Sama už napořád...

Anonymní
28.5.21 19:17

Sama už napořád...

Ahoj, už delší dobu uvažuju o rozvodu. Finančně jsem samostatná, pracovní čas mám pro syna víceméně flexibilní a manžel je pro mě životní zkladamáni. Je mi 30, jsme spolu 10 let a nejsem naivní, on nikdy nebude lepší. Před 3 lety už jsme byli od sebe, ale po čase mě uprosil a já ho vzala kvůli synovi zpátky, chtěla jsem mu dopřát úplnou rodinu. Jenomže, já cítím, že bez něj by můj život byl mnohem lepší.
Je pro mě obrovská přítěž, která nic krom bordelu neudělá, s ničím nepomůže, před synem mluví vulgárně, finance mě taky dost stojí a neumí se vůbec chovat. Synovi se až na cestu do školky nevěnuje vůbec a fakt nevím na co je mi chlap, když si musím sama doma vymalovat, sekat trávník, skládat nábytek nebo natírat zahradní domek.
Přemýšlím, že bych se ráda rozvedla a chtěla bych se synem, který má 4 roky, zůstat trvale sama.
Já vím, že to zní blbě, ale vychovala mě babička a ta si po smrti dědy (bylo jí 42) nikdy nikoho nenašla a říkala mi, že ani nechce. Byla to krásná ženská žila jenom semnou a myslím, že byla šťastná a nikdy toho nelitovala. Za dědou odešla o 26 let později a opravdu o žádného chlapa zájem nemela.
Je tady prosím někdo, kdo se rozhodil být sám, zůstal sám a nelituje?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
942
28.5.21 19:21

Ja si myslim ze ted jeste ne. Ze to prijde vekem. Nebo alespon co takhle znam z okoli. Jsou stastne bez chlapu, maji cas na svoje zaliby, obklopeni prateli

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2558
28.5.21 19:22

Znám spíš holky co se rozhodly být samy a někoho potkaly… a pak znám ty co se tak rozhodly a teď říkají, že už si na tu samotu tak zvykly, že i když by k sobě někoho chtěly tak už to nejde.
Nikdy bych neříkala nikdy, babička byla do dědy zamilovaná, tobě manžel leze na nervy, to se dá těžko srovnávat. Být na tvém místě, nikoho usilovně nehledám, ale rozhodně bych nezavrhla někoho kdo se třeba v budoucnu ukáže, jen protože jsem se jednou zklamala

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25800
28.5.21 19:35

Jenže za socíku po 40 už klidně život tak pomalu „končil“ a dneska ve 30 začíná…
moje milovaná babi taky v cca 48 přišla o manžela a nikdy už s nikým nebyla a žila pro nás - vnoučata, pole, vinohrad, dobytek… a byla moc šťastná, to vím
ale bylo to před půl stoletím na dědině..
dnes je jiný svět
myslím, že ve 30 hážeš brzo flintu do žita
rozveď se, na tom nic
to stejně nemá smysl co žiješ
a časem uvidíš.. nedávej si sama pro sebe žádná ultimáta.. pokud nebudeš nikoho aktivně hledat, tak je klidně možné, že sama budeš.. ale nechala bych prostor normálnímu životu a osudu a uvidíš ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.21 19:41

@Nickjmeno ano, u ní to byla láska. Jenomže, taková si myslím, že už neexistuje. Zájem o mě byl už tehdy, kdy jsem s malým zůstala sama poprvé, ale z mojí strany jsem si život s nikým neuměla představit. Nakonec byla blbost i ustoupit od rozvodu, což jsme už tehdy tušila, ale chtěla jsem tomu tu šanci dát. Taky možná proto, že mě nikdo jiný nedokázal oslovit. Kdyz se dívám na ty chlapy kolem sebe, nevidím v nich nic, o co bych měla stát. Vážně se v lidech snažím hledat to dobré, ale dobrých lidí je jako šafránu. Spíš lžou, jsou zlý, zákeřní, sobečtí a liní. Ne, nejsem svatatá, ale hodný člověk ano upřímný taky…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.5.21 19:47

