Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Teď mě napadla jedna myšlenka, na kterou se potřebuju zeptat. A odpovídejte upřímně, z hloubi srdce..
Kdybyste byli v koncentráku a vybrali by vás jako členy Sonderkommanda (předpokládám, že víte, o co se jedná), myslíte si, že byste dokázali vyndávat mrtvoly z plynových komor a pálit je? (byli tam mladí lidé, mladé ženy, malé děti, kojenci, leckdy ještě živí) a pak je házet do pece?
já si prostě nedokážu představit, jak tohle člověk může vůbec přežít…aniž by se zabil, když to přežije…jak je možné, tohle mentálně strávit a přežít? Tohle peklo? jo a jsem matka, jestli to třeba ovlivňuje nějak mínění..
Jinak, pro mě je to velmi silný důkaz, že lidstvo je hnusný a jen čekám, kdy vypukne něco podobného…
Leckdy tam ty matky donutili dát malá děcka prarodičům, že budou někde v lehčím režimu, a ty pak poslali do plynu… jak se s tím dá žít? Umíte si to představit? Pro mně je jen hrozný žít v tomhle světě, kterej se vlastně extrémně nezměnil, tohle se může kdykoliv stát znovu…
Těžko říct. V extrémních situacích se člověk často chová, jak by sám od sebe nečekal. Často člověk přepne úplně do jiného módu a prostě se snaží přežít s myšlenkou, že to jednou skončí. No a někdo se zhroutí a někdo z lázní. Za týden, nebo po letech.
No a taky když ti lidé byly zařazení do toho sonderkimmanda tak na začátku nevěděli, do čeho jdou.
Muži, kteří spalovali ostatky, měli výhody, jídlo, cigarety, spali v postelích, aby to zvládli, ale jejich čas byl vyměřen, byli zabiti a nastoupili jiní. Za pár týdnů bez hladu a bití, vyměnili svůj život. Byly to extrémní situace v extrémních podmínkách a strach nebo touha žít, dožít bez fyzického utrpení doháněl lidi ke všemu. A v podmínkách koncentračního tábora se lidé měnili, jejich chování, myšlení, všechno.
To já všechno výše uvedené beru.. Ale tohle bylo čisté peklo. Větší peklo, než si peklo dokážeme představit, ale tohle byla realita.. oni pak dál žili… Leckdo to přežil, založil rodinu… Jak je vůbec možné takové peklo přežít… jako vím, že na to asi není odpověď, ale minimálně za zamyšlení to stojí..
Já, když jsem byla puberťák, a učilli jsme se o tom… Tak tehdy mi to přišlo hrozné, ale asi mi jaksi nedocházelo, že do plynu šly malé děti, miminka, u maminek. Ženský, dokážete si to představit? Já teď, jako matka, si nedokážu představit větší peklo, než když tam šly ty ženský, s těma svýma krásnýma, zdravýma dětma a nikdo mi nevymluví, že věděly, že jdou na smrt… prostě by se na to asi nemělo obecně zapomínat, protože lidstvo je nepoučitelný
@Agnesk píše:
Teď mě napadla jedna myšlenka, na kterou se potřebuju zeptat. A odpovídejte upřímně, z hloubi srdce..
Kdybyste byli v koncentráku a vybrali by vás jako členy Sonderkommanda (předpokládám, že víte, o co se jedná), myslíte si, že byste dokázali vyndávat mrtvoly z plynových komor a pálit je? (byli tam mladí lidé, mladé ženy, malé děti, kojenci, leckdy ještě živí) a pak je házet do pece?
já si prostě nedokážu představit, jak tohle člověk může vůbec přežít…aniž by se zabil, když to přežije…jak je možné, tohle mentálně strávit a přežít? Tohle peklo? jo a jsem matka, jestli to třeba ovlivňuje nějak mínění..
