Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Smutný puberťák
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Snorlaxik
28.10.24 10:44
Tak nejspíš se mu stýská po rodině. Nemůžete někdy jet vy návštěvu staršího syna, ať ho vidí častěji? Nedá se domluvit s otcem, aby si s ním třeba čas od času zavolal, sešel se s jj on sám. Co děláš se synem o volném času ty?
- Citovat
- Upravit
28.10.24 11:02
To vypadá, že mu starší nahrazoval mužský vzor a on se cítí nechtěný z hlediska toho mužského elementu.
Nějaké kroužky má?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.24 11:05
@Snorlaxik píše: Více
Ex manžel jezdí kamionem ven. Volá mu několikrát týdně, ale moc si nepopov8dají, syn jen stroze odpovídá, hovor na dvě minuty. Jak jsem psala schází se na jedno odpoledne přibližně co tři měsíce. To jdou na střelnici. To se synovi líbí, ale o častější kontakt ex nestojí, má tři malé děti a její nová mu dělá scénky, když je se synem, je také dost sama, kvůli jeho práci a když je doma, tak ho má ráda pro sebe. Tohle už řešit odmítám, ex nechce, tak nechce, já ho nezměním, prosila jsem ho několikrát, trápím se tím roky, ale nic s tím neudělám. Za starším synem jedeme zítra, to se syn těší. Jenže jsou to vždycky jen chvíle, ráda bych aby byl veselejší celkově. Se synem chodím na různé akce, když se to týká vojenství, zbraní, PČR, to ho baví. Dříve hrál s bráchou airsoft, chodil i na kroužek, na ten už chodit nechce. Jezdíme na dny NATO například, ale letos to nebylo, kvůli povodním. Když je v okolí nějaká akce s tématikou, která ho zajímá, vždy jdeme. V běžné dny ho ale nemůžu na nic namotivovat, maximálně že ho vytáhnu na procházku se psem, to je všechno.
- Citovat
- Upravit
28.10.24 11:26
Chybí mu mužský element, otec o něj nestojí a brácha, který mu zřejmě toho otce z části nahrazoval, minimálně třeba stylem trávení volného času, pokud mají podobné koníčky, najednou zmizel. Což je sice bavíme li se o starším synovi naprosto běžné, v pořádku, má nárok na svůj život, není jeho povinností nahrazovat mladšímu bratrovi mužský vzor, ale na druhou stranu kluk to může vnímat nějak tak, že ho opustil druhý chlap v jeho životě a může to nést těžce. Zejména tehdy pokud má záliby hodně takové klučičí a ty tomu třeba nerozumíš, nebaví tě to i když se třeba hodně snažíš, nenahradíš mu parťáka, kterého to baví, což je taky pochopitelný. Hele já bych se ho asi neptal a přihlásil ho minimálně na jeden kroužek podle jeho zájmu. Někam kde jsou kluci se stejnými zájmy a nejlépe to vede nějaký chlap. Ať si klidně vybere sám, ale trval bych na tom, aby alespoň na jeden chodil. Pokud by si nevybral, tak bych ho prostě na jeden přihlásil. A to rozhodně nepatřím k těm, co schvalují, určovat puberťákům volný čas, honit je z tréninku na trénink, pokud o to samy opravdu nestojí atd. Ale v tomhle konkrétním případě moc jiných šanci není. Je totiž velká šance, že se to může začít ještě zhoršovat a že fakt jediný kámoš bude ten počítat. On kámoše a nějakou zábavu potřebuje, jsem přesvědčený o tom, že se mu tam na konec bude líbit a ocení to. Je obrovská šance, že si tam najde kamarády, budou spolu něco podnikat i mimo kroužek a bude vše dobré, pak už ať si to řídí sám. Ale ten prvotní impuls musí přijít od Tebe, žádné ptaní, chceš nechceš, prostě tady si vyber jeden kroužek, nevybereš, vyberu ti ho já. Je to pro jeho dobro a když to neuděláš ty, tak se nic nezmění, bude se uzavírat do sebe víc a víc a za dva roky už s ním nehneš vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.24 11:42
Nechci tě strašit, ale u syna takto začínala deprese. A nám trvalo strašně dlouho, než nám to došlo. Protože byl Covid a všichni byli zalezlí doma u počítačů, kroužky zrušené - k těm se potom už nevrátil. Na schůzkách ve škole mi jednotliví učitelé říkali to samé - je tichý, v hodinách neruší, ale jako by tam ani nebyl duchem přítomný, vlastně si ty hodiny tam jen odseděl. Dva blízcí kamarádi ze školy bydlí daleko od nás, takže se stýkali taky jen online.
