Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi moc líto co prožíváš ale nezapomen na to že každý máme zodpovědnost sám za sebe nemůžeš za to!!!
Můj ex se taky zabil, někdo říká, že to byla nehoda, někdo zas, že skočil sám… To ví ale asi jenom on sám. Každopádně si nic nevyčítej, buď to byla nehoda a na tom nenese vinu nikdo, nebo to byla sebevražda a to zas bylo jenom jeho rozhodnutí. Každý je zodpovědný za svůj život sám, nenech se od okolí přesvědčit, že za to můžeš ty
Proboha co si vyčítáš? Že on je sobec a slaboch a nechal tu svoji rodinu a blízké, i když mu muselo být jasné, že budou tak moc truchlit? Jak víš, že jeho smrt není pomsta tobě, právě proto, aby si se takhle cítila?! On byl dospělý člověk, nesoucí zodpovědnost za svoje činy pouze na sobě samém, takže ty zas nic nemůžeš, i kdyby se zasebevraždil kvůli čemukoliv. A to že to okolí svádí na tebe? Ano, oni potřebují najít viníka, strašně to bolí a je to chaos a ono jim to pomůže zorientovat se lépe v nastalé situaci, je to přirozené, když bys to nebyla ty, byl by to někdo v nemocnici, nebo ten, co tam u té silnice vysadil ty stromy. Pokud se zabil, byla to jeho volba, na kterou měl právo, ale ty s jeho volbou nemáš nic společného. Pokud se zabil při nějaké nehodě, je to strašné, ale za to ty přece taky nemůžeš. Obrň se trpělivostí, vyhledej psychickou podporu někoho, kdo tě podrží a popřemýšlej o tom. ![]()
Moc ti drřím palce ať to psychycky zvládneš, mě umřel přítel před lety já ho milovala to byla neskutečná rána, teď jsem vdaná a šťastná. Není to lehké, když blízký zemře také jsem si to vyčítala, ale postupem času mi došlo, že jsem za to opravdu nemohla…bylo to jen v tom těžkém začátku, když člověk neví co má dělat…co si má myslet…drž se
Jak píšou holky - nezodpovídáš za rozhodnutí druhých, on takřka jistě měl jinou možnost (např. psychologa). Nenech sebou manipulovat.
On ti někdo přímo řekl, že ti to dává za vinu? ![]()
A k tomu, že cítíš, že tě obviňuje i tvá rodina: Prosím, prosím, nezkoušej číst nikomu myšlenky, akorát si uškodíš. Jsi vykolejená a vidíš všechno černěji, než to je. Možná kolem tebe chodí a „blbě koukají“, ale to může být i proto, že chápou, jak jsi z toho sama na nervy a nevědí, jak se k tobě chovat. (Plus ti, co ho znali jsou asi sami otřesení jeho smrtí.)
Klidně vyhledej psychologa, nějaké krizové rodinné centrum nebo tak, ztráta blízkého člověka je nesmírná zátěž a není důvod, aby ses s tím musela prát sama.
Každý nese zodpovědnost sám za sebe a za své činy. Ty za nic nemůžeš, máš právo na ti s někým nebýt!
Ahoj, každý je zodpovědný za své činy sám!!!
Loni se zabil exmanžel a otec mé dcerky. Jeho rodina z toho pro změnu viní jeho tehdejší přítelkyni. Ta z toho skončila na psychiatrii, ale už je v pohodě. Nikdo za to, co udělal, nenese zoidpovědnost. To by se potom nemohl nikdy nikdo s nikým rozejít!!!
Nesmysl, nejsi povinna s nekym zustavat proto, aby nespachal sebevrazdu. Nikdo neni povinen se takto obetovat. maximalne tak, kdyby se jednalo o prekonami nejakeho kratkeho krizoveho obdobi, kdyby se trebas nakumulovaly tragedie. Podrobnosti nevime, tak jen takto obecne.
Musis mit hrozny pocit, stalo se mi neco podobneho. Zacala jsem asi v 18letech obcas dochazet za sousedem s vedlejsiho domu, po sexu jsem si zapalila cigarko z okna a pod oknem stala jeho holka se kterou uz to asi mesic ukoncoval a byli pohadani, tak se dojela udobrit
Uvidela me, utekla a podrezala si zily, nastesti to prezla ale bylo to drsne.
Kazdy nese zodpovednost sam za sebe a za sve ciny taky. Krom prcku ![]()
Souhlasim s holkama a preji hodne sil.
Jeho rodina logicky hledá viníka a ty jsi snadný terč. Potřebují si prostě najít někoho, kdo za to může, i když to tak není. Máš tady už dost odpovědí, že tvoje vina to fakt není, tak se jen přidávám s tím, že přeju hodně síly, ať to je rychle za tebou. ![]()
To je přeci hloupost. Chápu, že se cítíš tak, jak se cítíš. Chápu i jeho rodinu, oni to potřebují na někoho hodit. Pravda je taková, že pokud to byla sebevražda, bylo to jeho rozhodnutí, jeho slabošský útěk.