Jinak, pro mě je to velmi silný důkaz, že lidstvo je hnusný a jen čekám, kdy vypukne něco podobného…
Divná otázka. To je stejné, jako by ses ptala, jak mohli ve středověku krájet člověka zaživa, usekávat končetiny, hlavy, stahovat z kůže…
Asi takhle: byla to jiná doba. A byla válka. Ve válce lidé dělají věci, které by jinak nedělali. Prostě se přehodí do jiného módu, jediná myšlenka je pak „nějak přežít“. Jestli si myslíš, že bys tohle nedokázala, zkus si představit, že jsi v jejich kůži, na jejich místech. Dělala bys to, stejně jako mnoho jiných nyní natolik pro tebe nepochopitelných věcí. Zabíjela bys, když by šlo o život tobě či milovaným členům rodiny. Mstila by ses, neseděla bys trpně v koutě, když by vyvraždili rodinu. A když bys byla v koncentráku, ano, přehazovala bys mrtvoly z plynové komory do kremační pece. Protože psychicky by ses v tu chvíli obrnila. Možná bys plakala na počátku, ale postupně by slzy vyschly. Psychicky bys otupěla, dělala bys to mechanicky a moc bys raději o tom nepřemýšlela. Poznamenalo by tě to víc, než bys byla ochotna si v tu chvíli připustit, ale v danou chvíli by ses přehodila na „automat“ s jediným naprogramováním: „přežít“. Možná později, za několik let, když bys už byla dávno v bezpečí, by se ti ty scény vracely jako noční můra. Nebo by to tvoje mysl v pudu sebezáchovy a obranném gestu prostě zahalila tak silnou mlhou, že na detaily by sis již sotva vzpomněla.
Ale tam, v tu danou chvíli, v dané situaci, ano, dělala bys to. Nikdy neříkej nikdy. Divila by ses, jak silný člověk dokáže v některých situacích být, kolik toho vydrží, když jde o holý život.
@Sunlight515 A myslíš, že matka dokáže přežít to, že jí třeba takto seberou dítě, a pak se dozví, jak to dítě skončilo, „opuštěný matkou“, v plynový komoře, samo, že se na něj „vykašlala“, nezemřela s ním? Jako neumím si to prostě představit, věřím, že spousta žen to neuneslo, některé možná ano… Četla jsem, že i nějaké ženy házely děti do příkopu, aby u sebe neměly kojence, batole a měly větší šanci přežít… prý jich ale moc nebylo…
Nehodnotím to, možná bych se zachovala stejně, ale neumím si to představit..
s tím, že byla jiná doba, nesouhlasím… Lidé jsou stále stejní… Jsem přesvědčená, že až se za pár let dozvíme, co se dělo na Ukrajině, budeme v šoku…
@Agnesk píše:
@Sunlight515 A myslíš, že matka dokáže přežít to, že jí třeba takto seberou dítě, a pak se dozví, jak to dítě skončilo, „opuštěný matkou“, v plynový komoře, samo, že se na něj „vykašlala“, nezemřela s ním? Jako neumím si to prostě představit, věřím, že spousta žen to neuneslo, některé možná ano… Četla jsem, že i nějaké ženy házely děti do příkopu, aby u sebe neměly kojence, batole a měly větší šanci přežít… prý jich ale moc nebylo…
Nehodnotím to, možná bych se zachovala stejně, ale neumím si to představit..s tím, že byla jiná doba, nesouhlasím… Lidé jsou stále stejní… Jsem přesvědčená, že až se za pár let dozvíme, co se dělo na Ukrajině, budeme v šoku…
Lidé jsou stále stejní, ale některé jejich vlastnosti se projeví jen ta určitých podminek
@Agnesk píše:
To já všechno výše uvedené beru.. Ale tohle bylo čisté peklo. Větší peklo, než si peklo dokážeme představit, ale tohle byla realita.. oni pak dál žili… Leckdo to přežil, založil rodinu…
Moje babička přežila nasazení na nucené práce v Německu. I když s těžce poškozeným okem, kdy jí železná špona málem vyvrtala díru do hlavy.
Dědeček přežil pobyt v koncentráku, zachránili je na poslední chvíli. A přesto žili dál. Po válce se našli, zamilovali, za tři měsíce se vzali. Ano, tak rychle, ale byla jiná doba, věděli už, že čas je vzácný a není ho nazbyt, hrůz si „užili“ již víc než dost. A strávili spolu čas až do své smrti - první zemřel děda na akutní leukémii, babička ho následovala pár let poté, kdy se u ní v důsledku stesku rozvinul těžký alzhaimer, demence a parkinson dohromady.
