Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak se začni stejně stavět k sexu, vaření…. Vlastně čemukoliv, z čeho by měl něco on…. ![]()
Tak si tohle co jsi napsala vytiskni a schovej. Převychovávat chlapa je jednat nedůstojné pro oba a jednak výsledek toho procesu je tristní.
Představ si k tomu větší domácnost a 2 děti ( ve vašem případě tři). Zbytečně si zkomplikuješ život.
A z tohohle vztahu by sis měla odnést to, že by nebylo úplně marné si ten řidičák udělat.
No, to je to kouzlo společného bydlení - okamžitě se odhalí vady ![]()
Ne, vážně. Nezměníš ho. Můžeš zkusit nějakou promluvu, ale pokud to zůstane stejné, jdi dál.
Tak sedni na záchod a utři ho,, to tvoje počká. Máš hlad? To počká. Není nic v lednici nevadí, to počká. Vyluxovat? Hm to počká, zaplatit účty? To počká. No a pokud mu to nedojde tak se začni balit! Ještě možná nedodelavej to, co on začal. Jeho věci, jeho bordel. Nedělej ze sebe služku.
@tess50 píše:
Proč by to dělala. Chlapa s takovou povahou nepredelas a za chvíli na něj budeš mít alergii. Seber se a uteč
To počká
Tohle je prostě jeho povaha. A nedělala bych si naděje, že se změní.
Nechci všechno omlouvat diagnózama, ale není možné že třeba trpí ADHD?
Potkala jsem jenom jednoho dospělého člověka, který s tím bojoval a jako byl to očistec. Nic nedodělal, od všeho odbíhal.
Strašně rychle se pro něco zapálil (malování), nakoupil plátna, štětce, barvy… a po týdnu ho to přešlo. Pak že zase bude médium, tak nakoupil milion knížek a kurzy… a nedodělal to.
Byl to známý, a do jeho bytu jsem se nikdy nedostala, ale dle jeho kamarádů tam měl epický bordel. Ne špínu ale bordel, protože to prostě bylo pro něj moc náročné udržet v klidu.
On šel vysypat koš. Po cestě k němu posbíral špinavé prádlo, zjistil, že má koš na prádlo plný a měl by vyprat. Tak vybral z koše co vypere a chtěl to hodit do pračky, ale když stál u pračky, všiml si, že mu došel prací prášek. Takže šel do obchodu pro prací prášek, v obchodě strávil dvě hodiny, protože potřeboval to a ono a tamto a tadyto. Po cestě domů potkal kámoše a tak jenom hodil nákup za dveře a šli na pivo.
Výsledek? Doma úplně stejný bordel jako měl předtím a prášek nekoupil ![]()
Na to, aby doma uklidil si musel někoho pozvat, kdo by ho korigoval a pomáhal mu dokončit alespoň něco. Potřeboval mít jasnou strukturu práce tak, aby neměl jak odbíhávat a někoho, kdo mu konstantně nakopává zadek. Pak byl naprosto v pohodě, ale jakmile to bylo všechno na něm… katastrofa.
Bud se s tím nějak vyporadas a prijdes na to, jak ho k necemu přimět, nebo to mas blby
myslím, ze dost lidi odkládá. Často zabírá důraznější opakovaný milý apel, “Pavle, prosím, pojďme smontovat tu skříň”. - “teď ne, to počká, za pul hodiny mi stejně začíná hokej” - “já vím, já vím, není to úplně nutné, ale přesto, pojďme to teď dodělat, ráda bych tam už dala to a to a když na to vlitnem oba, stihnem to”… a tak dále a tak dále… nakonec se s povzdechem sebere a půjde s tím hnout ![]()
@LilyJane : to si s dovolenim ulozim, mam nejspis taky ADHD, dite mam v procesu diagnozy a nejspis to ma po me
Ten popis je dokonaly no…
Akorat…clovek s ADHD by nejspis nerikal, to pocka…my to fakt nedelame schvalne a ja byvam na konci takovych procesu pekne na*ana, ze jsem zas neudelala, co jsem chtela/potrebovala
Ja vetsinou vim, ze to nepocka, jen se jaksi nedari realizace ![]()
A jak jsi ho donutila ke společnému bydlení. To nemohlo počkat?
@Eustress bydleli jsme ve sdilenem studentskem byte nekdy nas tam bylo 6 jindy i 9. A uz jsme proste meli potrebu byt jen sami. A kdyz jsme usetrili, tak jsme sli do te garsonky
Já mám na 90 % ADHD (jen se nemůžu dostat k tomu abych se nechala ofiko diagnostikovat) a tohle se mi neděje jen díky tomu, že nenávidím nedodělky. Mně se děje to, že buď tu věc neudělám vůbec, nebo se na ni upnu a udělat ji musím (a v tom vzácném soustředění zapomenu nakoupit, vyprat, uvařit a jeden až dva pracovní hovory). Každopádně úplně chápu tvýho partnera a úplně chápu i tebe, že ti to vadí. Můj manžel by mohl vyprávět jak je nepříjemný žít s ADHD jedincem. Je potřeba intenzivní snaha a pochopení z obou stran.
