Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Skvělý manžel + krize
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.10.16 08:18
@Anonymní píše:
Radši jsem to dala hned do popisu, protože je mně jasné, že ta o dobrém bydle tu bude v každém druhém příspěvku.
Jen už vážně nevím, co dělat. Manžel je pracovitý, vydělává, skvělý táta… Jen my dva jsme se v posledních letech hodně odcizili. Žijeme vedle sebe, ne spolu. Sex není. Že mě to sluší, to jsem neslyšela tak asi 5 let? No, možná mně to třeba nesluší… Nemáme hlídání, takže spolu sami dva nic nepodnikáme. Stále slyším stesky, jak má málo času na děti, tak se ho vždy zeptám, jestli my dva máme na sebe času dost. No včera jsem se naštvala, protože mě řekl, že my dva na sebe začneme mít čas tak za 3 roky, až děti budou větší. Zeptala jsem se, jestli mu přijde, že za ty 3 roky si najednou budeme mít co říct, když už teď nemáme. Prý to pak půjde postupně. Já nevím, já už tady za ty 3 roky nechci být. V podstatě zůstávám kvůli dětem a zůstanu, to bych jim neudělala, že bych rozbořila rodinu. Jen jsem strašně sama, strašně nešťastná a tak nějak nemám toho druhého, kdo by na vztahu chtěl taky pracovat. Co s tím?
Co třeba začít tím, že si občas zaplatíte hlídání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.16 08:21
@Malaga píše:
Co třeba začít tím, že si občas zaplatíte hlídání?
Měla jsem problém sehnat chůvu na dopoledne a to už taky padlo (kvůli práci). Bydlíme na vesnici, tyhle možnosti tady jsou fakt minimální, hledala jsem hodně měsíců. Tomu vůbec nevěřím, že by se podařilo, po mých zkušenostech 
- Citovat
- Upravit
27.10.16 08:21
Když vydělává, tak si zaplatit hlídání a začít něco podnikat a nepřežívat ze dne na den.
A pokud už jste trošku odcizení, tak to nebude lehké. Možná to bude i trošku trapné.
Ale pokud budeš mít tendenci to vzdávat, uvědom si, že slušných chlapů je pomálu a že se slušným chlapem se dá žít vždy, jen člověk musí chtít a něco pro to udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.16 08:22
@Anonymní píše:
Měla jsem problém sehnat chůvu na dopoledne a to už taky padlo (kvůli práci). Bydlíme na vesnici, tyhle možnosti tady jsou fakt minimální, hledala jsem hodně měsíců. Tomu vůbec nevěřím, že by se podařilo, po mých zkušenostech
Když zavoláš do agentury, někdo přijde, jen to bude dost stát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.16 08:24
@Sany80s píše:
Když vydělává, tak si zaplatit hlídání a začít něco podnikat a nepřežívat ze dne na den.
A pokud už jste trošku odcizení, tak to nebude lehké. Možná to bude i trošku trapné.
Ale pokud budeš mít tendenci to vzdávat, uvědom si, že slušných chlapů je pomálu a že se slušným chlapem se dá žít vždy, jen člověk musí chtít a něco pro to udělat.
S tím hlídáním viz můj příspěvek pro Malaga, já tam moc možností nevidím, respektive žádnou. Taky nenechám děti a dům jen tak někomu. Plus vesnice je vesnice, sehnat nedrbnu, která neproleze dům a nevyžvaní všem kolem, co a jak doma máme, tady je to skoro nemožný
s tím trapné - to je přesné. Já jsem měla plán - jako že uložím děti a pak si uděláme doma „jakože jdeme na večeři“. Ale když jsem si představila, že to celé nachystám, pak ještě po nás pěkně uklidím a ten trapas, že si stejně nemáme co říct a on se za chvíli odkulí do křesla a já si tu budu moct v 11 pěkně šůrovat v kuchyni, no docela rychle jsem tenhle svůj bezva nápad zaplašila. Bylo by to k ničemu . Přijde mně, že fakt není snaha ani z jedné strany a přitom si myslím, že by nebylo třeba moc, ale nějak nám to vůbec nejde
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.10.16 08:27
@Sany80s píše:
Když zavoláš do agentury, někdo přijde, jen to bude dost stát.
