Schopna vzdát se všeho

Anonymní
15.9.13 21:50

Schopna vzdát se všeho...

Ahoj holky, potřebuju se spíše svěřit. Bohužel kamarádkám nemůžu, jelikož vím přesně, co by mi řekly. A nejspíš i dost z vás bude mít stejný názor. Ale ráda bych našla někoho, kdo mi alespoň trochu rozumí. Ještě na střední jsem měla krátký, ale zato intenzivní vztah s jedním mužem. On pak odešel na vysokou do jiného města a prostě to skončilo. Ačkoliv jsme si nijak zvlášť neublížili, ale z jeho strany to asi nebylo tak intenzivní, jako z té mé. Poté si našel přítelkyni a s tou je dosud. Ale přátelství mezi námi přetrvalo. Je pravda, že jsme se několik let neviděli, ale já do stejného města poté šla také na vysokou školu. Takže jsme byli kousek od sebe. Já si ale našla přítele, kterého jsem si pak vzala. Už jsme spolu dost dlouho také. Plánujeme miminko, však se nám to ale nedaří… Manžel je moc hodný, ale není moc cílevědomí. Není moc spontánní po té sexuální stránce, také nemá tak časté potřeby jako já. Zato můj bývalý je pravý opak - cílevědomí, pracovitý, prostě chlap, který imponuje. Vím, že to daleko dotáhne. Už teď má firmu a rozrůstá se. No a my se občas sešli, jelikož přátelství prostě přetrvávalo. Ale ta naše setkání nebyla taková jen přátelská. Prostě dosti na hraně, občas jsme i tu hranu překročili. Nebo spíše přepadli. Nikdy jsme se ani nelíbali, to ne… ale určité doteky byly, zažili jsme pár nevšedních setkání. Třeba několikrát spolu jen přespali v posteli, ale jen v objetí, nikdy nic víc. On byl spíše ten, který držel odstup. On je dost racionální, umí se výborně ovládat. Na mě působí ale hrozně intenzivně. Kdyby mě políbil nebo řekl, že mě chce, tak jsem ochotná se všeho úplně vzdát. Všech jistot, prostě všeho, jen za tu možnost, že bych alespoň chvíli s ním mohla být. A to mě upřímně dost děsí.. Zažily jste někdy něco takového. Píšu dnes pod vlivem okolností, nedávno jsme se viděli… a už jen to, že nemohu být s ním a uvidíme se, kdo ví kdy, ve mě vyvolává hroznou úzkost, prázdnotu, beznaděj, pocit, že se mi srdce svírá tak, jako bych se už nikdy nemohla nadechnout…

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1174
15.9.13 21:55

No spadla jsi do toho pořádně. Jen aby ses nespalila.

Příspěvek upraven 15.09.13 v 21:56

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1825
15.9.13 21:55

Tak si ho nech jako milence a neřeš to…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9867
15.9.13 21:56

Kdyby tě chtěl do života, tak by pro to něco dělal. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6536
15.9.13 21:58

Já nevím ale vzala sis manžela z nějakého důvodu nebo abys nebyla sama, nebo jen že ten druhý byl jinde a zadanej, a srovnávat ho s někým jiným že je cílevědomí, a v práci to někam dotáhne a má firmu, asi k tomu bývalému pořád něco cítíš nemáš to v sobě srovnané nejlepší by bylo zapomenout

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2256
15.9.13 22:00
@Anonymní píše:
Tak si ho nech jako milence a neřeš to…

A proč anonymně? se stydíš za svůj názor? asi jo viď, jelikož sama víš jak je to ubohý názor…

