Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Oba aktivně a vědomě začněte pracovat na svých osobních problémech, nejpravděpodobnější efekt bude mít dlouhodobá individuální psychoterapie, případně kombinovaná s psychoterapií párovou. Hledejte terapeuty/terapeutky, ne poradce, natož poradce klasického střihu ala dr. Plzák. Nic proti němu, ale přeci jen už dávno nejsou sedmidesátá léta minulého století - a z téhle doby je rada „jste nekompatibilní, nazdar.“
A teda vřele doporučuju si pořizovat dítě až se dostanete do nějakého neutrálního psychického stavu, v divoké itálii dvou konfliktních osobností se vyrůstá docela složitě.
Primárně se potřebujete oba naladit na to, že společně vám stojí za to porozumět navzájem svým obavám, očekáváním a všem těm vzorcům, kterými sami sebe a toho druhého sabotujete a co vám takové chování vlastně přináší, že v něm pokračujete.
Něco takového nejde hned a nejde to zázrakem a snadno.
Ale držím palce, rozhodně to není vyloučené.
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o anonym, chodí tu znamí a o radu. či zkušenost jestli někdo zažil? Náš 14lettý vztah od počátku nefunguje. Milovali jsme se, ale měli odlišné představy o životě. Tedy se stále jeden či druhý přizpůsoboval. Vzájemně se ničíme. Ani jeden se však nechceme nebo nedokážeme rozejít a současně se nechceme do konce života trápit. Bojíme se oba rozchodu, že budeme pak zbytek života litovat. Jsme ve věku kdy uz bychom rádi děti, ale nemůžeme je mít spolu když máme vztah takovýhle.. Mám strach, že už nikdy nebudu nikoho milovat. Partnerská poradna nepomohla… verdikt ani jeden nejste zlý, ale jste nekompaktibilní. Rozejděte se. Stanovisko partnera i specialista se může plést. Přeci nebudeme náš život řídit podle něj. Já mám už histerické záchvaty. Partner také. Ani jeden nedokážeme toho druhého opustit. Ani půl roční pauza nepomohla. Máme se strašně moc rádi, ale on má úplně jiné predstavy o životě než já. Mám opustit svoji lásku nebo pro ni trpět. Chteli jsme spolu být na vždy. Ale urážíme se, ponižujeme a řveme po sobe, ponižujeme se. A tak stále dokola v pravidelných cyklech. Chvíli slunce chvíli mraky. Zažili jste někdy?
píšeš tu, že od počátku si nerozumíte, to znamená tedy 14let?
@Ou píše:
Oba aktivně a vědomě začněte pracovat na svých osobních problémech, nejpravděpodobnější efekt bude mít dlouhodobá individuální psychoterapie, případně kombinovaná s psychoterapií párovou. Hledejte terapeuty/terapeutky, ne poradce, natož poradce klasického střihu ala dr. Plzák. Nic proti němu, ale přeci jen už dávno nejsou sedmidesátá léta minulého století - a z téhle doby je rada „jste nekompatibilní, nazdar.“A teda vřele doporučuju si pořizovat dítě až se dostanete do nějakého neutrálního psychického stavu, v divoké itálii dvou konfliktních osobností se vyrůstá docela složitě.
Primárně se potřebujete oba naladit na to, že společně vám stojí za to porozumět navzájem svým obavám, očekáváním a všem těm vzorcům, kterými sami sebe a toho druhého sabotujete a co vám takové chování vlastně přináší, že v něm pokračujete.
Něco takového nejde hned a nejde to zázrakem a snadno.
Ale držím palce, rozhodně to není vyloučené.
a terapeuti udělají svojí kouzelnou hůlkou abraka dabra a z blbce se najednou stane opravdový člověk, že? ![]()
@ontario7 koukám že kromě toho, že netušíte nic o psychoterapii, tak vám ani moc nejde porozumění psanému textu.
