Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Splnění snu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.4.23 09:29
Já mám jeden svůj sen, který se téměř jistě nikdy splnit nepodaří. Není to super myšlenka, ale vede mě to k tomu, že si dávám jiné cíle, reálné, a ty, když si splním, je to super satisfakce. Taky mám nějaké sny z dřívějška už splněné. Je to v rovnováze. Kdyby byly všechny sny nesplnene, bylo by to podstatně horší. Děti se snažím vést k tomu, aby si kladly reálné cíle. Když přijdou s hlavou v oblacích, vracím je na zem. Úměrně věku samozřejmě. Tříletý dítě klidně nechám básnit o tom, že chce být astronaut. Osmiletému vysvětlím, co všechno k tomu bude potřebovat. Zatím jsou malí, uvidíme,, s čím přijdou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.23 09:38
@Anonymní píše:
Ahoj všichni!
Mám už děti „velké“ a znám nektere jejich sny, které se týkají práce, bydlení, rodiny… Něco z toho si plni a jsou schopni toho dosáhnout, o něčem si myslím, že se jim třeba v realitě nepodaří. Mám z toho smíšené pocity. Preju jim naplnění životu na maximum, ale znám spoustu.lidi, kteří rekli, že " toto budou mít až v příštím životě„. Jak nebýt smutná z nesplnenych snů svých dětí? Obcas si říkám, že za to můžu třeba já. Pak zase, ze zivot se musí žít s tím, "co máme, nejen s tím, co chceme“.
Mate svoje nesplněné nebo nesplnitelné sny, prozivate něco podobného třeba se svými dětmi, nebo se s tim umíte smířit? Děkuji a těším se na diskuzi!
Já mám děti malé, takže jak to cítím teď… máme dobrou práci a nadstandartni příjmy. Se sourozencem jsme prerostli v tomto rodiče. Prala bych to i svým dětem byt alespoň na naši úrovni a nemuset řešit každou korunu a ten zivot si užit víc než jen chodit do práce a po brigádách, aby se uzivili. Bylo by mi jich lito v neuspesich v rámci emocí - není vhodný partner, nejdou děti, nemají přátele… ale snad se tím nebudu nějak extrémně až nezdravě užírat. Dala jsi jim vzdělání, slušnou vychovu a zbytek už je na nich. A pak doufám, zebudou technicky typy po nás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.23 10:26
Asi by mě z pozice dítěte nenapadlo přemýšlet, že kdyby rodiče v minulosti udělali to a to, mohla jsem být tam a tam. A tak to beru i se svými dětmi z pozice rodiče. Dáme jim ve výchově a v životě to, co uznáme za vhodné a zároveň to, co si můžeme dovolit. Dáme jim dobré zázemí a snad z nich vychováme slušné, zodpovědné jedince. A budeme se snažit je celoživotně podporovat a být tu pro ně. Ale pak už to bude na nich, budou-li mít nějaké sny, ať udělají maximum pro to, aby si je splnily.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.23 10:29
Když máš děti velké, tak by měly pochopit, že nikdo na světě nemá všechno. A že život je o kompromisu. a že je třeba se s tím smířit. Protože nakonec, když se s tím ony nesmíří, nebudou spokojené. To platí pro ně, pro Tebe, pro každého.
Jestli ještě uplně velké nejsou, platí, že spokojená matka - spokojené dítě.
A co se týče jen tebe, zkus se zaměřit i na jiné životní hodnoty než děti, jednou Ti vylétnou z hnízda a co potom?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.23 11:20
V první řadě je třeba rozlišit na sny reálné a tedy splnitelné (chci psa) a sny nereálné a nesplnitelné (chci letět na měsíc). U těch reálných děti podporovat a vést k dosažení. U těch nereálných je naučit přijmout fakt, že sen je někdy jenom sen, což je taky dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.23 11:46
Osobne mam dva nesplnene sny. Nepodarilo se mi dokoncit treti VS a nejspis uz se nedockam druheho ditete. Neni pro me zatim jednoduche smirit se ani s jednou touto skutecnosti. U te VS to samozrejme realne stale je, ale je mi pres 40 a peru se uz s tim, zda ma pro me jeste smysl tomuto venovat cas, k zivotu to samozrejme nutne nepotrebuju. Syna se snazim v plneni jeho snu podporovat a myslim, ze rozeznat realne a nerealne sny se nauci nejlepe napodobou v rodine, ostatne jako vsechno. Je jeste dite, ale zase ne tak maly, aby nerozumel jeste nicemu, takze napriklad o te neuspesne snaze o sourozence vi a myslim, ze pro nej dobra lekce v tom, ze ne vzdy staci prani a aktivni snaha, ale nekdy je proste potreba i trocha stesti a prizen osudu… 
- Citovat
- Upravit
28.4.23 12:02
Ahoj, ač děti nemám snad neva že se vyjádřím. Dokážu se vcítit do situacích druhých, a být na tvém místě, jsem jim maximálně oporou, nějakým rádcem třeba jak do cíle dojít atp… Jenže ty za ně sen splnit nemůžeš. Děti, ať to bude znít sebevíc blbě, se mají podle mě učit i to, že život není peříčko, že občas se něco nevyvede podle jejich představ, Až jednou budu mít dítě, nechci mu mazat med kolem huby. No a co se týká mě, já mám konkrétně dva takové sny, ovšem něco záleží i na okolí. To bohužel nelze ovlivnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj všichni!
Mám už děti „velké“ a znám nektere jejich sny, které se týkají práce, bydlení, rodiny… Něco z toho si plni a jsou schopni toho dosáhnout, o něčem si myslím, že se jim třeba v realitě nepodaří. Mám z toho smíšené pocity. Preju jim naplnění životu na maximum, ale znám spoustu.lidi, kteří rekli, že " toto budou mít až v příštím životě„. Jak nebýt smutná z nesplnenych snů svých dětí? Obcas si říkám, že za to můžu třeba já. Pak zase, ze zivot se musí žít s tím, "co máme, nejen s tím, co chceme“.
Mate svoje nesplněné nebo nesplnitelné sny, prozivate něco podobného třeba se svými dětmi, nebo se s tim umíte smířit? Děkuji a těším se na diskuzi!