vámi děje, reálně. Fakt máš pocit, že si rozumíte? Evidentně si v tak závažné věci, jako je bydlení, opravdu nerozumíte, každý jste někde jinde. A tvůj přítel žádné kompromisy dělat nechce a jako nátlak na tebe používá výčitky Tohle žádný idylický vztah tedy není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.9.19 08:59
@Tomkins Nevím. Ale myslím si, že by netlačily, kdybych byla ve svém, sama.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.9.19 09:01
@Anonymní píše:
Ahoj doporučuji si stát za svým ono to není jednoduchý žít s se starým člověkem Kort když nebudete mít svoje soukromý já jsem tenkrát šla s tím že to bude na určitou dobu než se ušetří na hypo na byt… jenže nakonec přítel začal podnikat a potřebuje garáž na věci do práce sice dům je dvougeneracni jenže dědek furt otravuje člověk mu něco v pohodě řekne on se začne klepat ze takhle ne takhle to nejde… No a za pár měsíců přijde že proč se to tak neudělá ze to bude lepší…ani radsi nemluvím o tom jak je vlezlý otravny vnoučata ho nezajímají jen pokazdy hned vyleze a něco chce a když mu řeknu že nemám čas tak hned jak chce vidět vnoučata… když mu řeknu ať si je vezme tak hned jak je starej a neuhlídá je…jenže o tom to není on jde radši a ozere se a děti ho nezajímají
Však já toto znám z dětství a dospívání. Žila jsem v tom. I se mnou 5 lidí, společná koupelna a kuchyň. Dům patřil prarodičům, nic se nemohlo, jen to co oni chtěli. Znám to a vím jaké to je.
Nechci to. A on to asi nechápe nebo nechce chápat. Celkově teď jeho chováním nerozumím.
- Citovat
- Upravit
18.9.19 09:02
@Anonymní píše:
@Tomkins Nevím. Ale myslím si, že by netlačily, kdybych byla ve svém, sama.
Hmm, takže mu vadí tvá nevyřešená minulost. To se mu není ani co divit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.19 09:04
@Anonymní píše:
@Tomkins Nevím. Ale myslím si, že by netlačily, kdybych byla ve svém, sama.
Já mam totiž stejný pocit. Taky bys nebyla ráda, kdybys byla zamilovaná a tvůj partner by bydlel se svou ex. Taky bys ho prosila, aby se odstěhoval. A když by to neřešil, nabízela bys pomoc, dávala ultimáta…
Pokud máš někoho ráda, nemůžeš bydlet se svým ex. To se prostě nedělá. Když vyřešíš tohle, všechno ostatní se srovná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Závidím lidem, kteří se seznámili "normálně"
- Proč jste přestali/y milovat?
- Jak se seznamují lidé bez dětí kolem třiceti
- Proč tolik rozbitých lidí hledá nové vztahy?
- Přestal se ozývat - proč?
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobré ráno, chtěla bych vědět, jestli celá moje situace je taková, že za ni mohu já nebo, zda já jsem ta špatná.
Rozešli jsme se s přítelem. Prostě 8 let vyšumělo, žili jsme jak bratr a sestra, ač jsme si velmi rozuměli, ale to ve vztahu asi nestačí. Máme společný byt, veškeré úspory a finance v něm.
Partner mi nabídl tu být dokud budu potřebovat a dokud najdeme způsob jak se vypořádat - ani jeden nehodlame nemovitost prodávat.
Mezitím mám někoho nového. Ano, miluji ho, přitahuje mě, dokážu si s ním představit žít do konce života.
Jenom že pak dotyčný mi položil nůž na krk: budeš bydlet u mě nebo končím. Nechci. Důvod? Bydlí v rodinném domečku. Ano, domečku: místnost s kuchyní, další místnost, koupelna a WC. Prostě malý dům, kde vyrostl a nyní poslední roky tam bydlí kvůli otci, o kterého se stará, a kterému dům patří.
