Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@WaIl píše:
http://obarodice.blog.cz/…ivota-ditete
Jasně, 99% žen si domácí násilí vymýšlí ![]()
@Anonymní píše:
@Kassy asi by byl i ochotný s ním zůstat doma, ale nevím, jak by se to finančně zvládalo. Já před těhotenstvím studovala tudíž se nemám kam do práce vrátit a žít s malým jen z rodičáku jde dost těžko. Každopádně budu usilovat o svěření do mé péče.
Určitě se hoď do klidu, není důvod abys syna do péče nedostala
Přeju ti, aby ses za rok, za dva svým nynějším obavám jen zasmála-tak jako já ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý den, píši raději anonymně. Hledala jsem tu ve starších diskuzích, ale o takhle malých dětech jsem nenašla..Mám chlapečka starého 3 měsíce a kousek. ...............................
Změna bydliště dítěte podléhá souhlasu obou rodičů. Svěření do péče by dle zákona mělo být nezávislé na věku dítěte. Pokud by otec měl zájem, byl pokrevním otcem, měl možnosti a podmínky se starat, pak by mělo být dítě i tohoto věku svěřeno do péče obou rodičů a soud by měl pouze rozhodovat o podílu péče a jejím uspořádání.
Na druhou stranu praxe je taková, že soudy většinou v tomto případě ignorují práva dítěte i rodiče a v rozporu se všemi možnými mezinárodními dohodami a tuzemskými zákony prostě otce odříznou. Takže záleží, zda narazíš na soudce, který jede podle starých zvyklostí, nebo soudce, který respektuje zákon. A bude záležet na tom, jak vehementně se bude otec o dítě ucházet.
Máš předpokládám právnické vzdělání a jsi odborníkem v této oblasti, v oblasti zákona, byť určitě nebudeš popírat, že výklady zákona mohou být různé.. ale k věci:
Jako odborník „přes zákon“
, radíš zákon ctít a toto prosazuješ..
Mohu se tedy zeptat, jaký názor máš jako LAIK na názor odborníků z oblasti psychologie a psychiatrie, že člověk/dítě prochází specifickými údobími svého životě a dle těchto odborníků jest i údobím "fixace na matku jako fixace na jednoho člověka)
Dále ještě jeden dotaz: Obětovala bych týden zde na Emiminu, kdyby mi někdo objasnil.. proč třebas otec v tomto případě požaduje blízkost dítěte, což je logické, ale není schopen se jako rodič s druhým rodičem domluvit na praktické koexistenci.. Hele, mámo, jo, je to blbý, já vím, že „tam“ máš hlídací babičku/kamarádky/tety a nebudeš tam platit nájem, který logicky v metropoli nemůžeš utáhnout, ale já bych Ti za sebe navrhl toto:…, tedy zatím, jakmile budeš mít práci, podmínky se změní, domluvíme se co dál..
Já už jsem to tu psala, ale mě prostě přijde toto fakt jako plácání
@canaglia Jinak já jsem pro, každému stejnou měrou.. jenže v tom případě měl soud zakázat otci mé dcery odstěhovat se 100 km daleko, protože dcera ho potřebuje, ne? ![]()
PS: Dotaženo do absurdna bych se musela našeho tatínka ptát, kdybych se chtěla odstěhovat do jeho města ![]()
Dle logiky zákona jsem vysledovala, že ptát se má vždy rodič, který mění bydliště dítěte a to z toho důvodu, aby se neomezil styk s dítětem.. Pokud se tak rodič rozhodne sám (opustit bydliště), tak může, protože on jak rodič odcházející zkrátka může bez ohledu na zájmy dítěte..