Hádejte co znamená věta: „Něco takového nejde hned a nejde to zázrakem a snadno.“
@Ou píše:
@ontario7 koukám že kromě toho, že netušíte nic o psychoterapii, tak vám ani moc nejde porozumění psanému textu.Hádejte co znamená věta: „Něco takového nejde hned a nejde to zázrakem a snadno.“
právě, že vím
a jejich umělý naučený usměv ![]()
Mam tak isto osudovu lasku v muzovi s ktorym sme mali rozdielne hodnoty. On nebol schopny byt vo vztahu tak aby nepodvadzal a ja som tuzila po normalnej rodine. Napriek katastrofalnym rokom hadok a rozchodov sme si uvedomovali ze ten vztah nikdy nebude fungovat a isli sme s tym vedomim od seba. On zije so zenou a dvomi detmi a spi prilezitostne s inymi zenami. Ja som s manzelom v klasickej rodine a mame dceru. Nikdy by som nemenila pohodu co mam doma za toxicky vztah s ex. Pri predstave ze by som zaspavala sama s dietatom a pocitom ze je niekde s inou zenou
sa mi robi
a tie hadky a jeho flirtovanie kde chodi. Ani omylom. Teraz mam doma pohodu, nedelnu babovku, v stredu hadku ci nemoze fakt vylozit tu mycku aspon niekedy
a ten zivot je velmi fajn.
@ontario7 píše:
píšeš tu, že od počátku si nerozumíte, to znamená tedy 14let?
Ano od počátku. Názorný příklad: jeden chce žít v tropické Africe a druhý za polárním kruhem na ledovci… tak žijete v mírném pásmu hlavně, že jste spolu. A vzájemně se přesvědčujete jak by bylo skvělé žít tam kde chcete a jak by tam byl i ten druhý šťastný, protože to mírné pásmo není ono. Tak zkusíte tu Afriku, jenže tam je na vás moc teplo a strasně vám to vadí. Pak zkusíte ledovec, jenže tam je zas jemu moc zima a nesnáší to. Tak zase žijete v mírném pásmu kde vás to štve oba… apod. Ale hlavně, že jste spolu…
Ale milujete se a nikoho jiného nechcete… Páč být na ledovci sama či s někým koho nemilujete je na nic. A naopak. Ale strašně vás to štve, páč ten ledovec je váš sen a ten druhý vám ho sebral a naopak… Ale hlavně, že jste spolu. A nadáváte si za to, hádáte se, urážíte…, ale bez sebe být nechcete, jiného ani jinou nikdo z vás nechce a pro toho druhého je to co chcete nepřijatelné.
Od začátku také: jeden řekne něco, druhy na to odpoví a ten první je překvapen odpovědí a přesvědčen, že hovořil o něčem trošku jiném. Ale hlavně že jste spolu…
A. kuli znamym
Tak pokud ti netikají biologické hodiny, tak tomu nějaký čas a úsilí na nápravu podle @Ou ještě dejte, rok sem, rok tam ![]()
@ontario7 píše:
a terapeuti udělají svojí kouzelnou hůlkou abraka dabra a z blbce se najednou stane opravdový člověk, že?
asi tak, no… po 14 letech řešit něco nefungujícího je jako jezdit 10 let na fiatu a myslet si, že mám jaguára ![]()
Urážky, ponižování, čtrnáct let nespokojeného vztahu… Máte výhodu, že máte jeden druhého, takže svojí nespokojenost můžete házet na toho druhého, než abyste začali řešit si každý svůj život. Máte přežitý vztah a vaše komunikace se nezlepší.
My jsme měli s exmanželem narušenou komunikaci a i když jsme zkusili po rozvodu slepit vztah znovu dohromady, tak ta narušená komunikace tam zůstala a byla důvodem definitivního rozchodu.
Chápu obavu z budoucnosti, ale takhle si otravovat život, to by mě teda nebavilo.