Jsem já ta špatná??? Že tam bydlet nechci. Že chci do svého - jakmile budu mít možnosti, protože z platu nájem sama neutahnu. Že mi tam nic nepatří a cítím se tudíž špatně. Že vybavení není dle mého, vůbec ten styl. Že partner tam nemá, ani trvalou adresu - má stále na svém bývalém bytě, který nechal synovi. Že dům patří jeho otci.
Nemluví se mnou. Nebo lépe řečeno… Přijel si pro věci, které u mě ještě měl. Cítí se zřejmě uražený, protože veškeré mé věty obrací. Šli jsme se projít. Bavili jsme se o všem, o nás, o cizích věcech o životě…
Pak odjel. Přijel zas ten den večer. Přivezl mi čokoládu - proč? Dal mi opět a zas další peníze - proč? Ale nezůstal, že už nechce ( ano, scházeli jsme se i u nás doma, i u něj, i v hotelu, strávili spolu 14 dní dovolené - kde jsme zjistili, že si opravdu rozumíme ), že se věci změnily. Na otázku, už se teď neuvidíme?,. Mlčí. Kouká do země. Pořád mi pokládá otázku, zůstávás tady?, Překrucuje moje věty, když řeknu, že u něj bych neměla nic svého, žádnou jistotu, kdyby se něco stalo - ihned je z toho, že mě dle něj nezabezpečí, že s ním nepočítám dlouhodobě, že nechci vážný vztah apod. Když zmíním, že je mezi námi jedná generace, že se může stát, že to časem skončí, nebo se mu něco stane - opět, dle něj je pro mě starý, dle něj zdechne ( ano, tak to řekl ) za tři roky, a dle něj nepočítám s žádnou budoucnosti.
Když zmíním, že při nejhorším půjdu bydlet ke své babičce. Ihned je to dle něj, že jeho otec je taky dědek, stejně starý člověk ( není, jsou od sebe věkově ), a že je vidět, že o něj nemám zájem. Že jsem nechtěla budovat nikdy vztah.
Nechápe mě. Snad ani chápat nechce. Nerozumím mu.
To, že chci prozatím bydlet kde jsem, ve svém, kde si na to vydělám, udělám svýma rukama. O tom nechce slyšet a okamžitě konci vztah.
Nebavíme se spolu. Nepíšeme. Ale stalo se, že jsem mu omylem napsala, ahoj, za pár minut odepsal to samé.
Přitom na něm vidím, že mě opravdu miluje, že tam city jsou. Stejně jako u mě. Ale neshodneme se v bydlení. Na to, že by šel do nájmu jen reaguje, musí se při postarat o nemohouciho otce a vlastně bydlení má, zadarmo,.
Co dělat, holky? Už několik dní brečím, nejím a v noci se probouzím propocena. Ale snažím se žít dál.
Když jsme se viděli, zmínila jsem jen mezi řečí, že končím. Neřekla jsem co. A on hned: končíš tady s bydlením, nebo končíš se mnou???
Proč se tak chová. Připadám si teď jak prašivý pes…
Ještě zmíním, abyste mě chápaly a nemyslela si, že jsem nějaká fintilka. Dům je situovaný, tak že: přijdete na verandu. Máte chodbu. Vlevo je wc. Vpravo se jde k příteli do místnosti. Z chodby se jde do velké místnosti, kde je kuchyň + má otec svůj koutek a přes to se jde do koupelny.
To se mi příčí. A moc. Stačilo mi vždy přijet na návštěvu, případně u něj přespat a jet zpět domů.
Vse je staré, po jeho rodičích. To jsem mu nikdy neřekla, abych se ho nedotkla… Navíc ví, že já jsem si celý život : dětství a dospívání užila v bydlení s nyní rodiči, a prarodiči v jednom domku - ne, dvojdomek. A nedělalo to dobrotu a asi to na mě zanechalo následky. Navíc, když vím, že se kvůli tomu naší po 30 letech manželství rozvedli.
Holky, nevím jak mu vše vysvětlit. Nejlíp bude, asi mu vše už napsat. Ale nevím jak. Jsem unavená ze všeho už, nechce se mi s ním, ani už bavit - vysvětlovat. A přitom srdíčku moc chybí a to ne a ne se vzdát.