Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, potřebuji poradit, nebo spíš znát názor ostatních.
Přítel (24) mi řekl, že se chce ve vztahu posunout dál (jsme spolu 2,5 roku), že chce abych s ním bydlela v jeho garsonce nejpozději do konce roku, jinak prý čau. Přítel má práci na HP. Já (21) jsem studentka, studuji denní soukr VŠ a mám brigádu (do 10k za měsíc). U přítele teď trávím cca 75 % času, ale zázemí mám pořád doma. Mám tu podporující rodinu, která mi všechno platí (školu, jídlo, učebnice, léky, zájmy…) a mám je moc rádaje to nejlepší rodina jakou jsem si jen mohla přát. A to je i ten problém…jsou na mě tak hodní, že mě neláká představa se, ještě při studiích a ve svých teprve 21 letech, odstěhovat. Mám tady svůj pokoj a klid. A sourozence, kterého mám hrozně moc ráda.
Přítele hrozně miluju a čas s ním je nejlepší, ale vyhovuje mi to na těch 75 %, o kterých on už nechce slyšet. Kór když na mě takhle tlačí a vlastně mi dal ultimátum.
Nájem by po mě nechtěl, jen platit si svoje (jídlo, oblečení, hygienu, léky…). Rodiče mi nabídli, že dokud studuji, platili by mi to i nadále oni. Což je mi mega trapné a nechci být vyžírka.Snad jsem vás trošku zasvětila do situace a někdo má nějaký názor.
Předem děkuju
A jen jaký je důvod, proč těch 25% času s ním trávit nechceš? Za rodinou přece můžeš kdykoliv zajít
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, potřebuji poradit, nebo spíš znát názor ostatních.
Přítel (24) mi řekl, že se chce ve vztahu posunout dál (jsme spolu 2,5 roku), že chce abych s ním bydlela v jeho garsonce nejpozději do konce roku, jinak prý čau. Přítel má práci na HP. Já (21) jsem studentka, studuji denní soukr VŠ a mám brigádu (do 10k za měsíc). U přítele teď trávím cca 75 % času, ale zázemí mám pořád doma. Mám tu podporující rodinu, která mi všechno platí (školu, jídlo, učebnice, léky, zájmy…) a mám je moc rádaje to nejlepší rodina jakou jsem si jen mohla přát. A to je i ten problém…jsou na mě tak hodní, že mě neláká představa se, ještě při studiích a ve svých teprve 21 letech, odstěhovat. Mám tady svůj pokoj a klid. A sourozence, kterého mám hrozně moc ráda.
Přítele hrozně miluju a čas s ním je nejlepší, ale vyhovuje mi to na těch 75 %, o kterých on už nechce slyšet. Kór když na mě takhle tlačí a vlastně mi dal ultimátum.
Nájem by po mě nechtěl, jen platit si svoje (jídlo, oblečení, hygienu, léky…). Rodiče mi nabídli, že dokud studuji, platili by mi to i nadále oni. Což je mi mega trapné a nechci být vyžírka.Snad jsem vás trošku zasvětila do situace a někdo má nějaký názor.
Předem děkuju
Takže jsi pohodlná. Jestli tomu vztahu veris, jdi do toho. Byli jsme na tom podobne. Sestehovali jsme se po 2 letech. Me bylo 21 a jemu 25… já přitom vystudovala vejsku, ela pak lepší brigádu a příjem. Jsme spolu 16 let, ze me manžel musel ze začátku dost zivit mi nikdy nevycetl. Zrovna jsem uspala naši půlroční dceru a teď jdu spacifikovat staršího at už taky zaleze. Za me mas ideální vek a podmínky se osamostatnit.
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, potřebuji poradit, nebo spíš znát názor ostatních.
Přítel (24) mi řekl, že se chce ve vztahu posunout dál (jsme spolu 2,5 roku), že chce abych s ním bydlela v jeho garsonce nejpozději do konce roku, jinak prý čau. Přítel má práci na HP. Já (21) jsem studentka, studuji denní soukr VŠ a mám brigádu (do 10k za měsíc). U přítele teď trávím cca 75 % času, ale zázemí mám pořád doma. Mám tu podporující rodinu, která mi všechno platí (školu, jídlo, učebnice, léky, zájmy…) a mám je moc rádaje to nejlepší rodina jakou jsem si jen mohla přát. A to je i ten problém…jsou na mě tak hodní, že mě neláká představa se, ještě při studiích a ve svých teprve 21 letech, odstěhovat. Mám tady svůj pokoj a klid. A sourozence, kterého mám hrozně moc ráda.
Přítele hrozně miluju a čas s ním je nejlepší, ale vyhovuje mi to na těch 75 %, o kterých on už nechce slyšet. Kór když na mě takhle tlačí a vlastně mi dal ultimátum.
Nájem by po mě nechtěl, jen platit si svoje (jídlo, oblečení, hygienu, léky…). Rodiče mi nabídli, že dokud studuji, platili by mi to i nadále oni. Což je mi mega trapné a nechci být vyžírka.Snad jsem vás trošku zasvětila do situace a někdo má nějaký názor.
Předem děkuju
Když ty samotná se na bydlení necítíš, tak se nestěhuj. Já bych jako matka 21leté dcery na odstěhování přistoupila, kdyby měla holka delší známost a prostě se dohodla na nákladech za bydlení s tvým klukem. Ale podmínka by byla, že dostuduješ.