Navíc je syn dost introvert (stejně jako já s manželem), byl v pubertě, takže nám to ze začátku ani nepřipadalo nijak divné.
A postupně se to zhoršovalo. Potom už jsem měla podezření, že to je deprese, ale k tomu kroku najít psychiatra mě postrčila až synova třídní učitelka a školní psycholožka.
Tak jestli nechceš zkusit syna objednat na konzultaci k psychologovi, jen pro jistotu.
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
28.10.24 11:46
Nemůže syn probrat s tím starším, zda se něco neděje / škola, kamarádi, nálada, atd…
Pokud nic, objednala bych syna k psychologovi. On ten termín nebude hned, ale lepší aby si jen polepšil, než aby z toho byl časem třeba pruser ( sebepoškozování, úzkosti, deprese, atd…. Za mě raději být v pozoru, než něco přehlédnout. 
- Citovat
- Upravit
28.10.24 11:52
Zkus v okolí sehnat nějaké ty nadšence, co se věnují vojenské historii a věcem kolem toho. Ať má syn nějakou činnost co ho baví a lidi, které to baví taky. Zkus zjistit, kde v okolí něco takového máte, popř. se poptat na nějaké akci. Oni se docela znají a vědí o sobě, tak tě můžou nasměrovat.
Synovec tak chodil od puberty mezi chlapy, vo dělali rekonstrukce napoleonských bitev, sami si vyráběli zbroj, uniformy, doplňky, jezdili na různé akce…už je dávno dospělý a drží s tou partou pořád, i manželku si tam našel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.24 12:38
Očividně mu brácha chybí. Nemůže třeba mladší k němu třeba 1× měsíčně na víkend zajet?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.24 14:22
@Anonymní píše: Více
Proč hned psychiatra? Není lepší první pomoci klukovi k tomu aby si našel nějaký koníček, zálibu a s tím spojený okruh kamarádů, třeba jak píše @mado? A teprve potom, pokud by to nezabíralo, tak řešit nějakou odbornou pomoc?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.24 14:55
@Matt 02 píše: Více
Psala jsem psychologa. A vůbec mi to nepřijde od věci. Protože pokud by to deprese byla, žádný koníček mu nepomůže. Rozjet depresi mohlo klidně i stěhování bráchy, případně dohromady s hormonálními změnami nebo s něčím dalším, o čem nevíme.
Tím neříkám, že se nemá zkoušet nic jiného. Ale jak už tu někdo psal, termíny objednání k psychologům jsou dlouhé. Po svých zkušenostech bych to tak udělala.
- Citovat
- Upravit
28.10.24 16:07
@mado píše: Více
Přesně tak.
Nebo aspoň nějaký kroužek dobrovolných hasičů, zkrátka něco podobně akčního jako ta armáda, pokud by nic takového nebylo poblíž.
