Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tohle šikana jednozančně je!!! Řešila bych s učitelkou, příp, s rodiči děvčete a to co nejrychleji!!!!
A jéééje, šikanu jako takovou nesnáším (a kdo taky jo)…myslím, že bych se to snažila dceři ulehčit, je dobré, že jsi šla za učitelkou a bude se to řešit snad ještě v zárodku, každopádně jsem dost impulzivní a obávám se, že bych si později došla i za rodiči té holčiny…Podle mě by se měly do školy dostat i nějaké semináře ohledně šikany, aby i děti věděly jak poznat „trýznitele“, jak se případně bránit atd… ![]()
a zkoušela jsi třeba promluvit s jejími rodiči?kdyby moji dceři udělala to co tvojí rozhodně bych zašla i k nim domů a vše jim řekla.Rozhodně už je to podle mě šikana a to už dost silná.Rvala bych se za dceru zuby nehty.
A v krajním případě bych uvažovala o jiné třídě, škole, ale to opravdu až kdyby to jinak nešlo. Myslím, že to co se chystáš udělat bude pro začátek stačit, uvidíš jak se tomu škola postaví, ale určitě bych chtěla mluvit i s rodiči té holčičky.
Každopádně si myslím, že i pokud by došlo k přeřazení tvé dcerky do jiné třídy, školy…tak ta „princezna“ si najde jinou oběť, v tom případě je pak důležité, aby o tom co ta holka dělá věděli i její rodiče a nějak jí v tomhle chování zamezili!
Ahoj. V první řadě je super, že o tom dcera s tebou mluví. Z toho usuzuju, že (zatím) není tak zle. Ale mohlo by se to pěkně rozjet, takže je prima, žes to začala řešit a že to chce řešit učitelka. Teď bude asi hodně záležet na tom, jak to učitelka bude řešit, jak to bude vypadat před třídou. A v neposlední řadě i to, jak to vidí zbytek třídy.
Tohle je šikana. V každé třídě se najde nějaké takové povedené dítko. Je určitě rozumné zajít za učitelkou, ředitelkou , rodiči atd…Ale výsledek bude až za dlouho a pro tvojí dceru stresující, protože bude muset svůj zážitek znovu a znovu vyprávět.
Já tyto třídní šarvátky řeším rovnou s tyranem. Když měly moje dcery problém s někým kdo je šikanoval, zašla jsem si za ním osobně, pořádně s ním zacloumala, lehce zvýšila hlas a zanechala nějakou výhrůžku - a byl klid… ![]()
Mňo, to je právě docela oříšek, rodina té holky. Vřelo to ve mě celej pátek, že jim zavolám (tykáme si, kamarádky ale nejsme, občas jsme se někde potkaly na něčích narozeninách). Ta ženská je hysterka, sekernice, přestože tohle teda není moje oblíbená činnost a asi by to bylo pro mě dost náročný, jsem se chystala to udělat, myslím zavolat jí. Po dohodě s třídní učitelkou jsem to zatím odložila. Škola se jí bojí. Ještě než nastoupily děti do školy, udělala scénu u ředitelky a na městskym úřadě jako zřizovateli, kvůli nějakejm prdlejm příspěvkům na vybavení (proč že jako mají oni platit, když je školství zadarmo!! Šlo o pár stokorun na toaleťák.) Myslela jsem, že to zkusím nechat na škole a nechci jim to komplikovat. Za druhé si to nepřála dcera. Zase, bojí se, že když se pohádám s uzurpátorčinou matkou, holka přijde do školy, řekne to třídě a ta jí za to bude nenávidět
Bojim se, abych někde nešlápla vedle, nicméně tý matce asi příští týden stejně zavolám, po poradě ve škole. Nemůžu to nechat fakt jen tak ![]()
peggy.sl píše:
Tohle je šikana. V každé třídě se najde nějaké takové povedené dítko. Je určitě rozumné zajít za učitelkou, ředitelkou , rodiči atd…Ale výsledek bude až za dlouho a pro tvojí dceru stresující, protože bude muset svůj zážitek znovu a znovu vyprávět.