Když jsem byla dítě, často jsem si s nimi o tom „tehdy“ povídala. Babička byla sdílnější, nucené práce v Německu přeci jen nebylo takové peklo, jakým si prošel děda. Ten většinou řekl jen minimum, nejčastěji větu : „nechci o tom mluvit, tuhle část života bych chtěl zapomenout, kéž by to šlo.“
Když jsme jeli se základkou na výlet do Terezína, drtivá většina mých spolužáků měli srandu z fotek na kost vyzáblých vězňů, z pryčen, které kdysi sloužily jako postele, z prostorů tam. Já tam cítila obrovskou bolest. To místo bylo tak silně nabité špatnou energií, bylo tam tolik utrpení a bolesti, že jsem brečela jak želva. Ostatním pro posměch, jak jinak. Nechápala jsem, že oni nechápou. Přitom v té době od těch hrůz utekla doba ani ne 40 let. Ale jak bylo vidět, mladí již nevěděli nic, bolesti svých prarodičů nerozuměli. Možná to je právě ten princip, proč lidstvo dělá stejné chyby stále dokola. Neumíme se poučit, zapamatovat si, co by nemělo být zapomenuto, začít být lepší, stavět na lepších základech. Dnešní svět je katastrofa, balancování nad propastí bez záchranného lana. Jen mám obavu, že tentokrát to bude ve výrazně masovějším měřítku.
@Agnesk prosím tě, ti lidé neměli na výběr.
A přece víš, že psychické problémy mají i následující generace od šoa.
Lidi meli problémy, leckdo ani rodinu nezalozil. Někdo měl problémy celý život, i jeho děti, vnoučata.
Ne, není to tak že přežili a žilo se jim dobře
@Agnesk píše:
@Sunlight515 A myslíš, že matka dokáže přežít to, že jí třeba takto seberou dítě, a pak se dozví, jak to dítě skončilo, „opuštěný matkou“, v plynový komoře, samo, že se na něj „vykašlala“, nezemřela s ním? Jako neumím si to prostě představit, věřím, že spousta žen to neuneslo, některé možná ano…
Tak, jak se my v dnešní době chováme ke svým dětem, tak se ve starších dobách rodiče ke svým dětem opravdu nechovali. Jen pro zajímavost - jestli jsi neviděla dokument Děti bez lásky z r. 1963 (na Youtube), tak se na něj podívej, dost dobře odkrývá podivnou netečnost tehdejších matek vůči svým dětem s následky, které to na dětech zanechávalo. Ale zase - kdo má právo je dnes soudit? Byla jiná doba, život byl tvrdý.
https://www.youtube.com/watch?…
@Agnesk píše:
To já všechno výše uvedené beru.. Ale tohle bylo čisté peklo. Větší peklo, než si peklo dokážeme představit, ale tohle byla realita.. oni pak dál žili… Leckdo to přežil, založil rodinu… Jak je vůbec možné takové peklo přežít… jako vím, že na to asi není odpověď, ale minimálně za zamyšlení to stojí..
Já, když jsem byla puberťák, a učilli jsme se o tom… Tak tehdy mi to přišlo hrozné, ale asi mi jaksi nedocházelo, že do plynu šly malé děti, miminka, u maminek. Ženský, dokážete si to představit? Já teď, jako matka, si nedokážu představit větší peklo, než když tam šly ty ženský, s těma svýma krásnýma, zdravýma dětma a nikdo mi nevymluví, že věděly, že jdou na smrt… prostě by se na to asi nemělo obecně zapomínat, protože lidstvo je nepoučitelný
Doufám, že už lidstvo nikdy nic takového nezažije. Těžko říct, co bych dělala na takovém místě, v pekle. Řekla bych, že pak člověk žije ze dne na den a skoro jako zvířátko. Aby přežil.
@Agnesk píše:
Teď mě napadla jedna myšlenka, na kterou se potřebuju zeptat. A odpovídejte upřímně, z hloubi srdce..
Kdybyste byli v koncentráku a vybrali by vás jako členy Sonderkommanda (předpokládám, že víte, o co se jedná), myslíte si, že byste dokázali vyndávat mrtvoly z plynových komor a pálit je? (byli tam mladí lidé, mladé ženy, malé děti, kojenci, leckdy ještě živí) a pak je házet do pece?
já si prostě nedokážu představit, jak tohle člověk může vůbec přežít…aniž by se zabil, když to přežije…jak je možné, tohle mentálně strávit a přežít? Tohle peklo? jo a jsem matka, jestli to třeba ovlivňuje nějak mínění..
