Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sama s dětmi - jak dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.3.23 17:59
To, jestli si najdeš dětného nebo bezdětného stejně neovlivníš. Až najdeš partnera, se kterým si sednete a který tě přijme i se třemi dětmi, tak budeš ráda, že jsi ráda, ono to asi nebude úplně jednoduché.
Ale mám třeba kamarádku, co si našla se třemi dětmi bezdětného čerstvě rozvedeného s vlastním nově postaveným domem a má s ním další dvě děti. Ale ona je fakt výstavní kočka, atraktivní, aktivní sportovkyně se spoustou zájmů a našla by si i teď bez problémů chlapa i s pěti dětmi. Takže šance je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.23 18:00
@Anonymní píše:
Jsem žena středního věku a po smrti mého muže jsem zůstala sama s dětmi. Nejmladší chodí do školky, dvě jsou dospívající. Rodinu ve svém okolí žádnou nemám.
Teď přemýšlím nad tím, co dál v životě chci a jakou cestou se vydat a zvažuji výhody a nevýhody.
Mohla bych si ještě někoho najít?
Pokud bych si našla někoho s dětmi, nejspíš bych se musela stěhovat, protože by se k nám domů tolik lidí už nejspíš nevešlo.
Nebo bych si mohla najít bezdětného, ale ten by zase chtěl dítě nebo více dětí, a nevím, zda by to bylo v mé situaci rozumné. Navíc bych se po narození dětí časem musela stejně stěhovat.
Nebo bych si mohla najít někoho, s kým bych se jenom setkávala, ale bydleli bychom každý zvlášť. Nevím ale, jestli by mi takový vztah dlouhodobě vyhovoval a naplňoval mě.
Také bych se mohla na chlapy vykašlat a realizovat se jinak. Buď pracovně, ale to pořádně nevím jak, současná práce mě nebaví a nevidím šanci něco výrazně zlepšit, nebo alespoň nějak ve volném čase. Ale ani tady pořádně nevím, co by mě naplnilo. Mám sice nějaké koníčky a pomáhám při dobročinných aktivitách, ale pořád to není ono.Prostě cítím, že moje rodina není kompletní, a že mi toho hodně chybí, a tak hledám, jak to místo zaplnit, aby i v případě, že by to nevyšlo, to neskončilo úplně blbě.
A jak je to dlouho, co manžel umřel?
Nějaký čas bych nechala věcem volny průběh. Manžela tedy mám, dvě menší děti taky, k zahození úplně nejsem, ale úplně tímhle směrem by mé úvahy hned tak nešly a ani nemám úplně tak pocit, že by o mě byla rvačka.
Máš poměrně vysoké sebevědomí, že ke tvým třem dětem bude chlap chtít ještě dítě další společné, pokud třeba dvě bude mít své. To je velmi nákladná záležitost…
Což ovšem netvrdím, že je špatně co cítíš. Takže pokud to tak cítíš a jdeš těm věcem naproti, tak v jisté míře se ti další vztah může podařit, ale vnímám to tak, ze spíš budete žít každý ve svém, než někde na dalším místě jako rodina. Jsem dost pragmatik a takový happy end je trochu utopie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.23 18:11
@bigl píše:
To, jestli si najdeš dětného nebo bezdětného stejně neovlivníš. Až najdeš partnera, se kterým si sednete a který tě přijme i se třemi dětmi, tak budeš ráda, že jsi ráda, ono to asi nebude úplně jednoduché.
Ale mám třeba kamarádku, co si našla se třemi dětmi bezdětného čerstvě rozvedeného s vlastním nově postaveným domem a má s ním další dvě děti. Ale ona je fakt výstavní kočka, atraktivní, aktivní sportovkyně se spoustou zájmů a našla by si i teď bez problémů chlapa i s pěti dětmi. Takže šance je.
Ovlivním. Můžu si vybrat z těch, co o mě mají zájem. Proto se taky ptám.
- Citovat
- Upravit
12.3.23 18:13
@Anonymní píše:
Ovlivním. Můžu si vybrat z těch, co o mě mají zájem. Proto se taky ptám.
No, ale to jsu nezmínila, ze existují konkrétní zájemci. Teď jde o to, jaká se rýsuje s tím každým budoucnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.23 18:16
@Trojlístek píše:
A jak je to dlouho, co manžel umřel?
Nějaký čas bych nechala věcem volny průběh. Manžela tedy mám, dvě menší děti taky, k zahození úplně nejsem, ale úplně tímhle směrem by mé úvahy hned tak nešly a ani nemám úplně tak pocit, že by o mě byla rvačka.