Pokud a dokud nemáte děti, tak bych se na to vybodla. Sestřenice taky zkoušela překonat nekompatibilitu, ale nešlo to. Oba se milovali, ale řekli si, že to udělají právě z té lásky. Tak se rozešli. Má ted manžela a syna a je spokojena. Já myslím, že by bylo silně naivní si myslet, že když se to 14 let nezlomilo, tak že se to 15. nebo 16.rok zlomí.
Život máš jen jeden. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o anonym, chodí tu znamí a o radu. či zkušenost jestli někdo zažil? Náš 14lettý vztah od počátku nefunguje. Milovali jsme se, ale měli odlišné představy o životě. Tedy se stále jeden či druhý přizpůsoboval. Vzájemně se ničíme. Ani jeden se však nechceme nebo nedokážeme rozejít a současně se nechceme do konce života trápit. Bojíme se oba rozchodu, že budeme pak zbytek života litovat. Jsme ve věku kdy uz bychom rádi děti, ale nemůžeme je mít spolu když máme vztah takovýhle.. Mám strach, že už nikdy nebudu nikoho milovat. Partnerská poradna nepomohla… verdikt ani jeden nejste zlý, ale jste nekompaktibilní. Rozejděte se. Stanovisko partnera i specialista se může plést. Přeci nebudeme náš život řídit podle něj. Já mám už histerické záchvaty. Partner také. Ani jeden nedokážeme toho druhého opustit. Ani půl roční pauza nepomohla. Máme se strašně moc rádi, ale on má úplně jiné predstavy o životě než já. Mám opustit svoji lásku nebo pro ni trpět. Chteli jsme spolu být na vždy. Ale urážíme se, ponižujeme a řveme po sobe, ponižujeme se. A tak stále dokola v pravidelných cyklech. Chvíli slunce chvíli mraky. Zažili jste někdy?
naprosto nechápu, proč se takhle týráte 14 let
ztratit půl života něčim, co mi nenaplňuje.. ségra prožila rozchod po 14 letech, odhodlávala se 5 let.. zpětně to hodnotí jako to nej, co mohla udělat.. oba už mají nové partnery a jsou maximálně spokojeni.. shodli se na tom, že to měli ukončit mnohem dřív, zbytečně se jen trápili (zůstali velmi dobrými přáteli).
@Ou píše:
@ontario7 koukám že kromě toho, že netušíte nic o psychoterapii, tak vám ani moc nejde porozumění psanému textu.Hádejte co znamená věta: „Něco takového nejde hned a nejde to zázrakem a snadno.“
tady dotyčná už psala, že do poradny chodili a bylo to zbytečný, tak nevím proč by měli chodit ještě k psychologovi?
Ahoj, prosím o anonym, chodí tu znamí a o radu. či zkušenost jestli někdo zažil? Náš 14lettý vztah od počátku nefunguje. Milovali jsme se, ale měli odlišné představy o životě. Tedy se stále jeden či druhý přizpůsoboval. Vzájemně se ničíme. Ani jeden se však nechceme nebo nedokážeme rozejít a současně se nechceme do konce života trápit. Bojíme se oba rozchodu, že budeme pak zbytek života litovat. Jsme ve věku kdy uz bychom rádi děti, ale nemůžeme je mít spolu když máme vztah takovýhle.. Mám strach, že už nikdy nebudu nikoho milovat. Partnerská poradna nepomohla… verdikt ani jeden nejste zlý, ale jste nekompaktibilní. Rozejděte se. Stanovisko partnera i specialista se může plést. Přeci nebudeme náš život řídit podle něj. Já mám už histerické záchvaty. Partner také. Ani jeden nedokážeme toho druhého opustit. Ani půl roční pauza nepomohla. Máme se strašně moc rádi, ale on má úplně jiné predstavy o životě než já. Mám opustit svoji lásku nebo pro ni trpět. Chteli jsme spolu být na vždy. Ale urážíme se, ponižujeme a řveme po sobe, ponižujeme se. A tak stále dokola v pravidelných cyklech. Chvíli slunce chvíli mraky. Zažili jste někdy?