@Anonymní píše:
Ahoj prosim anonym. Mam dva roky pritele, je to fajn muz, ale..nedavno jsme se sestehovali do 1kk po jeho babicce, aby jsme mohli byt spolu sami. Oba jsme sportovne zalozeni, lyze, prkno, kola, pritel ma paddleboard. Tak jsme si pronajali skladek, dost velky kus od bytu( nebyl bliz) delali jsme nejake upravy tak jsem nejak neresila, ze byt je zatim skladiste, ja tam take natahala sve knizky, obleceni, ale jak jsme se nastehovali a ja si vse hezky usporadala a kola ted na sezonu jsme nechali v pidi koji, tak pritel ne a ne vybalit a odvezt veci do skladku, ktery neni zrovna levny, dostat se k posteli je opici draha. Odvezla bych to sama, ale nemam RP. Nebo ted jsme na vikend meli pujcenou tepovacku, (koupili jsme nejake kresla a gauc z druhe ruky) a ja to chtela vycistit. Dnes se mel vracet do obchodu pres cele mesto. Rano tu byl. Volam priteli a jako co, ze je na to kauce, ze to byla jedinna vec co mel zaridit. A odbyl mne svou tradicni frazi „to pocka“ ne fakt nepocka, ale on to nechape, ze nam utikaji penize. Koupili jsme velkou skrin, nadsene jeste vecer se do toho pustil, po chvili ho to prestalo bavit a sel koukat na hokej, myslela jsem ze to dodela dalsi den. Hmm dva dny a nic, kdyby neprisel jeho bracha a nepomohl tak to neni jeste dnes.Prosim jak dospeleho chlapa prinutit aby neodbihal od rozdelane prace?
Kdyz jsem navrhla ze mu teda vybalim jeho krabice tak rekl ne ze on sam a „to pocka“
Dospeleho chlapa nepredelas, nedonutis. Najevo si mu to dala a uprimne, ber nebo nech bejt
. Lepsi to nebude a k ziti tohle neni.
Já mám aspergera a manžel adhd ![]()
Fungujeme skvělé, doplňujeme se, navzájem si pomáháme.
Já potřebuju mít věci v pořádku, on se 3× vrací než někam jdeme, protože vždy něco zapomene. Já mám na vše systém a plán, nesnáším neplánované změny.
Mu nedělá naprosto žádný problém přizpůsobit se jakékoli změně a situaci.
On vystudoval 2 VŠ obě náročné technické obory. Já měla problém dodělat SŠ protože mi to učivo nedávalo smysl a nemělo to systém.
Naše manželství je o neuvěřitelné toleranci a podpoře. Ale k diagnózám a takto skvělé fungujícímu vztahu jsme se museli dopracovat a práce je to na celý život.
On je schopný koupit skříň a smontovat ji hned, ale dům je převrácený na ruby, protože furt něco hledá, neví co kam položil.
Já jsem schopná to po něm do půlnoci uklízet, aby bylo vše jak má být
Úkoly v domácnosti máme rozdělené podle toho, co kdo zvládá líp co mu jde.
Já řeším účty a peníze, nákupy, úklid samozřejmě
a vaření.
On děti, protože s dětmi se dost věcí nedá naplánovat a jeho nerozčiluje když dítě ráno nestíhá a vše mu trvá, musí se vracet pro aktovku, nemá čip apod, on je v pohodě. On dělá úkoly, rozváží do škol a na kroužky.
Takže zakladatelko to jen tak pro pobavení, ale říká se že muž když řekne že něco udělá, tak to udělá a není třeba mu to každý měsíc připomínat.
Anonym, osobní diagnóza.
Ahoj prosim anonym. Mam dva roky pritele, je to fajn muz, ale..nedavno jsme se sestehovali do 1kk po jeho babicce, aby jsme mohli byt spolu sami. Oba jsme sportovne zalozeni, lyze, prkno, kola, pritel ma paddleboard. Tak jsme si pronajali skladek, dost velky kus od bytu( nebyl bliz) delali jsme nejake upravy tak jsem nejak neresila, ze byt je zatim skladiste, ja tam take natahala sve knizky, obleceni, ale jak jsme se nastehovali a ja si vse hezky usporadala a kola ted na sezonu jsme nechali v pidi koji, tak pritel ne a ne vybalit a odvezt veci do skladku, ktery neni zrovna levny, dostat se k posteli je opici draha. Odvezla bych to sama, ale nemam RP. Nebo ted jsme na vikend meli pujcenou tepovacku, (koupili jsme nejake kresla a gauc z druhe ruky) a ja to chtela vycistit. Dnes se mel vracet do obchodu pres cele mesto. Rano tu byl. Volam priteli a jako co, ze je na to kauce, ze to byla jedinna vec co mel zaridit. A odbyl mne svou tradicni frazi „to pocka“ ne fakt nepocka, ale on to nechape, ze nam utikaji penize. Koupili jsme velkou skrin, nadsene jeste vecer se do toho pustil, po chvili ho to prestalo bavit a sel koukat na hokej, myslela jsem ze to dodela dalsi den. Hmm dva dny a nic, kdyby neprisel jeho bracha a nepomohl tak to neni jeste dnes.
Prosim jak dospeleho chlapa prinutit aby neodbihal od rozdelane prace?
Kdyz jsem navrhla ze mu teda vybalim jeho krabice tak rekl ne ze on sam a „to pocka“ 