Pro zakladatelku : přestala bych se s ním vídat… myslím si, že to nemá budoucnost.. Miluješ vůbec manžela? Mě připadá, že ne… jinak by jsi netíhla k tomu druhému… Tak proč se vlastně s manželem snažíš o dítě??? 8o 8o 8o 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
jdukolem
15.9.13 22:02
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuju se spíše svěřit. Bohužel kamarádkám nemůžu, jelikož vím přesně, co by mi řekly. A nejspíš i dost z vás bude mít stejný názor. Ale ráda bych našla někoho, kdo mi alespoň trochu rozumí. Ještě na střední jsem měla krátký, ale zato intenzivní vztah s jedním mužem. On pak odešel na vysokou do jiného města a prostě to skončilo. Ačkoliv jsme si nijak zvlášť neublížili, ale z jeho strany to asi nebylo tak intenzivní, jako z té mé. Poté si našel přítelkyni a s tou je dosud. Ale přátelství mezi námi přetrvalo. Je pravda, že jsme se několik let neviděli, ale já do stejného města poté šla také na vysokou školu. Takže jsme byli kousek od sebe. Já si ale našla přítele, kterého jsem si pak vzala. Už jsme spolu dost dlouho také. Plánujeme miminko, však se nám to ale nedaří… Manžel je moc hodný, ale není moc cílevědomí. Není moc spontánní po té sexuální stránce, také nemá tak časté potřeby jako já. Zato můj bývalý je pravý opak - cílevědomí, pracovitý, prostě chlap, který imponuje. Vím, že to daleko dotáhne. Už teď má firmu a rozrůstá se. No a my se občas sešli, jelikož přátelství prostě přetrvávalo. Ale ta naše setkání nebyla taková jen přátelská. Prostě dosti na hraně, občas jsme i tu hranu překročili. Nebo spíše přepadli. Nikdy jsme se ani nelíbali, to ne… ale určité doteky byly, zažili jsme pár nevšedních setkání. Třeba několikrát spolu jen přespali v posteli, ale jen v objetí, nikdy nic víc. On byl spíše ten, který držel odstup. On je dost racionální, umí se výborně ovládat. Na mě působí ale hrozně intenzivně. Kdyby mě políbil nebo řekl, že mě chce, tak jsem ochotná se všeho úplně vzdát. Všech jistot, prostě všeho, jen za tu možnost, že bych alespoň chvíli s ním mohla být. A to mě upřímně dost děsí.. Zažily jste někdy něco takového. Píšu dnes pod vlivem okolností, nedávno jsme se viděli… a už jen to, že nemohu být s ním a uvidíme se, kdo ví kdy, ve mě vyvolává hroznou úzkost, prázdnotu, beznaděj, pocit, že se mi srdce svírá tak, jako bych se už nikdy nemohla nadechnout…

tak se všeho vzdej..odejdi od muže který ti evidentně není dost dobrý.. bud chvíli sama a uvidíš..vzdám se všech jistot když mě on bude chtít je poměrně laciný..to by uměl každý odejít do novýho vztahu kterej je jistej hezky připravený hnízdečko a pálit mosty ale tváří v tvář nejistotě to tak osudový už nebude a nebo jo?…tak jestli ho opravdu miluješ tak odejdeš i do nejistoty a tvůj muž bude mít šanci si najít někoho komu nebude vadit tohle a támhleto

  • Citovat
  • Upravit
1346
15.9.13 22:08

A on by to nechtel dat s tebou dohromady? Nevim, ale neco podobneho jsem mela taky… Nechci se te nejak dotknout, ale neni to treba tim, ze by jsi chtela to co mit nemuzes. Kdyby jsi ho mela, byla by jsi s nim stastna? Pritahuje te neco noveho i kdyz na druhou stranu znameho. Vim je pekne a vzrusujici poslouchat komplimenty atd. Moc dobre vim jaky pocity prozivas. U me to bylo takovy, ze ani nevim jak bych to popsala.
Ja sem to mela teda tak, ze jsem podlehla a pak litovala. Cekala sem od toho neco vic, co asi bohudik neprislo.
Manzela milujes? Nebo je to uz jen o zvyku? Snazite se spolu o miminko. Az se zadari, tak se s nim radsi prestan vydat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
951
15.9.13 22:09

Vasen je sice moc hezka vec, ale s dlouhodobym souzitim se podle mne moc neslucuje. Tezko rict. Ja jsem s manzelem 7 let, coz moc dlouho neni, takze radit nikomu nemuzu a ani nechci. Za tu dobu, co s manzelem jsem, uz se mi z nej kolena nerozklepou, ale presto bych mu nefrnkla kvuli nahlemu pominuti mysli, tedy aspon v to doufam. On se kazdy chlap ocumi. Kdybych nekdy potkala chlapa, co by me „uhranul“, radsi bych si dala par facek, nez abych udelala nejakou pitomost. Jsem si jista, ze bych toho litovala. Sveho muze miluji, libi se mi, vazim si ho. Mam s nim dite, verime si, podporujeme se. Nevim, podle mne je lepsi pracovat na vztahu, ktery ma ty „kotvy“ nez se snazit hledat jinde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3030
15.9.13 22:14

Budeš se trápit, utápět se myšlenkama zda tě má rád nebo ne, možná založíš ještě nějakou diskusi, jak to myslí, když spolu ležíte a ani tě nepolíbí atd. Prostě je to k ničemu, jen k neklidu, smutku, pochybnostem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
113
15.9.13 22:14

Zakladatelka hledá někoho kdo to chápe a ne kritiku a výčitky. Z příspěvku je jasné, že si uvědomuje, že to co cítí není správné. Já to tak naštěstí nemám, můj manžel je hodný a je pro mě vše, čím je pro ní i její expřítel…Nebude to jednoduché se nějak rozhodnout, ale za mě. Zůstala bych s manželem. Zakázané ovoce nejvíc chutná. být s ním třeba trvale, tak už ti tak užasný nepřijde a všeho se člověk jednou nabaží. Manžela znáš a určitě sama znáš jeho kvality. Určitě víš, proč jsi si ho vzala ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.9.13 22:16