Já tyto třídní šarvátky řeším rovnou s tyranem. Když měly moje dcery problém s někým kdo je šikanoval, zašla jsem si za ním osobně, pořádně s ním zacloumala, lehce zvýšila hlas a zanechala nějakou výhrůžku - a byl klid…
Jo, tak to mě taky napadlo… Fakt to funguje? Já bych jí dala taaak ráda jednu po prdeli!! (omlouvám se za invektivy)
Melody píše:Řešila jsem to takhle se dvěma ,,smrady,, a funguje to báječně. Ne teda třepnout na zadek, ale chytla jsem je pod krkem a zvedla ze země a přitom jsem s nimi cloumala…peggy.sl píše:Jo, tak to mě taky napadlo… Fakt to funguje? Já bych jí dala taaak ráda jednu po prdeli!! (omlouvám se za invektivy)
Tohle je šikana. V každé třídě se najde nějaké takové povedené dítko. Je určitě rozumné zajít za učitelkou, ředitelkou , rodiči atd…Ale výsledek bude až za dlouho a pro tvojí dceru stresující, protože bude muset svůj zážitek znovu a znovu vyprávět.
Já tyto třídní šarvátky řeším rovnou s tyranem. Když měly moje dcery problém s někým kdo je šikanoval, zašla jsem si za ním osobně, pořádně s ním zacloumala, lehce zvýšila hlas a zanechala nějakou výhrůžku - a byl klid…
Nejsem si jistá, zda to šikana je..souhlasím s tím, že chování „princezny“ je nepřátelské a špatné, ale je docela normální v holčičím kolektivu..
Mám dceru 12,5 let a co já si už vyslechla o intrikování, dohadování, pomlouvání, přetahování kamarádek a dalších kofliktů dvou znepřátelených skupin..Nadávání, drobné ústrky, naschvály se objevovaly také..
Jasně, děti se cítí po tom špatně a mají s tím trápení - ale neřekla bych, že je to něco s čím by si nedokázaly poradit samy - tím , že rostou, vyspějí a pochopí souvislosti..
Máš štěstí, že si o tom dcera s tebou povídá - můžeš jí poradit, pomoci utřídit myšlenky, podpořit jí..Možná ti to neříká, abys s tím něco konkrétního dělala - jako rodič..Je to jen svěřování.
Já bych zatím nic ve škole neřeišla - max. upozornila třídní učitelku, že má v kolektivu problém, protože i to je její role - tmelit kolektiv a dohlížet na hezké vztahy..( nevěřím, že by si nevšimla, že by copatá byla i tak trochu manipulátorka) ![]()
Mám jen jeden dotaz - proč se dcera rozhodla ignorovat favoritku, i když sama k tomu motivaci neměla? Já bych v tom dceru nepodporovala - vždy jí říkám, že sama musí cítit s kým se bavit chce a s kým ne..Není nikomu povinována se podřizovat jeho názoru..Možná , že i v tom je zakopaný pes.. ![]()
Myslím, že víc jí ochránit nemůžeš..Tedy já bych spíš zapracovala na dcerce, aby neměla tendence svléknout se pod nátlakem kohokoli, ale být odolnější.
Melody je to šikana, hned bych to řešila s ředitelkou, učitelka má tu holku ráda.Ale mezi náma, i když bude holka potrestána, bude ji domluveno, tak to bude k ničemu.Tvá dcera bude mít ve třídě nálepku „bonzáka“ i když není, a holky jsou mrchy, takže po tvé dceři pujde stejně ale víc rafinovaně, tvá dcera ti nic neřekne a bude se trápit.