@Magdaleeena píše:
@canaglia Jinak já jsem pro, každému stejnou měrou.. jenže v tom případě měl soud zakázat otci mé dcery odstěhovat se 100 km daleko, protože dcera ho potřebuje, ne?![]()
PS: Dotaženo do absurdna bych se musela našeho tatínka ptát, kdybych se chtěla odstěhovat do jeho města
Dle logiky zákona jsem vysledovala, že ptát se má vždy rodič, který mění bydliště dítěte a to z toho důvodu, aby se neomezil styk s dítětem.. Pokud se tak rodič rozhodne sám (opustit bydliště), tak může, protože on jak rodič odcházející zkrátka může bez ohledu na zájmy dítěte..
Soud by neměl zakazovat otci se odstěhovat 100km daleko, ale měl být schopen ho přinutit i v této situaci zajistit péči o dítě.
V tomto směru bohužel soudy stále preferují práva rodičů před právy dítěte. On i ten souhlas se změnou bydliště dítěte je interpretován jako ochrana druhého rodiče před ztěžováním styku, nikoliv jako ochrana práva dítěte na péči obou rodičů. Tohle ještě chvilku potrvá. Do té doby budou soudy schvalovat dohody rodičů, které likvidují práva dítěte jak na běžícím pásu. Rodičovství není holubník, aby se rodiče prostě mohli dohodnout, že jeden se na dítě vykašle.
@canaglia píše:
Rodičovství není holubník, aby se rodiče prostě mohli dohodnout, že jeden se na dítě vykašle.
No, když se rodiče dohodnou, tak s tím toho žádný soud moc nenadělá… protože pak nemá moc šancí, jak se to dozvědět.
@WaIl píše:
http://obarodice.blog.cz/…ivota-ditete
Tam už chybí jenom to, že si matka za alimenty chodí ke kadeřníkovi nebo kupuje boty.
Nějaká zhrzená nula se nestydí svou zhrzenost prezentovat veřejně… A co má být? Koho to zajímá ![]()
@j.a.n.i1 píše:
No, když se rodiče dohodnou, tak s tím toho žádný soud moc nenadělá… protože pak nemá moc šancí, jak se to dozvědět.
Změnit úpravu péče vyžaduje rozhodnutí soudu, takže pokud to chtějí udělat oficiálně, musí přes soud. A soud tyto dohody v rozporu se zájmy a právy dětí v klidu schvaluje. Přitom má spoustu nástrojů, jak vést rodiče k odpovědnosti za dítě.
@kacz píše:
Tam už chybí jenom to, že si matka za alimenty chodí ke kadeřníkovi nebo kupuje boty.
Nějaká zhrzená nula se nestydí svou zhrzenost prezentovat veřejně… A co má být? Koho to zajímá
Víš, ono to občas není popis zhrzenosti, ale reality. Samozřejmě že i otcové mívají své nemorální metody, ale co jsem měl u čest se potkat s případy, pak to pohrdání druhým rodičem a právem dětí na oba rodiče je velmi výrazně častější u matek. A pokud už otec sáhnul nebo zammýšlel se chovat prasácky, většinou to bylo v situaci, kdy jeho přístup k dítěti matka omezovala, takže se tím prasáctvím snažil jen vyrovnat naplňování práv dítěte a svého. Čímž ty prasárny neomlouvám ani na jedné straně. Bohužel sociálky a soudy velmi nahrávají vyhrocování sporů, a tím většímu postižení dětí. Pokud by hned na začátku při stejném zájmu obou rodičů nastavily stejné podmínky pro oba, kdyby tvrdě trestaly jakékoliv náznaky prasáren, dětem by bylo mnohem lépe.
Dost častý je ten postup, že matka se zmocní dítěte, otec se doprošuje, když to nepomůže, obrátí se na soud, ten se na to vykašle s tím, že o dítě je postaráno a nic mu nehrozí, otec vidí to postupné odcizování, tak sáhne k prasárně, aby tomu zabránil, a reakce soudu na to je okamžité odříznutí otce od dítěte. Holky, kdybyste si tohle prožily, často byste se těm zoufalým tátům nedivily.
@canaglia píše:
Změnit úpravu péče vyžaduje rozhodnutí soudu, takže pokud to chtějí udělat oficiálně, musí přes soud. A soud tyto dohody v rozporu se zájmy a právy dětí v klidu schvaluje. Přitom má spoustu nástrojů, jak vést rodiče k odpovědnosti za dítě.
Tak pokud jim to neschválí, tak to budou dělat neoficiálně… ano, mělo by to jedinou výhodu, menší zatížení soudů. Když si vezmu sebe, tak pokud bysme se rozcházeli, tak bysme s velkou pravděpodobností žádné svěření do péče neřešili, opravdu nepotřebuju, aby mi do naší dohody kecal nějaký soud.
@canaglia já to znám zase jinak. Otec má zájem dítě vidět, ale v době, kterou on si nadiktuje - nedej bože, aby snad kontakt s dítětem zasahoval do jeho aktivit - a když to matce z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje, tak to hned interpretuje jako omezování styku s dítětem.
Podle představy mnoha otců by matka měla rezignovat na veškeré svoje plány, jen čekat doma, až si tatínek uráčí přijet, bydlet někde poblíž bez ohledu na to, jestli má na nájem, aby náhodou nebránila kontaktu s otcem, samozřejmě se výhradně starat o dítě v době nemoci bez ohledu na to, jestli jí to nezasáhne do práce, načež je ještě obviněna, že si nemoc dítěte vymýšlí, aby JEMU zabránila v kontaktu… Je to fakt hnus.
Zakladatelko, nevím, v jaké jste finanční situaci. Pokud by tatínek dítěte zvládl platit vaše současné bydlení a ještě ti něco přispíval, abys mohla v Praze zůstat, tak se nemusíš hned natrvalo stěhovat 200 km daleko.
Od nás odešel bývalý manžel, když byly malému 3 měsíce. Ale nechal mi byt a platil mi výživné nejen na dítě ale i na mne, dokud jsem nezačala pracovat. Díky tomu jsem zůstala v našem bytě, občas jsem se vypravila na několik dní za nějakou kamarádkou na mateřské a na zimu jsem na 3 měsíce odjela k rodičům na Moravu. Pak jsme se zase vrátili do bytu. K soudu jsme šli s tím, že jen chceme razítko na naši dohodu. Ale my asi nejsme typický případ, protože bývalý manžel mi nechal celý byt a nikam jsem se nemusela stěhovat. Ale jelikož jsem předem nevěděla, jak se zachová, tak jsem měla i připravenou variantu stěhování k rodičům a pak pořízení menšího bytu v jejich blízkosti. Pokud to finanční situace nedovoluje, tak prostě jiné řešení nezbývá… Dokonce jsem hledala i kontakty na azylové domy, ale to byla ta nejkrajnější varianty, kdyby ani rodina nepomohla. Držím palce, ať situaci pokud možno v klidu zvládnete. Přála bych všem, aby se domluvili bez soudu, protože, jak psala j. a.n. i1, není nic horšího, než když o tvém životě rozhoduje někdo cizí (soudce).
@kacz No vidíš. Já matce předal děti před týdnem vyléčené a zdravé, teď mi psala, že jsou najednou nemocné a že si je mám vzít a jít s nimi zítra k doktorce. Tohle už udělala podruhé za sebou, protože ví, že do práce musím jen v pondělí. Vždycky děti vyléčím, ona mi je zpět předhodí nemocné. Takže někdy je to i opačně a pruděj matky, že…
@canaglia a ty jsi přesvědčený, že za to může ONA, že jsou nemocné, viď ![]()
Je chřipková epidemie, není nic zvláštního na tom, že jsou děti nemocné. A ženská taky kolikrát potřebuje jít do práce a místo toho jde s dětma k doktorovi, to je snad normální.
@Kassy asi by byl i ochotný s ním zůstat doma, ale nevím, jak by se to finančně zvládalo. Já před těhotenstvím studovala tudíž se nemám kam do práce vrátit a žít s malým jen z rodičáku jde dost těžko. Každopádně budu usilovat o svěření do mé péče.