Máš poměrně vysoké sebevědomí, že ke tvým třem dětem bude chlap chtít ještě dítě další společné, pokud třeba dvě bude mít své. To je velmi nákladná záležitost…
Což ovšem netvrdím, že je špatně co cítíš. Takže pokud to tak cítíš a jdeš těm věcem naproti, tak v jisté míře se ti další vztah může podařit, ale vnímám to tak, ze spíš budete žít každý ve svém, než někde na dalším místě jako rodina. Jsem dost pragmatik a takový happy end je trochu utopie.
Necelý rok, ale už jsem se s jeho odchodem vyrovnala. Čas bych potřebovala především kvůli tomu, abych si ujasnila, co chci. Ale zároveň se bojím, že bych kvůli tomu mohla prošvihnout nějakou šanci jenom proto, že budu roky rozjímat, co bych mohla udělat, aniž bych cokoli udělala.
- Citovat
- Upravit
12.3.23 18:19
@Anonymní píše:
Necelý rok, ale už jsem se s jeho odchodem vyrovnala. Čas bych potřebovala především kvůli tomu, abych si ujasnila, co chci. Ale zároveň se bojím, že bych kvůli tomu mohla prošvihnout nějakou šanci jenom proto, že budu roky rozjímat, co bych mohla udělat, aniž bych cokoli udělala.
No a je to alespoň někdo takový, jak popisuje @bigl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ontarova.stara
12.3.23 18:20
Ja celkem chapu, ze clovek proste nechce byt sam. Ale je nutno hned premyslet o tom sestehovani, kdyz zadny partner jeste ani neni? Neni proste mozne nechat veci je tak plynout a az se seznamis, szijete se, tak se pripadne uvidi?
Nechci byt netaktni, ale tri deti jsou celkem naloz, takze bych ty uvahy nechala byt na dobu, kdy se objevi nekdo, kdo celou tvou rodinu bude akceptovat a bude s vami vubec chtit zit. A predevsim si vsichni dlouhodobe sednete. Ono jich zase tolik nebude, jakkoliv to zni neempaticky.
Příspěvek upraven 12.03.23 v 18:22
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.23 18:20
@Trojlístek píše:
No, ale to jsu nezmínila, ze existují konkrétní zájemci. Teď jde o to, jaká se rýsuje s tím každým budoucnost.
Popravdě řečeno, není to pro mě úplně příjemné to za dané situace přiznat, ale ano. Jsou dva zájemci, s kterými bych možná mohla mít vážný vztah a žít s nimi.
Jeden svobodný bezdětný, druhý rozvedený s dětmi.
Jaká by mohla být budoucnost, vůbec nevím.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.23 18:23
@Trojlístek píše:
No a je to alespoň někdo takový, jak popisuje @bigl
Jaký?
- Citovat
- Upravit
ontarova.stara
12.3.23 18:24
@Anonymní píše:
Necelý rok, ale už jsem se s jeho odchodem vyrovnala. Čas bych potřebovala především kvůli tomu, abych si ujasnila, co chci. Ale zároveň se bojím, že bych kvůli tomu mohla prošvihnout nějakou šanci jenom proto, že budu roky rozjímat, co bych mohla udělat, aniž bych cokoli udělala.
A vyrovnaly se se smrti taty i deti??
Nechci ti rozmlouvat vztah, mas pravo dal zit. Ale…jak to rict…hned premyslet o sestehovani, stehovani. Ty deti maji nalozeno az dost, mysli ted predevsim na ne. Uz maji jen tebe.
- Citovat
- Upravit
12.3.23 18:24
Já kdybych si v tvé situaci mohla vybrat, a vím, o čem mluvím, tak pokud úplně nutně netoužíš po dalším dítěti, ideální by byl rozvedený s dětmi, který by se o své děti staral u sebe a ve volnem čase / volných dnech by tě navštěvoval. I ty děti obvykle chtějí a potřebují soukromí a z nového strejdy nebo nové tety nejsou nadšení. Ty ani nemáš ten „luxus“, že by děti byly občas nebo dokonce střídavě u táty, takže tvůj případný spolubydlící partner by měl tvoje děti pořád kolem sebe a ony jeho. Školkové dítě je tvárné, ale dospívající jistě nebudou mít zájem dělit se o prostor s cizím chlapem, natož se k němu stěhovat.
Ale taky si myslím, že ono to reálně není úplně tak, že si budeš moct diktovat detaily. Najít někoho sympatického, komu nebude překážet tvoje situace, tobě nebude překážet jeho situace a bude to vážný dlouhodobý vztah, mi nepřijde úplně snadné. Zvlášť v dnešní době různých instantních pseudovztahů 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.23 18:26
@ontarova.stara píše:
Ja celkem chapu, ze clovek proste nechce byt sam. Ale je nutno hned premyslet o tom sestehovani, kdyz zadny partner jeste ani neni? Neni proste mozne nechat veci je tak plynout a az se seznamis, szijete se, tak se pripadne uvidi?