@Lucy75
Před čtvrt stoletím (28 let), dobytek neměla a na zahradě nám stála jen jedna třešeň :D Ale chápu jak to myslíš a děkuji za názor :)

  • Citovat
  • Upravit
Kutil Tom
28.5.21 19:49
@Anonymní píše:
Ahoj, už delší dobu uvažuju o rozvodu. Finančně jsem samostatná, pracovní čas mám pro syna víceméně flexibilní a manžel je pro mě životní zkladamáni. Je mi 30, jsme spolu 10 let a nejsem naivní, on nikdy nebude lepší. Před 3 lety už jsme byli od sebe, ale po čase mě uprosil a já ho vzala kvůli synovi zpátky, chtěla jsem mu dopřát úplnou rodinu. Jenomže, já cítím, že bez něj by můj život byl mnohem lepší.
Je pro mě obrovská přítěž, která nic krom bordelu neudělá, s ničím nepomůže, před synem mluví vulgárně, finance mě taky dost stojí a neumí se vůbec chovat. Synovi se až na cestu do školky nevěnuje vůbec a fakt nevím na co je mi chlap, když si musím sama doma vymalovat, sekat trávník, skládat nábytek nebo natírat zahradní domek.
Přemýšlím, že bych se ráda rozvedla a chtěla bych se synem, který má 4 roky, zůstat trvale sama.
Já vím, že to zní blbě, ale vychovala mě babička a ta si po smrti dědy (bylo jí 42) nikdy nikoho nenašla a říkala mi, že ani nechce. Byla to krásná ženská žila jenom semnou a myslím, že byla šťastná a nikdy toho nelitovala. Za dědou odešla o 26 let později a opravdu o žádného chlapa zájem nemela.
Je tady prosím někdo, kdo se rozhodil být sám, zůstal sám a nelituje?

No, a nebylo by lepší si najít lepšího chlapa, než zůstat sama? :think:

  • Citovat
  • Upravit
338
28.5.21 19:52

Po rozvodu jsem se rozhodla zůstat sama. Jen já, dcery a naše domácí ZOO.
Je to už osm let a jsem šťastná a spokojená.
Ale každá jsme jiná…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
72736
28.5.21 19:53

Nehled na okolí ale na sebe, když cítíš, že ti samotné bude líp, směle do toho. Vzor syn asi evidentně stejně nemá, takže je to fuk.. A buď sama zůstaneš, nebo se časem někdo najde. Moje babi taky zůstala po smrti dědy sama, přežila ho o 29 let a říkala, že má božský klid

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22570
28.5.21 19:53
@Anonymní píše:
Ahoj, už delší dobu uvažuju o rozvodu. Finančně jsem samostatná, pracovní čas mám pro syna víceméně flexibilní a manžel je pro mě životní zkladamáni. Je mi 30, jsme spolu 10 let a nejsem naivní, on nikdy nebude lepší. Před 3 lety už jsme byli od sebe, ale po čase mě uprosil a já ho vzala kvůli synovi zpátky, chtěla jsem mu dopřát úplnou rodinu. Jenomže, já cítím, že bez něj by můj život byl mnohem lepší.
Je pro mě obrovská přítěž, která nic krom bordelu neudělá, s ničím nepomůže, před synem mluví vulgárně, finance mě taky dost stojí a neumí se vůbec chovat. Synovi se až na cestu do školky nevěnuje vůbec a fakt nevím na co je mi chlap, když si musím sama doma vymalovat, sekat trávník, skládat nábytek nebo natírat zahradní domek.
Přemýšlím, že bych se ráda rozvedla a chtěla bych se synem, který má 4 roky, zůstat trvale sama.
Já vím, že to zní blbě, ale vychovala mě babička a ta si po smrti dědy (bylo jí 42) nikdy nikoho nenašla a říkala mi, že ani nechce. Byla to krásná ženská žila jenom semnou a myslím, že byla šťastná a nikdy toho nelitovala. Za dědou odešla o 26 let později a opravdu o žádného chlapa zájem nemela.
Je tady prosím někdo, kdo se rozhodil být sám, zůstal sám a nelituje?

