Sny o mrtvých

„Mám dva různé typy snů ten první : měla jsem sen o zesnulé babičce, u kterého jsem po probuzení jasně cítila, že to byla jen vzpomínka nebo obyčejný sen. Ale pak mám jiné sny, které jsou úplně odlišné — klidné, velmi živé a silně emotivní — a u nich mám hluboký pocit, že to jsou opravdu oni.

Například v jednom z posledních snů jsem měla fantasy sen prostě chaotický kdy jsem se vracela k našemu domu a jakoby se najesnou do mého snu připojila (uviděla jsem svou zesnulou prababičku sedět na bílé plastové židli).Vedle ní stála neznámá žena. Prababičku jsem hned poznala, objala ji a rozbrečela se. Nemluvila, ale silně jsem z ní cítila radost a dojetí. Pak jsem se té ženy zeptala, jak se má moje druhá prababička, a ona mi odpověděla, že se mají dobře. Tu ženu jsem přitom vnitřně jakoby znala, ale neumím ji zařadit — ne jako někoho z rodiny, spíš zvláštně povědomou.

Takže v prvním typu poznám že je to sen a vzpomínka. Jsou to sny kdy se mi o nich zdají vzpomínky.

V těch druhých typech se najednou objeví a vždy se projeví pouze emocemi ( nikdy na mě nepromluví jakoby nemohli). Někdy v ruce drží dopis NAPŘ. V jednom bylo jen napsáno milé… Moje jméno pořád dokola chaoticky jako kdyby mi chtěl napsat to co nemůže říct. Jsou to sny kdy i když si říkám sakra musí to být jen vzpomínky, ale prostě stejně na 100% cítím a vím že to jsou oni a né jen oni ve vzpomínkách.

Takže věřím tomu že to je jejich jediná cesta jak se s námi potkat, ale nesmí nic říct.

Má někdo podobnou zkušenost — že dokáže rozlišit obyčejný sen od takového, který působí jako skutečné setkání?