Smutné myšlenky

Ahoj,
Poslední dobou mi je hrozně smutno. Jsem ve 28 tt, doma většinou dopoledne jen pejsek, ranní rutina v podobě uklízení a vaření a čekání na přítele až se vrátí z práce. Jedna kamarádka cerstve porodila, nemá na mě čas, druhá svobodná, má jiné priority, chodí do práce, cestuje s přítelem. Není s kým pokecat. Mám pocit ze jsem na vše sama a hlavně blížící se strach z porodu a péče o malou mi nedá spát… Kolikrát jsem celou noc vzhůru a usnu až k ránu když už to tělo asi fakt nedává. Teď ještě jak poslední dobou prší tak je mi hůř a hůř. Nevím kam už bych se měla tady projít, nic mě nebaví, televize mě nebaví, dřív mě bavilo malovat ale nějak nejsem schopná začít.. Má to některá z vás taky tak a co byste mi třeba doporucili?
Přemýšlím o svém životě, o vztazích, co jsem pokazila, co nemůžu změnit a tím že se ani nikdo neozve tak si říkám, že jsem vlastně všem úplně u zadku. Já vždycky našim třeba volám aby dorazili na kafe k nám, řeknou že jo ale pak už nic. Tak už jsem je přestala zvát a už si skoro ani nevoláme. A ségra rady typu, už se nevyspis, koukej spát teď pak ti začnou galeje.. Já to chápu ale fakt mi tohle na náladě nepřidává. Děkuji že stě dočetli do konce a přeju všem hezky den.