Není neštťastně zamilovaný třeba?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.24 16:15
A nemůže v tom být nějaká nešťastná neopětovaná láska? Už má na to věk. Možná poprosit staršího bráchu aby ho vyzpovídal, co za tou změnou chování je, třeba je to jen nějaká prkotina nebo se u něj zrovna takhle projevuje puberta, ty změny nálad nejsou nic neobvyklého. Nenutila bych ho do aktivit, ale určitě bych ho zapojila do pomocí v domácnosti, aby tak říkajíc neshnil ve vlastním pokojíčku, přilepený k počítači a v pyžamu 
. A nebo co zkusit něco úplně nového, nějaký sport nebo co by ho bavilo, že by přišel do jiného prostředí mezi jiné lidi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.24 10:07
Také doporučuju konzultaci u psychologa. Předtím bych ale se synem rozhodně zkusila nenásilně promluvit. Bavíte se doma o pocitech? Na mě to působí, že ne. Takže by bylo dobré začít. U sebe. Synovi vysvětli, jak se cítíš. Že máš strach, obavy o něj. Bylo by dobré mu říct, že ho máš moc ráda, a proto se tak bojíš. Pak z něj zkus vypáčit, jak to má on. Když nic neřekne, tak navrhni psychologa a vysvětlí mu proč. Ale moc na něj netlač. Choďte hodně ven s tím psem. Když bude po cestě mlčet, vyprávěj mu ty. Jaký jsi měla den, kdo tě naštval, co ti udělalo radost. Ukaž mu, že se může otevřít. Bude to chtít trochu času, s tím počítej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.24 17:00
Nechapem kde beriete tu bezbrehu istotu ze niekto kto dieta vidi prvy krat na 30-60min okamzite spravne urci co mu je a co treba robit. Co ak chce mat proste chvilu pokoj? Ja obcas tiez potrebujem chvilu pokoj, tak sa zbalim a na mesiac odidiem niekam kde moj operator nema roamingovu zmluvu. On taku moznost nema, no tak sa to prejavuje inak.
Kludne to moze byt tak ako pisali ze mu chyba muzsky vzor, moze to byt ale uplne inak. Za mna ked nechce chodit von tak ok, ale znamky a zapajanie v domacnosti by som vyzadoval. Daj mu priestor a jednaho dna sa mozno dozvies co ho trapi (ak nieco).
Problem je s tym priestorom, niekedy sa dost nacakas. Ja uz vyse mesiaca cakam kym sa jeden pubertak uraci so mnou prejst nieco co sa nepacilo ani jemu ani mne… Aj som sa zo zakulisnych kanalov 
dozvedel ze uz by to sam chcel uzavriet, ale tak nejako nebol cas/miesto/nalada. Funguje uplne v pohode, ale niekedy je citit ze si to musime vysvetlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Hezké sváteční dopoledne, nějakou dobu mě trápí chování syna. Je smutný a bez nálady. Není problémový je to hodný kluk, ale poslední dobou je hodně uzavřený do sebe, nic ho nebaví, maximálně počítač. Dříve měl koníčky, lítal venku s kamarády, teď se mnou jde maximálně se psem, ven už vůbec nechodí, na kroužky od září také ne. Je buď na počítači nebo se nudí a je zadumán do sebe, pookřeje jedině, když přijede starší syn, který už bydlí jinde a daleko od nás. Jezdí jednou měsíčně. Žije v Praze se svou přítelkyní. Od té doby, co se definitivně odstěhoval je syn takový. Nevím jak mu mám pomoci, nic ho nebaví, nic nechce dělat, je smutný. Jsem samoživitelka, jsme jen sami dva a pes. S otcem se už dlouho nestýká, byly tam problémy s novou partnerkou ex manžela. Vidí se tak přibližně čtyřikrát do roka na jedno odpoledne. Synovi je 13 let, chodí do osmé třídy, ve škole problémy nejsou, co se týče prospěchu, ale i tam je podle třídní učitelky nejraději někde v koutě a mezi spolužáky se moc nezapojuje, to už trvá déle, než doma. Ráda bych ho nějak motivovala k nějaké aktivitě, ke trávení času s vrstevníky, nedaří se mi to, máte typy?
Příspěvek upraven 28.10.24 v 10:50