@Dahlia0409 píše:
A jen jaký je důvod, proč těch 25% času s ním trávit nechceš? Za rodinou přece můžeš kdykoliv zajít
Protože chci hlavně úspěšně dostudovat. A mám obavy ze společného bydlení v jednom pokoji.
@Anonymní píše:
Protože chci hlavně úspěšně dostudovat. A mám obavy ze společného bydlení v jednom pokoji.
A on by tě nenechal studovat?
@hospodki píše:
Takže jsi pohodlná. Jestli tomu vztahu veris, jdi do toho. Byli jsme na tom podobne. Sestehovali jsme se po 2 letech. Me bylo 21 a jemu 25… já přitom vystudovala vejsku, ela pak lepší brigádu a příjem. Jsme spolu 16 let, ze me manžel musel ze začátku dost zivit mi nikdy nevycetl. Zrovna jsem uspala naši půlroční dceru a teď jdu spacifikovat staršího at už taky zaleze. Za me mas ideální vek a podmínky se osamostatnit.
Možná dle někoho pohodlná, dle sebe chci hlavně v klidu dostudovat. Stěhovat jsem se chtěla po dostudování. Domácí práce jinak zastávám (pomáhám doma i u přítele), takže o tom to není. Jde mi čistě o zázemí.
No, mne se moc nezamlouva formulace,,chce abych s ním bydlela v jeho garsonce nejpozději do konce roku, jinak prý čau,,
Kdyby rekl, ze by rad s tebou bydlel, nejlepe do konce roku, pojdme se zkusit domluvit… proste nelibi se mi to jasne ultimatum, ze pokud se nepodridis, zbavim se te.
Ja te chapu. Taky se mi zda lepsi se sestehovat do garsonky po skole.
Příspěvek upraven 12.01.23 v 19:26
@Anonymní píše:
Protože chci hlavně úspěšně dostudovat. A mám obavy ze společného bydlení v jednom pokoji.
Neměla bys klid na učení?
@Dahlia0409 píše:Úplně tomu nefandí, ale snad by to překousl. Pro něj je to zbytečné a neuznává to. Zbývá mi ještě 5 semestrů.
A on by tě nenechal studovat?
@Stará známá píše:
No, mne se moc nezamlouva formulace,,chce abych s ním bydlela v jeho garsonce nejpozději do konce roku, jinak prý čau,,
Kdyby rekl, ze by rad s tebou bydlel, nejlepe do konce roku, pojdme se domluvit… proste nelibi se mi to jasne ultimatum, ze pokud se nepodridis, zbavim se te.
To je přesně ono. Mně nevadí se o něčem bavit, ale ne že mi někdo dá ultimátum. Taky bych na to koukala jinak, povolněji (nebo jak to říct), kdyby tam nebyl ten tlak.
@Anonymní píše: Úplně tomu nefandí, ale snad by to překousl. Pro něj je to zbytečné a neuznává to. Zbývá mi ještě 5 semestrů.
Tak to teda prrr. Ty jsi se pro studium rozhodla a on ti do toho nemá co mluvit. Je to tvá budoucnost. Aby ses postavila na vlastní nohy.
Osobně bych se při studiu dobrovolně nehnala s partnerem do garsonky. Kdybyste měli dva pokoje, šla bych hned, ale do garsonky ne. Vždy jsem na učení potřebovala svůj klid a nechápala jsem, jak se studenti dokáží učit na koleji
A mimochodem, na partnera, který tě nerespektuje, není otevřen dialogu a rovnou ti dává ultimáta, bych se zvysoka vykašlala ![]()
Příspěvek upraven 12.01.23 v 19:27
@Anonymní píše:
To je přesně ono. Mně nevadí se o něčem bavit, ale ne že mi někdo dá ultimátum. Taky bych na to koukala jinak, povolněji (nebo jak to říct), kdyby tam nebyl ten tlak.
A on má jaké vzdělání?
Tak po ultimatu " jinak prý čau " bych nad žádným stěhováním k němu neuvažovala…co to jako má být? Jinak bych nejdřív dostudovala a pak se kamkoliv stěhovala…
Ahoj všichni, potřebuji poradit, nebo spíš znát názor ostatních.
je to nejlepší rodina jakou jsem si jen mohla přát. A to je i ten problém…jsou na mě tak hodní, že mě neláká představa se, ještě při studiích a ve svých teprve 21 letech, odstěhovat. Mám tady svůj pokoj a klid. A sourozence, kterého mám hrozně moc ráda.
Přítel (24) mi řekl, že se chce ve vztahu posunout dál (jsme spolu 2,5 roku), že chce abych s ním bydlela v jeho garsonce nejpozději do konce roku, jinak prý čau. Přítel má práci na HP. Já (21) jsem studentka, studuji denní soukr VŠ a mám brigádu (do 10k za měsíc). U přítele teď trávím cca 75 % času, ale zázemí mám pořád doma. Mám tu podporující rodinu, která mi všechno platí (školu, jídlo, učebnice, léky, zájmy…) a mám je moc ráda
Přítele hrozně miluju a čas s ním je nejlepší, ale vyhovuje mi to na těch 75 %, o kterých on už nechce slyšet. Kór když na mě takhle tlačí a vlastně mi dal ultimátum.
Nájem by po mě nechtěl, jen platit si svoje (jídlo, oblečení, hygienu, léky…). Rodiče mi nabídli, že dokud studuji, platili by mi to i nadále oni. Což je mi mega trapné a nechci být vyžírka.
Snad jsem vás trošku zasvětila do situace a někdo má nějaký názor.
Předem děkuju