Bydlíme 40 km od krajského města, kde by to možná šlo. Tobě by chutnala večeře s vědomím, že dáváš třeba 2,5 tisíce za hlídání (včetně dopravy neznámé chůvy - tu bych tu taky chtěla mít alespoň jednou před tím, než opravdu vypadneme na celý večer). Mně by to teda upřímně snad ani nechutnalo
- Citovat
- Upravit
27.10.16 08:34
Hele, ale tak to zkus, tu večeři, zkus to nachystat, pak večer nešůruj, nech to na ráno. Napiš mu už přes den sms, že chystáš na večer překvapení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.16 08:37
@terinka4444 píše:
Hele, ale tak to zkus, tu večeři, zkus to nachystat, pak večer nešůruj, nech to na ráno. Napiš mu už přes den sms, že chystáš na večer překvapení.
Já vím, že bych měla něco dělat. Jen mně je do breku, když si vzpomenu na moje dřívější pokusy o jakékoliv oživení. On je v tomhle prostě jelito, jeho nic nenapadne, to nepíšu nějak zle, každý jsme nějaký. Ono jemu to zase ani tolik nechybí, on to bere jako etapu života s dětma, což tomu já taky rozumím. Jen mně přijde, že jsme se prostě odcizili až hodně.
Ach jo
- Citovat
- Upravit
27.10.16 08:38
Šoupnout děti příbuzným/na tábor/etc. aspoň na prodloužený víkend. Jasně, že jste se odcizili a nemáte sex. Ty nejsi partnerka/manželka, ale jenom matka. Myslíš, že nějakou holku z města, co ti přijde pohlídat děti, zajímá, co máte doma ve skříních? To jenom lidi ze vsi jsou furt zvědaví a věčně by šmejdili, proto si i oni myslí, že když k nim někdo přijde domů, tak bude šmejdit. Holka, co už hlídá třeba dýl nebo je pod tou agenturou, tak má vaše skříně někde u zadku - natož aby to někde vykládala 
. Takže žádný „to nejde“. Buď manželka, ne spolubydlící, co se stará o děti.
Jo a pokud už se dostanete k tomu společnému volnému času - nebavte se o dětech a chodu domácnosti.
Plus můžete dělat společné rodinné věci, které zapojí i manžela (takže nakonec budete trávit čas spolu) - jet někam na výlet a podobně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.16 08:39
Jedinný způsob jak proměnit krizi v novou etapu je měnit zaběhané způsoby řešení věcí - nejde neustále opakovat to samé a doufat, že čirou náhodou najednou člověk dostane jiný výsledek.
Takže je sice logické, že na každý návrh, který v téhle diskuzi padne máš sakra dobré zdůvodnění proč to nejde, ovšem je možná na čase přestat hrát hru na „ano, ale“. Jestli to chceš vyřešit jinak než rezignací a nebo rozchodem, tak i tvoje představy a vzorce chování budou muset projít proměnou.
Každý z vás dvou má nějaká očekávání od toho druhého a od vzájemného vztahu, nevědomá, nevyřčená očekávání. A právě tato nenaplěná očekávání jsou zdrojem frustrace. Ne- tvůj muž v tom co žijete taky není spokojený.
Ale tím, že jsou ta očekávání nevyřčená (a klidně je nemusí mít jasně formulované ani pro sebe ten kdo je má), tak partner, na kterého jsou kladena o nich netuší.
Pokud se z té běžné krize, která zákonite potká téměř každé dlouhodobé partnerství chcete dostat, potřebujete najít nějaký způsob, jak se sebou mluvit tak, abyste se slyšeli.
Tak aby ty si z jeho řeči neměla pocit že nemá zájem a necítila to jako zranění, tak aby on z tvojí řeči neměl možná pocit, že mu vyčítáš - tedy že ho považuješ za špatného a viníka situace a nestahoval se do obrany. To co ten jeden vnímá nemusí nutně znamenat, že ten druhý to tak myslel. A právě tyhle nánosy očekávání, předpokladů, obranných mechanismů a pod. je potřeba rozklíčovat.
Je zbytečné hledání viníka, kdo za to může -to je jednoduché, každý máte přesně 50% zodpovědnosti. Ani víc, ani míň.
No a po nalezení úspěšného komunikačního kanálu je čas na vzájemné si objasnění těch nenaplněných očekávání, snahy neurazit se a následně hledání takového způsobu fungování, co zvládne překročit současnou bludnou spirálu a povede někam dál.