Možná pokud jste město změnit školu
ve 3 třídě už jsou holky potvory, když se najde jedna taková hvězda, tak ostatní hodné holčičky se k ní přilepí ze strachu že by se s nima nikdo nekamarádil.
Hodaka píše:
Melody je to šikana, hned bych to řešila s ředitelkou, učitelka má tu holku ráda.Ale mezi náma, i když bude holka potrestána, bude ji domluveno, tak to bude k ničemu.Tvá dcera bude mít ve třídě nálepku „bonzáka“ i když není, a holky jsou mrchy, takže po tvé dceři pujde stejně ale víc rafinovaně, tvá dcera ti nic neřekne a bude se trápit.
Možná pokud jste město změnit školuve 3 třídě už jsou holky potvory, když se najde jedna taková hvězda, tak ostatní hodné holčičky se k ní přilepí ze strachu že by se s nima nikdo nekamarádil.
No, to je to, čeho se právě dost bojim. Že se kolektiv postaví proti ní
Já bych prioritně potřebovala, aby se všichni učitelé, co je učí, dozvěděli, že holka je sice šikovná a premiantka, ale mrcha a aby jí nevěřili a nedělali z ní princeznu. Což ale nevim, jestli je vůbec reálný… Jsme Praha, druhou základku máme kousek pod tou aktuální, asi by to nebyl problém, jenže zatim nedokážu odhadnout, co pro to dítě bude stresující víc, jestli změna školy nabo setrvání v současném kolektivu. Nemá ráda změny a ta její nejlepší kámoška jí hodně pomáhá, maj se rády ![]()
Po rozhovoru s třídní se zdá, že o problematický holce ví, odkejvala mi všechno, co jsem jí řekla, ale naše třídní má vždycky vznosný názory, takový, za který by zasloužila metál, ale většinou pak skutek utek…
Lizbeth píše:
Nejsem si jistá, zda to šikana je..souhlasím s tím, že chování „princezny“ je nepřátelské a špatné, ale je docela normální v holčičím kolektivu..
Mám dceru 12,5 let a co já si už vyslechla o intrikování, dohadování, pomlouvání, přetahování kamarádek a dalších kofliktů dvou znepřátelených skupin..Nadávání, drobné ústrky, naschvály se objevovaly také..
Jasně, děti se cítí po tom špatně a mají s tím trápení - ale neřekla bych, že je to něco s čím by si nedokázaly poradit samy - tím , že rostou, vyspějí a pochopí souvislosti..
Máš štěstí, že si o tom dcera s tebou povídá - můžeš jí poradit, pomoci utřídit myšlenky, podpořit jí..Možná ti to neříká, abys s tím něco konkrétního dělala - jako rodič..Je to jen svěřování.
Já bych zatím nic ve škole neřeišla - max. upozornila třídní učitelku, že má v kolektivu problém, protože i to je její role - tmelit kolektiv a dohlížet na hezké vztahy..( nevěřím, že by si nevšimla, že by copatá byla i tak trochu manipulátorka)![]()
Mám jen jeden dotaz - proč se dcera rozhodla ignorovat favoritku, i když sama k tomu motivaci neměla? Já bych v tom dceru nepodporovala - vždy jí říkám, že sama musí cítit s kým se bavit chce a s kým ne..Není nikomu povinována se podřizovat jeho názoru..Možná , že i v tom je zakopaný pes..
Myslím, že víc jí ochránit nemůžeš..Tedy já bych spíš zapracovala na dcerce, aby neměla tendence svléknout se pod nátlakem kohokoli, ale být odolnější.
Ignorování favoritky vzešlo ze situace. Moje první rada taky zněla, sama musíš vědět, s kým se kamarádit chceš a s kým ne. Bohužel to nefungovalo. Kolektiv je regulérně rozdělenej na dvě části (menší a větší) a mezi tím plavat prostě nedokázala.