Jinak, pro mě je to velmi silný důkaz, že lidstvo je hnusný a jen čekám, kdy vypukne něco podobného… [/citace@Agnesk píše:
Teď mě napadla jedna myšlenka, na kterou se potřebuju zeptat. A odpovídejte upřímně, z hloubi srdce..
Kdybyste byli v koncentráku a vybrali by vás jako členy Sonderkommanda (předpokládám, že víte, o co se jedná), myslíte si, že byste dokázali vyndávat mrtvoly z plynových komor a pálit je? (byli tam mladí lidé, mladé ženy, malé děti, kojenci, leckdy ještě živí) a pak je házet do pece?
já si prostě nedokážu představit, jak tohle člověk může vůbec přežít…aniž by se zabil, když to přežije…jak je možné, tohle mentálně strávit a přežít? Tohle peklo? jo a jsem matka, jestli to třeba ovlivňuje nějak mínění..
Jinak, pro mě je to velmi silný důkaz, že lidstvo je hnusný a jen čekám, kdy vypukne něco podobného…No tak si představ že jsi dejme tomu židovský muž (jiní v komandu nebyli) je to třeba 35 let máš ženu děti a bydlíš s rodiči. Buch přišel Adolf a začali perzekuce přijdeš o práci děti nesmí do školy do obchodu smíš jen na konci prodejní doby nemáte pořádně co jíst a ještě tě vystěhujou a bydlíte namačkáni v jednom bytě ještě s dalšíma rodinam.Deti si nesmí jít ven hrát a všichni musíte nosit hvězdu. Vasi přátelé se s Vámi nesmí bavit jinak by je stihl trest. Prijde povolání do transport. Musite si sbalit věci a jít. Na odjezd čekáte klidně i 3 dny děti zmatené žena a rodiče vystrašení. Prijedete do Terezína a všechny vás rozdělí. Po čase transport na východ většinou Osvětim. V dobytcaku ve stoje bez jídla pití. Cestou pár lidí zemře. Otevrou dveře, selekce do leva a do prava. Vidite že vaše rodina jde jinam.Za brzkou chvíli zjistíte že do plynu lidé co tam přežívají už nějakou dobu to ví. Myslim že v tuhle chvíli se u Vás zapne režim přežití. Tak není divu že dělali co dělali. Nikdo z přeživších si nezaslouží řeči typu jak mohli založit rodiny atd. Zasloužili se lásku a rodinu. A od naší generace respekt.
@Agnesk píše:
Teď mě napadla jedna myšlenka, na kterou se potřebuju zeptat. A odpovídejte upřímně, z hloubi srdce..
Kdybyste byli v koncentráku a vybrali by vás jako členy Sonderkommanda (předpokládám, že víte, o co se jedná), myslíte si, že byste dokázali vyndávat mrtvoly z plynových komor a pálit je? (byli tam mladí lidé, mladé ženy, malé děti, kojenci, leckdy ještě živí) a pak je házet do pece?
já si prostě nedokážu představit, jak tohle člověk může vůbec přežít…aniž by se zabil, když to přežije…jak je možné, tohle mentálně strávit a přežít? Tohle peklo? jo a jsem matka, jestli to třeba ovlivňuje nějak mínění..
Jinak, pro mě je to velmi silný důkaz, že lidstvo je hnusný a jen čekám, kdy vypukne něco podobného…
Na celem svete se v prubehu dejin dely takove veci, ze bys asi zirala..detsti vojaci vrazdici sve rodice, genocida v srbsku kde nabodavali lidi na ploty soused souseda. Hladomor v Armenii kde prodavali deti na trhu. Pokusy na lidech co delali japonsky general na cinanech A jine. Vubec netusis co byl clovek cloveku schopen udelat. klidne mne kamenuj ale jsou i horsi veci nez likvidace mrtvol i kdyz i to bylo silene. Proto to Adovi tak dlouho prochazelo, ze nikdo nemohl dlouho verit, ze se to deje, ze to preci neni mozny.