Není to snadné, v žádném případě. Na druhou stranu pokud to nezvládnete a manželství se rozpadne, tak samozřejmě že v příštím vztahu dojde na tu samou situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.16 08:41
Hluboce s Tebou soucítím 
za ty léta na mateřské/rodičovské už jsem si prožila spoustu emocí a tohle všechno znám, včetně nulového hlídání. My si tedy s manželem máme stále co říct, takže není problém si večer sednout s vínkem a povídat si. Samozřejmě se ale většina večerů odehrává tak, že si on si čte na pc nějaké věci o sportu a já čučím na tv nebo do mobilu. Jinak nejnáročnější jsou snad víkendy, obě děti spolu řádí a my oba je jen klidníme. Ono asi není moc co poradit, jakmile děti odrostou je to opravdu lepší, teď (nevím jak máš staré děti) je to náročnější. Mně pomáhá vypadnout, jít si posedět s kamarádkou (věř, že všude je to podobné). Ohledně těch chův souhlasím, já bych si tu sice chůvu asi sehnala - ale pustit si domů cizího člověka, zaplatit cca 150/hod + vyřešit jak pak odjeje domů. K tomu připočítám že někde necháme peníze za nějakou zábavu. Je to prostě drahá sranda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.16 08:43
Každá chuva neproliza celý byt, ja hlídala rok 2 děti, jedno skolkove a prvnaka od 14 hodin do cca 19 hodin, ale byla jsem ověřena přes agenturu. V životě by me to ani nenapadlo. Ani žádní kamatadi/kamarádky, rodice/tchanovci by pohlídat nemohli? Jinak, mi takové večerní „akce“ pořádáme taky, byt tebou, tu večeři zkusím 
nebo film, víno, k tomu nějaký sýr,… nebo si něco zahrát? U toho komunikace vaznout nebude, doporučila bych Osadníky z katanu, dříve, jsme hráli každý večer. Ja bych se o záchranu manželství pokusila, když to nevyjde, a chlap bude furt bez snahy, alespon budes mit pocit, že si udělala vše. Hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.16 08:43
Zakladatelko, prijde mi, ze kazdy napad jakoby hned sama zatratis. Nesmis k tomu pristupovat s tou negaci. Myslim ze vztah s detmi vzdy stoji za namahu. Udelala bych tu veceri a popremyslela o tematech, hezky se oblilka atd. Co ty vis, stejne tak se muz treba chyti a neodkuli se do kresla. Stejne tak s placenym hlidanim. 2,5 tis nehazis z okna, naopak. Zachrana manzelstvi za par tisic stoji ne? Nesmite to proste nechat vyhnit. Musite byt partneri a ne jen rodice. Pak vam prckove odrostou a zijstite ze jste si cizi. Zkuste na tom vsem vic maknout, bohuzel vztah je proste taky o praci, obetovani a kompromisech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.16 08:44
Začni maličkostmi, nemusí to být hned jakože večeře se svíčkama, předkrmem a dezertem. Zkus udělat třeba pár jednhubek, nalij dobré víno a zapni pěkný film nebo seriál. Navrhni společnou koupel nebo sprchu. Zapal večer svíčky, udělejte si kafe nebo svařák a zahrajte si nějakou společenskou hru. Možností je spousta, je to o maličkostech, o objetí před tím, než si jdete každý číst nebo brouzdat po netu, o úsměvech, o tom, že uděláš jeho oblíbené jídlo, i když ty by sis dala něco jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Radši jsem to dala hned do popisu, protože je mně jasné, že ta o dobrém bydle tu bude v každém druhém příspěvku.
Jen už vážně nevím, co dělat. Manžel je pracovitý, vydělává, skvělý táta… Jen my dva jsme se v posledních letech hodně odcizili. Žijeme vedle sebe, ne spolu. Sex není. Že mě to sluší, to jsem neslyšela tak asi 5 let? No, možná mně to třeba nesluší… Nemáme hlídání, takže spolu sami dva nic nepodnikáme. Stále slyším stesky, jak má málo času na děti, tak se ho vždy zeptám, jestli my dva máme na sebe času dost. No včera jsem se naštvala, protože mě řekl, že my dva na sebe začneme mít čas tak za 3 roky, až děti budou větší. Zeptala jsem se, jestli mu přijde, že za ty 3 roky si najednou budeme mít co říct, když už teď nemáme. Prý to pak půjde postupně. Já nevím, já už tady za ty 3 roky nechci být. V podstatě zůstávám kvůli dětem a zůstanu, to bych jim neudělala, že bych rozbořila rodinu. Jen jsem strašně sama, strašně nešťastná a tak nějak nemám toho druhého, kdo by na vztahu chtěl taky pracovat. Co s tím?