Ty přeci z logiky věci taky víš, že je blbost dávat si to za vinu. To by jsi musela zůstat s prvním klukem, kterého by jsi poznala a už nikdy ho neopustit aby si náhodou něco neudělal. Jestli byl nervově labilnější, tak to není tvoje vina. Možná bych ti doporučila návštěvu psychologa. Ne proto, aby jsi pochopila, že to není tvoje vina, ale aby jsi se vyrovnala s jeho smrtí (očividně jsi ho stále milovala) a mohla jít dál ![]()
Anonymní… předně je mi to moc líto ![]()
Bohužel do člověka nevidíme… měla jsem kamarádku, byla na tom psychicky trochu špatně, vídali jsme se denně, podporovala jsem jí jak jsem mohla, spolupracovali jsme i s jejím manželem. Dokonce souhlasila že zajdeme spolu k psychologovi a uvidíme jestli se jí uleví, objednala jsem jí na pondělí… a šla jsem tam sama. V pátek jí prostě přeskočilo a narvala to autem do beton. zátarasu. Nehoda to fakt nebyla… Ale co tím chci říct.. snažit se můžeš jak chceš, ale sama člověku takto asi nepomůžeš. Je to jako s dítětem, pořád hlídáš a v nestřežené chvilce… Jestli byl tvůj ex trošku labilnější, udělal by to dřív nebo později stejně. Bohužel.. buď by tě vydíral pořád dokola a byla bys nešťastná, nebo by si našel jinou která by to nevydržela a bylo by to nastejno… byla to jeho volba. Je těžké se s něčím takovým smířit, když člověk neví proč a neustále hledá odpověď a přemýšlí co by kdyby… ale časem to přebolí. Nevyčítej si to… nemůžeš za to. ![]()
Lenka
Vinu si rozhodně nedávej, ikdyž teď to bude prostě hrozně těžký. musíš to brát tak že nikdo neví co jeho partner má v hlavě. když se někdo zabije kvůli nešťastné lásce, je to v jeho oslabené psychice. jak u žtady někdo psal…to by se nikdo s níkým nemohl rozejít…
ale na druhou stranu chápu i jeho rodinu. mě zemřel vinou někoho jiného můj 18ti letej bráška a taky jsme potřebovali vědět kdo za to mohl..nevíme to do teď a je to ubíjející
![]()
ale psala jsi že utonul…no já jen že se pohybuju ve zdravonictví a sebevraždu utonutím jsem ještě nezažila…a že jsem jich viděla už hodně..
co když to je celý jinak a ty se trápíš zbytečně???
Ano, byl to sobecký slaboch. Řekněme si to natvrdo. Byla to jeho vůle a bylo mu srdečně jedno, co tím způsobí. A kdo to nechce pochopit, potřebuje sám odbornou pomoc. Pokud se tedy chlapec neutopil nešťastnou náhodou. A nebyl v tom případně alkohol - to by i ta náhoda byla jeho zaviněním. Není to lehká životní situace, ale tvoje vina to opravdu není. To už bys mohla jeho rodině říct, že ho špatně vychovali, že nedokázal řešit situaci jinak, než sebevraždou, a to by byla taky blbost. ![]()
Dobrý den,
předem se omlouvám všem za anonymní zpověď. Jsem zaregistrovaná, ale nemohu a nechci teď psát veřejně. Již jednou jsem tady měla založenou diskuzi a setkala se s velkou oporou a pomocí, proto jsem teď opět tady. Snad jen pro vlídné slovo, potřebuji si vypsat, nebo mi snad pukne srdce žalem. Nechci tady vypisovat celý svůj příběh, chci jen napsat, jak neskutečnou bolest právě prožívám. Není to dlouho, co jsem odešla od přítele, který před pár dny zemřel. Nikdo mi nechce říct co se stalo, nikdo z jeho přátel ani rodiny se mnou nemluví. Každý mi to dává za vinu. Nevím, zda to byla nehoda nebo svůj život ukončil sám. Našli ho utonulého. Několikrát mi psal, že beze mě žít nechce a nemůže. Neopustila jsem ho, protože jsem ho nemilovala, důvod byl jiný. Teď jsem z toho úplně zničená a mám strašné výčitky svědomí. Momentálně jsem u rodiny, ale cítím, že i ti si myslí, že za to mohu já. Nevím už co dál, mám pocit tak stašné těžkosti, bezmoci chce se mi řvát, chce se mi umřít. Mám pocit, že umřu žalem. Zničila jsem život mladému člověku, pořád myslím na to, že zemřel kvůli mě, že kvůi mě poslední týdny trpěl, když já si užívala. Je mi na nic, nemohu se na sebe ani podívat, nenávidím se. Trhá mě to na kusy.