O tom, že se nemá nikomu podřizovat, že musí mít svůj názor, nenechat si nic vnutit s ní mluvím už léta, má k tomu tendence, intenzivně poslední dva měsíce, kdy to vygradovalo, skoro denně. Vychvaluju jí, snažím se zvyšovat sebedůvěru, vypadalo to, že to funguje, a teď tohle
Sama to nechápu…
Ráda bych požádala o názory, jestli jde v případě mojí dcery o šikanu a jak byste jí řešily…
Jsem z toho celá rozklepaná, nevím, jak nejlíp svoje dítě ochránit. Zatím z toho (té situace v tělocvičně) žádné trauma nemá, ale bojí se kolektivu, bojí se, že když se to začne řešit, spojí se uzurpátorčin harém proti ní. Bojí se reakce kolektivu a já s ní. Aby se nezačala bát chodit do školy…
Dcera už od první třídy řeší drobný neshody s holčičkou ve třídě. Moje dcera je v kolektivu typ spíš submisivní, nemá ráda konflikty, proto se vždycky snaží s každým vyjít po dobrém. Je (ve škole) poslušná, respektuje autority, bojí se jich. Ta problémová holka je studijně dost šikovná, premiantka, cop až na zadek. Učitelky jí milujou. A i značná část třídy. Jenže si z rodiny nese asi nějaký zadání, že ona je a má být nejlepší. Což by určitě nijak nevadilo, pokud ona by svojí pozice nezneužívala. Je pasovaná do role princezny třídy, všechno organizuje, všichni jí obdivujou a poslouchaj.
Nejlepší kamarádka mojí dcery tuhle holku už dlouhodobě nemá ráda. Dokáže se proti ní nějakým způsobem vymezit. Ta horší část konfliktů začala někdy na podzim, kdy nejlepší kamarádka chtěla po mojí dceři, aby se s uzurpátorkou přestala kamarádit. Což ona, v rámci svého - vyjdu s každým - jakoby dělala. Pár dní mi tu brečela, nakonec jsme došli k názoru, že nejlepší kamarádka má pravdu, ať uzurpátorku ignoruje. Nějakou dobu se to dařilo. Pak začalo docházet k prvním konfliktům, kdy uzurpátorka, jsa naštavá, že jí kus jejího harému přestal poslouchat, začala moje dítě strkat ze schodů, schovávat jí oblečení, naposledy jí dala facku v podstatě pro nic. Na moje rady si dcera ve třídě společně s nejlepší kamarádkou našli pár dětí, který taky nechtějí být součástí harému, společně se domluvili, že si budou pomáhat. Měla jsem radost, že v tom holky nejsou samy a že se to snad zklidní. Tenhle pátek ale před hodinou tělocviku v šatně došlo k tomu, že uzurpátorka „donutila“ mojí dceru si před vlastně celou třídou sundat kalhotky a stádo se tomu dojednoho smálo… Uzurpátorka používá citovou manipulaci. Prý jí začala říkat, ať to udělá, že bude legrace. Dcera řekla ne, pak podruhé, když chvíli odolávala, uzurpátorka začala natahovat.. A dcera, aby byl „klid“ - uzurpátorku mají všichni rádi, přišla by učitelka a sjela mojí dceru, že tu druhou rozbrečela, věří se vždycky jí - to udělala…
Prozatím mi to pořád připadalo, že to máme tak nějak pod kontrolou, ale tohle už mi vážně připadá přes čáru
Ještě to odpoledne jsem volala třídní, chce to řešit, stojí snad za námi, v pondělí jdu do školy, nahlásíme to ředitelce, pokusíme se to řešit se školní preventistkou v oblasti šikany…
Jen pořád nevím, jestli je to dost
Máte nějaké rady? Dělám dost? Jde udělat něco víc? Vyjma tedy toho, že s dcerou na to téma pořád mluvím a vysvětluju jí, že si nesmí nechat „srát na hlavu“ a všechno líbit, že je stejně silná osobnost jako každý…