Nemám to tak, nechci být sama a rozváděla jsen se s tím že sama být nechci. Nicméně proč bys nemohls být chvíli sama? Nevidím na zom rozhodnutí nic špatného ani společensky nepřijatelného. A ve finále toho pravého muže třeba potkáš a svoje rozhodnutí zvrátíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.21 19:55

@Kutil Tom asi na dobré chlapy nevěřím a nechci synovi ani sobě tahat do života někoho, kdo v něm nezůstane. Navíc, je asi pravděpodobnější vyhrát v loterii, než najít někoho, kdo bude skutečně mít rád moje dítě jako vlastní :think:

  • Citovat
  • Upravit
9090
28.5.21 19:59

Chystám se na to samé. Nejsem ještě rozvedená, k tomu mám přítele který s námi žije. Miluju ho.
Bohužel opakované excesy pramenící z jeho nevyřešené minulosti mě nutí k tomu samému rozhodnutí. Přítel chce odejít, chce být sám. Víceméně to nesouvisí s tím, jaká jsem.
On mě miluje, ale některé věci z jeho minulého života dopadly jinak než čekal.
A já už jsem přišla na to, že pokud dokoná svůj odchod… Tak chci být sama s dětmi. Mám dům, práci, slušné výživné, rodiče dvě ulice vedle nás.
A jak jsem se celý život vlastně samoty bála, tak teď ji beru jako další krok.
Je mi 40, jsem pro muže atraktivní. V tom problém není.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2558
28.5.21 20:04
@Anonymní píše:
@Nickjmeno ano, u ní to byla láska. Jenomže, taková si myslím, že už neexistuje. Zájem o mě byl už tehdy, kdy jsem s malým zůstala sama poprvé, ale z mojí strany jsem si život s nikým neuměla představit. Nakonec byla blbost i ustoupit od rozvodu, což jsme už tehdy tušila, ale chtěla jsem tomu tu šanci dát. Taky možná proto, že mě nikdo jiný nedokázal oslovit. Kdyz se dívám na ty chlapy kolem sebe, nevidím v nich nic, o co bych měla stát. Vážně se v lidech snažím hledat to dobré, ale dobrých lidí je jako šafránu. Spíš lžou, jsou zlý, zákeřní, sobečtí a liní. Ne, nejsem svatatá, ale hodný člověk ano upřímný taky…

Hlavně se zařiď podle toho, aby jsi byla spokojená a ne co se od tebe očekává, případný potřeby se daj řešit i kamarádem na sex a pokud vám to tak bude vyhovovat, tak proč ne ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25005
28.5.21 20:04

Je ti teprve třicet a už jsi něco vybudovala, máš dítě, jsi finančně stabilní, píšeš rozumně. to velká většina teprve končí párty život a přemýšlí, že se usadí, začíná hledat životní partnery.

chlapa bych kopla do prrdele a osamostatnila se. byla spokojená sama se sebou, ale opravdu to neznamená, že budeš do konce života sama, lidé se potkávají v různým věku a tobě rozhodně žádný vlak neujel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.21 20:07

@Kockazvysocan přijde mi, že se svobodné (rozvedené) matky považují za chudinky. Vidím to u nás ve firmě. Dáváme jim víc dovolené (volna na dítě), upřednostňujeme je při rekreacích (firemní ubytování) a všeobecně jsou brané jako někdo, kdo to má těžší a je potřeba ho “litovat”. Celkem mě to štve, dělení na bezdětné/vdané s dětmi/ svobodné matky…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová