Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Vztahove se ti ulevi
.
A to leccos vyvazi, myslim.
Treba se tatinek zacne konecne starat.
Ulevilo se mi potom, otec nefunguje ale díky tomu si mohu čas s dětmi trávit podle sebe a nemáme 2 výchovné vlivy, na chlapsky pohled pro děti jsem si našla přítele a je to super celkově mužů říct že je mi lip a ty to kdyžtak s příspěvky na bydlení a na děti zvládneš taky nejhorší je nástup do školky když jsou děti nemocné a ty musíš do práce
Finančně to zvládnu, z toho obavy nemám. Mám možnost i práce z domova, manžel by platil také slušné alimenty. Ale stejně jsem si takový život nikdy nepředstavovala, pro děti jsem vždy chtěla úplnou rodinu…
Zakladatelka
Ja tě chapu.
Přeji hodne sil. Jsou tady frajerky, ktere to maji za sebou ten rozvod, a ja je obdivuji!
Já nic rozhodovat nemusela, byla jsem postavena před hotovou věc, asi to bylo o to snazší. Ale paradoxně ač v rodině a ve svém okolí nemám nikoho rozvedeného, tak jsem se nikdy tímhle asistigmatem a nějakým extra pocitem prohry netrápila. Prohra by to byla, kdybych na sobě měla nějakou zásadní vinu, to jsem neměla. Když to přišlo, řešila jsem všemožné vnitřní negativní pocity a jak se jich zbavit
, řešila jsem praktické věci vzešlé z té změny a že jich nebylo málo, ale že je rozvedení něco hrozného, na to se nedostalo. Je to blbé, ale není to konec světa, člověk se musí snažit, aby z toho ten konec nebyl ![]()
@Anonymní píše:
Finančně to zvládnu, z toho obavy nemám. Mám možnost i práce z domova, manžel by platil také slušné alimenty. Ale stejně jsem si takový život nikdy nepředstavovala, pro děti jsem vždy chtěla úplnou rodinu…
Zakladatelka
Neblazni, lepsi stastne rozvedena rodina, nez nestastna komplet.
Pokud oba rozvod chcete, nevidite moznost napravy, tak konec, cistej rez a dal se tim netrap. Soustred se jen na technicke veci. Nejake vycitky a zbytecne uvahy nad tim co by kdyby ti akorat vemou chut do zivota. Zbytecne.
Tobe se ulevi, ale problemu prenesete na deti… pokud je manzel takovy, xe si najednou bude chtit hrat na tatinka, coz je u tech vo se v manzelstvi nestarali bohuzel velmi caste… sveho manzela znas nejlepe ty… takze pokud vis, xe bude delat zle a pres deti ti dokazovar jak ti ukaze, zes sis dovolila odejit, tak bych kvuli detem vydrzela do jejich minimalne 8 let… pokud vis, ze mu na detech zalezi a jejich dobro je pro nej vic nez jeho ego, tak rozvod zvladnete.
@Aglája75 8 let je pro děti nejhorší věk můj syn byl malém na antidepresiva.. do 4 let ideál trochu vzteku a přejde je to ještě si to moc neuvědomují pokud by nenastala stridavka.. mám možnost srovnání ex mě opustil těhotnou z malého je šťastný kluk který vyrostl jen se mnou a ze staršího 8 let byla 2 roky troska..
Taky myslím, že pro menší děti je to naopak líp akceptovatelné, pokud otec není úplný de.bil, co by je zanedbával nebo schválně deptal.
@Al35 píše:
@Aglája75 8 let je pro děti nejhorší věk můj syn byl malém na antidepresiva.. do 4 let ideál trochu vzteku a přejde je to ještě si to moc neuvědomují pokud by nenastala stridavka.. mám možnost srovnání ex mě opustil těhotnou z malého je šťastný kluk který vyrostl jen se mnou a ze staršího 8 let byla 2 roky troska..
Jenze pokud detem bude aspon 8 nez dojde reseni soudu bude bran ohled na jejich nazor a nebudou muset zit nekolik let v soudnivh sporech a jak je vyse deptani otcem d. e… ![]()
@jita22 píše:
Taky myslím, že pro menší děti je to naopak líp akceptovatelné, pokud otec není úplný de.bil, co by je zanedbával nebo schválně deptal.
To je to co pisu, pokud vi, ze jsou pro ne deti dulezite ma je opravdu rad jako rodic, takze upozadi sve ego a ja mam pravo… tak jim rozvod tolik neublizi a resila bych ted… pokud vi, ze tatinek bude delat zle, znici deteme nekolik let zivota vic tim, ze odejde nez tim ze zustane…a vsechny nynejsi problemy prenese na sve deti… a samozrejme tim, kdyz se musi divat na sve nestastne deti, na deti ktere breci a breci a tata je nasilim taha k sobe, jinak vyhrozuje spudy opravdu, aby dokazal, ze spatna je matla neni pro nikoho zadna vyhra
.
Ale jen ona sveho manzela zna…
@Al35 píše:
@Aglája75 8 let je pro děti nejhorší věk můj syn byl malém na antidepresiva.. do 4 let ideál trochu vzteku a přejde je to ještě si to moc neuvědomují pokud by nenastala stridavka.. mám možnost srovnání ex mě opustil těhotnou z malého je šťastný kluk který vyrostl jen se mnou a ze staršího 8 let byla 2 roky troska..
A jinak teda starsi bylo 9 a male 4 kdyz jsme serozvadeli a trpi obe stejne… starsi 2 roky nez se prehoupla do velu nez tatu posle slusne do haje… mala trpi celou dobu a jeste tak 2 roky bude, protoze tatinek starsi, ktera tam byla pro malou zachranou odepsal a mladsi uz tam bez ni nechce vibec:(
@Aglája75 píše:
Tobe se ulevi, ale problemu prenesete na deti… pokud je manzel takovy, xe si najednou bude chtit hrat na tatinka, coz je u tech vo se v manzelstvi nestarali bohuzel velmi caste… sveho manzela znas nejlepe ty… takze pokud vis, xe bude delat zle a pres deti ti dokazovar jak ti ukaze, zes sis dovolila odejit, tak bych kvuli detem vydrzela do jejich minimalne 8 let… pokud vis, ze mu na detech zalezi a jejich dobro je pro nej vic nez jeho ego, tak rozvod zvladnete.
Přesně s tímto názorem jsem se nedávno setkala: „Pokud dobro dětí je pro otce víc než jeho ego, tak nechá děti u matky v jednom domově…“ Jakmile ale otec vidí zájem dětí v tom, že budou trávit srovnatelný čas u obou rodičů (tedy hrát si na tatínka), tak je to hajzI, hajzI, hajzI, co myslí jen na sebe a svá práva a je bezohledný vůči dětem.
Ale ono se to dá popsat i takto: „Pokud je dobro dětí pro matku více než její ego, tak podporuje vztah dětí k otci a bez keců umožní, aby děti byly u obou rodičů stejně.“ Jakmile ale matka vidí zájem dětí v tom, že ona je ta nejlepší pro děti, že jen v její výhradní péči budou děti prospívat a nebudou trpět, tak je to máma, kdo je zdrojem soudních tahanic a psychických problémů dětí.
Tak co je správně?
10 let manželství, 2 děti (3 a 5 let), 1 rok trvající hluboká krize, ze které už asi není cesty zpět. Mám hrozný strach z budoucnosti, ze samoty. Vím, že mám 2 děti, že sama úplně nebudu, ale na vše kolem dětí. Manžel tedy chce dál fungovat jako otec, ale má náročné zaměstnání. Děsí mě představa, matky samoživitelky. Chtěla jsem pro děti lepší budoucnost.
Proto se ptám na zkušenosti těch z vás, které si prošly něčím podobným, jak vše zvládáte? Dokázali jste se smířit s rozvodem a s tím jaké dětství mají vaše děti? Třeba mi to dodá odvahu do dalších dní.
Prosím o zachování anonymu.