@Lesina Přesně tak, pokud by mě chtěl do života, dokázal by si to zařídit. A rozmlouvání svatby rozhodně nestačilo tenkrát. Ani ty řeči, které mi občas říká, proč nejsme spolu. Je to s ním prostě jako na horské dráze… Ale cítím, že pro něj to neznamená tolik, jako pro mě…

@renda81 Ano, máš pravdu, nejjednodušší by bylo zapomenout. Ale to se mi bohužel nedaří… Pokud by to šlo, tak bych byla spokojenější.

@MiskaKosa Anonymně také proto, že manžel zná mou přezdívku a nerada bych mu ublížila. Protože si to rozhodně nezaslouží. Já si s manželem rozumím skoro po všech stránkách, je úžasný - hodný, pozorný, prostě muž snů. Opravdu. Navíc s mým bývalým si ani nedokážu představit, že bychom to zvládli. Ale prostě k němu cítím něco, při čem se mi úplně zamlží racionální uvažování… a kdyby jen řekl, tak by bylo. Ani já se v tom sama prostě neorientuju. Nechci cítit to, co cítím. Ale dokud to někdo nezažije, takové to pobláznění, tak asi nepochopí. Lehce se tohle soudí. Absurdní je, že jsem tohle vždy odsuzovala, nevěru a tak. Rodiče se rozvedli, otec mamce hodně ublížil. Ale tohle prostě není o racionálním uvažování…

  • Citovat
  • Upravit
113
15.9.13 22:16
@Baby86 píše:
Vasen je sice moc hezka vec, ale s dlouhodobym souzitim se podle mne moc neslucuje. Tezko rict. Ja jsem s manzelem 7 let, coz moc dlouho neni, takze radit nikomu nemuzu a ani nechci. Za tu dobu, co s manzelem jsem, uz se mi z nej kolena nerozklepou, ale presto bych mu nefrnkla kvuli nahlemu pominuti mysli, tedy aspon v to doufam. On se kazdy chlap ocumi. Kdybych nekdy potkala chlapa, co by me „uhranul“, radsi bych si dala par facek, nez abych udelala nejakou pitomost. Jsem si jista, ze bych toho litovala. Sveho muze miluji, libi se mi, vazim si ho. Mam s nim dite, verime si, podporujeme se. Nevim, podle mne je lepsi pracovat na vztahu, ktery ma ty „kotvy“ nez se snazit hledat jinde.

Velmi dobře napsané, naprostý souhlas!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10848
15.9.13 22:17
@Anonymní píše:A to mě upřímně dost děsí.. Zažily jste někdy něco takového. Píšu dnes pod vlivem okolností, nedávno jsme se viděli… a už jen to, že nemohu být s ním a uvidíme se, kdo ví kdy, ve mě vyvolává hroznou úzkost, prázdnotu, beznaděj, pocit, že se mi srdce svírá tak, jako bych se už nikdy nemohla nadechnout…

takhle vypadá každá zamilovanost. každá s tím nábojem, že ji těžko zrealizuješ. To jen ten kdo je v ní až po uši si myslí, že je jediný na světě, že je to fatální láska, žese bez toho druhého zblázní, už nikdy nebude šťastný, že už se nikdy zhluboka nenadechne a touhou zešílí.
Věř mi, že to co prožíváš není nic vyjímečného, je to sice asi pro tebe hezké, ale můžeš to zažít za život ještě párkrát. Otázka je, jestli hodláš pokaždé spálit mosty. Láska k manželovi je taky ( i když nejen) o tom, že ho nevyměníš za neokoukanější a mnohem zajímavější a sexuálně přitažlivější model :nevim:

Jít od okoukanýho chlapa, který tě sexuálně až tak nebere = tvéh manžela, k novýmu samečkovi, který disponuje sexapealem i penězma - to pro mne neznamená „vzdát se všeho“. To pro mi připomíná znuděnou mladou dámu, která hledá vzrušení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
malinada
15.9.13 22:21

No tak jdi zítra za právníkem, podej žádost o rozvod, odstěhuj se od manžela ajdi do toho - hups, co když mě nebude chtít. Tak to nic, to si ponechám toho blbečka manžela a budu čekat, jestli mě ten pan Božský vojede a budu řešit, čí bude miminko zrovna v tom cyklu počaté.

Proč jsou tihle „fatálně zamilovaní“ vždycky takový sralbotkové? :nevim:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová