Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky,
Z toho, co jsi napsala, je jasné, že se cítíš trochu opomíjená a nespokojená. A je úplně v pořádku, že se tak cítíš. Všechny tvé city a obavy jsou zcela platné.
Vztahy jsou komplikované, a vše je o kompromisu. Ale musíš také pamatovat na to, že tvé potřeby jsou důležité a měli byste si najít čas pro sebe navzájem. Je důležité o tom mluvit a vyjádřit své pocity. Někdy lidé prostě nevědí, co potřebujeme, dokud jim to neřekneme.
Možná by bylo dobré sednout si s přítelem a otevřeně o tom promluvit. Vysvětlit mu, jak se cítíš, a proč. Řekni mu, jak moc tě mrzí, že strávíš dovolenou sama a jak bys chtěla trávit více času jen s ním. Zkus mu taky předložit nějaké konkrétní návrhy na společné aktivity nebo výlety, které by vás oba bavily.
Jestliže jsi s ním šťastná, pak stojí za to bojovat. Ale také si musíš být jistá, že tě bere vážně a respektuje tvé potřeby.
A pokud se nic nezmění i po upřímném rozhovoru, pak je možná čas přemýšlet o tom, jestli je to pro tebe ta správná cesta. Musíš být šťastná ty sama. Nakonec, naše štěstí je na prvním místě.
Držím ti palce a doufám, že to dopadne co nejlépe pro tebe. Hlavně buď sama sebou a neboj se stát si za tím, co cítíš a potřebuješ.
@BananovaSusenka píše:
Ahoj holky![]()
vždy když něco hledám na netu narazím na diskuze na emiminu, a vždy se pobavím nebo dozvím něco nového. A tak jsem se zaregistrovala a doufám, že mi pomůžete nebo aspoň řeknete názor k situaci.
Ani nevím, co chci slyšet.. snad se jen vypovídat, že mi je smutno. Dokud jsme každy bydleli ve svém, tak jsem věděla jaký je, jen mi to nepřišlo tak drsné pro mě.
Já 25 let -můj třetí vztah, přítel 25 let - jeho první vztah, 3 roky spolu, pro oba poprvé společná domácnost. Bylo mi jasné, že při sestěhování se drobné nedostatky projeví více, ale, že mě to bude tak trápit jsem nečekala :/. Přítel je báječný člověk, zastupujeme stejné hodnoty, máme stejné názory. Cítím, že mě miluje, dává mi to najevo - pusinky, drobnůstky, lichotky apod. Oba nekouříme, nepijeme, nemlátíme se, nekurvíme se.Plánujeme udoucnost společnou. Co se chodu domácnosti a peněz týká- bez problémová domluva. Co mě teď ale mrzí tráví hodně času svým koníčkem -spíše vášní a se svými kamarády. Dělám X dní, X dní mám pak volno, přítel jen ranní. I když večer přijdu domů po práci, není doma - což mě nevadí, že přijde později než já. Jen se svlíkne už drtí mobil a píše si s kamarády, které vidí denně v práci nebo u koníčku. Když mám volno, stejně se věnuje koníčkům a kamarádům. Štve mně, že spolu nic nepodnikáme, žádný výlet, žádná procházka zábava nic. A když už, musí být u toho nasáčkovaný i jeho kamarád s holkou. Mně to už ale vážně nebaví být všude ve 4. Jeho nebaví moje zájmy - turistika v přírodě, hrady, zámky, památky, urbex, na vše se tváří kysele nebo se přetvařuje, ale idím na něm jak trpí a dělá to jen pro mně. Čekají mě 3 týdny dovolené, které nejspíše strávím sama nebo s holkama někde. Což mě mrzí, ale suž jsem s kamarádkama takhle jela na wellness a bylo to parádní.
Jste dost nekompatibilní. On si bude i nadále žít svým vlastním koníčkem a a Ty budeš doma s dětmi. A když už se s těmi dětmi dostaneš někam ven, tak budete jezdit bez partnera, protože toho Tvoje zájmy nebaví už teď. ![]()
Jsi mladá na to, aby ses zazdila doma s takovým týpkem. A to, že chodí do práce a netluče Tě fakt nestačí.
Já bych třeba v takovém vztahu nebyla, společné názory a hodnoty jsou sice fajn, ale pro mě byla jedna z nejdůležitějších věcí i ty společné konicky a trávení času společně. Já taky rada sportuji, cestuji, mám rada přírodu, památky, různé festivaly apod, takže mít doma třeba pecivala, co věcně sedi u počítače (to byl třeba můj ex), nebo chlapa co je věcně jen zalezly v dílně, u aut nebo s kamarady v hospodě, tak by vztah neměl dlouhého trvání. Je fajn mít každý nějaký vlastní koníček, umět trávit čas i sólo, ale nemít společného vůbec nic a když se ani ten druhy nesnaží o nějaký kompromis, jakoze ok teď jdeme podle tebe s tvymi kamarády támhle, tak příště půjdeme podle mě na výlet, tak je to špatně no. To nemusím mít vztah, když budu furt sama.
Když sem si přečetla nadpis, chtěla jsem ti napsat, že nuda je vlastně fajn ( protože druhou možností taky může být, že si jak hadr na holi, nestíháš nic a ještě buzerace k tomu), takže to, že se občas doma sejdete, sednete k filmu nebo mobilu, vlastně není tak špatný ![]()
ALe jestli máte úplně opoziční koníčky, on se na tvoje tváří kysele na tvoje, ty na jeho, tak to na spokojený dlouhodobý vztah nevypadá. Chce to mít aspoň něco společného, jinak budete za chvíli spolubydlící a ne partneři. Jako nic proti ničemu, ale jestli ti to už teď vadí, bude to jen horší.
Jak píšou holky, když si prakticky nerozumíte, bude to jen horší v budoucnu
Nás právě daly dohromady společně koníčky a pohled na svět. Kdybys e byli pořád každý sám, nebavil by vztah teda nikoho ![]()
A zkusila jsi s ním promluvit? Jako, že takhle ti to nevyhovuje?
A že takhle to nebude mít dlouhé trvání, když už teď pořádně nefungujete?
Chcete zabít vztah, sestěhujte se. Chcete zabít Lásku, vdejte se.
Ono je to jako s nákupním košíkem. Hodím do něj rohlíky, odškrtnu je ze seznamu a nemusím se starat do doby, než zase dojdou.
Hodím do košíku ženskou a nemusím se zase starat nejméně do doby, než začne vyhrožovat, že odejde.
Tak to bohužel dnes chodí. Lidé si neumí být vzácný a vedle sebe se dusí. Jakmile se dosáhne nějaké mety, radost a štěstí nás opouští a chceme stále víc a víc. A přitom svět se tak rychle točí a roky utíkají. Občas není na škodu zastavit se a zamyslet se nad sebou.
Ahoj, no to je těžký, být na tvém místě tak se tedy věnuji svým zájmům a když on nemá zájem strávit chvíle jen vy dva, časem se může stát to, že budeme spolu žít JEN vedle sebe ale nebudete žít SPOLU. Snad chápeš jak to myslím. Zkus mu navrhnout že jednou se budete věnovat tomu co Ho baví, ale bez kamarádů které stejně vidí v práci a jednou zase to co baví tebe. Ve vztahu by měl být kompromis. My to tak s přítelem máme, ale jsou dny kdy si vystačíme každý sám. Jinak se mi tvůj vztah jeví naprosto v pohodě… mě by třeba nevadilo jít někam ve 4, ale tvůj přítel si musí uvědomit, že to tak nejde pořád.
Pokud se dva lidé mají opravdu rádi, tak kompromisů netřeba. V takovém vztahu totiž neschází komunikace a když si náhodou nerozumí, tak si to dokáží pár slovy vysvětlit.
Problém je v tom, že děláme kompromisy už při výběru partnera, čímž ponižujeme sebe samé, což velmi nahrává do karet druhé straně. Proto se i někdy dozvídáme věci, které nás zraňují, ale druhý to tak vůbec nevnímá a je s tím v naprosté pohodě.
@Lu66 píše:
Ahoj, no to je těžký, být na tvém místě tak se tedy věnuji svým zájmům a když on nemá zájem strávit chvíle jen vy dva, časem se může stát to, že budeme spolu žít JEN vedle sebe ale nebudete žít SPOLU. Snad chápeš jak to myslím. Zkus mu navrhnout že jednou se budete věnovat tomu co Ho baví, ale bez kamarádů které stejně vidí v práci a jednou zase to co baví tebe. Ve vztahu by měl být kompromis. My to tak s přítelem máme, ale jsou dny kdy si vystačíme každý sám. Jinak se mi tvůj vztah jeví naprosto v pohodě… mě by třeba nevadilo jít někam ve 4, ale tvůj přítel si musí uvědomit, že to tak nejde pořád.
@Prostě Vodnář píše:Problém je v tom, že děláme kompromisy už při výběru partnera, čímž ponižujeme sebe samé, což velmi nahrává do karet druhé straně.
Ja teda musim rict, ze naopak mi pritel vyrazil dech tim jaky je a dal latku velmi vysoko.
a pri cteni, ze pro jine by to nebylo - doslo mi jeste vic, ze ho nechci tratit.
Dekuji za komentare. Zkusim vymyslet nejakej vikend co nas budeme bavit oba a v klidu si o tom treba na vine na neutralni pude popovidame, co muzeme zlepsit. Sice nerad o vecech mluvi, ale kdyZ se pujde po lehoucku…
Vždyť se k sobě vůbec nehodíte. Každý máte úplně jiné zájmy a představu trávení volného času. A tvůj přítel se nemíní tobě přizpůsobovat, a když, tak jen neochotně. A to bude časem ještě horší. Budete žít jen vedle sebe a ne spolu. Já bych se s ním rozešla.
Peoblem je, ze on nechce investovat do vaseho vztahu.
Partnera otraveneho z toho, ze se jednou za cas dela neco, co chci ja, uz jsme zazila a ver mi, není to drobnost. Je to vlastne sobeckost a neucta.
@Lu66 píše:
Ahoj, no to je těžký, být na tvém místě tak se tedy věnuji svým zájmům a když on nemá zájem strávit chvíle jen vy dva, časem se může stát to, že budeme spolu žít JEN vedle sebe ale nebudete žít SPOLU. Snad chápeš jak to myslím. Zkus mu navrhnout že jednou se budete věnovat tomu co Ho baví, ale bez kamarádů které stejně vidí v práci a jednou zase to co baví tebe. Ve vztahu by měl být kompromis. My to tak s přítelem máme, ale jsou dny kdy si vystačíme každý sám. Jinak se mi tvůj vztah jeví naprosto v pohodě… mě by třeba nevadilo jít někam ve 4, ale tvůj přítel si musí uvědomit, že to tak nejde pořád.
Jenimze ten kompromis by mel byt prirozeny a ne vynucený. Prece nebudes nutit partnera, aby s tebou pretrpel akce jenom proto, ze bavi Tebe, kdyz on sam sebe nedokaze upozadit a radovat se z toho, ze mas radost.
@andrasteia píše:
Jenimze ten kompromis by mel byt prirozeny a ne vynucený. Prece nebudes nutit partnera, aby s tebou pretrpel akce jenom proto, ze bavi Tebe, kdyz on sam sebe nedokaze upozadit a radovat se z toho, ze mas radost.
Jo jasně, s tím souhlasím. Navrhnout to, ale ne nutit. Však jo..
![]()
.
Příspěvek upraven 24.09.24 v 10:26