Nechci byt netaktni, ale tri deti jsou celkem naloz, takze bych ty uvahy nechala byt na dobu, kdy se objevi nekdo, kdo celou tvou rodinu bude akceptovat a bude s vami vubec chtit zit. A predevsim si vsichni dlouhodobe sednete. Ono jich zase tolik nebude, jakkoliv to zni neempaticky.Příspěvek upraven 12.03.23 v 18:22
Já jsem se právě už tak nějak seznámila se dvěma muži a poměrně brzy bych se měla rozhodnout a s jedním z nich navázat vztah, jinak by se na mě mohli vykašlat oba, což by mě momentálně mrzelo.
Mně ty děti taková nálož nepřipadají, dokážu si doma představit ještě další, ať už vlastní nebo vyvdané.
- Citovat
- Upravit
12.3.23 18:27
Nějak mi v těch tvých plánech chybí tvé děti 
ani ne rok po smrti muže planovat, jak se hlavně sestěhovat s dalším, aniž bys vůbec věděla, jestli z toho bude vztah, to je docela silná káva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
12.3.23 18:29
@Anonymní píše:
Jsem žena středního věku a po smrti mého muže jsem zůstala sama s dětmi. Nejmladší chodí do školky, dvě jsou dospívající. Rodinu ve svém okolí žádnou nemám.
Teď přemýšlím nad tím, co dál v životě chci a jakou cestou se vydat a zvažuji výhody a nevýhody.
Mohla bych si ještě někoho najít?
Pokud bych si našla někoho s dětmi, nejspíš bych se musela stěhovat, protože by se k nám domů tolik lidí už nejspíš nevešlo.
Nebo bych si mohla najít bezdětného, ale ten by zase chtěl dítě nebo více dětí, a nevím, zda by to bylo v mé situaci rozumné. Navíc bych se po narození dětí časem musela stejně stěhovat.
Nebo bych si mohla najít někoho, s kým bych se jenom setkávala, ale bydleli bychom každý zvlášť. Nevím ale, jestli by mi takový vztah dlouhodobě vyhovoval a naplňoval mě.
Také bych se mohla na chlapy vykašlat a realizovat se jinak. Buď pracovně, ale to pořádně nevím jak, současná práce mě nebaví a nevidím šanci něco výrazně zlepšit, nebo alespoň nějak ve volném čase. Ale ani tady pořádně nevím, co by mě naplnilo. Mám sice nějaké koníčky a pomáhám při dobročinných aktivitách, ale pořád to není ono.Prostě cítím, že moje rodina není kompletní, a že mi toho hodně chybí, a tak hledám, jak to místo zaplnit, aby i v případě, že by to nevyšlo, to neskončilo úplně blbě.
Je to na mě trochu brzy a mám dojem, že moje děti by taky nebyly nadšené, že po tak krátké době honím chlapy. Tvoje ne? Doporučuji pomalu naslapovat a hlavně se dlouho s nikým nesestehovávat. Můžete se navštěvovat. Alespoň po nějakou dobu, než budou děti v pohodě.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Jsem žena středního věku a po smrti mého muže jsem zůstala sama s dětmi. Nejmladší chodí do školky, dvě jsou dospívající. Rodinu ve svém okolí žádnou nemám.
Teď přemýšlím nad tím, co dál v životě chci a jakou cestou se vydat a zvažuji výhody a nevýhody.
Mohla bych si ještě někoho najít?
Pokud bych si našla někoho s dětmi, nejspíš bych se musela stěhovat, protože by se k nám domů tolik lidí už nejspíš nevešlo.
Nebo bych si mohla najít bezdětného, ale ten by zase chtěl dítě nebo více dětí, a nevím, zda by to bylo v mé situaci rozumné. Navíc bych se po narození dětí časem musela stejně stěhovat.
Nebo bych si mohla najít někoho, s kým bych se jenom setkávala, ale bydleli bychom každý zvlášť. Nevím ale, jestli by mi takový vztah dlouhodobě vyhovoval a naplňoval mě.
Také bych se mohla na chlapy vykašlat a realizovat se jinak. Buď pracovně, ale to pořádně nevím jak, současná práce mě nebaví a nevidím šanci něco výrazně zlepšit, nebo alespoň nějak ve volném čase. Ale ani tady pořádně nevím, co by mě naplnilo. Mám sice nějaké koníčky a pomáhám při dobročinných aktivitách, ale pořád to není ono.
Prostě cítím, že moje rodina není kompletní, a že mi toho hodně chybí, a tak hledám, jak to místo zaplnit, aby i v případě, že by to nevyšlo, to neskončilo úplně blbě.