Skončit v práci? Ale kam dál…
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Zdravím, pokusím se stručně popsat situaci.
K současné práci jsem se dostala poměrně trnitou cestou. Měnila jsem obor a z jistého dobře placeného zaměstnání jsem odešla. Začala jsem studovat kurzy grafiky, které trvaly několik měsíců a poté jsem dlouhodobě nemohla najít práci (6 měsíců).
Následně jsem dojížděla rok neuvěřitelné 4 hodiny denně do zaměstnání vlakem a byla témeř na pokraji vyhoření. Skončila jsem a brigádničila kde se dalo.
Poté se mi naskytla práce v oboru o kterém jsem snila hned v místě bydliště. Ze začátku jsem byla nadšená, na juniorní pozici jsem si nevymezovala žádné hranice a udělala vše co mi šéfová zadala. Bohužel po roce dělám práci za xx lidí a mám pocit že nic pořádně. Šéfová a majitelka firmy je mikromanažer, velmi toxický člověk a intrikánka, která lže a vůbec to nevytváří ve firmě dobré klima. Už si toho všímají i ostatní kolegové. V práci začínám být nešťastná a frustrovaná. Nikam se neposouváme jako oddělení ani já sama. Už od ledna se dívám na nabídky práce ale v okolí není práceCo by jste dělali holky? Potřebuji nějaké rady, předem moc děkuji
Asi takto ti to řeknu, na každé práci najdeš něco. Teďka jde o to, jaká je celková situace pro a proti. Honit se za mamonem dokonalého zaměstnání je cesta do pekel pro drtivou většinu lidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Zdravím, pokusím se stručně popsat situaci.
K současné práci jsem se dostala poměrně trnitou cestou. Měnila jsem obor a z jistého dobře placeného zaměstnání jsem odešla. Začala jsem studovat kurzy grafiky, které trvaly několik měsíců a poté jsem dlouhodobě nemohla najít práci (6 měsíců).
Následně jsem dojížděla rok neuvěřitelné 4 hodiny denně do zaměstnání vlakem a byla témeř na pokraji vyhoření. Skončila jsem a brigádničila kde se dalo.
Poté se mi naskytla práce v oboru o kterém jsem snila hned v místě bydliště. Ze začátku jsem byla nadšená, na juniorní pozici jsem si nevymezovala žádné hranice a udělala vše co mi šéfová zadala. Bohužel po roce dělám práci za xx lidí a mám pocit že nic pořádně. Šéfová a majitelka firmy je mikromanažer, velmi toxický člověk a intrikánka, která lže a vůbec to nevytváří ve firmě dobré klima. Už si toho všímají i ostatní kolegové. V práci začínám být nešťastná a frustrovaná. Nikam se neposouváme jako oddělení ani já sama. Už od ledna se dívám na nabídky práce ale v okolí není práce
@Monikas143 píše:
„@smile_xxx“ Špatně jsem to formulovala.
Práce v oboru, která by se mi líbila. Hledám práci kde bych působila dlouhodobě.
Díky za dobrý postřeh.
Co ti brání se za prací přestěhovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hledala bych dal, a v soucasne praci bych holt zustala, nez najdu neco jineho, co jineho se da delat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Odchazet z jisteho zamestnani a delat kurzy grafiky, to byl teda napad. Melas tam zustat a kurzy si delat pri zamestnani. Tak se z toho pouc, zustan, kde jsi, a novou praci si aktivne hledej po praci. A jestli od ledna nikde nic neni (to myslis tu grafiku?), tak se proste prestehuj nekam, kde praci sezenes 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Zdravím, pokusím se stručně popsat situaci.
K současné práci jsem se dostala poměrně trnitou cestou. Měnila jsem obor a z jistého dobře placeného zaměstnání jsem odešla. Začala jsem studovat kurzy grafiky, které trvaly několik měsíců a poté jsem dlouhodobě nemohla najít práci (6 měsíců).
Následně jsem dojížděla rok neuvěřitelné 4 hodiny denně do zaměstnání vlakem a byla témeř na pokraji vyhoření. Skončila jsem a brigádničila kde se dalo.
Poté se mi naskytla práce v oboru o kterém jsem snila hned v místě bydliště. Ze začátku jsem byla nadšená, na juniorní pozici jsem si nevymezovala žádné hranice a udělala vše co mi šéfová zadala. Bohužel po roce dělám práci za xx lidí a mám pocit že nic pořádně. Šéfová a majitelka firmy je mikromanažer, velmi toxický člověk a intrikánka, která lže a vůbec to nevytváří ve firmě dobré klima. Už si toho všímají i ostatní kolegové. V práci začínám být nešťastná a frustrovaná. Nikam se neposouváme jako oddělení ani já sama. Už od ledna se dívám na nabídky práce ale v okolí není práce
Tak nepíšeš podrobně, jak hrozné to je. Ale jelikož si dlouho neměla práci, měnila obor apod., tak bych se opravdu hodně snažila vydržet v té současné práci nějakou dobu. Ono to fakt nevypadá dobře pro budoucí zaměstnavatele, že nikde nevydržíš.
Jak manageruje managerka nebo jakou má povahu a koho pomlouvá, o to bych se nestarala, prostě si od toho udělej distanc. Dokud ti něco nebo někdo neubližuje, tak co. A práci bych jasně a asertivně řekla, že stihnu tehdy a tehdy, že mám na starosti jiné věci. Sama musíš vědět, kolik stíhají ostatní. Pokud toho máš víc, odmítni to - slušně, ale jasně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zdravím, pokusím se stručně popsat situaci.
Co by jste dělali holky? Potřebuji nějaké rady, předem moc děkuji 
K současné práci jsem se dostala poměrně trnitou cestou. Měnila jsem obor a z jistého dobře placeného zaměstnání jsem odešla. Začala jsem studovat kurzy grafiky, které trvaly několik měsíců a poté jsem dlouhodobě nemohla najít práci (6 měsíců).
Následně jsem dojížděla rok neuvěřitelné 4 hodiny denně do zaměstnání vlakem a byla témeř na pokraji vyhoření. Skončila jsem a brigádničila kde se dalo.
Poté se mi naskytla práce v oboru o kterém jsem snila hned v místě bydliště. Ze začátku jsem byla nadšená, na juniorní pozici jsem si nevymezovala žádné hranice a udělala vše co mi šéfová zadala. Bohužel po roce dělám práci za xx lidí a mám pocit že nic pořádně. Šéfová a majitelka firmy je mikromanažer, velmi toxický člověk a intrikánka, která lže a vůbec to nevytváří ve firmě dobré klima. Už si toho všímají i ostatní kolegové. V práci začínám být nešťastná a frustrovaná. Nikam se neposouváme jako oddělení ani já sama. Už od ledna se dívám na nabídky práce ale v okolí není práce